Černý kašel

Černý kašel
Chlapec s černým kašlem
Klasifikace
MKN-10	A37.
MeSH	D014917
Minimální inkubační doba	7 d
Maximální inkubační doba	21 d
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Černý kašel nebo dávivý kašel (lat. pertussis, počeštěně někdy pertuse, nebo pertusse, angl. také stodenní kašel nebo kašel sta dnů, dříve kašel zádušní, také zajíkavý kašel, vzácně kokafrén, také těžký kašel, nebo oslovskij kašel) je vysoce infekční bakteriální onemocnění, které způsobuje bakterie Bordetella pertussis, objevená v roce 1906 Julesem Bordetem. Vakcína byla rozšířena v USA ve čtyřicátých letech 20. století. Nemoc se přenáší kapénkovou infekcí. Ačkoli většina zdravých starších dětí a dospělých se plně zotaví, pro kojence je nemoc kritická a může skončit smrtí. Až 90 % všech případů černého kašle je hlášeno z rozvojových zemí, v posledních letech (2014, 2017, 2018), ale roste jeho výskyt i v České republice. Vzhledem k obtížné diagnostice mnohé případy nejsou rozpoznány jako černý kašel, dochází tedy k tzv. podhlášenosti onemocnění.

Příznaky

Chlapec s černým kašlem – ukázka projevů

Nemoc se projevuje jako velmi silný, dráždivý kašel, který může být až dávivý a při nadechování může znít jako kokrhání kohouta. Osoba může kašlat tak silně, že se pozvrací nebo si zlomí žebra. Zuřivé kašlání může způsobit prasknutí pleurální dutiny a tím vést k pneumotoraxu. U některých typů onemocnění je typické vykašlávání hlenu. Tělesná teplota bývá značně vysoká, někdy až kolem 40 °C.

Rozšíření mezi zvířaty

Někteří primáti jsou schopni onemocnět černým kašlem, pokud jsou vystaveni malým očkovacím dávkám. Jsou známy případy černého kašle mezi divokými gorilami. V některých zoo existuje praxe očkování primátů proti tomuto onemocnění.

Léčba

Držitel Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství Jules Bordet. Objevil bakterii, která způsobuje černý kašel. Ta byla po něm pojmenována jako Bordetella pertussis.

Onemocnění se zjišťuje podle příznaků kašle, teploty nebo podle kultivace vykašlaného hlenu, ve kterém je obsažena bakterie Bordetella pertussis. Při léčení tohoto onemocnění se používají širokospektrální antibiotika. V České republice je očkování proti černému kašli povinné a významně přispělo k omezení jeho výskytu.

Očkování

V České republice probíhá celoplošné očkování dětí. Očkovací látky obsahují pouze složky bakterie černého kašle nutné pro imunizaci. Obecně jsou dobře snášeny. Používá se:

• hexavakcína, která je určena pro ty nejmenší. Podává se ve čtyřech dávkách a chrání proti šesti nemocem (záškrt, tetanus, černý kašel, hepatitida B, dětská obrna a proti bakterii Haemophilus influenzae). Dostupná je jako Infanrix Hexa od firmy GlaxoSmithKline nebo jako Hexacima od společnosti Sanofi Pasteur.
• trivakcína, chránící proti černému kašli, záškrtu a tetanu. Pomocí těchto opatření se podařilo minimalizovat četnost nákazy.

Případy úmrtí na černý kašel na milion obyvatel v roce 2012

     0–0

     1–1

     2–3

     4–4

     5–5

     6–32

     33–38

     39–44

     45–79

Historie

Černý kašel je relativně nové onemocnění. Jako první popsal onemocnění francouzský lékař Guillaume de Baillou po epidemii v roce 1578. Původce onemocnění v roce 1906 izolovali a společně identifikovali Jules Bordet a jeho švagr Octave Gengou. V letech 1932–1935 vynalezla, s podporou Emory University, první účinnou vakcínu lékařka (a pozdější supercentenariánka – dožila se 114 let) Leila Denmark. Za svůj objev získala v roce 1935 ocenění Fisher Prize.

Výskyt v Česku

Černý kašel se na českém území, před vynálezem očkování a antibiotik, vyskytoval ve velkých epidemiích se stovkami až tisíci mrtvých ročně. Od roku 1945 do roku 1959, zemřelo podle ČSÚ v souvislosti s pertusí celkem 2638 osob. V roce 1958 bylo zavedeno povinné očkovaní na celém území republiky. Počet úmrtí začal rychle klesat. V letech 1984–2004 na českém území nezemřel na černý kašel nikdo. V roce 2003 byla zavedena acelulární vakcína. V roce 2005 zemřel kojenec, kterého nakazil jeho sourozenec. Ze stejné příčiny zemřeli v ČR kojenci i v letech 2007, 2008 a 2009. Vinu na tom nese mj. odmítání očkování ze strany některých rodičů. Poté pět let nezemřel nikdo, a mezi lety 2014–2023 zemřelo 5 důchodců a jeden kojenec (dívka). V roce 2014 byl evidován v pěti případech import onemocnění z následujících zemí: Chorvatsko, Kanada, Rakousko, Slovensko, Velká Británie. Ve všech případech se jednalo o české občany; ve věku 15, 18, 21, 27 a 69 let.

Patrně nejnižší počet případů byl v roce 2022, kdy bylo zaznamenáno 96 případů onemocnění. V roce 2023 jich začalo razantně přibývat: předběžná data v říjnu uváděla 494 případů, celoroční součet potom činil 880 případů. Epidemie v roce 2024 eviduje už v půlce února přes 600 nových případů nemoci, k počátku března 2024 to bylo dokonce 1 666 případů, přičemž třetinu z nich tvořily osoby ve věku 11 až 19 let. Během pouhých dvou měsíců tak počet nákaz od začátku roku překonal celkový počet nákaz ve čtyřech předchozích letech. Vinu na zvýšeném počtu nákaz nese mimo jiné klesající imunita proti nemoci v populaci. Lékařka a epidemioložka Státního zdravotního ústavu Kateřina Fabiánová označila rok 2024 jako pertusový rok.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu černý kašel na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo černý kašel ve Wikislovníku
• Vakciny.cz – Informace o očkování a ochraně proti onemocněním pro širokou veřejnost v ČR
• Černý kašel – Informace o černém kašli

Wikipedie neručí za správnost lékařských informací v tomto článku. V případě potřeby vyhledejte lékaře!
Přečtěte si prosím pokyny pro využití článků o zdravotnictví.

Autoritní data	NKC: ph915573 BNF: cb119740724 (data) LCCN: sh85146578 NDL: 00563843 NLI: 987007556183805171

Portály: Medicína