Jevgenij Chrunov: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
HypoBOT (diskuse | příspěvky)
m Robot: Nahrazení kategorie Úmrtí na infarkt myokardu za Zemřelí na infarkt myokardu
m přidána Kategorie:Nositelé Řádu rudé hvězdy (SSSR) za použití HotCat
Řádek 73: Řádek 73:
[[Kategorie:Zemřelí na infarkt myokardu]]
[[Kategorie:Zemřelí na infarkt myokardu]]
[[Kategorie:Muži]]
[[Kategorie:Muži]]
[[Kategorie:Nositelé Řádu rudé hvězdy (SSSR)]]

Verze z 19. 6. 2015, 15:14

Jevgenij Vasiljevič Chrunov
Kosmonaut CPK
Státní příslušnostSSSR/Rusko
Datum narození10. září 1933
Místo narozeníPrudy, Tulská oblast, SSSR
Datum úmrtí19. května 2000
Místo úmrtíMoskva, Rusko
Jiné zaměstnáníInženýr
HodnostPlukovník
Čas ve vesmíru1d 23h 45m
Kosmonaut od1960
MiseSojuz 5, Sojuz 4
Znaky misíSoubor:Soyuz-5-patch.png
Kosmonaut do1980
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jevgenij Vasiljevič Chrunov, rusky Хрунов, Евгений Васильевич (10. září 1933 obec Prudy[1], Tulská oblast, SSSR19. května 2000) byl sovětský kosmonaut. Do kosmu se dostal jako velitel Sojuzu 5 v roce 1969.[2].

Život

Jeho otec byl celý život traktoristou. Byla to rodina veliká, Jevgenij měl šest bratrů a čtyři sestry, dvě z nich zemřely. Jejich vesnici zabrali Němci už v září 1941, v prosinci téhož roku ji Rudá armáda osvobodila, ovšem vesnice byla celá v plamenech. Noc 6. prosince strávili všichni ukryti ve sklepě a tento zážitek si Jevgenij nesl celým životem. V dubnu 1948 otec zemřel, nejstarší bratr šel na vojnu, ostatní dřeli v kolchozu. Po skončení základní školy pokračoval ve studiu na zemědělské průmyslové škole. Po čtyřech letech se stal mechanikem a vzápětí narukoval na vojnu, k letectvu. Do oddílu prvních kosmonautů byl vybrán roku 1960.

K letu nastoupili v lednu 1969, když byly venku kruté mrazy, vichr. Mezi lidmi řádila hongkongská chřipka, v přípravném období všichni chodili s rouškou na ústech, denní lékařské kontroly. Přesto tým na start z Bajkonuru se Sojuzem 5 pustili. V týmu kosmonautů byl veden od 9. března 1960 do 25. prosince 1980. Měl letět ještě v roce 1980, nominaci odmítl. V roce 1972 obhájil kandidátskou práci a o několik let později doktorskou. O svých zkušenostech napsal poutavou knihu Kosmonautovy všední dny. Byl ženatý a měl jedno dítě. V roce 1990 měl hodnost plukovníka. Zemřel nemocný ve věku 66 let.

Let do vesmíru

Nahoru letěl jako inženýr-výzkumník s Volynovem a Jelisejevem v roce 1969, kdy mu bylo 35 let. Mise Sojuzu 5 začala startem z Bajkonuru. Na oběžné dráze se spojili s lodí Sojuz 4, což byl také hlavní cíl letu, přestoupil s Jelisejevem do ní a s ní se vrátil k Zemi. Přistáli jako jiné Sojuzy a kabinou na padácích, asi 40 km od Karagandy. Měli v oné změně lodí světové prvenství.

Odkazy

Reference

  1. VÍTEK, Antonín; LÁLA, Petr. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha: Mladá fronta, 1982. Kapitola Kosmonauti-piloti SSSR, s. 353. 
  2. CODR, Milan. Sto hvězdných kapitánů. Praha: Práce, 1982. Kapitola Jevgenij Vasiljevič Chrunov, s. 94. 

Externí odkazy