Kaldera: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 14. 10. 2014, 09:54

Kaldera je geologický termín, který popisuje destruktivní tvar stratovulkánu v podobě kotlovité prohlubně tvaru kráteru o průměru několika kilometrů až desítek kilometrů v extrémních případech. Slovo kaldera (v angličtině a španělštině psáno caldera) pochází ze španělštiny, kde znamená kotel (místní název kotlovité prohlubně na ostrově La Palma na Kanárských ostrovech).

Kaldery vznikající na pozemských sopkách, které vyvrhují převážně bazickou lávu, mají většinou kalderu o velikosti 3 km a hloubce 200 m. Oproti tomu sopky na Marsu vyvrhující obdobnou lávu mají kaldery o průměru 20 až 40 km a hloubce dosahující až ke 2 km. Nicméně samotný kužel sopky je částečně pohřben okolními lávovými proudy, takže je těžké určit původní výšku a velikost sopky.^[1] Vyjma Země a Marsu jsou sopečné kaldery popsány taktéž z Venuše^[2] a z jupiterova měsíce Io.^[3]

Vznik kaldery

Existuje několik možností vzniku kaldery:

kolapsem (propadnutím) centrální části sopky po vyprázdnění magmatického krbu vlastní vahou vulkánu (Mauna Loa na Havaji, Uson a Aira v Japonsku)
vyhozením vrcholu sopky při explozi (Bandai San v Japonsku, Tarawera na Novém Zélandu)
erozí způsobenou činností vody nebo ledovců, která rozšiřuje kráter (Koselská sopka na Kamčatce)

Někdy vznikají i kombinací předchozích - např. Krakatau explozí a propadnutím zároveň. Vzniká útvar, který je častokrát vyplněn vodou (tzv. kalderové jezero), ale vzhledem k častému výskytu síry v okolí magmatické činnosti netvoří výjimku ani jezera slabě koncentrované kyseliny sírové. Za situace, kdy dojde k obnovení magmatické činnosti sopky, objeví se na hladině vzniklého jezera nový vulkán, který vytvoří ostrov.

Odkazy

Reference

↑ PARFITT, Elisabeth A.; WILSON, Lionel. Fundamentals of Physical Volcanology. [s.l.]: Blackwell Publishing company, 2009. ISBN 978-0-63205443-5. Kapitola Volcanism on other planets: Mars, s. 199. (anglicky) Dále jen Parfitt a Wilson (2009).
↑ Parfitt a Wilson (2009), str. 203.
↑ Parfitt a Wilson (2009), str. 208.

Literatura

SIGURDSSON, Haraldur; LIPMAN, Peter W. Encylopedia of Volcanoes. [s.l.]: Academic Press, 1999. ISBN 978-0-12-643140-7. Kapitola Calderas, s. 643-662. (anglicky)

[Parfitt198-1] PARFITT, Elisabeth A.; WILSON, Lionel. Fundamentals of Physical Volcanology. [s.l.]: Blackwell Publishing company, 2009. ISBN 978-0-63205443-5. Kapitola Volcanism on other planets: Mars, s. 199. (anglicky) Dále jen Parfitt a Wilson (2009).

[2] Parfitt a Wilson (2009), str. 203.

[3] Parfitt a Wilson (2009), str. 208.

[1]

[2]

[3]

@@ Řádek 26: / Řádek 26: @@
 * vyhozením vrcholu sopky při [[Výbuch|explozi]] (Bandai San v Japonsku, Tarawera na [[Nový Zéland|Novém Zélandu]])
 * [[eroze|erozí]] způsobenou činností vody nebo [[ledovec|ledovců]], která rozšiřuje kráter (Koselská sopka na [[Kamčatka (poloostrov)|Kamčatce]])
-Někdy vznikají i [[kombinace|kombinací]] předchozích - např. [[Krakatau]] explozí a propadnutím zároveň. Vzniká útvar, který je častokrát vyplněn vodou (tzv. '''[[kalderové jezero]]'''), ale vzhledem k častému výskytu [[síra|síry]] v okolí [[magma]]tické činnosti netvoří výjimku ani jezera slabě [[koncentrace (chemie)|koncentrované]] [[kyselina sírová|kyseliny sírové]]. Za situace, kdy dojde k obnovení magmatické činnosti sopky, objeví se na hladině vzniklého jezera nový [[Sopka|vulkán]], který vytvoří ostrov.
+Někdy vznikají i [[kombinace|kombinací]] předchozích - např. [[Krakatau]] explozí a propadnutím zároveň. Vzniká útvar, který je častokrát vyplněn vodou (tzv. '''kalderové jezero'''), ale vzhledem k častému výskytu [[síra|síry]] v okolí [[magma]]tické činnosti netvoří výjimku ani jezera slabě [[koncentrace (chemie)|koncentrované]] [[kyselina sírová|kyseliny sírové]]. Za situace, kdy dojde k obnovení magmatické činnosti sopky, objeví se na hladině vzniklého jezera nový [[Sopka|vulkán]], který vytvoří ostrov.
 == Odkazy ==