Benzoan sodný

Benzoát sodný je sodná sůl kyseliny benzoové (kyseliny benzenkarboxylové). V potravinářství je známa pod svým E kódem E 211. Dále má také své uplatnění v pyrotechnice.

Výskyt

Kyselina benzoová, její soli a estery jsou běžně obsaženy ve většině ovoce, především v bobulovitých plodech. Brusinky jsou velmi bohatým zdrojem benzoové kyseliny. Kromě ovoce se benzoáty přirozeně vyskytují v houbách, skořici, hřebíčku a několika mléčných výrobcích (jako výsledek bakteriálního kvašení). Pro komerční účely je tato látka připravována chemicky z toluenu.

Příprava

Benzoan sodný může být v laboratoři připraven neutralizací kyseliny benzoové hydroxidem sodným. Při této reakci vzniká benzoan sodný a voda.

C₆H₅COOH + NaOH → C₆H₅COONa + H₂O

Použití

Kyselina benzoová (E210) a benzoáty jsou používány jako konzervační prostředky v kyselých výrobcích proti kvasinkám a plísním. Jsou neúčinné proti bakteriím a v produktech s pH 5 a vyšším (slabě kyselé či neutrální). Vysoké koncentrace způsobují kyselou příchuť, což omezuje jejich použití. Benzoáty jsou často upřednostňovány díky své lepší rozpustnosti.

Dále se také benzoan sodný používá v pyrotechnice jako pohon do tzv. pískavých složí, s chloristanem draselným jako oxidačním činidlem, obvykle v poměru 3:7. Po nalisování a zapálení tato směs vydává pískavé zvuky. Nicméně užití této směsi jako raketového paliva má i své stinné stránky, totiž při nesprávném nebo přílišném nalisování může směs způsobit výbuch, jelikož je velmi citlivá na nárazy.

Rovnice spalování benzoanu sodného:

2 C₆H₅COONa + 15 O₂ → 14 CO₂ + 4 H₂O + 2 NaOH

Nebezpečí

• Denní příjem benzoátu sodného je doporučen do 5 mg/kg tělesné hmotnosti.^[zdroj?]
• V používaných koncentracích nemá žádné vedlejší účinky. U některých lidí mohou kyselina benzoová a benzoáty uvolňovat histamin a způsobovat pseudoalergické reakce.

Reference a literatura

Portály: Chemie