Židovský vojenský svaz: Porovnání verzí
m přidána Kategorie:Povstání ve varšavském ghettu za použití HotCat |
Plošná oprava polonismů a jiných překladatelských chyb |
||
Řádek 25: | Řádek 25: | ||
== Historie a podíl na Varšavském povstání == |
== Historie a podíl na Varšavském povstání == |
||
Místem prvního setkání Židů, kteří se listopadu |
Místem prvního setkání Židů, kteří se v listopadu roku 1939 rozhodli vytvořit tajný svazek, byla nemocnice svatého Stanislava ({{vjazyce|pl}}: {{cizojazyčně|pl|szpital zakaźny św. Stanisława}}) na ulici Wolska 37<ref>[http://szeremietiew.blox.pl/2008/04/Przypomnienie.html Żydowski Związek Wojskowy, Wspólny rodowód z AK, Zapomniani żołnierze – Maciej Kledzik]</ref>. Mezi zakladatele patřili: [[Józef Celmajster]], [[Kałmen Mendelson]], [[Mieczysław Ettinger]], [[Paweł Frenkel]], [[Leon Rodal]] i [[Dawid Wdowiński]]. Organizaci podle některých zdrojů vedl Dawid Wdowiński, ale jiné zdroje považují za vůdce ŻZW [[Dawid Moryc Apfelbaum|Mieczysława Apfelbauma]] a Pawła Frenkela. Organizace reprezentovala pravicový (tzv. [[revizionistický sionismus|revizionistický]]) proud [[sionismus|sionistického hnutí]], mimo jiné organizaci [[Bejtar (mládežnické hnutí)|Bejtar]]. Svědectví [[Henryk Iwański|Henryka Iwańského]] uvádí, že "Židovský vojenský svaz (…) byl vytvořen z iniciativy důstojníků a poddůstojníků Polské Armády židovské národnosti "<ref>Stanisław Wroński, Maria Zwolakowa, "Polacy i Żydzi 1939-1945", Książka i Wiedza, Varšava 1971 str.167.</ref>. |
||
Organizace byla od samého začátku v kontaktu se strukturami polského odboje. Přímo podléhala [[Svazek ozbrojeného boje|Svazku ozbrojeného boje]] ({{vjazyce|pl}}: {{cizojazyčně|pl|Związek Walki Zbrojnej}}). V první fázi svojí existence měla své buňky v [[Lublin]]u, ve [[Lwów|Lvově]], [[Ivano-Frankivsk|Stanislavově]] a [[Varšava|Varšavě]], zabývajících se přesunem židovských bojovníků do polských ozbrojených sil, které se tou dobou formovaly ve [[Francie|Francii]] a [[Anglie|Anglii]]. Na krátký čas před [[Povstání ve varšavském ghettu|povstáním ve varšavském ghettu]] došlo k navázání spolupráce mezi ŻZW a [[Židovská bojová organizace| |
Organizace byla od samého začátku v kontaktu se strukturami polského odboje. Přímo podléhala [[Svazek ozbrojeného boje|Svazku ozbrojeného boje]] ({{vjazyce|pl}}: {{cizojazyčně|pl|Związek Walki Zbrojnej}}). V první fázi svojí existence měla své buňky v [[Lublin]]u, ve [[Lwów|Lvově]], [[Ivano-Frankivsk|Stanislavově]] a [[Varšava|Varšavě]], zabývajících se přesunem židovských bojovníků do polských ozbrojených sil, které se tou dobou formovaly ve [[Francie|Francii]] a [[Anglie|Anglii]]. Na krátký čas před [[Povstání ve varšavském ghettu|povstáním ve varšavském ghettu]] došlo k navázání spolupráce mezi ŻZW a [[Židovská bojová organizace|Židovskou bojovou organizací]], které ŻZW pravděpodobně dalo 50 pistolí, dohodnuté bylo taktéž rozdělení ghetta na dvě obranné zóny náležící těmto organizacím v případě vypuknutí povstání. O ŻZW psal ve svých pamětech známý historik a tvůrce [[Oneg Szabat|archivu varšavského ghetta]], [[Emanuel Ringelblum]], který byl podle svých slov ohromen množstvím arzenálu nashromážděného v jejím ústředí na ulicy Muranowska 17.<ref>Emanuel Ringelblum. "Kronika getta warszawskiego", Czytelnik, Warszawa 1983.</ref> |
||
Během Varšavského povstání udržoval Židovský vojenský svaz pomocí tunelů spojení s polskou stranou. Okolo 150 povstalců vyzbrojil Bezpečnostní sbor ({{vjazyce|pl}}: {{cizojazyčně|pl|Korpus Bezpieczeństwa}}, zkratka KB). Tito povstalci fakticky spadali pod polské velení. Členové ŻZW bojovali i v největší bitvě povstání – v tzv. [[Bitva na Muranowském náměstí|bitvě na Muranovském náměstí]], která o toto náměstí proběhla ve dnech 19. až 22 dubna. Právě tam se nacházelo ústředí organizace; v době bojů byl proti Němcům použit těžký kulomet, obstaraný Józefem Lejbským. Byl též zničen německý obrněný vůz. Není jisté kolik bojovníků ŻZW bojovalo v povstání; skoro všichni zemřeli v ghettu, bojujíc jak pod polskou, tak i po židovskou vlajkou (polská exilová vláda v [[Londýn]]ě Apfelbauma posmrtně povýšila do hodnosti [[major]]a Polského vojska). Z velení ŻZW válku přežili Józef Celmajster, Kałmen Mendelson i Dawid Wdowiński. |
Během Varšavského povstání udržoval Židovský vojenský svaz pomocí tunelů spojení s polskou stranou. Okolo 150 povstalců vyzbrojil Bezpečnostní sbor ({{vjazyce|pl}}: {{cizojazyčně|pl|Korpus Bezpieczeństwa}}, zkratka KB). Tito povstalci fakticky spadali pod polské velení. Členové ŻZW bojovali i v největší bitvě povstání – v tzv. [[Bitva na Muranowském náměstí|bitvě na Muranovském náměstí]], která o toto náměstí proběhla ve dnech 19. až 22 dubna. Právě tam se nacházelo ústředí organizace; v době bojů byl proti Němcům použit těžký kulomet, obstaraný Józefem Lejbským. Byl též zničen německý obrněný vůz. Není jisté, kolik bojovníků ŻZW bojovalo v povstání; skoro všichni zemřeli v ghettu, bojujíc jak pod polskou, tak i po židovskou vlajkou (polská exilová vláda v [[Londýn]]ě Apfelbauma posmrtně povýšila do hodnosti [[major]]a Polského vojska). Z velení ŻZW válku přežili Józef Celmajster, Kałmen Mendelson i Dawid Wdowiński. |
||
== Vyzbrojení a četnost příslušníků ŻZW == |
== Vyzbrojení a četnost příslušníků ŻZW == |
||
[[File:Commemorative plaque 1 Muranowska Street in Warsaw.JPG|thumb|Památní deska na ulici Muranowska ve Varšavě]] |
[[File:Commemorative plaque 1 Muranowska Street in Warsaw.JPG|thumb|Památní deska na ulici Muranowska ve Varšavě]] |
||
* Do roku 1942 bylo v řadách organizace pravděpodobně méně než 500 lidí zorganizovaných do dvou rot (240 vojáků), a také dvě neúplné roty, které byly v roce 1943 |
* Do roku 1942 bylo v řadách organizace pravděpodobně méně než 500 lidí zorganizovaných do dvou rot (240 vojáků), a také dvě neúplné roty, které byly v roce 1943 doplněny o dobrovolníky. Podle některých zdrojů i svědectví vojáků těsně před povstáním náleželo do ŻZW až 1500 bojovníků. Po válce ŻOB propagovala verzi, že většina účastníků byla zatčena těsně před povstáním. |
||
* ŻZW už v 1939 roku |
* ŻZW už v 1939 roku obdržel 39 [[Pistole Vis vz. 35|pistolí Vis]], a později i další dodávky zbraní od Bezpečtnostního sboru ([[Armia Krajowa|Zemskou armádou]] bezprostředně dozbrojovaný nebyl). |
||
* První dodávku zbraní bojovníci ŻZW obdrželi prostřednictvím Henryka Iwańského ještě v roce 1941. Bojovníci ŻZW obdrželi prostřednictvím Bezpečtnostního sboru od června |
* První dodávku zbraní bojovníci ŻZW obdrželi prostřednictvím Henryka Iwańského ještě v roce 1941. Bojovníci ŻZW obdrželi prostřednictvím Bezpečtnostního sboru od června roku 1942 do začátku dubnového povstání roku 1943 více než 100 kusů střelných zbraní a okolo 750 granátů. Na začátku povstání bylo do ghetta dopraveno i dalších 50 kusů palných zbraní a 300 granátů. V první polovině roku 1942 byly vyzbrojovány i jiné skupiny Zemské armády. |
||
== Struktura == |
== Struktura == |
||
Řádek 46: | Řádek 46: | ||
* Komunikací |
* Komunikací |
||
* Medicínské – Józef Celmajster |
* Medicínské – Józef Celmajster |
||
* Právní ( |
* Právní (vydávající rozsudky na židovské kolaboranty) – Dawid Szulman |
||
* Záchranářské (organizující evakuaci dětí na polskou stranu) – Kałmen Mendelson |
* Záchranářské (organizující evakuaci dětí na polskou stranu) – Kałmen Mendelson |
||
* Techniky – Hanoch Federbusz |
* Techniky – Hanoch Federbusz |
||
Řádek 53: | Řádek 53: | ||
== Poválečné následky == |
== Poválečné následky == |
||
Po válce v Polsku došlo ke zfalšování historie vymazáním ŻZW ze stránek učebnic a |
Po válce v Polsku došlo ke zfalšování historie vymazáním ŻZW ze stránek učebnic a zveličováním jeho významu ve prospěch jak socialistů, tak i sionistů Židovské bojové organizace, do které krajně pravicový a s Bejtarem těsně svázaný ŻZW nepřistoupil. Jedním z mála polských historiků vzpomínajících na účast ŻZW v povstání v době [[Lidové Polsko|Lidového Polska]], byl [[Bernard Ber Mark]] v monografii – ''Walka i zagłada warszawskiego getta'' vydané [[Ministerstvo národní obrany (Polsko)|Ministerstvem národní obrany]] ve Varšavě 1959. Bezprostředně poté byly přerušen<span lang="cs">y vztahy </span>ŻZW <span lang="cs">s armádou a omezeny pravicové politické trendy, které svaz zastupoval tak, že sám de facto upadl v zapomnění.</span> |
||
== Odkazy == |
== Odkazy == |
||
Řádek 72: | Řádek 72: | ||
=== Externí odkazy === |
=== Externí odkazy === |
||
* {{pl}} Tadeusz Bednarczyk, '' |
* {{pl}} Tadeusz Bednarczyk, ''Boj a pomoc. OW-KB a organizace hnutí odporu ve Varšavském ghettu'' (Varšava, 1968 rok) |
||
* {{pl}} [http://www.horajec.republika.pl/literazz.html Slovník termínů a pojmů na oficiální stránce Reginy Smoter-Grzeszkiewicz] |
* {{pl}} [http://www.horajec.republika.pl/literazz.html Slovník termínů a pojmů na oficiální stránce Reginy Smoter-Grzeszkiewicz] |
||
* {{pl}} [http://polish-jewish-heritage.org/Pol/june_04_wojskowy.htm Článkek Macieja Kledzika "Żydowski Związek Wojskowy-Wspólny rodowód z AK" v deníku Rzeczpospolita, 12 června 2004, dostupný na straně Kanadské nadace polsko-židovského dědictví v Montrealu] |
* {{pl}} [http://polish-jewish-heritage.org/Pol/june_04_wojskowy.htm Článkek Macieja Kledzika "Żydowski Związek Wojskowy-Wspólny rodowód z AK" v deníku Rzeczpospolita, 12 června 2004, dostupný na straně Kanadské nadace polsko-židovského dědictví v Montrealu] |
Verze z 5. 6. 2015, 23:52
Šablona:Infobox vojenská jednotka
Židovský vojenský svaz, (polsky: Żydowski Związek Wojskowy, zkratka ŻZW) byla ozbrojená formace polských Židů, vytvořená v listopadu 1939 bývalými důstojníky Polské armády a pravicovými aktivisty židovského původu.[1][2]
Historie a podíl na Varšavském povstání
Místem prvního setkání Židů, kteří se v listopadu roku 1939 rozhodli vytvořit tajný svazek, byla nemocnice svatého Stanislava (polsky: szpital zakaźny św. Stanisława) na ulici Wolska 37[3]. Mezi zakladatele patřili: Józef Celmajster, Kałmen Mendelson, Mieczysław Ettinger, Paweł Frenkel, Leon Rodal i Dawid Wdowiński. Organizaci podle některých zdrojů vedl Dawid Wdowiński, ale jiné zdroje považují za vůdce ŻZW Mieczysława Apfelbauma a Pawła Frenkela. Organizace reprezentovala pravicový (tzv. revizionistický) proud sionistického hnutí, mimo jiné organizaci Bejtar. Svědectví Henryka Iwańského uvádí, že "Židovský vojenský svaz (…) byl vytvořen z iniciativy důstojníků a poddůstojníků Polské Armády židovské národnosti "[4].
Organizace byla od samého začátku v kontaktu se strukturami polského odboje. Přímo podléhala Svazku ozbrojeného boje (polsky: Związek Walki Zbrojnej). V první fázi svojí existence měla své buňky v Lublinu, ve Lvově, Stanislavově a Varšavě, zabývajících se přesunem židovských bojovníků do polských ozbrojených sil, které se tou dobou formovaly ve Francii a Anglii. Na krátký čas před povstáním ve varšavském ghettu došlo k navázání spolupráce mezi ŻZW a Židovskou bojovou organizací, které ŻZW pravděpodobně dalo 50 pistolí, dohodnuté bylo taktéž rozdělení ghetta na dvě obranné zóny náležící těmto organizacím v případě vypuknutí povstání. O ŻZW psal ve svých pamětech známý historik a tvůrce archivu varšavského ghetta, Emanuel Ringelblum, který byl podle svých slov ohromen množstvím arzenálu nashromážděného v jejím ústředí na ulicy Muranowska 17.[5]
Během Varšavského povstání udržoval Židovský vojenský svaz pomocí tunelů spojení s polskou stranou. Okolo 150 povstalců vyzbrojil Bezpečnostní sbor (polsky: Korpus Bezpieczeństwa, zkratka KB). Tito povstalci fakticky spadali pod polské velení. Členové ŻZW bojovali i v největší bitvě povstání – v tzv. bitvě na Muranovském náměstí, která o toto náměstí proběhla ve dnech 19. až 22 dubna. Právě tam se nacházelo ústředí organizace; v době bojů byl proti Němcům použit těžký kulomet, obstaraný Józefem Lejbským. Byl též zničen německý obrněný vůz. Není jisté, kolik bojovníků ŻZW bojovalo v povstání; skoro všichni zemřeli v ghettu, bojujíc jak pod polskou, tak i po židovskou vlajkou (polská exilová vláda v Londýně Apfelbauma posmrtně povýšila do hodnosti majora Polského vojska). Z velení ŻZW válku přežili Józef Celmajster, Kałmen Mendelson i Dawid Wdowiński.
Vyzbrojení a četnost příslušníků ŻZW
- Do roku 1942 bylo v řadách organizace pravděpodobně méně než 500 lidí zorganizovaných do dvou rot (240 vojáků), a také dvě neúplné roty, které byly v roce 1943 doplněny o dobrovolníky. Podle některých zdrojů i svědectví vojáků těsně před povstáním náleželo do ŻZW až 1500 bojovníků. Po válce ŻOB propagovala verzi, že většina účastníků byla zatčena těsně před povstáním.
- ŻZW už v 1939 roku obdržel 39 pistolí Vis, a později i další dodávky zbraní od Bezpečtnostního sboru (Zemskou armádou bezprostředně dozbrojovaný nebyl).
- První dodávku zbraní bojovníci ŻZW obdrželi prostřednictvím Henryka Iwańského ještě v roce 1941. Bojovníci ŻZW obdrželi prostřednictvím Bezpečtnostního sboru od června roku 1942 do začátku dubnového povstání roku 1943 více než 100 kusů střelných zbraní a okolo 750 granátů. Na začátku povstání bylo do ghetta dopraveno i dalších 50 kusů palných zbraní a 300 granátů. V první polovině roku 1942 byly vyzbrojovány i jiné skupiny Zemské armády.
Struktura
ŻZW byl rozdělen na oddělení:
- Informací – Leon Rodal
- Organizační – Paweł Frenkel
- Ubytovací – Leon Wajnsztok
- Financí
- Komunikací
- Medicínské – Józef Celmajster
- Právní (vydávající rozsudky na židovské kolaboranty) – Dawid Szulman
- Záchranářské (organizující evakuaci dětí na polskou stranu) – Kałmen Mendelson
- Techniky – Hanoch Federbusz
- Transportu a zásobování
- Vojenské – Dawid Moryc Apfelbaum a Paweł Frenkel
Poválečné následky
Po válce v Polsku došlo ke zfalšování historie vymazáním ŻZW ze stránek učebnic a zveličováním jeho významu ve prospěch jak socialistů, tak i sionistů Židovské bojové organizace, do které krajně pravicový a s Bejtarem těsně svázaný ŻZW nepřistoupil. Jedním z mála polských historiků vzpomínajících na účast ŻZW v povstání v době Lidového Polska, byl Bernard Ber Mark v monografii – Walka i zagłada warszawskiego getta vydané Ministerstvem národní obrany ve Varšavě 1959. Bezprostředně poté byly přerušeny vztahy ŻZW s armádou a omezeny pravicové politické trendy, které svaz zastupoval tak, že sám de facto upadl v zapomnění.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Żydowski Związek Wojskowy na polské Wikipedii.
- ↑ Zapomniani powstańcy z warszawskiego getta
- ↑ Zapomniani żołnierze ŻZW
- ↑ Żydowski Związek Wojskowy, Wspólny rodowód z AK, Zapomniani żołnierze – Maciej Kledzik
- ↑ Stanisław Wroński, Maria Zwolakowa, "Polacy i Żydzi 1939-1945", Książka i Wiedza, Varšava 1971 str.167.
- ↑ Emanuel Ringelblum. "Kronika getta warszawskiego", Czytelnik, Warszawa 1983.
Literatura
- Dawid Wdowiński, And we are not saved
- Chaim Lazar-Litai, Masada w Warszawie
- Chaim Lazar-Litai, Muranowska 7
- "Prawda o powstaniu w getcie warszawskim" Aleksander Swiszczew, na stránkách Shalom New York
- "Zmienne oblicze pamięci. Kto obronił Getto Warszawskie?" Moshe Arensa, na stránkách The Jerusalem Post
Související články
Externí odkazy
- (polsky) Tadeusz Bednarczyk, Boj a pomoc. OW-KB a organizace hnutí odporu ve Varšavském ghettu (Varšava, 1968 rok)
- (polsky) Slovník termínů a pojmů na oficiální stránce Reginy Smoter-Grzeszkiewicz
- (polsky) Článkek Macieja Kledzika "Żydowski Związek Wojskowy-Wspólny rodowód z AK" v deníku Rzeczpospolita, 12 června 2004, dostupný na straně Kanadské nadace polsko-židovského dědictví v Montrealu