Bitva u Hradce Králové: Porovnání verzí

bitva u Hradce Králové
	Georg Bleibtreu: bitva u Hradce Králové
Trvání	3. července 1866
Místo	Severozápadně od Hradce Králové
Souřadnice	50°17′51″ s. š., 15°44′2″ v. d.
Výsledek	Rozhodující vítězství Pruska
Strany
Rakouské císařství Saské království	Prusko
Síla
~ 175 000 pěchota; ~ 24 000 jezdectvo; ~ 770 děl	~ 193 000 pěchota; ~ 27 000 jezdectvo; ~ 780 děl
Ztráty
Důstojníci:; ~ 330 mrtvých; ~ 43 raněných; ~ 431 pohřešovaných; ~ 509 zajatých; Mužstvo:; ~ 5238 mrtvých; ~ 7367 pohřešovaných; ~ 7143 raněných; ~ 21 661 zajatých; Důstojníci:; ~ 13 mrtvých; ~ 40 zraněných; Mužstvo:; ~ 120 mrtvých; ~ 426 pohřešovaných; ~ 900 raněných	Důstojníci:; ~ 100 mrtvých; ~ 260 raněných; Mužstvo:; ~ 1835 mrtvých; ~ 6699 raněných; ~ 278 pohřešovaných
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 26. 2. 2015, 14:18

Bitva u Hradce Králové (též bitva na Chlumu či bitva u Sadové) se odehrála 3. července 1866 severozápadně od městské fortifikace Hradec Králové, v rozsáhlé lokalitě mezi řekou Labe a vesnicemi Hořiněves, Benátky, Sadová, Mokrovousy a Dolní Přím. Pruská armáda v čele s králem Vilémem I. a náčelníkem generálního štábu generálem pěchoty Helmutem von Moltkem zde drtivě porazila rakousko-saskou armádu pod velením polního zbrojmistra Ludvíka von Benedek. Střetnutí se stalo rozhodujícím faktorem prusko-rakouské války, v širších souvislostech pak v jeho důsledku přišlo Rakousko o své dosavadní čelné postavení v Německu i v severní Itálii a současně muselo čelit stupňujícím se požadavkům obyvatel jednotlivých částí říše.^[5] Počtem nasazených vojáků je Hradecké střetnutí největší bitvou svedenou na území dnešního Česka.

Souvislosti

Po nástupu kancléře Otto von Bismarcka v polovině 19. století získalo ve střední Evropě stále větší vliv Prusko. Rozhodujícím momentem bylo obsazení Holštýnského vévodství Pruskem a vyloučení Rakouska z Německého spolku z podnětu Pruska. Odvetou vyhlásilo Rakousko Prusku 17. června 1866 válku.

Průběh bitvy

Moje máma a saské jednotky se začaly formovat na pravém břehu Labe již 2. července. Po půlnoci se rozmístily do přibližně půlkruhové linie o délce 10 kilometrů, zahrnující i vrchol Chlum poblíž stejnojmenné vsi. Část sil byla ponechána v záloze. Proti nim stály tři pruské armády nazývané První, Druhá a Labská armáda, přičemž 2. pruská armáda nebyla v době zahájení bitvy doposud v dotyku s Rakušany.

Bitva začala za rozbřesku 3. července. Během dopoledne mělo Rakousko mírnou převahu. Rakouské dělostřelectvo, vybavené moderními bronzovými čtyř a osmiliberními děly s dosahem několika kilometrů, odráželo nápor 1. pruské armády palbou od obce Lípa.

K obratu došlo v důsledku špatné rakouské taktiky poté, co začala útočit rakouská infanterie. Ve výbavě pěšáků mělo výraznou převahu Prusko, neboť pruští vojáci byli vybaveni novým typem pušek - zadovkami, sestrojenými podle Nikolause Dreyse, které již používaly patrony a proto se nabíjely daleko rychleji než zepředu nabíjené rakouské pušky konstrukce J. Lorenze. Klasický rakouský bodákový útok v mohutných praporních svazech se v pruské rychlopalbě hroutil. Dva rakouské armádní sbory (II. a IV.) se také zapletly z taktického hlediska do zbytečného boje o les Svíb, o nějž svedly krvavý zápas se 7. pruskou divizí.

Bitvu však rozhodl až příchod 2. pruské armády korunního prince Fridricha Viléma na bojiště. Rakousko ve dvouhodinovém boji o vrch Chlum ztratilo dosavadní převahu a okolo třetí hodiny byl Chlum obsazen pruskými vojáky. Severní armádě hrozilo obklíčení a úplné zničení; proto zahájila ústup na Moravu přes Třebechovice pod Orebem, Holice a Českou Třebovou. Pruská armáda ji vzhledem k vlastnímu oslabení nepronásledovala.

Bitvu dnes připomíná řada památníků. Např. v „Aleji mrtvých“ v lese Svíb, na svahu Chlumu stojící pískovcový sloup se sochou Austrie postavený na památku Baterie mrtvých setníka Augusta van der Groebena, pískovcové mauzoleum u Lípy a muzeum otevřené v roce 1936 u příležitosti 70. výročí bitvy.

Odkazy

Reference

↑ PERNES, Jiří; FUČÍK, Josef; HAVEL, Petr, a kol. Pod císařským praporem. Historie habsburské armády 1526-1918. Praha: Elka Press, 2003. ISBN 80-902745-5-2. S. 299.
↑ KOLEKTIV AUTORŮ. Vojenské dějiny československa II. díl. Praha: Naše vojsko, 1986. S. 385.
↑ JEDLIČKA, Otakar. Boje v Čechách a na Moravě za války roku 1866 - díl 2. Pardubice: F. & V. Hoblík, 1883. S. 102. [Dále jen: Jedlička].
↑ ^a ^b Jedlička, s. 103.
↑ Vojenské dějiny Československa 2. díl, s. 392.

Literatura

BĚLINA, Pavel; FUČÍK, Josef. Válka 1866. Praha ; Litomyšl: Havran ; Paseka, 2005. 686 s. ISBN 80-7185-765-3.
PERNES, Jiří; FUČÍK, Josef; HAVEL, Petr, a kol. Pod císařským praporem. Historie habsburské armády 1526-1918. Praha: Elka Press, 2003. 555 s. ISBN 80-902745-5-2.
RICHTER, Karel. Třeba i železem a krví. Prusko-rakouské války 1740-1866. Praha: Epocha, 2007. 495 s. ISBN 978-80-87027-29-5.
URBAN, Otto. Vzpomínka na Hradec Králové. Drama roku 1866. Praha: Panorama, 1986. 424 s.

Související články

Seznam pomníků z bitvy u Hradce Králové

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu bitva u Hradce Králové na Wikimedia Commons
Dílo Válka z roku 1866 v Čechách, její vznik, děje a následky ve Wikizdrojích
Bellum.cz: bitva u Hradce Králové 3. července 1866
Památník bitvy

Šablona:Link GA

[1] PERNES, Jiří; FUČÍK, Josef; HAVEL, Petr, a kol. Pod císařským praporem. Historie habsburské armády 1526-1918. Praha: Elka Press, 2003. ISBN 80-902745-5-2. S. 299.

[2] KOLEKTIV AUTORŮ. Vojenské dějiny československa II. díl. Praha: Naše vojsko, 1986. S. 385.

[3] JEDLIČKA, Otakar. Boje v Čechách a na Moravě za války roku 1866 - díl 2. Pardubice: F. & V. Hoblík, 1883. S. 102. [Dále jen: Jedlička].

[Jedlička,_103-4] Jedlička, s. 103.

[5] Vojenské dějiny Československa 2. díl, s. 392.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

@@ Řádek 27: / Řádek 27: @@
 == Průběh bitvy ==
-Rakouské a saské jednotky se začaly formovat na pravém břehu [[Labe]] již [[2. červenec|2. července]]. Po půlnoci se rozmístily do přibližně půlkruhové linie o délce 10 kilometrů, zahrnující i vrchol [http://www.chlum1866.cz/ Chlum] poblíž [[Chlum (Všestary)|stejnojmenné vsi]]. Část sil byla ponechána v záloze. Proti nim stály tři pruské armády nazývané První, Druhá a Labská armáda, přičemž 2. pruská armáda nebyla v době zahájení bitvy doposud v dotyku s Rakušany.
+Moje máma a saské jednotky se začaly formovat na pravém břehu [[Labe]] již [[2. červenec|2. července]]. Po půlnoci se rozmístily do přibližně půlkruhové linie o délce 10 kilometrů, zahrnující i vrchol [http://www.chlum1866.cz/ Chlum] poblíž [[Chlum (Všestary)|stejnojmenné vsi]]. Část sil byla ponechána v záloze. Proti nim stály tři pruské armády nazývané První, Druhá a Labská armáda, přičemž 2. pruská armáda nebyla v době zahájení bitvy doposud v dotyku s Rakušany.
 Bitva začala za rozbřesku 3. července. Během dopoledne mělo Rakousko mírnou převahu. Rakouské dělostřelectvo, vybavené moderními [[bronz]]ovými čtyř a osmiliberními [[dělo|děly]] s dosahem několika kilometrů, odráželo nápor 1. pruské armády palbou od obce [[Lípa (Všestary)|Lípa]].