Christo Markov: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Addbot (diskuse | příspěvky)
m Bot: Odstranění 14 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q448026)
m WPCleaner v1.23 - Obrázky bez popisu - Reference s interpunkcí - Opravy pravopisu a typografie (Opraveno pomocí WP:WCW)
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox medaile|No portrait cs.svg|150px|{{flagicon|Bulharsko}} Christo Markov}}
{{Infobox medaile|No portrait cs.svg|150px|{{flagicon|Bulharsko}} Christo Markov}}
{{Infobox medaile soutěž|[[Soubor:Olympic rings.svg|30px]] [[Letní olympijské hry]]}}
{{Infobox medaile soutěž|[[Soubor:Olympic rings.svg|30px|Vlajka olympijských her]] [[Letní olympijské hry]]}}
{{Infobox medaile položka|1||[[Letní olympijské hry 1988|LOH 1988]]|trojskok}}
{{Infobox medaile položka|1||[[Letní olympijské hry 1988|LOH 1988]]|trojskok}}
{{infobox medaile soutěž|[[Mistrovství světa v atletice]]}}
{{infobox medaile soutěž|[[Mistrovství světa v atletice]]}}
Řádek 17: Řádek 17:


== Kariéra ==
== Kariéra ==
V roce 1983 se stal v rakouském [[Schwechat]]u [[Mistrovství Evropy juniorů v atletice|juniorským mistrem Evropy]] <ref>[http://www.wjah.co.uk/wojc/EUJC/EUJC1983.html#20085 Kompletní výsledky MEJ 1983]</ref>. Mezi lety [[1985]] - [[1988]] postupně získal všechny tituly z velkých atletických šampionátů. V roce 1985 získal zlatou medaili na světových halových hrách (předchůdce halového MS) v [[Paříž]]i a zlato na halovém ME v [[Pireus]]u. O rok později se stal ve [[Stuttgart]]u mistrem Evropy. Zlatou medaili získal i na druhém mistrovství světa v atletice v [[Řím]]ě 1987. Sbírku titulů dovršil v roce 1988, kdy se stal olympijským vítězem na letních hrách v [[Soul]]u. V též roce skončil na [[Halové mistrovství Evropy v atletice 1988|halovém ME]] v Budapešti na čtvrtém místě. V roce 1990 získal za výkon 17,43 m stříbrnou medaili na evropském šampionátu ve [[Split]]u, když dál skočil jen sovětský trojskokan [[Leonid Vološin]] (17,74 m). Na mistrovství světa v [[Tokio|Tokiu]] 1991 a na [[Letní olympijské hry 1992|letní olympiádě]] v Barceloně 1992 neprošel sítem kvalifikace.
V roce 1983 se stal v rakouském [[Schwechat]]u [[Mistrovství Evropy juniorů v atletice|juniorským mistrem Evropy]].<ref>[http://www.wjah.co.uk/wojc/EUJC/EUJC1983.html#20085 Kompletní výsledky MEJ 1983]</ref> Mezi lety [[1985]] [[1988]] postupně získal všechny tituly z velkých atletických šampionátů. V roce 1985 získal zlatou medaili na světových halových hrách (předchůdce halového MS) v [[Paříž]]i a zlato na halovém ME v [[Pireus]]u. O rok později se stal ve [[Stuttgart]]u mistrem Evropy. Zlatou medaili získal i na druhém mistrovství světa v atletice v [[Řím]]ě 1987. Sbírku titulů dovršil v roce 1988, kdy se stal olympijským vítězem na letních hrách v [[Soul]]u. V též roce skončil na [[Halové mistrovství Evropy v atletice 1988|halovém ME]] v Budapešti na čtvrtém místě. V roce 1990 získal za výkon 17,43 m stříbrnou medaili na evropském šampionátu ve [[Split]]u, když dál skočil jen sovětský trojskokan [[Leonid Vološin]] (17,74 m). Na mistrovství světa v [[Tokio|Tokiu]] 1991 a na [[Letní olympijské hry 1992|letní olympiádě]] v Barceloně 1992 neprošel sítem kvalifikace.


== Osobní rekordy ==
== Osobní rekordy ==
Jeho osobní rekord pod otevřeným nebem ho řadí na čtvrté místo v historických tabulkách <ref>[http://www.iaaf.org/statistics/toplists/inout=o/age=n/season=0/sex=M/all=y/legal=A/disc=TJ/detail.html Trojskok muži (dráha) - dlouhodobá tabulka]</ref> . Dál skočili v celé historii jen Američané [[Willie Banks]] a [[Kenny Harrison]] a držitel světového rekordu Brit [[Jonathan Edwards]].
Jeho osobní rekord pod otevřeným nebem ho řadí na čtvrté místo v historických tabulkách.<ref>[http://www.iaaf.org/statistics/toplists/inout=o/age=n/season=0/sex=M/all=y/legal=A/disc=TJ/detail.html Trojskok muži (dráha) dlouhodobá tabulka]</ref> Dál skočili v celé historii jen Američané [[Willie Banks]] a [[Kenny Harrison]] a držitel světového rekordu Brit [[Jonathan Edwards]].


* trojskok (hala) - ('''17,45 m''' - [[6. únor]]a [[1988]], [[Pireus]]) <ref>[http://www.iaaf.org/statistics/toplists/inout=i/age=n/season=0/sex=M/all=y/legal=A/disc=TJ/detail.html Trojskok muži (hala) - dlouhodobá tabulka]</ref>
* trojskok (hala) ('''17,45 m''' [[6. únor]]a [[1988]], [[Pireus]]) <ref>[http://www.iaaf.org/statistics/toplists/inout=i/age=n/season=0/sex=M/all=y/legal=A/disc=TJ/detail.html Trojskok muži (hala) dlouhodobá tabulka]</ref>
* trojskok (venku) - ('''17,92 m''' - [[31. srpen|31. srpna]] [[1987]], [[Řím]])
* trojskok (venku) ('''17,92 m''' [[31. srpen|31. srpna]] [[1987]], [[Řím]])


== Reference ==
== Reference ==

Verze z 3. 4. 2013, 19:20

Šablona:Infobox medaile Šablona:Infobox medaile soutěž Šablona:Infobox medaile položka Šablona:Infobox medaile soutěž Šablona:Infobox medaile položka Šablona:Infobox medaile soutěž Šablona:Infobox medaile položka Šablona:Infobox medaile položka Šablona:Infobox medaile soutěž Šablona:Infobox medaile položka Šablona:Infobox medaile soutěž Šablona:Infobox medaile položka Šablona:Infobox medaile položka |}

Christo Gančev Markov (bulharsky Христо Ганчев Мaрков) (* 27. ledna 1965, Dimitrovgrad) je bývalý bulharský atlet, jehož specializací byl trojskok.

Kariéra

V roce 1983 se stal v rakouském Schwechatu juniorským mistrem Evropy.[1] Mezi lety 19851988 postupně získal všechny tituly z velkých atletických šampionátů. V roce 1985 získal zlatou medaili na světových halových hrách (předchůdce halového MS) v Paříži a zlato na halovém ME v Pireusu. O rok později se stal ve Stuttgartu mistrem Evropy. Zlatou medaili získal i na druhém mistrovství světa v atletice v Římě 1987. Sbírku titulů dovršil v roce 1988, kdy se stal olympijským vítězem na letních hrách v Soulu. V též roce skončil na halovém ME v Budapešti na čtvrtém místě. V roce 1990 získal za výkon 17,43 m stříbrnou medaili na evropském šampionátu ve Splitu, když dál skočil jen sovětský trojskokan Leonid Vološin (17,74 m). Na mistrovství světa v Tokiu 1991 a na letní olympiádě v Barceloně 1992 neprošel sítem kvalifikace.

Osobní rekordy

Jeho osobní rekord pod otevřeným nebem ho řadí na čtvrté místo v historických tabulkách.[2] Dál skočili v celé historii jen Američané Willie Banks a Kenny Harrison a držitel světového rekordu Brit Jonathan Edwards.

Reference

Externí odkazy