Polypovci: Porovnání verzí

Polypovci
	Koloniální polypovci
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Oddělení	dvojlistí (Diblastica);
Kmen	žahavci (Cnidaria);
Třída	polypovci (Hydrozoa); Owen, 1843
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 10. 2. 2021, 19:54

Polypovci (Hydrozoa) je třída z kmene žahavci. Je známo asi 3200 druhů.^[1] Zástupci žijí v moři, vzácněji i ve sladkých vodách. Patří k ním například sladkovodní nezmaři a mořští trubýši. Z druhů tvořících medúzu se v ČR vyskytuje např. medúzka sladkovodní, která byla nalezena např. i ve Vltavě. Jde o invazivní druh, který zatím české přírodě jinak neškodí. Téměř neškodná je medúzka i pro člověka, její žahavé buňky zpravidla kůží neproniknou.^[2]

Charakteristika

Vyskytuje se u nich (podobně jako u ostatních žahavců) rodozměna, tedy střídá se pohlavní generace medúz s nepohlavní generací polypů, ale konkrétně u zástupců této třídy obvykle převládá stádium polypa. Mají jednoduchou trávicí láčku bez vnitřních přepážek. Polypi často žijí koloniálně (a mají propojené trávicí dutiny). Je-li přítomna vnější kostra, pak bývá složena z chitinu nebo vzácněji z uhličitanu vápenatého.^[1]

Pohlavní orgány vznikají v ektodermu. Mají primitivní nervovou soustavu – buňky jsou spojeny vlákny a ty tvoří síť. Žijí často v koloniích. Polypovci mají velkou fragmentační a zároveň regenerační schopnost. U některých polypovců vznikají postranním pučením malé ploché medúzky. Medúzy mají na okraji zvonu vytvořenou plachetku neboli velum

Systematika

World Hydrozoa Database člení polypovce na dvě podtřídy a 7 řádů (české názvy podle BioLib):^[3]^[4]

Podtřída Trachylinae Haeckel, 1879
- Řád Actinulidae Swedmark & Teissier, 1959
- Řád Limnomedusae Kramp, 1938
- Řád Narcomedusae Haeckel, 1879
- Řád Trachymedusae Haeckel, 1866 – hydromedúzy
Podtřída Hydroidolina Marques in Collins, 2000
- Řád Leptothecata Cornelius, 1992
- Řád Anthoathecata Cornelius, 1992 – polypi
- Řád Siphonophorae Eschscholtz, 1829 – trubýši

Dříve byli vyčleňováni jako zvláštní řád této podtřídy nezmaři (Hydroida), v původním vymezení však nejsou přirozenou skupinou a jméno Hydroida je nyní používáno jako synonymum k Hydroidolina.^[3]

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b BRUSCA, Richard C.; BRUSCA, Gary J. Invertebrates. 2. vyd. [s.l.]: Sinauer, 2003. ISBN 0878930973.
↑ Vlna veder přinesla do Česka medúzy. Jsou už i v Praze. ČT24 - Česká televize. Dostupné online [cit. 2018-08-03].
↑ ^a ^b World Hydrozoa Database - Hydrozoa
↑ BioLib - Polypovci

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu polypovci na Wikimedia Commons
Taxon Hydrozoa ve Wikidruzích

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[brusca-1] BRUSCA, Richard C.; BRUSCA, Gary J. Invertebrates. 2. vyd. [s.l.]: Sinauer, 2003. ISBN 0878930973.

[2] Vlna veder přinesla do Česka medúzy. Jsou už i v Praze. ČT24 - Česká televize. Dostupné online [cit. 2018-08-03].

[Database-3] World Hydrozoa Database - Hydrozoa

[Biolib-4] BioLib - Polypovci

[1]

[2]

[3]

[4]

@@ Řádek 25: / Řádek 25: @@
 Vyskytuje se u nich (podobně jako u ostatních žahavců) [[rodozměna]], tedy střídá se pohlavní generace [[medúza|medúz]] s nepohlavní generací [[polyp]]ů, ale konkrétně u zástupců této třídy obvykle převládá stádium polypa. Mají jednoduchou trávicí [[láčka (trávení)|láčku]] bez vnitřních přepážek. Polypi často žijí [[kolonie (biologie)|koloniálně]] (a mají propojené trávicí dutiny). Je-li přítomna [[vnější kostra]], pak bývá složena z [[chitin]]u nebo vzácněji z [[uhličitan vápenatý|uhličitanu vápenatého]].<ref name="brusca">{{citace monografie| titul=Invertebrates| příjmení=Brusca| jméno=Richard C.| jméno2=Gary J.| příjmení2=Brusca| vydání=2| isbn=0878930973| vydavatel=Sinauer| rok=2003}}</ref>
-[[Pohlavní orgán]]y vznikají v [[ektoderm]]u. Mají primitivní [[nervová soustava|nervovou soustavu]] – buňky jsou spojeny vlákny a ty tvoří síť. Žijí často v koloniích. Polypovci mají velkou [[fragmentace (biologie)|fragmentační]] a zároveň [[regenerace|regenerační]] schopnost. U některých polypovců vznikají postranním pučením malé ploché [[medúza|medúzky]]. Medúzy mají na okraji zvonu vytvořenou [[plachetka|plachetku]] ([[velum]]).
+[[Pohlavní orgán]]y vznikají v [[ektoderm]]u. Mají primitivní [[nervová soustava|nervovou soustavu]] – buňky jsou spojeny vlákny a ty tvoří síť. Žijí často v koloniích. Polypovci mají velkou [[fragmentace (biologie)|fragmentační]] a zároveň [[regenerace|regenerační]] schopnost. U některých polypovců vznikají postranním pučením malé ploché [[medúza|medúzky]]. Medúzy mají na okraji zvonu vytvořenou [[plachetka|plachetku]] neboli [[velum]]
 == Systematika ==