Infanrix Hexa

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Infanrix Hexa je kombinovaná vakcína vyráběná společností GlaxoSmithKline. Jedná se o takzvanou hexavakcínu, tedy očkování proti šesti chorobám zároveň, konkrétně proti záškrtu, tetanu, černému kašli, dětské obrně, hepatitidě B a bakterii Haemophilus influenzae b. Alternativní vakcínou k Hexavakcíně je Hexacima od společnosti Sanofi Pasteur, uvedená na trh 1. 3. 2014.

Aplikace[editovat | editovat zdroj]

Je distribuována v podobě naplněné injekce a aplikována do svalu kojenců nejčastěji ve třech dávkách a jedné dodatečné. Vyhláška č. 537/2006 Sb ministerstva zdravotnictví České republiky po novelizaci vyhláškou č. 229/2010 uvádí první dávku hexavakcíny proti řečeným nemocem nejdříve po ukončení devátého týdne, další dvě s odstupy nejméně po měsíci a čtvrtá nejméně šest měsíců po třetí, ovšem do věku osmnácti měsíců.[1] V České republice je standardní očkování v třetím, čtvrtém a pátém měsíci, nicméně předseda České vakcinologické společnosti Roman Prymula uvádí, že očkovací plány se v různých státech liší a prodloužení intervalů o měsíc není problém.[2][3]

V některých státech se navíc uplatňuje očkování dvěma dávkami a jednou dodatečnou: V Skandinávii se ty první dvě dávají v 3. a 5. měsíci, přičemž účinnost je srovnatelná s původním schématem, kdy se dávaly tři dávky v 2., 4. a 6. měsíci. To souvisí s tím, že dávka podávaná v druhém měsíci má s ohledem na nedostatečně rozvinutou imunitu dítěte sníženou účinnost.[4]

V rámci České republiky byla v roce 2012 distribuována balení po deseti dávkách v počtu:[5]

  • 34 346 v souhrnné ceně dle původce 309,6 miliónu Kč v první čtvrtletí
  • 10 536 v souhrnné ceně dle původce 92,3 miliónu Kč v druhém čtvrtletí
  • 10 675 v souhrnné ceně dle původce 93,5 miliónu Kč v třetím čtvrtletí

Stažení šarže[editovat | editovat zdroj]

V říjnu 2012 byla jedna šarže vakcíny preventivně stažena z trhů, protože bylo zjištěno, že byla připravována v mikrobiologicky kontaminovaném prostředí. Následně byly nezávisle testovány i vakcíny ze stahované šarže a podle testů kontaminovány nebyly.[6][7]

Asociace očkování s Roztroušenou sklerózou[editovat | editovat zdroj]

Na možnou asociaci mezi očkování proti hepatitidou B a vznikem roztroušené sklerózy poukázaly některé studie, např. studie M. A. Hernána a kol. z roku 2004.[8] Studie, kterou v roce 2014 publikovali A. Langer-Gould a kolektiv, tvrdí, že se skutečně zvýší četnost krátce po očkování proti hepatitidě B, ale že z dlouhodobého hlediska se četnost onemocnění mezi očkovanými a neočkovanými prakticky neliší. To podle autorů naznačuje, že očkování může poněkud urychlit přechod již existujícího onemocnění od latentní fáze ke klinické manifestaci, ale že očkování onemocnění nezpůsobuje ani nezvyšuje riziko jeho vzniku u zdravého člověka.[9]

Studií byla publikována celá řada, proto bylo provedeno několik metaanalýz a systematických přehledů analyzující a sumarizující všechny dosud publikované studie. Práce F. DeStefana a kol. z roku 2002 uzavírá, že publikované epidemiologické studie prokazují, že vakcinace proti hepatitidě B nezvyšuje riziko vzniku roztroušené sklerózy ani riziko ataky roztroušené sklerózy u nemocných.[10]

V. Martínez-Sernández a A. Figueiras publikovali v roce 2013 metaanalýzu, ve konstatují metodologickou limitaci řady publikovaných studií. Téměř všechny studie splňující inkluzní kritéria jejich metaanalýzy prokazovaly, že mezi očkování a roztroušenou sklerózou není asociace. Dosud publikovaná data podle autorů nepodporují tvrzení o tom, že by očkování proti hepatitidě B představovalo riziko, pro které by bylo nutné revidovat očkovací schéma, ačkoliv by bylo žádoucí zlepšit kvalitu observačních studií, protože doposud publikované studie nepředstavují dostatečně robustní data pro jednoznačný závěr o bezpečnosti očkování proti hepatitidě B u zdravých subjektů i u nemocných s roztroušenou sklerózou.[11]

Asociaci autoimunitních onemocnění centrální nervové soustavy s očkováním proti hepatitidě B ve Francii v letech 1994–2003 analyzovali Y. Mikaeloff a kol. V roce 2009 publikovali práci, ve které došli k závěru, že očkování proti hepatitidě v dětství obecně nezvyšuje riziko zánětlivých demyelinizačních onemocnění centrální nervové soustavy vč. roztroušené sklerózy.[12] Vývoj ve Francii analyzoval i pediatr D. Le Houézec. Ten dospěl k naprosto odlišnému závěru, totiž že mezi očkováním proti hepatitidě B a výskytem roztroušené sklerózy je silná korelace.[13] Tuto práci podrobili ostré kritice epidemiologové A. Spira a kol. tím, že poukázali na zcela zásadní metodologická pochybení při analýze dat, která podle nich vedou k naprostému znehodnocení výsledku.[14]

Global Advisory Committee on Vaccine Safety, orgán WHO, zaujala v roce 2002 a 2008 stanovisko, že mezi očkováním proti hepatitidě B a roztroušenou sklerózou není asociace.[15][16]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Vyhláška ze dne 25. října 2010, kterou se mění vyhláška č. 537/2006 Sb., o očkování proti infekčním nemocem, ve znění pozdějších předpisů [online]. 25-10-2010 [cit. 2012-12-10]. Dostupné online. Dostupné také na: [1]. 
  2. STRUNECKÁ, Anna; PATOČKA, Jiří. Doba jedová. Praha: Stanislav Juhaňák – Triton, 2011. ISBN 978-80-7387-469-8. S. 122-123. 
  3. ŠEDĚNKOVÁ, Jana. Hexavakcína: šest nemocí, jedno očkování. toplekar.cz [online]. 2011-5-25 [cit. 2012-12-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-01-08. 
  4. PETRÁŠ, Marek. Pravidelné dětské očkování ve schématu konvenčním, zrychleném nebo zkráceném [online]. 2011-01-10 [cit. 2012-12-10]. Dostupné online. 
  5. Dodávky léčiv v roce 2012 [online]. [cit. 2012-12-10]. Dostupné online. 
  6. Dětskou hexavakcínu stahují z trhu. Je nebezpečí kontaminace. novinky.cz [online]. 2012-10-8 [cit. 2012-12-10]. Dostupné online. 
  7. Sdělení SÚKL ze dne 6.10.2012 - aktualizace [online]. Státní ústav pro kontrolu léčiv, 2012-10-06 [cit. 2012-12-10]. Dostupné online. 
  8. HERNÁN, M.A.; JICK, S. S.; OLEK, M.J., et al. Recombinant hepatitis B vaccine and the risk of multiple sclerosis: a prospective study. Neurology. 2004, roč. 63, čís. 5, s. 838-42. ISSN 1526-632X. 
  9. LANGER-GOULD, A.; QIAN, L.; TARTOF, S. Y., et al. Vaccines and the risk of multiple sclerosis and other central nervous system demyelinating diseases. JAMA Neurol.. 2014, roč. 71, čís. 12, s. 1506-13. ISSN 2168-6157. 
  10. DESTEFANO, F.; VERSTRAETEN, T.; CHEN, R.T. Hepatitis B vaccine and risk of multiple sclerosis. Expert Rev Vaccines. 2002, roč. 1, čís. 4, s. 461-6. ISSN 1476-0584. 
  11. MARTÍNEZ-SERNÁNDEZ, V.; FIGUEIRAS, A. Central nervous system demyelinating diseases and recombinant hepatitis B vaccination: a critical systematic review of scientific production. J Neurol.. 2013, roč. 260, čís. 8, s. 1951-9. ISSN 1432-1459. 
  12. MIKAELOFF, Y.; CARIDADE, G.; SUISSA, S., et al. Hepatitis B vaccine and the risk of CNS inflammatory demyelination in childhood. Neurology. 2009, roč. 72, čís. 10, s. 873-80. ISSN 1526-632X. 
  13. LE HOUÉZEC, D. Immunol Res. Roč. 2014, čís. 60, s. 219-225. Dostupné online. ISSN 1559-0755. 
  14. SPIRA, A.; BÉGUÉ, P.; AURENGO, A. Comment on: Evolution of multiple sclerosis in France since the beginning of hepatitis B vaccination. Immunol Res. 2015. ISSN 1559-0755. 
  15. The Global Advisory Committee on Vaccine Safety rejects association between Hepatitis B vaccination and multiple sclerosis (MS) 2002
  16. Global Advisory Committee on Vaccine Safety: response to the paper (in press) by Y. Mikaeloff and colleagues in Neurology entitled „Hepatitis B vaccine and the risk of CNS inflammatory demyelination in childhood“ 2008
  • Vakciny.cz – Informace o očkování a ochraně proti onemocněním pro širokou veřejnost v ČR

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]