Ota III. Dětleb: Porovnání verzí
Přidání potomstva. Palacký, František. Dějiny národu českého v Čechách i v Moravě, díl 1., částka 2. Praha: Nakladatelství Gutenberg, 1928. 50 s. |
|||
| Řádek 4: | Řádek 4: | ||
{{Příbuzný|matka|[[Žofie z Bergu]]}} |
{{Příbuzný|matka|[[Žofie z Bergu]]}} |
||
{{Příbuzný|manželka|[[Durancie (manželka Oty III. Dětleba)|Durancie]]}} |
{{Příbuzný|manželka|[[Durancie (manželka Oty III. Dětleba)|Durancie]]}} |
||
{{Příbuzný|dcera|[[Svatava † 1151]]}} |
|||
{{Příbuzný|syn|[[Vladimír Olomoucký]]}} |
{{Příbuzný|syn|[[Vladimír Olomoucký]]}} |
||
{{Příbuzný|dcera|Marie}} |
|||
{{Příbuzný|dcera|Durancie}} |
|||
{{Příbuzný|syn|[[Břetislav Olomoucký]]}} |
{{Příbuzný|syn|[[Břetislav Olomoucký]]}} |
||
{{Příbuzný|dcera|Eufemie}} |
|||
{{Příbuzný|dcera|Hedvika}} |
|||
}} |
}} |
||
'''Ota III. Dětleb''' ([[1122]] – [[12. květen]] [[1160]]) byl synem [[Ota II. Olomoucký|Oty II. Černého]] a jeho manželky [[Žofie z Bergu]], kníže [[Olomoucký úděl|údělu olomouckého]] v letech [[1140]]–[[1160]]. |
'''Ota III. Dětleb''' ([[1122]] – [[12. květen]] [[1160]]) byl synem [[Ota II. Olomoucký|Oty II. Černého]] a jeho manželky [[Žofie z Bergu]], kníže [[Olomoucký úděl|údělu olomouckého]] v letech [[1140]]–[[1160]]. |
||
Verze z 14. 6. 2013, 12:49
| děd | Ota I. Olomoucký |
|---|---|
| otec | Ota II. Olomoucký |
| matka | Žofie z Bergu |
| manželka | Durancie |
| dcera | Svatava † 1151 |
| syn | Vladimír Olomoucký |
| dcera | Marie |
| dcera | Durancie |
| syn | Břetislav Olomoucký |
| dcera | Eufemie |
| dcera | Hedvika |
Ota III. Dětleb (1122 – 12. květen 1160) byl synem Oty II. Černého a jeho manželky Žofie z Bergu, kníže údělu olomouckého v letech 1140–1160.
Po neúspěšném pokusu jeho otce stát se knížetem a otcově smrti v bitvě u Chlumce, byl otcovými přáteli odvezen do Ruska. Do údělu olomouckého se Ota vrátil až v roce 1140, po smrti Soběslava I. Poté se společně s českou šlechtou a ostatními moravskými údělníky zúčastnil odboje proti Vladislavovi II. Olomoucký biskup Jindřich Zdík vyhlásil nad relebanty interdikt.
Odboj byl nakonec poražen a následujícího roku vpadl kníže Vladislav na Moravu. Také zásahem papežského legáta se všichni zúčastnění usmířili a nikomu nebyl úděl odňat. S vědomím Oty III. Dětleba posléze napadl Konrád II. Znojemský biskupa Zdíka, jenž ale uprchl.
Později s knížetem a králem Vladislavem II. Ota III. spolupracoval. Odjel s ním na II. křížovou výpravu (1147) i do Polska (1157) a zúčastnil se i veleúspěšného tažení do Itálie (1158).
Zemřel 12. května 1160, jeho manželka Durancie ho přežila zhruba o půl roku. Zůstali po něm jistě dva synové Vladimír a Břetislav. Ti pak museli několik desítek let čekat, než získali olomoucký úděl.
Potomci
Ze svazku Oty III. Dětleba s Durancií se narodilo nejméně šest dětí:
- Svatava (zm. před r. 1160)
- Vladimír (nar. 1145, zm. před r. 1200)
- Břetislav (zm. před r. 1201)
- Eufemie (zm. po r. 1160)
- Hedvika (zm. po r. 1160)
- Marie (zm. po r. 1160)
Literatura
- BLÁHOVÁ, Marie; FROLÍK, Jan; PROFANTOVÁ, Naďa. Velké dějiny zemí Koruny české I. Do roku 1197. Praha ; Litomyšl: Paseka, 1999. 800 s. ISBN 80-7185-265-1.
- Dąbrowski D., Genealogia Mścisławowiczów. Pierwsze pokolenia (do początku XIV wieku) , Kraków 2008, s. 649-651.
- NOVOTNÝ, Václav. České dějiny I./II. Od Břetislava I. do Přemysla I. Praha: Jan Laichter, 1913. 1214 s.
- WIHODA, Martin. Morava v době knížecí 906–1197. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2010. 464 s. ISBN 978-80-7422-563-0.
- ŽEMLIČKA, Josef. Čechy v době knížecí 1034–1198. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2007. 712 s. ISBN 978-80-7106-905-8.