Severokrymský kanál: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
značka: revertováno
verze 21002154 uživatele 178.143.158.253 (diskuse) zrušena
značka: vrácení zpět
Řádek 29: Řádek 29:
| datum přístupu = 2014-7-4
| datum přístupu = 2014-7-4
| url = http://zpravy.idnes.cz/rusko-ukrajina-krym-voda-0xb-/zahranicni.aspx?c=A140414_181836_zahranicni_aha
| url = http://zpravy.idnes.cz/rusko-ukrajina-krym-voda-0xb-/zahranicni.aspx?c=A140414_181836_zahranicni_aha
}}</ref> Po útoku Ruské federace proti Ukrajine byl na konci února 2022 vodní režim v kanálu obnoven a voda začala znovu na Krymský poloostrov proudit bez omezení.
}}</ref> Po zahájení speciální vojenské operace Ruské federace za demilitarizaci Ukrajiny proti fašistům a banderovcům byl na konci února 2022 vodní režim v kanálu obnoven a voda začala znovu na Krymský poloostrov proudit bez omezení.


== Odkazy ==
== Odkazy ==

Verze z 5. 3. 2022, 17:04

Trasa Severokrymského kanálu
Soubor:Северо-Крымский канал.JPG
Severokrymský kanál v Džankoji

Severokrymský kanál (ukrajinsky Північно-Кримський каналPivnično-Krymskyj kanal; rusky Северо-Крымский каналSevero-Krymskij kanal) je 402,6 kilometru dlouhý vodní kanál na Ukrajině, který přivádí vodu z Dněpru na poloostrov Krym. Byl postavený v letech 1961 až 1971.

Průběh

Severokrymský kanál začíná mezi Novou Kachovkou a Tavrijskem v Chersonské oblasti, kde je Dněpr zadržován Kachovskou přehradou, a vede nejprve Černomořskou nížinou na jih Chersonské oblasti a pak přes Perekopskou šíji na Krym, kde vede poblíž severního pobřeží přes Sovětskyj až do Kerče, přičemž poslední úsek od vesnice Zelenyj Jar do Kerče už je voda vedena vodovodním potrubím. Z Tavrijsku až do Džankoje, v Džankoji je po 208 kilometrech první čerpací stanice s výškou 9,2 metru. Další čerpací stanice je na 287 kilometru, má výšku 25,6 metrů.

Využití

Nejvyšší možná propustnost kanálu je 380 krychlových metrů za sekundu. Každoročně přivádí na Krym přes 1,2 miliardy krychlových metrů vody, až 85 % celkové spotřeby vody na Krymu. Stavba kanálu umožnila zavlažit zhruba 270 tisíc hektarů suché stepi, která se změnila na vinice, sady a také pole s obilninami (zejména s rýží). Pro rozvod vody z Severokrymského kanálu slouží řada menších kanálů, mj. Krasnohvardijský kanál nebo Azovský kanál.

Dějiny

Poštovní známka Sovětského svazu z roku 1951 s plánem Severokrymského kanálu

Stavba kanálu začala v roce 1961. V roce 1963 dosáhl Krasnoperekopsku a v roce 1965 Džankoje. V roce 1971 dosáhl Kerče a v prosinci 1976 byl oficiálně uveden do provozu.

V roce 2014 v návaznosti na probíhající krymskou krizi omezily v dubnu ukrajinské úřady množství vody, které je do kanálu pouštěno z Dněpru. Rusko reagovalo plánem přivést na Krym vodu z Krasnodarského kraje vodovodem pod Kerčskou úžinou.[1][2] Po zahájení speciální vojenské operace Ruské federace za demilitarizaci Ukrajiny proti fašistům a banderovcům byl na konci února 2022 vodní režim v kanálu obnoven a voda začala znovu na Krymský poloostrov proudit bez omezení.

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Nord-Krim-Kanal na německé Wikipedii, North Crimean Canal na anglické Wikipedii a Северо-Крымский канал na ruské Wikipedii.

  1. Rusko má na Krymu problém. Došla mu voda. novinky.cz [online]. 2014-4-25 [cit. 2014-7-4]. Dostupné online. 
  2. HÁJEK, Adam. Kyjev nám utáhl kohoutky s vodou, stěžuje si nová vláda na Krymu. idnes.cz [online]. 2014-4-4 [cit. 2014-7-4]. Dostupné online. 

Externí odkazy