Ludwig Rehn: Porovnání verzí
m přidána Kategorie:Vyučující na Univerzitě Johanna Wolfganga Goetheho Frankfurt za použití HotCat |
m {{Commonscat}}; kosmetické úpravy |
||
| Řádek 3: | Řádek 3: | ||
== Život == |
== Život == |
||
Narodil se v rodině lékaře jako nejmladší z pěti dětí. Navštěvoval klášterní školu v [[Bad Hersfeld]]. Sloužil jako dobrovolník v [[Prusko-francouzská válka|Prusko-francouzské válce]]. Poté studoval medicínu na [[Philipps-Universität Marburg|Philipps-Universität]] v [[Marburg]]u, absolvoval ji v roce 1875. Praxi zahájil v Griesheimu, později pracoval v Rödelheimu (dnes jsou obě sídla městskou částí [[Frankfurt nad Mohanem|Frankfurtu nad Mohanem]]). Od roku 1886 pracoval jako chirurg a vedoucí oddělení v městské nemocnici ve Frankfurtu. |
Narodil se v rodině lékaře jako nejmladší z pěti dětí. Navštěvoval klášterní školu v [[Bad Hersfeld]]. Sloužil jako dobrovolník v [[Prusko-francouzská válka|Prusko-francouzské válce]]. Poté studoval medicínu na [[Philipps-Universität Marburg|Philipps-Universität]] v [[Marburg]]u, absolvoval ji v roce 1875. Praxi zahájil v Griesheimu, později pracoval v Rödelheimu (dnes jsou obě sídla městskou částí [[Frankfurt nad Mohanem|Frankfurtu nad Mohanem]]). Od roku 1886 pracoval jako chirurg a vedoucí oddělení v městské nemocnici ve Frankfurtu. |
||
=== První operace srdce === |
=== První operace srdce === |
||
V Rehnově době byl zažitý názor, že srdce není možné léčit chirurgicky. Ještě v 80. letech 19. století slavný německý lékař [[Theodor Billroth]] tvrdil, že chirurg, který se pokusí sešít poraněné srdce, navždy ztratí úctu svých kolegů. Ludwig Rehn však 7. září [[1896]] úspěšně [[Sutura (medicína)|sešil]] bodnou ránu pravé [[Srdeční komora|srdeční komory]].<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Šetina | jméno = Marek | titul = Historie kardiochirurgie | url = http://www.sanquis.cz/index2.php?linkID=art295 | datum vydání = 2006 | vydavatel = Sanquis.cz }}</ref> |
V Rehnově době byl zažitý názor, že srdce není možné léčit chirurgicky. Ještě v 80. letech 19. století slavný německý lékař [[Theodor Billroth]] tvrdil, že chirurg, který se pokusí sešít poraněné srdce, navždy ztratí úctu svých kolegů. Ludwig Rehn však 7. září [[1896]] úspěšně [[Sutura (medicína)|sešil]] bodnou ránu pravé [[Srdeční komora|srdeční komory]].<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Šetina | jméno = Marek | titul = Historie kardiochirurgie | url = http://www.sanquis.cz/index2.php?linkID=art295 | datum vydání = 2006 | vydavatel = Sanquis.cz }}</ref> |
||
V roce 1914 byl jmenován profesorem na nově založené [[Univerzita Johanna Wolfganga Goetheho Frankfurt|Univerzitě Johanna Wolfganga Goetheho ve Frankfurtu]]. Jako chirurg pak sloužil v první světové válce. |
V roce 1914 byl jmenován profesorem na nově založené [[Univerzita Johanna Wolfganga Goetheho Frankfurt|Univerzitě Johanna Wolfganga Goetheho ve Frankfurtu]]. Jako chirurg pak sloužil v první světové válce. |
||
== Reference == |
== Reference == |
||
<references /> |
<references /> |
||
== Externí odkazy == |
|||
* {{Commonscat}} |
|||
{{Autoritní data}} |
{{Autoritní data}} |
||
{{Portály|Lidé|Medicína|Německo}} |
{{Portály|Lidé|Medicína|Německo}} |
||
[[Kategorie:Němečtí chirurgové]] |
[[Kategorie:Němečtí chirurgové]] |
||
[[Kategorie:Narození 1849]] |
[[Kategorie:Narození 1849]] |
||
Verze z 2. 6. 2021, 14:23
| Ludwig Rehn | |
|---|---|
 | |
| Narození | 30. dubna 1849 Bad Sooden-Allendorf |
| Úmrtí | 29. května 1930 (ve věku 81 let) Frankfurt nad Mohanem |
| Místo pohřbení | Hauptfriedhof Frankfurt |
| Alma mater | Marburská univerzita |
| Povolání | lékař, vysokoškolský učitel a chirurg |
| Zaměstnavatel | Univerzita Johanna Wolfganga Goetheho Frankfurt |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ludwig Wilhelm Carl Rehn (13. dubna 1849, Bad Sooden-Allendorf, Hesensko – 29. května 1930 Frankfurt nad Mohanem) byl německý chirurg. Jako první na světě provedl v roce 1896 úspěšnou operaci srdce, což bylo do té doby považováno za nemožné.
Život
Narodil se v rodině lékaře jako nejmladší z pěti dětí. Navštěvoval klášterní školu v Bad Hersfeld. Sloužil jako dobrovolník v Prusko-francouzské válce. Poté studoval medicínu na Philipps-Universität v Marburgu, absolvoval ji v roce 1875. Praxi zahájil v Griesheimu, později pracoval v Rödelheimu (dnes jsou obě sídla městskou částí Frankfurtu nad Mohanem). Od roku 1886 pracoval jako chirurg a vedoucí oddělení v městské nemocnici ve Frankfurtu.
První operace srdce
V Rehnově době byl zažitý názor, že srdce není možné léčit chirurgicky. Ještě v 80. letech 19. století slavný německý lékař Theodor Billroth tvrdil, že chirurg, který se pokusí sešít poraněné srdce, navždy ztratí úctu svých kolegů. Ludwig Rehn však 7. září 1896 úspěšně sešil bodnou ránu pravé srdeční komory.[1]
V roce 1914 byl jmenován profesorem na nově založené Univerzitě Johanna Wolfganga Goetheho ve Frankfurtu. Jako chirurg pak sloužil v první světové válce.
Reference
- ↑ ŠETINA, Marek. Historie kardiochirurgie [online]. Sanquis.cz, 2006. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ludwig Rehn na Wikimedia Commons
