Štafeta mládeže: Porovnání verzí
Dnešní stav značka: editace z Vizuálního editoru |
m Typografie |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Štafeta mládeže''' (v [[srbochorvatština|srbochorvatštině]] '''štafeta mladosti''') byla celo[[jugoslávie|jugoslávská]] sportovní událost v dobách [[socialismus|socialistického]] státu. Trasa běžců, kteří si předávali štafetu, vedla přes všechny [[svazová republika|svazové republiky]] a další území [[Socialistická federativní republika Jugoslávie|SFRJ]]. Běh štafety se konal každého [[25. květen|25. května]] na počest hlavy státu, [[Josip Broz Tito|Josipa Broze Tita]]. I den, kdy se celá akce konala byl vybrán záměrně |
'''Štafeta mládeže''' (v [[srbochorvatština|srbochorvatštině]] '''štafeta mladosti''') byla celo[[jugoslávie|jugoslávská]] sportovní událost v dobách [[socialismus|socialistického]] státu. Trasa běžců, kteří si předávali štafetu, vedla přes všechny [[svazová republika|svazové republiky]] a další území [[Socialistická federativní republika Jugoslávie|SFRJ]]. Běh štafety se konal každého [[25. květen|25. května]] na počest hlavy státu, [[Josip Broz Tito|Josipa Broze Tita]]. I den, kdy se celá akce konala byl vybrán záměrně – jednalo se totiž oficiálně o narozeniny jugoslávského vůdce a [[státní svátek]] "Den Mládeže". |
||
Poprvé se štafeta mládeže běžela roku [[1945]] na návrh omladiny z [[Kragujevac|Kragujevce]], jako "Titova štafeta". Do prvního "běhu" bylo zapojeno 12 500 mladých, kteří urazili trasu v součtu dlouhou celkem 9 000 kilometrů; Titovi předali prvních deset štafet a modrou knihu s 15 000 podpisy od [[Šumadija|šumadijské]] mládeže. Nejprve se slavnostní předání hlavě státu konalo v [[Záhřeb]]u, od roku [[1956]] pak běžci předávali v [[Bělehrad]]ě, nakonec se celá událost konala na jednom z největších bělehradských stadionů |
Poprvé se štafeta mládeže běžela roku [[1945]] na návrh omladiny z [[Kragujevac|Kragujevce]], jako "Titova štafeta". Do prvního "běhu" bylo zapojeno 12 500 mladých, kteří urazili trasu v součtu dlouhou celkem 9 000 kilometrů; Titovi předali prvních deset štafet a modrou knihu s 15 000 podpisy od [[Šumadija|šumadijské]] mládeže. Nejprve se slavnostní předání hlavě státu konalo v [[Záhřeb]]u, od roku [[1956]] pak běžci předávali v [[Bělehrad]]ě, nakonec se celá událost konala na jednom z největších bělehradských stadionů – Jugoslávské lidové armády. |
||
Po smrti Tita se štafeta mládeže stala manifestací a symbolem odhodlanosti nesestoupit z Titovy cesty, což vyjadřovalo také i nové heslo, ražené oficiálními kruhy |
Po smrti Tita se štafeta mládeže stala manifestací a symbolem odhodlanosti nesestoupit z Titovy cesty, což vyjadřovalo také i nové heslo, ražené oficiálními kruhy – "[[Po Titovi Tito]]". Tradice byla ukončena v roce [[1988]], kdy vzhledem k narůstajícím rozporům mezi národy Jugoslávie se [[SR Slovinsko|Slovinsko]] odmítlo na celé akci dále podílet. [[Svaz socialistické mládeže Slovinska]] celou událost kritizoval jako "zastaralý rituál"<ref name="YAH342">{{Citace monografie |
||
| příjmení = Lampe |
| příjmení = Lampe |
||
| jméno = John |
| jméno = John |
||
Verze z 15. 11. 2015, 22:56
Štafeta mládeže (v srbochorvatštině štafeta mladosti) byla celojugoslávská sportovní událost v dobách socialistického státu. Trasa běžců, kteří si předávali štafetu, vedla přes všechny svazové republiky a další území SFRJ. Běh štafety se konal každého 25. května na počest hlavy státu, Josipa Broze Tita. I den, kdy se celá akce konala byl vybrán záměrně – jednalo se totiž oficiálně o narozeniny jugoslávského vůdce a státní svátek "Den Mládeže".
Poprvé se štafeta mládeže běžela roku 1945 na návrh omladiny z Kragujevce, jako "Titova štafeta". Do prvního "běhu" bylo zapojeno 12 500 mladých, kteří urazili trasu v součtu dlouhou celkem 9 000 kilometrů; Titovi předali prvních deset štafet a modrou knihu s 15 000 podpisy od šumadijské mládeže. Nejprve se slavnostní předání hlavě státu konalo v Záhřebu, od roku 1956 pak běžci předávali v Bělehradě, nakonec se celá událost konala na jednom z největších bělehradských stadionů – Jugoslávské lidové armády.
Po smrti Tita se štafeta mládeže stala manifestací a symbolem odhodlanosti nesestoupit z Titovy cesty, což vyjadřovalo také i nové heslo, ražené oficiálními kruhy – "Po Titovi Tito". Tradice byla ukončena v roce 1988, kdy vzhledem k narůstajícím rozporům mezi národy Jugoslávie se Slovinsko odmítlo na celé akci dále podílet. Svaz socialistické mládeže Slovinska celou událost kritizoval jako "zastaralý rituál"[1] a žádal, aby se spíše konaly pochody nezaměstnaných. Do celé události vstoupila ještě provokativní aféra z počátku roku 1987, kdy byl jako propagační materiál zrecyklováno nacistické dílo z roku 1932.
V bývalých republikách SFRJ je Dan mladosti dodnes připomínán zejména mezi tzv. jugonostalgiky.
Obraz v kultuře
Tradice štafetového běhu v Jugoslávii byla parodována v chorvatském filmu Maršal z roku 1999, ve kterém skupina chorvatských penzistů a pamětníků Štafety mládeže převezme na odlehlém chorvatském ostrově moc a uspořádá podobný běh.
Reference
- ↑ LAMPE, John. Yugoslavia as a history. Cambridge: Cambridge University press, 1996. ISBN 0-521-46705-5. Kapitola End of Yugoslavia, s. 342. (angličtina)