Sü I-chua: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
linky, portály, posloupnost
m typo, linky
Řádek 1: Řádek 1:
{{Čínské jméno|Sü|I-chua|osobní jméno}}
{{Infobox panovnice
{{Infobox panovnice
| barva =
| barva =
Řádek 15: Řádek 16:
| dynastie =
| dynastie =
| předchůdce =[[císařovna Ma (Ťien-wen)]]
| předchůdce =[[císařovna Ma (Ťien-wen)]]
| následník =[[císařovna Čang]]
| následník =[[Císařovna Čang (Chung-si)|císařovna Čang]]
| otec =[[Sü Ta]]
| otec =[[Sü Ta]]
| matka =paní Sie
| matka =paní Sie
Řádek 28: Řádek 29:


== Život ==
== Život ==
Sü I-chua se narodila roku [[1362]], jako nejstarší dcera generála a politika [[Sü Ta]]a a jeho manželky příjmením Sie ({{Cizojazyčně|zh|謝}}). Sü Ta byl přední generál [[Chung-wu|Ču Jüan-čanga]], zakladatele a od roku 1368 prvního císaře [[říše Ming]]. Měla čtyři bratry, byli to Sü Chuej-cu (徐輝祖), Sü Tchien-fu (徐添福), Sü Jing-sü (徐膺緒) a Sü Ceng-šou (徐增壽) a dvě mladší sestry, které se provdaly za Ču Kueje, knížete z Taj, třináctého syna Ču Jüan-čanga, a Ču Jinga, knížete z An, dvaadvacátého syna Ču Jüan-čanga. [[17. únor]]a [[1376]] se provdala za [[Jung-le|Ču Tiho]], knížete z Jen, čtvrtého syna Ču Jüan-čanga. V [[Kampaň ťing-nan|občanské válce v letech 1399–1402]] Ču Ti porazil císaře [[Ťien-wen]]a a v červenci 1402 usedl na trůn. Svou první a hlavní manželku Sü I-chua v prosinci 1402 jmenoval císařovnou.
Sü I-chua se narodila roku [[1362]], jako nejstarší dcera generála a politika [[Sü Ta]]a a jeho manželky příjmením Sie ({{Cizojazyčně|zh|謝}}). Sü Ta byl přední generál [[Chung-wu|Ču Jüan-čanga]], zakladatele a od roku 1368 prvního císaře [[říše Ming]]. Měla čtyři bratry, byli to Sü Chuej-cu ({{Cizojazyčně|zh|徐輝祖}}), Sü Tchien-fu ({{Cizojazyčně|zh|徐添福}}), Sü Jing-sü ({{Cizojazyčně|zh|徐膺緒}}) a Sü Ceng-šou ({{Cizojazyčně|zh|徐增壽}}) a dvě mladší sestry, které se provdaly za Ču Kueje, knížete z Taj, třináctého syna Ču Jüan-čanga, a Ču Jinga, knížete z An, dvaadvacátého syna Ču Jüan-čanga. [[17. únor]]a [[1376]] se provdala za [[Jung-le|Ču Tiho]], knížete z Jen, čtvrtého syna Ču Jüan-čanga. V [[Kampaň ťing-nan|občanské válce v letech 1399–1402]] Ču Ti porazil císaře [[Ťien-wen]]a a v červenci 1402 usedl na trůn. Svou první a hlavní manželku Sü I-chua v prosinci 1402 jmenoval císařovnou.


Roku 1404<ref name="zhang"/> sestavila ''Pokyny pro vnitřní komnaty''<ref name="liščák 246"/> (či ''Domácí lekce'',<ref name="zhang"/> ''Nej sün'', {{Cizojazyčně|zh|內訓}}), knihu určenou k výchově žen v duchu [[Konfucianismus|konfucianismu]]. Ve dvaceti kapitolách obsahovala upravené výpisky ze starších spisů, mimo jiné i z ''Přikázání pro ženy'' chanské spisovatelky [[Pan Čao]]. Kniha byla později zařazena do souboru „[[Čtyři knihy pro ženy|Čtyř knih pro ženy]]“ (''Nü s’ šu'').<ref name="liščák 246"/>
Roku 1404<ref name="zhang"/> sestavila ''Pokyny pro vnitřní komnaty''<ref name="liščák 246"/> (či ''Domácí lekce'',<ref name="zhang"/> ''Nej sün'', {{Cizojazyčně|zh|內訓}}), knihu určenou k výchově žen v duchu [[Konfucianismus|konfucianismu]]. Ve dvaceti kapitolách obsahovala upravené výpisky ze starších spisů, mimo jiné i z ''Přikázání pro ženy'' chanské spisovatelky [[Pan Čao]]. Kniha byla později zařazena do souboru „[[Čtyři knihy pro ženy|Čtyř knih pro ženy]]“ (''Nü s’ šu'').<ref name="liščák 246"/>
Řádek 83: Řádek 84:
</references>
</references>


{{Posloupnost|co=[[Seznam mingských císařoven|Císařovna říše Ming]]| před =[[císařovna Ma (Ťien-wen)]] |po=[[císařovna Čang]]|kdy=[[1402]]–[[1407]]}}
{{Posloupnost|co=[[Seznam mingských císařoven|Císařovna říše Ming]]| před =[[císařovna Ma (Ťien-wen)]] |po=[[Císařovna Čang (Chung-si)|císařovna Čang]]|kdy=[[1402]]–[[1407]]}}


{{Portály|Čína|Historie}}
{{Portály|Čína|Historie}}

Verze z 21. 1. 2014, 22:19

Sü I-chua je čínské jméno, v němž Sü je příjmení a I-chua osobní jméno.

Šablona:Infobox panovnice Císařovna Sü (čínsky v českém přepisu Sü chuang-chou, pchin-jinem Xú huánghòu, znaky 徐皇后, 1362 – červenec 1407), posmrtným jménem císařovna Žen-siao-wen (čínsky v českém přepisu Žen-siao-wen chuang-chou, pchin-jinem Rénxiàowén huánghòu, znaky 仁孝文皇后), vlastním jménem Sü I-chua (čínsky pchin-jinem Xú Yíhuá, znaky 徐儀華) byla mingská císařovna, manželka císaře říše Ming Jung-leho. Byla vzdělaná, psala knihy, aktivně se účastnila dvorské politiky.[1]

Život

Sü I-chua se narodila roku 1362, jako nejstarší dcera generála a politika Sü Taa a jeho manželky příjmením Sie (謝). Sü Ta byl přední generál Ču Jüan-čanga, zakladatele a od roku 1368 prvního císaře říše Ming. Měla čtyři bratry, byli to Sü Chuej-cu (徐輝祖), Sü Tchien-fu (徐添福), Sü Jing-sü (徐膺緒) a Sü Ceng-šou (徐增壽) a dvě mladší sestry, které se provdaly za Ču Kueje, knížete z Taj, třináctého syna Ču Jüan-čanga, a Ču Jinga, knížete z An, dvaadvacátého syna Ču Jüan-čanga. 17. února 1376 se provdala za Ču Tiho, knížete z Jen, čtvrtého syna Ču Jüan-čanga. V občanské válce v letech 1399–1402 Ču Ti porazil císaře Ťien-wena a v červenci 1402 usedl na trůn. Svou první a hlavní manželku Sü I-chua v prosinci 1402 jmenoval císařovnou.

Roku 1404[2] sestavila Pokyny pro vnitřní komnaty[3] (či Domácí lekce,[2] Nej sün, 內訓), knihu určenou k výchově žen v duchu konfucianismu. Ve dvaceti kapitolách obsahovala upravené výpisky ze starších spisů, mimo jiné i z Přikázání pro ženy chanské spisovatelky Pan Čao. Kniha byla později zařazena do souboru „Čtyř knih pro ženy“ (Nü s’ šu).[3]

Byla zbožnou buddhistkou, první, která sepsala sútru, která se jí zjevila ve snu. Sútra dostala název Ta Ming Žen-siao chuang-chou meng-kchan Fo Šuo ti-i si-jü ta-kung te-ťing (Sútra velké zásluhy a výjimečné vzácnosti, kterou Buddha sdělil ve snu císařovně velké Ming Žen-siao). V její předmluvě císařovna uvedla, že jednou v noci po meditaci a pálení kadidla se jí ve snu zjevila Kuan-jin a vzala ji do svaté říše, kde ji odhalila sútru, aby ji ochránila od neštěstí. Její text přečetla třikrát, aby si ho zapamatovala a po probuzení přesně zapsala. Sútra zprostředkuje konvenční filozofii mahájany, mantry určené ke zpěvu byly typické pro tibetský buddhismus.[4]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Empress Xu na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Ellen Soulliere, "Palace Women in the Ming dynasty: 1368–1644" (Doctoral dissertation, Princeton University, 1987) 19, 22-24.
  2. ↑ a b ZHANG, Mingqi. The Four Books for Women: Ancient Chinese texts for the education of women [online]. Gambier, Ohio: Kenyon College [cit. 2014-01-03]. Původně publikováno v B. C. Asian Review volume 1, 1987. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ a b LIŠČÁK, Vladimír. Konfuciánství od počátků do současnosti. 1. vyd. Praha: Academia, 2013. 468 s. ISBN 978-80-200-2190-8. S. 246. 
  4. ↑ YÜ, Chun-fang. Ming Buddhism. In: TWITCHETT, Denis C.; MOTE, Frederick W. The Cambridge History of China. Volume 8, The Ming Dynasty 1368-1644, Part 2. Cambridge: Cambridge University Press, 1998. [dále jen Huang (1998)]. ISBN 0521243335. S. 913–915. (anglicky)
Císařovna říše Ming
Předchůdce:
 1402–1407
Sü I-chua 		Nástupce:
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Sü_I-chua&oldid=11126917“