Schránkovci

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxSchránkovci
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen měkkýši (Mollusca)
Podkmen schránkovci (Conchifera)
Gegenbaur, 1878
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Schránkovci (Conchifera) jsou měkkýši, jejichž tělo není kryté kutikulou, ale je chráněno jednodílnou nebo dvoudílnou schránkou, která je produktem epidermis, přesněji pláště. Jinak ji však s tělem spojují jen svalové úpony. Schránka se skládá ze tří vrstev:

  1. periostracum – tenká povrchová pigmentovaná vrstva z organické látky konchinu (chemicky je příbuzná s chitinem);
  2. ostracum – porézní vrstva z CaCO3 se sloupkovitou strukturou;
  3. hypostracum – aragonitová vrstva, je tvořena krystalickým CaCO3 se šupinkovpu strukturou. U mnoha skupin je jen naznačena.

Za fylogeneticky výchozí typ se považuje jednodílná, jemně zahnutá rourovitá schránka, mírně se rozšiřující na tu stranu, kde z ní vystupovala noha, resp. ramena měkkýšů. Sekundárně dochází k postupnému zavinutí schránky do závitů a až terciárně k „překlopení“ vinutí na pravou nebo levou stranu, čili k laterální torzi (plži). Obdobný proces, ale bez laterální torze, pozorujeme při fylogenezi schránky u hlavonožců.

Trávicí soustava[editovat | editovat zdroj]

Trávicí soustava se začíná ústy s radulou, struhadlovitým jazýčkem. Radula může druhotně zaniknout (mlži), nebo je spolu s rohovinovou subradulárnou ploténkou přeměněna na útvar podobný zobáku papouška (hlavonožci). V ústní dutině jsou slinné žlázy, s často velmi kyselým sekretem, který může obsahovat i kyselinu sírovou. U dravých druhů, které se živí jinými měkkýši, slouží k rozpuštění jejich schránek. Následuje hltan (pharynx), jícen (oesophagus), endodermální žaludek (ventriculus) a střevo (ileum), které klikatě probíhá tělem – u plžů vstupuje i do ulity. Vnitřní plochu střeva zvětšuje tzv. závěs – typhlosolis. Anus v důsledku dorsální flexe nemá už nikdy terminální polohu (výjimkou je velmi starobylá a nepočetná skupina přílipkovci). Součástí trávicí soustavy je i hepatopankreas. Kromě sekrece působí jako zásobní orgán (ukládají se v něm tuky a glykogen) a probíhá v něm i resorbce strávené potravy. U některých býložravých druhů se u žaludku nachází zvláštní žláza – tzv. bílkovinný krystal, (bílkovinná tyčinka v žláznatém váčku) která produkuje trávicí enzymy.

Nervová soustava[editovat | editovat zdroj]

Nervová soustava je velmi specializovaná – řebříčková, nazýváme ji gangliová. Někdy je velmi rozvinutá (hlavonožci). Kromě hlavního mozkového ganglia v těle vznikají 2–5 párů periferních ganglií, které inervují nohu, žábry a další orgány (plži a mlži). Schránkovci již mají širší škálu receptorů – statocystu (v noze), 1–2 páry tykadel a oči, které mohou být ploché, jamkové, ale i komorové. U vodních skupin pozorujeme lupenovité senzorické přívěsky – osfradia (stavbou se podobají žábrám). Mlži mohou mít na okraji pláště i senzorické tykadélka – rhopalie.

Oběhová soustava[editovat | editovat zdroj]

Oběhová soustava je otevřená, u hlavonožců už polouzavřená. Hemolymfa obsahuje hemoglobin nebo hemocyanín (obsahuje měď). Větší část dýchacích plynů je však v hemolymfěa transportována obyčejným fyzikálním rozpuštěním. Dýchacími orgány jsou lupínková až vláskovité žábry (nazývané ktenídia), umístěné v blízkosti anu nebo po bocích pláště. U mlžů žaberní lupínky druhotně ztrácejí dýchací funkci a mění se na filtrační aparát na získávání planktónní potravy. Respirační funkci přebírá prokrvený plášť. U plicnatých plžů na dýchání slouží prokrvená výstelka plicního vaku, který vzniká z části plášťové dutiny. Na dýchání se vždy významně podílí i povrch těla, který je díky slizovitým žlázám stále vlhký.

Systematika[editovat | editovat zdroj]

Podkmen: Schránkovci (Conchifera):

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Schránkovce na slovenské Wikipedii.