Pavel Švanda (křesťanský aktivista): Porovnání verzí
m Robot: Nahrazení kategorie Oběti komunistického teroru v Československu za Oběti komunistického režimu v Československu |
ref, doplnění |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Pavel Švanda''' ([[6. červen|6. června]] [[1959]] [[Opava]] – [[3. říjen|3.? října]] [[1981]]) byl vysokoškolák a křesťanský aktivista, jehož mrtvola byla nalezena v propasti [[Macocha]] a který byl podle přesvědčení rodiny a dalších lidí zavražděn nebo dohnán k sebevraždě [[Státní bezpečnost]]í. |
'''Pavel Švanda''' ([[6. červen|6. června]] [[1959]] [[Opava]] – [[3. říjen|3.? října]] [[1981]]) byl vysokoškolák a křesťanský aktivista, jehož mrtvola byla nalezena v propasti [[Macocha]] a který byl podle přesvědčení rodiny a dalších lidí zavražděn nebo dohnán k sebevraždě [[Státní bezpečnost]]í. |
||
Pavel Švanda byl synem Karla Švandy († 1974) a synovcem [[Tomáš Špidlík|Tomáše Špidlíka]], profesora [[Gregoriánská univerzita v Římě|Gregoriánské univerzity v Římě]], později jmenovaného [[kardinál]]em. Po maturitě na SPŠ stavební v Opavě roku 1978 studoval Fakultu architektury [[Vysoké učení technické v Brně|Vysokého učení technického v Brně]]. Od podzimu 1980 se zapojil do křesťanského hnutí kolem [[Charta 77|Charty 77]]. 22. srpna 1981 Špidlíka naposledy viděl při své návštěvě [[Řím]]a. V té době byl nadšený a plný plánů do budoucna. |
Pavel Švanda byl synem Karla Švandy († 1974) a synovcem [[Tomáš Špidlík|Tomáše Špidlíka]], profesora [[Gregoriánská univerzita v Římě|Gregoriánské univerzity v Římě]], později jmenovaného [[kardinál]]em. Po maturitě na SPŠ stavební v Opavě roku 1978 studoval Fakultu architektury [[Vysoké učení technické v Brně|Vysokého učení technického v Brně]]. Od podzimu 1980 se zapojil do křesťanského hnutí kolem [[Charta 77|Charty 77]] a měl kontakty na pražský disent skrze [[Zdeněk Pinc|Zdeňka Pince]]. Dostal výjezdní doložku na prázdninovou cestu do Itálie, kde 22. srpna 1981 Špidlíka naposledy viděl při své návštěvě [[Řím]]a. V té době byl nadšený a plný plánů do budoucna. |
||
Naposledy byl viděn v pátek 2. října 1981. |
Po návratu se zapsal do nového ročníku. Naposledy byl viděn v pátek 2. října 1981.<ref name="croplus">Jan Sedmidubský, Pavel Hlavatý: [http://prehravac.rozhlas.cz/audio/3271409 Pavel Švanda - smrt na dně Macochy], ČRo Plus, 11.12.2014</ref> V sobotu 10. října bylo jeho tělo nalezeno na dně propasti [[Macocha|Macochy]].<ref name="croplus" /> Míra poškození těla podle oponentů oficiální vyšetřovací verze neodpovídala následkům pádu a nasvědčovala předchozímu násilí;<ref name="croplus" /> podle pitevního protokolu měl Švanda na rukou řezné rány typické pro sebevrahy.{{Doplňte zdroj}} Jeho smrt je dávána{{Kým?}} do souvislosti se smrtí [[Přemysl Coufal|Přemysla Coufala]], který zajišťoval kontakt [[skrytá církev|skryté církve]] s Vatikánem, byl terčem nátlaku StB a byl nalezen se stopami násilí ve svém zdemolovaném bratislavském bytě v únoru 1981 mrtev. |
||
[[Rádio Svobodná Evropa]] obdrželo nejprve nepřesnou zprávu a chybně oznámilo smrt brněnského spisovatele [[Pavel Švanda (spisovatel)|Pavla Švandy]], signatáře Charty 77. Později tuto zprávu dementovalo. |
[[Rádio Svobodná Evropa]] obdrželo nejprve nepřesnou zprávu a chybně oznámilo smrt brněnského spisovatele [[Pavel Švanda (spisovatel)|Pavla Švandy]], signatáře Charty 77. Později tuto zprávu dementovalo. |
||
2. prosince 1981 vyšetřovatel VB Miloš Marek vyšetřování zastavil se závěrem, že Pavel Švanda byl smrtelně zraněn až při pádu a spáchal sebevraždu. Další vyšetřování vedl od 3. 4. 1990 do 30. 6. 1994 Krajský úřad vyšetřování Policie ČR v Brně. Na základě výslechu svědků bylo konstatováno, že Pavel Švanda mohl být v kontaktu s pracovníky StB, ale to se nepodařilo prokázat. Vyšetřování bylo odloženo s tím, že není možné jednoznačně konstatovat, že spáchal sebevraždu, a současně nebyly zjištěny důkazy umožňující zahájit trestní stíhání. |
2. prosince 1981 vyšetřovatel VB Miloš Marek vyšetřování zastavil se závěrem, že Pavel Švanda byl smrtelně zraněn až při pádu a spáchal sebevraždu. Další vyšetřování vedl od 3. 4. 1990 do 30. 6. 1994 Krajský úřad vyšetřování Policie ČR v Brně. Na základě výslechu svědků bylo konstatováno, že Pavel Švanda mohl být v kontaktu s pracovníky StB, ale to se nepodařilo prokázat. Vyšetřování bylo odloženo s tím, že není možné jednoznačně konstatovat, že spáchal sebevraždu, a současně nebyly zjištěny důkazy umožňující zahájit trestní stíhání. O jeho pozůstalost pečuje jeho bývalý spolužák z vysoké školy Ivo Ondračka. |
||
== |
== Reference == |
||
<references /> |
|||
== Externí odkazy == |
|||
* [http://pavelsvanda.wz.cz/ Pavel Švanda – Život]: stránky se Švandovou literární pozůstalostí, svědectvími blízkých, pitevním protokolem aj. |
* [http://pavelsvanda.wz.cz/ Pavel Švanda – Život]: stránky se Švandovou literární pozůstalostí, svědectvími blízkých, pitevním protokolem aj. |
||
* [http://www.listar.cz/2006/zabila_nadaneho_studenta_stb_20061016.htm Zabila nadaného studenta StB?] Jihomoravská regionální příloha [[Mladá fronta DNES|MF DNES]] 10. 10. 2006 |
* [http://www.listar.cz/2006/zabila_nadaneho_studenta_stb_20061016.htm Zabila nadaného studenta StB?] Jihomoravská regionální příloha [[Mladá fronta DNES|MF DNES]] 10. 10. 2006 |
||
Verze z 16. 12. 2014, 11:11
Pavel Švanda (6. června 1959 Opava – 3.? října 1981) byl vysokoškolák a křesťanský aktivista, jehož mrtvola byla nalezena v propasti Macocha a který byl podle přesvědčení rodiny a dalších lidí zavražděn nebo dohnán k sebevraždě Státní bezpečností.
Pavel Švanda byl synem Karla Švandy († 1974) a synovcem Tomáše Špidlíka, profesora Gregoriánské univerzity v Římě, později jmenovaného kardinálem. Po maturitě na SPŠ stavební v Opavě roku 1978 studoval Fakultu architektury Vysokého učení technického v Brně. Od podzimu 1980 se zapojil do křesťanského hnutí kolem Charty 77 a měl kontakty na pražský disent skrze Zdeňka Pince. Dostal výjezdní doložku na prázdninovou cestu do Itálie, kde 22. srpna 1981 Špidlíka naposledy viděl při své návštěvě Říma. V té době byl nadšený a plný plánů do budoucna.
Po návratu se zapsal do nového ročníku. Naposledy byl viděn v pátek 2. října 1981.[1] V sobotu 10. října bylo jeho tělo nalezeno na dně propasti Macochy.[1] Míra poškození těla podle oponentů oficiální vyšetřovací verze neodpovídala následkům pádu a nasvědčovala předchozímu násilí;[1] podle pitevního protokolu měl Švanda na rukou řezné rány typické pro sebevrahy.[zdroj?] Jeho smrt je dávána[kým?] do souvislosti se smrtí Přemysla Coufala, který zajišťoval kontakt skryté církve s Vatikánem, byl terčem nátlaku StB a byl nalezen se stopami násilí ve svém zdemolovaném bratislavském bytě v únoru 1981 mrtev.
Rádio Svobodná Evropa obdrželo nejprve nepřesnou zprávu a chybně oznámilo smrt brněnského spisovatele Pavla Švandy, signatáře Charty 77. Později tuto zprávu dementovalo.
2. prosince 1981 vyšetřovatel VB Miloš Marek vyšetřování zastavil se závěrem, že Pavel Švanda byl smrtelně zraněn až při pádu a spáchal sebevraždu. Další vyšetřování vedl od 3. 4. 1990 do 30. 6. 1994 Krajský úřad vyšetřování Policie ČR v Brně. Na základě výslechu svědků bylo konstatováno, že Pavel Švanda mohl být v kontaktu s pracovníky StB, ale to se nepodařilo prokázat. Vyšetřování bylo odloženo s tím, že není možné jednoznačně konstatovat, že spáchal sebevraždu, a současně nebyly zjištěny důkazy umožňující zahájit trestní stíhání. O jeho pozůstalost pečuje jeho bývalý spolužák z vysoké školy Ivo Ondračka.
Reference
- ↑ a b c Jan Sedmidubský, Pavel Hlavatý: Pavel Švanda - smrt na dně Macochy, ČRo Plus, 11.12.2014
Externí odkazy
- Pavel Švanda – Život: stránky se Švandovou literární pozůstalostí, svědectvími blízkých, pitevním protokolem aj.
- Zabila nadaného studenta StB? Jihomoravská regionální příloha MF DNES 10. 10. 2006
- Adam Drda: Smrt na dně Macochy, Lidové noviny 16. 11. 2006 v rámci cyklu Příběhy dvacátého století připravovaného s Českým rozhlasem; Příběh Pavla Švandy, 16. 7. 2006 jako MP3 ke stažení (cca 17,6 MB, 43:59 min) nebo stream
- Student shozený do Macochy (Necenzurované noviny, 1992, ročník 2, číslo 27), text článku poškozený
- Návštěva o. kard. Tomáše Špidlíka v Boskovicích a v Praze (Listář, 4/2004) zmínka v závěru článku
- Pavel Hradílek: Dvacet let od vraždy Jerzyho Popiełuszka (Getsemany, 11/2004), zmínka v závěru článku
Bibliografie
- Pavel Švanda: Slunci vstříc (Nakladatelství Ondračka, Brno, 2010) ISBN 978-80-254-7145-6