Neznělá palatovelární frikativa: Porovnání verzí
+infobox |
correct sound file |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox IPA|Obrázek=IPA Unicode 0x0267.svg|Číslo IPA=175|Znak IPA=ɧ|Znak SAMPA=x\|Zvuk=Voiceless |
{{Infobox IPA|Obrázek=IPA Unicode 0x0267.svg|Číslo IPA=175|Znak IPA=ɧ|Znak SAMPA=x\|Zvuk=Voiceless dorso-palatal velar fricative.ogg}} |
||
'''Neznělá palatovelární frikativa''' je [[souhláska]], která popsána pouze ve [[švédština|švédštině]]. V [[mezinárodní fonetická abeceda|mezinárodní fonetické abecedě]] se označuje symbolem '''{{IPA|ɧ}}''', číselné označení [[mezinárodní fonetická abeceda|IPA]] je 175, [[ekvivalent]]ním symbolem v [[SAMPA]] je '''x\'''. Popisuje se jako současně vyslovené '''[[Neznělá postalveolární frikativa|{{IPA|ʃ}}]]''' a '''[[Neznělá velární frikativa|{{IPA|x}}]]'''. Ve švédštině se nazývá „'''sje-ljud'''“. |
'''Neznělá palatovelární frikativa''' je [[souhláska]], která popsána pouze ve [[švédština|švédštině]]. V [[mezinárodní fonetická abeceda|mezinárodní fonetické abecedě]] se označuje symbolem '''{{IPA|ɧ}}''', číselné označení [[mezinárodní fonetická abeceda|IPA]] je 175, [[ekvivalent]]ním symbolem v [[SAMPA]] je '''x\'''. Popisuje se jako současně vyslovené '''[[Neznělá postalveolární frikativa|{{IPA|ʃ}}]]''' a '''[[Neznělá velární frikativa|{{IPA|x}}]]'''. Ve švédštině se nazývá „'''sje-ljud'''“. |
||
Verze z 20. 12. 2006, 07:01
Šablona:Infobox IPA Neznělá palatovelární frikativa je souhláska, která popsána pouze ve švédštině. V mezinárodní fonetické abecedě se označuje symbolem ɧ, číselné označení IPA je 175, ekvivalentním symbolem v SAMPA je x\. Popisuje se jako současně vyslovené ʃ a x. Ve švédštině se nazývá „sje-ljud“.
Charakteristika
- Způsob artikulace: třená souhláska (frikativa). Vytváří se pomocí úžiny (konstrikce), která se staví do proudu vzduchu, čímž vzniká šum - od toho též označení úžinová souhláska (konstriktiva).
- Místo artikulace: zadopatrová (velára) a zároveň středopatrová (palatála) souhláska. Úžina se vytváří mezi hřbetem jazyka a měkkým i tvrdým patrem. Místo artikulace se však v jednotlivých oblastech Švédska liší. Často se též vyslovuje s labializací [ɧʷ].
- Znělost: neznělá souhláska - při artikulaci jsou hlasivky v klidu.
- Ústní souhláska - vzduch prochází při artikulaci ústní dutinou.
- Středová souhláska - vzduch proudí převážně přes střed jazyka spíše než přes jeho boky.
- Pulmonická egresivní hláska - vzduch je při artikulaci vytlačován z plic.
V češtině
V češtině se tato hláska nevyskytuje.
Ve švédštině
Tuto hlásku není možné jednoznačně popsat. Tzv. „sje-ljud“ se v jednotlivých švédských nářečích svojí výslovností liší. Zatímco na jihu Švédska zní spíše jako [x], na severu se vyslovuje spíše jako [ʃ], či spíše retroflexní [ʂ]. Ve středošvédských nářečích v počátečním postavení slyšíme spíše [x], v koncovém postavení spíše [ʃ], např. själv (sám) se blíží výslovností [xʷɛl:v], kanske (snad) zní spíše jako [kʰan:ʃə].
Ve finské švédštině se vyslovuje jako [ʃ] nebo [ɕ].
Většina učebnic a slovníků pro zjednodušení uvádí výslovost [š/ʃ]. Tento přepis sice nevystihuje přesně skutečnou výslovnost, nicméně pokud cizinec vyslovuje š, není to chyba.