Schránkovci: Porovnání verzí
překlad článku sk:Schránkovce udělátkem Česko-slovenské Wikipedie |
upravy |
||
Řádek 8: | Řádek 8: | ||
| kmen = [[měkkýši]] (Mollusca) |
| kmen = [[měkkýši]] (Mollusca) |
||
| podkmen = [[schránkovci]] (Conchifera) |
| podkmen = [[schránkovci]] (Conchifera) |
||
| podkmen popsal = Gegenbaur, 1878 |
| podkmen popsal = Gegenbaur, 1878 |
||
}} |
}} |
||
'''Schránkovci''' ( |
'''Schránkovci''' (Conchifera) jsou [[měkkýši]], jejichž tělo není kryté kutikulou, ale je chráněno jednodílnou nebo dvoudílnou schránkou, která je produktem epidermis, přesněji pláště. Jinak ji však s tělem spojují jen svalové úpony. Schránka se skládá ze tří vrstev: |
||
# [[periostracum]] - tenká povrchová pigmentovaná vrstva z organické látky [[konchin|konchinu]] (chemicky je příbuzná s [[Chitin|chitinem]]); |
# [[periostracum]] - tenká povrchová pigmentovaná vrstva z organické látky [[konchin|konchinu]] (chemicky je příbuzná s [[Chitin|chitinem]]); |
||
# [[ostracum]] - porézní vrstva z CaCO<sub>3</sub> se sloupkovitou strukturou; |
# [[ostracum]] - porézní vrstva z [[uhličitan vápenatý|CaCO<sub>3</sub>]] se sloupkovitou strukturou; |
||
# [[hypostracum]] - aragonitová vrstva, je tvořena krystalickým CaCO<sub>3</sub> se šupinkovpu strukturou. U mnoha skupin je jen naznačena. |
# [[hypostracum]] - aragonitová vrstva, je tvořena krystalickým CaCO<sub>3</sub> se šupinkovpu strukturou. U mnoha skupin je jen naznačena. |
||
Za fylogeneticky výchozí typ se považuje jednodílná, jemně zahnutá rourovitá schránka, mírně se rozšiřující na tu stranu, kde z ní vystupovala noha, resp. ramena měkkýšů. Sekundárně dochází k postupnému zavinutí schránky do závitů a až terciálně k |
Za fylogeneticky výchozí typ se považuje jednodílná, jemně zahnutá rourovitá schránka, mírně se rozšiřující na tu stranu, kde z ní vystupovala noha, resp. ramena měkkýšů. Sekundárně dochází k postupnému zavinutí schránky do závitů a až terciálně k „překlopení“ vinutí na pravou nebo levou stranu, čili k laterální torzi ([[plži]]). Obdobný proces, ale bez laterální torze, pozorujeme při fylogenezi schránky u [[Hlavonožci|hlavonožců]]. |
||
==Trávicí soustava== |
==Trávicí soustava== |
||
Trávicí soustava se začíná ústy s radulou, struhadlovitým jazýčkem. Radula může druhotně zaniknout ( |
Trávicí soustava se začíná ústy s radulou, struhadlovitým jazýčkem. Radula může druhotně zaniknout ([[mlži]]), nebo je spolu s rohovinovou subradulárnou ploténkou přeměněna na útvar podobný zobáku papouška ([[hlavonožci]]). V ústní dutině jsou slinné žlázy, s často velmi kyselým sekretem, který může obsahovat i [[kyselina sírová|kyselinu sírovou]]. U dravých druhů, které se živí jinými měkkýši, slouží k rozpuštění jejich schránek. Následuje [[hltan]] (pharynx), [[jícen]] (oesophagus), [[endoderm|endodermální]] [[žaludek]] (ventriculus) a [[střevo]] (ileum), které klikatě probíhá tělem - u plžů vstupuje i do ulity. Vnitřní plochu střeva zvětšuje tzv. závěs - [[typhlosolis]]. Anus v důsledku dorsální flexe nemá už nikdy terminální polohu (výjimkou je velmi starobylá a nepočetná skupina [[přílipkovci]]). Součástí trávicí soustavy je i hepatopankreas. Kromě sekrece působí jako zásobní orgán (ukládají se v něm tuky a [[glykogen]]) a probíhá v něm i resorbce strávené potravy. U některých býložravých druhů se u žaludku nachází zvláštní žláza - tzv. bílkovinný krystal, (bílkovinná tyčinka v žláznatém váčku) která produkuje trávicí enzymy. |
||
==Nervová soustava== |
==Nervová soustava== |
||
Nervová soustava je velmi specializovaná - řebříčková, nazýváme ji gangliová. Někdy je velmi rozvinutá ( |
Nervová soustava je velmi specializovaná - řebříčková, nazýváme ji gangliová. Někdy je velmi rozvinutá ([[hlavonožci]]). Kromě hlavního mozkového ganglia v těle vznikají 2 - 5 párů periferních ganglií, které inervují nohu, žábry a další orgány ([[plži]] a [[mlži]]). Schránkovci již mají širší škálu receptorů - [[statocysta|statocystu]] (v noze), 1 - 2 páry tykadel a oči, které mohou být ploché, jamkové, ale i komorové. U vodních skupin pozorujeme lupenovité senzorické přívěsky - [[osfradium|osfradia]] (stavbou se podobají žábrám). [[Mlži]] mohou mít na okraji pláště i senzorické tykadélka - [[rhopalie]]. |
||
==Oběhová soustava== |
==Oběhová soustava== |
||
Řádek 28: | Řádek 27: | ||
==Systematika== |
==Systematika== |
||
Podkmen: '''Schránkovci''' ( |
Podkmen: '''Schránkovci''' (Conchifera): |
||
* Třída: [[Přílipkovci]] ( |
* Třída: [[Přílipkovci]] (Monoplacophora) |
||
* Třída: [[plži]] ( |
* Třída: [[plži]] (Gastropoda) |
||
* Třída: [[kelnatky]] ( |
* Třída: [[kelnatky]] (Scaphopoda) |
||
* Třída: [[mlži]] ( |
* Třída: [[mlži]] (Lamellibranchia, Bivalvia) |
||
* Třída: [[hlavonožci]] ( |
* Třída: [[hlavonožci]] (Cephalopoda) |
||
{{Překlad|jazyk = sk|článek = Schránkovce|revize = 5325151}} |
{{Překlad|jazyk = sk|článek = Schránkovce|revize = 5325151}} |
||
{{pahýl}} |
|||
[[Kategorie:Měkkýši]] |
[[Kategorie:Měkkýši]] |
Verze z 15. 6. 2015, 09:04
Schránkovci | |
---|---|
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | měkkýši (Mollusca) |
Podkmen | schránkovci (Conchifera) Gegenbaur, 1878 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Schránkovci (Conchifera) jsou měkkýši, jejichž tělo není kryté kutikulou, ale je chráněno jednodílnou nebo dvoudílnou schránkou, která je produktem epidermis, přesněji pláště. Jinak ji však s tělem spojují jen svalové úpony. Schránka se skládá ze tří vrstev:
- periostracum - tenká povrchová pigmentovaná vrstva z organické látky konchinu (chemicky je příbuzná s chitinem);
- ostracum - porézní vrstva z CaCO3 se sloupkovitou strukturou;
- hypostracum - aragonitová vrstva, je tvořena krystalickým CaCO3 se šupinkovpu strukturou. U mnoha skupin je jen naznačena.
Za fylogeneticky výchozí typ se považuje jednodílná, jemně zahnutá rourovitá schránka, mírně se rozšiřující na tu stranu, kde z ní vystupovala noha, resp. ramena měkkýšů. Sekundárně dochází k postupnému zavinutí schránky do závitů a až terciálně k „překlopení“ vinutí na pravou nebo levou stranu, čili k laterální torzi (plži). Obdobný proces, ale bez laterální torze, pozorujeme při fylogenezi schránky u hlavonožců.
Trávicí soustava
Trávicí soustava se začíná ústy s radulou, struhadlovitým jazýčkem. Radula může druhotně zaniknout (mlži), nebo je spolu s rohovinovou subradulárnou ploténkou přeměněna na útvar podobný zobáku papouška (hlavonožci). V ústní dutině jsou slinné žlázy, s často velmi kyselým sekretem, který může obsahovat i kyselinu sírovou. U dravých druhů, které se živí jinými měkkýši, slouží k rozpuštění jejich schránek. Následuje hltan (pharynx), jícen (oesophagus), endodermální žaludek (ventriculus) a střevo (ileum), které klikatě probíhá tělem - u plžů vstupuje i do ulity. Vnitřní plochu střeva zvětšuje tzv. závěs - typhlosolis. Anus v důsledku dorsální flexe nemá už nikdy terminální polohu (výjimkou je velmi starobylá a nepočetná skupina přílipkovci). Součástí trávicí soustavy je i hepatopankreas. Kromě sekrece působí jako zásobní orgán (ukládají se v něm tuky a glykogen) a probíhá v něm i resorbce strávené potravy. U některých býložravých druhů se u žaludku nachází zvláštní žláza - tzv. bílkovinný krystal, (bílkovinná tyčinka v žláznatém váčku) která produkuje trávicí enzymy.
Nervová soustava
Nervová soustava je velmi specializovaná - řebříčková, nazýváme ji gangliová. Někdy je velmi rozvinutá (hlavonožci). Kromě hlavního mozkového ganglia v těle vznikají 2 - 5 párů periferních ganglií, které inervují nohu, žábry a další orgány (plži a mlži). Schránkovci již mají širší škálu receptorů - statocystu (v noze), 1 - 2 páry tykadel a oči, které mohou být ploché, jamkové, ale i komorové. U vodních skupin pozorujeme lupenovité senzorické přívěsky - osfradia (stavbou se podobají žábrám). Mlži mohou mít na okraji pláště i senzorické tykadélka - rhopalie.
Oběhová soustava
Oběhová soustava je otevřená, u hlavonožců už polouzavřená. Hemolymfa obsahuje hemoglobin nebo hemocyanín (obsahuje měď). Větší část dýchacích plynů je však v hemolymfěa transportována obyčejným fyzikálním rozpuštěním. Dýchacími orgány jsou lupínková až vláskovité žábry (nazývané ktenídia), umístěné v blízkosti anu nebo po bocích pláště. U mlžů žaberní lupínky druhotně ztrácejí dýchací funkci a mění se na filtrační aparát na získávání planktónní potravy. Respirační funkci přebírá prokrvený plášť. U plicnatých plžů na dýchání slouží prokrvená výstelka plicního vaku, který vzniká z části plášťové dutiny. Na dýchání se vždy významně podílí i povrch těla, který je díky slizovitým žlázám stále vlhký.
Systematika
Podkmen: Schránkovci (Conchifera):
- Třída: Přílipkovci (Monoplacophora)
- Třída: plži (Gastropoda)
- Třída: kelnatky (Scaphopoda)
- Třída: mlži (Lamellibranchia, Bivalvia)
- Třída: hlavonožci (Cephalopoda)
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Schránkovce na slovenské Wikipedii.