Pražská paroplavební společnost: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m řádková verze {{Commonscat}}; kosmetické úpravy
Řádek 5: Řádek 5:
Významnou osobností, která stála u zrodu Pražské paroplavební společnosti v roce [[1865]], byl [[František Dittrich]], pozdější primátor. PPS byla založena jako ryze český podnik.
Významnou osobností, která stála u zrodu Pražské paroplavební společnosti v roce [[1865]], byl [[František Dittrich]], pozdější primátor. PPS byla založena jako ryze český podnik.


[[28. červen|28. června]] [[1865]] byla zahájena parníkem [[Praha (loď)|Praha]] osobní lodní doprava na Vltavě mezi Prahou a [[Štěchovice]]mi. Její druhý parník, z roku 1866, byl Vyšehrad, avšak není totožný s dnešním parníkem [[Vyšehrad (loď)|Vyšehrad]] pocházejícím ze 40. let 20. století. PPS mívala sídlo v dnes již zaniklém domě čp. 192 v [[Karlínský přístav|Karlínském přístavu]].
[[28. červen|26.]] srpna [[1865]] byla zahájena parníkem [[Praha (loď)|Praha]] osobní lodní doprava na Vltavě mezi Prahou a [[Štěchovice]]mi. Její druhý parník, z roku 1866, byl Vyšehrad, avšak není totožný s dnešním parníkem [[Vyšehrad (loď)|Vyšehrad]] pocházejícím ze 40. let 20. století. PPS mívala sídlo v dnes již zaniklém domě čp. 192 v [[Karlínský přístav|Karlínském přístavu]].


V roce [[1898]] došlo k tragické nehodě, když vybuchl kotel na [[parník František Josef I.|parníku František Josef I.]], který se následně na Vltavě potopil. Při nehodě zahynuly tři osoby.
V roce [[1898]] došlo k tragické nehodě, když vybuchl kotel na [[parník František Josef I.|parníku František Josef I.]], který se následně na Vltavě potopil. Při nehodě zahynuly tři osoby.

Verze z 27. 3. 2015, 15:01

Kolesový parník Vyšehrad.

Pražská paroplavební společnost, a.s. provozuje osobní vodní dopravu zejména na dolní Vltavě. Je tradičním dopravcem v linkové lodní dopravě, ale provozuje i vyhlídkové a objednané plavby.

Historie

Významnou osobností, která stála u zrodu Pražské paroplavební společnosti v roce 1865, byl František Dittrich, pozdější primátor. PPS byla založena jako ryze český podnik.

26. srpna 1865 byla zahájena parníkem Praha osobní lodní doprava na Vltavě mezi Prahou a Štěchovicemi. Její druhý parník, z roku 1866, byl Vyšehrad, avšak není totožný s dnešním parníkem Vyšehrad pocházejícím ze 40. let 20. století. PPS mívala sídlo v dnes již zaniklém domě čp. 192 v Karlínském přístavu.

V roce 1898 došlo k tragické nehodě, když vybuchl kotel na parníku František Josef I., který se následně na Vltavě potopil. Při nehodě zahynuly tři osoby.

Ve třicátých letech 20. století, kdy se firma dostala do finančních potíží, v ní získal majetkový podíl stát, později hlavní město Praha.

Od 1. ledna 1961 byla osobní lodní doprava začleněna do Dopravních podniků hlavního města Prahy. Jako závod Osobní lodní doprava byla v osmdesátých letech dvacátého století stejně jako taxislužba závodem koncernového podniku Dopravní služby, který byl součástí pražských Dopravních podniků. Zaměstnanci Dopravního podniku měli při plavbě poloviční slevu. Na lodích byly vydávány jízdenky ze strojků Setright, obdobné jako v autobusech ČSAD.

V roce 1992 byla privatizována a vrátila se k původnímu názvu Pražská paroplavební společnost. V roce 2002 byla podle Obchodního rejstříku jejím jediným akcionářem společnost Evropská vodní doprava s. r. o.

Doprava

Podrobněji v článku Osobní vodní doprava na Vltavě, kapitola Dolní Vltava.

V minulosti měla osobní lodní doprava na Vltavě nezanedbatelný dopravní význam, zejména dokud ještě v některých úsecích nevedly podél řeky dnešní silnice a železniční tratě. Největší dopravní výkony měla vltavská osobní lodní doprava koncem 19. století a ve 20. a 40. letech 20. století. Dnes mají linky Pražské paroplavební společnosti téměř výhradně rekreační význam jako atrakce, čemuž odpovídají i ceny jízdného.

Pražská paroplavební společnost provozuje linkovou lodní dopravu na trase Praha – Troja, a to v létě několik párů spojů denně, na jaře a na podzim jen o volných dnech. V letní sezóně o volných dnech jezdí jednou denně linková motorová loď z Prahy do Třebenic a zpět. Několikrát ročně se koná linková plavba historickým parníkem z Prahy do Mělníka. V minulosti byly několikrát lodě využity k náhradní dopravě za přerušenou pozemní dopravu, například v letech 1975 a 1982 kolem vyšehradské skály a v roce 2005 z Davle do Štěchovic. V některých obdobích historie PPS provozovala plavbu po Labi do Hřenska, případně až do Bad Schandau, na střední Labe až do Nymburka.

PPS koná i pravidelné okružní plavby Prahou (Velká plavba Prahou jednou denně od března do října, Malá plavba Prahou pětkrát denně od dubna do září, celoročně denně plavby Oběd na lodi a Večeře na lodi) i další vyhlídkové i speciální plavby.

Hlavní přístaviště má PPS na Rašínové nábřeží mezi Palackého a Jiráskovým mostem.

Lodě

Prvními parníky PPS byla Praha z roku 1865 a Vyšehrad z roku 1866. Další parníky dodávala především pražská Rustonova loděnice, v té době jedna z největších rakouských loděnic, a do konce 80. let 19. století vybudovala PPS poměrně velký lodní park, který postupně obměňovala. Poslední parníky společnost získala ve 40. letech, z nich jsou v provozu ještě dva: Vyšehrad (původní Děvín) a od roku 2009 po tříleté rekonstrukci také Vltava ve své původní podobě.

Dále společnost provozuje osobní motorové lodě Lužnice, Hamburg, Odra a Visla.

Pro linkové plavby používá společnost zejména motorové lodě Odra a Visla. Parníky Vyšehrad nebo Vltava jsou nasazovány na příležitostné linkové plavby z Prahy do Mělníka.

Související články

Literatura

  • Pražská paroplavební společnost : Kapesní jízdní řád pro rok 1931 Pražské paroplavební společnosti. Praha: Pražská paroplavební společnost, 1931. Dostupné online. 

Externí odkazy