Schránkovci: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Petr1888 (diskuse | příspěvky)
překlad článku sk:Schránkovce udělátkem Česko-slovenské Wikipedie
 
upravy
Řádek 8: Řádek 8:
| kmen = [[měkkýši]] (Mollusca)
| kmen = [[měkkýši]] (Mollusca)
| podkmen = [[schránkovci]] (Conchifera)
| podkmen = [[schránkovci]] (Conchifera)

| podkmen popsal = Gegenbaur, 1878
| podkmen popsal = Gegenbaur, 1878
}}
}}
'''Schránkovci''' (''Conchifera'') jsou [[měkkýši]], jejichž tělo není kryté kutikulou, ale je chráněno jednodílnou nebo dvoudílnou schránkou, která je produktem epidermis, přesněji pláště. Jinak ji však s tělem spojují jen svalové úpony. Schránka se skládá ze tří vrstev:
'''Schránkovci''' (Conchifera) jsou [[měkkýši]], jejichž tělo není kryté kutikulou, ale je chráněno jednodílnou nebo dvoudílnou schránkou, která je produktem epidermis, přesněji pláště. Jinak ji však s tělem spojují jen svalové úpony. Schránka se skládá ze tří vrstev:
# [[periostracum]] - tenká povrchová pigmentovaná vrstva z organické látky [[konchin|konchinu]] (chemicky je příbuzná s [[Chitin|chitinem]]);
# [[periostracum]] - tenká povrchová pigmentovaná vrstva z organické látky [[konchin|konchinu]] (chemicky je příbuzná s [[Chitin|chitinem]]);
# [[ostracum]] - porézní vrstva z CaCO<sub>3</sub> se sloupkovitou strukturou;
# [[ostracum]] - porézní vrstva z [[uhličitan vápenatý|CaCO<sub>3</sub>]] se sloupkovitou strukturou;
# [[hypostracum]] - aragonitová vrstva, je tvořena krystalickým CaCO<sub>3</sub> se šupinkovpu strukturou. U mnoha skupin je jen naznačena.
# [[hypostracum]] - aragonitová vrstva, je tvořena krystalickým CaCO<sub>3</sub> se šupinkovpu strukturou. U mnoha skupin je jen naznačena.


Za fylogeneticky výchozí typ se považuje jednodílná, jemně zahnutá rourovitá schránka, mírně se rozšiřující na tu stranu, kde z ní vystupovala noha, resp. ramena měkkýšů. Sekundárně dochází k postupnému zavinutí schránky do závitů a až terciálně k "překlopení" vinutí na pravou nebo levou stranu, čili k laterální torzi ([[plži]]). (Obdobný proces, ale bez laterální torze, pozorujeme při fylogenezi schránky u [[Hlavonožci|hlavonožců]].)
Za fylogeneticky výchozí typ se považuje jednodílná, jemně zahnutá rourovitá schránka, mírně se rozšiřující na tu stranu, kde z ní vystupovala noha, resp. ramena měkkýšů. Sekundárně dochází k postupnému zavinutí schránky do závitů a až terciálně k „překlopení“ vinutí na pravou nebo levou stranu, čili k laterální torzi ([[plži]]). Obdobný proces, ale bez laterální torze, pozorujeme při fylogenezi schránky u [[Hlavonožci|hlavonožců]].


==Trávicí soustava==
==Trávicí soustava==
Trávicí soustava se začíná ústy s radulou, struhadlovitým jazýčkem. Radula může druhotně zaniknout (''[[Mlži|Bivalvia]]''), nebo je spolu s rohovinovou subradulárnou ploténkou přeměněna na útvar podobný zobáku papouška (''[[Hlavonožci|Cephalopoda]]''). V ústní dutině jsou slinné žlázy, s často velmi kyselým sekretem, který může obsahovat i H<sub>2</sub>SO<sub>4</sub>. U dravých druhů, které se živí jinými měkkýši, slouží k rozpuštění jejich schránek. Následuje hltan (pharynx), jícen (oesophagus), endodermálny žaludek (ventriculus) a střevo (ileum), které klikatě probíhá tělem - u plžů vstupuje i do ulity. Vnitřní plochu střeva zvětšuje tzv. závěs - typhlosolis. Anus v důsledku dorsální flexe nemá už nikdy terminální polohu (výjimkou je velmi starobylá a nepočetná skupina ''[[Přílipkovci|Monoplacophora]]''). Součástí trávicí soustavy je i hepatopankreas. Kromě sekrece působí jako zásobní orgán (ukládají se v něm tuky a [[glykogen]]) a probíhá v něm i resorbce strávené potravy. U některých býložravých druhů se u žaludku nachází zvláštní žláza - tzv. bílkovinný krystal, (bílkovinná tyčinka v žláznatém váčku) která produkuje trávicí enzymy.
Trávicí soustava se začíná ústy s radulou, struhadlovitým jazýčkem. Radula může druhotně zaniknout ([[mlži]]), nebo je spolu s rohovinovou subradulárnou ploténkou přeměněna na útvar podobný zobáku papouška ([[hlavonožci]]). V ústní dutině jsou slinné žlázy, s často velmi kyselým sekretem, který může obsahovat i [[kyselina sírová|kyselinu sírovou]]. U dravých druhů, které se živí jinými měkkýši, slouží k rozpuštění jejich schránek. Následuje [[hltan]] (pharynx), [[jícen]] (oesophagus), [[endoderm|endodermální]] [[žaludek]] (ventriculus) a [[střevo]] (ileum), které klikatě probíhá tělem - u plžů vstupuje i do ulity. Vnitřní plochu střeva zvětšuje tzv. závěs - [[typhlosolis]]. Anus v důsledku dorsální flexe nemá už nikdy terminální polohu (výjimkou je velmi starobylá a nepočetná skupina [[přílipkovci]]). Součástí trávicí soustavy je i hepatopankreas. Kromě sekrece působí jako zásobní orgán (ukládají se v něm tuky a [[glykogen]]) a probíhá v něm i resorbce strávené potravy. U některých býložravých druhů se u žaludku nachází zvláštní žláza - tzv. bílkovinný krystal, (bílkovinná tyčinka v žláznatém váčku) která produkuje trávicí enzymy.


==Nervová soustava==
==Nervová soustava==
Nervová soustava je velmi specializovaná - řebříčková, nazýváme ji gangliová. Někdy je velmi rozvinutá (''[[Hlavonožci|Cephalopoda]]''). Kromě hlavního mozkového ganglia v těle vznikají 2 - 5 párů periferních ganglií, které inervují nohu, žábry a další orgány (''[[Plži|Gastropoda]]'' a ''[[Mlži|Bivalvia]]''). Schránkovci již mají širší škálu receptorů - statocystu (v noze), 1 - 2 páry tykadel a oči, které mohou být ploché, jamkové, ale i komorové. U vodních skupin pozorujeme lupenovité senzorické přívěsky - osphradiá (stavbou se podobají žábrám). [[Mlži]] mohou mít na okraji pláště i senzorické tykadélka - rhopalie.
Nervová soustava je velmi specializovaná - řebříčková, nazýváme ji gangliová. Někdy je velmi rozvinutá ([[hlavonožci]]). Kromě hlavního mozkového ganglia v těle vznikají 2 - 5 párů periferních ganglií, které inervují nohu, žábry a další orgány ([[plži]] a [[mlži]]). Schránkovci již mají širší škálu receptorů - [[statocysta|statocystu]] (v noze), 1 - 2 páry tykadel a oči, které mohou být ploché, jamkové, ale i komorové. U vodních skupin pozorujeme lupenovité senzorické přívěsky - [[osfradium|osfradia]] (stavbou se podobají žábrám). [[Mlži]] mohou mít na okraji pláště i senzorické tykadélka - [[rhopalie]].


==Oběhová soustava==
==Oběhová soustava==
Řádek 28: Řádek 27:


==Systematika==
==Systematika==
Podkmen: '''Schránkovci''' (''Conchifera''):
Podkmen: '''Schránkovci''' (Conchifera):
* Třída: [[Přílipkovci]] (''Monoplacophora'')
* Třída: [[Přílipkovci]] (Monoplacophora)
* Třída: [[plži]] (''Gastropoda'')
* Třída: [[plži]] (Gastropoda)
* Třída: [[kelnatky]] (''Scaphopoda'')
* Třída: [[kelnatky]] (Scaphopoda)
* Třída: [[mlži]] (''Lamellibranchia'', ''Bivalvia'')
* Třída: [[mlži]] (Lamellibranchia, Bivalvia)
* Třída: [[hlavonožci]] (''Cephalopoda'')
* Třída: [[hlavonožci]] (Cephalopoda)


{{Překlad|jazyk = sk|článek = Schránkovce|revize = 5325151}}
{{Překlad|jazyk = sk|článek = Schránkovce|revize = 5325151}}


{{pahýl}}
[[Kategorie:Měkkýši]]
[[Kategorie:Měkkýši]]

Verze z 15. 6. 2015, 09:04

Jak číst taxoboxSchránkovci
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenměkkýši (Mollusca)
Podkmenschránkovci (Conchifera)
Gegenbaur, 1878
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Schránkovci (Conchifera) jsou měkkýši, jejichž tělo není kryté kutikulou, ale je chráněno jednodílnou nebo dvoudílnou schránkou, která je produktem epidermis, přesněji pláště. Jinak ji však s tělem spojují jen svalové úpony. Schránka se skládá ze tří vrstev:

  1. periostracum - tenká povrchová pigmentovaná vrstva z organické látky konchinu (chemicky je příbuzná s chitinem);
  2. ostracum - porézní vrstva z CaCO3 se sloupkovitou strukturou;
  3. hypostracum - aragonitová vrstva, je tvořena krystalickým CaCO3 se šupinkovpu strukturou. U mnoha skupin je jen naznačena.

Za fylogeneticky výchozí typ se považuje jednodílná, jemně zahnutá rourovitá schránka, mírně se rozšiřující na tu stranu, kde z ní vystupovala noha, resp. ramena měkkýšů. Sekundárně dochází k postupnému zavinutí schránky do závitů a až terciálně k „překlopení“ vinutí na pravou nebo levou stranu, čili k laterální torzi (plži). Obdobný proces, ale bez laterální torze, pozorujeme při fylogenezi schránky u hlavonožců.

Trávicí soustava

Trávicí soustava se začíná ústy s radulou, struhadlovitým jazýčkem. Radula může druhotně zaniknout (mlži), nebo je spolu s rohovinovou subradulárnou ploténkou přeměněna na útvar podobný zobáku papouška (hlavonožci). V ústní dutině jsou slinné žlázy, s často velmi kyselým sekretem, který může obsahovat i kyselinu sírovou. U dravých druhů, které se živí jinými měkkýši, slouží k rozpuštění jejich schránek. Následuje hltan (pharynx), jícen (oesophagus), endodermální žaludek (ventriculus) a střevo (ileum), které klikatě probíhá tělem - u plžů vstupuje i do ulity. Vnitřní plochu střeva zvětšuje tzv. závěs - typhlosolis. Anus v důsledku dorsální flexe nemá už nikdy terminální polohu (výjimkou je velmi starobylá a nepočetná skupina přílipkovci). Součástí trávicí soustavy je i hepatopankreas. Kromě sekrece působí jako zásobní orgán (ukládají se v něm tuky a glykogen) a probíhá v něm i resorbce strávené potravy. U některých býložravých druhů se u žaludku nachází zvláštní žláza - tzv. bílkovinný krystal, (bílkovinná tyčinka v žláznatém váčku) která produkuje trávicí enzymy.

Nervová soustava

Nervová soustava je velmi specializovaná - řebříčková, nazýváme ji gangliová. Někdy je velmi rozvinutá (hlavonožci). Kromě hlavního mozkového ganglia v těle vznikají 2 - 5 párů periferních ganglií, které inervují nohu, žábry a další orgány (plži a mlži). Schránkovci již mají širší škálu receptorů - statocystu (v noze), 1 - 2 páry tykadel a oči, které mohou být ploché, jamkové, ale i komorové. U vodních skupin pozorujeme lupenovité senzorické přívěsky - osfradia (stavbou se podobají žábrám). Mlži mohou mít na okraji pláště i senzorické tykadélka - rhopalie.

Oběhová soustava

Oběhová soustava je otevřená, u hlavonožců už polouzavřená. Hemolymfa obsahuje hemoglobin nebo hemocyanín (obsahuje měď). Větší část dýchacích plynů je však v hemolymfěa transportována obyčejným fyzikálním rozpuštěním. Dýchacími orgány jsou lupínková až vláskovité žábry (nazývané ktenídia), umístěné v blízkosti anu nebo po bocích pláště. U mlžů žaberní lupínky druhotně ztrácejí dýchací funkci a mění se na filtrační aparát na získávání planktónní potravy. Respirační funkci přebírá prokrvený plášť. U plicnatých plžů na dýchání slouží prokrvená výstelka plicního vaku, který vzniká z části plášťové dutiny. Na dýchání se vždy významně podílí i povrch těla, který je díky slizovitým žlázám stále vlhký.

Systematika

Podkmen: Schránkovci (Conchifera):

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Schránkovce na slovenské Wikipedii.