Přeskočit na obsah

Radek Zbořil: Porovnání verzí

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
verze 19281605 uživatele 85.163.122.254 (diskuse) zrušena - podezření na uživatele 85.163.122.254, zřejmě zneužívá wikipedii k útokům a dehonestacím. Dle stránky s diskuzí je vidět, že si tohoto všimli i další uživatelé, kteří jej upozorňují, aby zanechal vandalismu. Tento uživatel by měl být zablokován
značky: vrácení zpět možný vandalismus odstraněna reference
verze 19281610 uživatele 46.135.102.125 (diskuse) zrušena
značka: vrácení zpět
Řádek 111: Řádek 111:
| jazyk = cs
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2020-11-29
| datum přístupu = 2020-11-29
}}</ref> byly následně zadány odborné posudky světově uznávaných expertů na Mössbauerovu spektroskopii, přičemž se shodně přiklonily k názoru dr. Navaříka a dr. Maliny a k názoru, že softwarové úpravy spekter popsané v práci jsou samy o sobě legitimní. Otázka, jestli lze z experimentálních dat softwarovými úpravami dospět k publikovaným spektrům nicméně experty řešena nebyla, právě díky údajné ztrátě těchto dat. Dle matematicko-fyzikálního rozboru Prof. Opatrného však byla použita spektra vzniklá počítačovou simulací a přidaným šumem <ref>https://forbetterscience.files.wordpress.com/2020/07/inconsistencies-in-nature-comm.pdf</ref>. Dle tvrzení autorů byl nalezen původní vzorek, s nímž J. Navařík provedl kontrolní experimenty, jejichž výsledky prezentoval před akademickým senátem PřF UP a které měly prokázat stabilitu připraveného materiálu i po letech od přípravy.<ref>https://www.prf.upol.cz/fileadmin/userdata/PrF/Akademicky_senat/Navarik-NatComm.pdf</ref> Vedení univerzity zadalo ještě další nezávislé ověření nalezeného vzorku v zahraniční laboratoři, které mimořádnou stabilitu potvrdilo [https://www.upol.cz/univerzita/uredni-deska/dokumenty/nat-comm-2016/].
}}</ref> byly následně zadány odborné posudky světově uznávaných expertů na Mössbauerovu spektroskopii, přičemž se shodně přiklonily k názoru dr. Navaříka a dr. Maliny a k názoru, že softwarové úpravy spekter popsané v práci jsou samy o sobě legitimní. Otázka, jestli lze z experimentálních dat softwarovými úpravami dospět k publikovaným spektrům nicméně experty řešena nebyla, právě díky údajné ztrátě těchto dat. Dle matematicko-fyzikálního rozboru Prof. Opatrného však byla použita spektra vzniklá počítačovou simulací a přidaným šumem <ref>https://forbetterscience.files.wordpress.com/2020/07/inconsistencies-in-nature-comm.pdf</ref>, tj. experimentální data vedoucí k publikovaným obrázkům nikdy neexistovala. Dle tvrzení autorů byl nalezen původní vzorek, s nímž J. Navařík provedl kontrolní experimenty, jejichž výsledky prezentoval před akademickým senátem PřF UP a které měly prokázat stabilitu připraveného materiálu i po letech od přípravy.<ref>https://www.prf.upol.cz/fileadmin/userdata/PrF/Akademicky_senat/Navarik-NatComm.pdf</ref> Analýza výsledků experimentu, který na senátu prezentoval dr. Navařík, ukázala, že data neodpovídají prezentované křivce a byl prezentován názor, že akademický senát byl J. Navaříkem uveden v omyl.<ref>https://files.upol.cz/sites%2Fpub%2FPubDAO%2FZ%C3%A1pis_AS_6_231019_final.pdf</ref> Vedení univerzity zadalo ještě další nezávislé ověření nalezeného vzorku v zahraniční laboratoři, které podle R. Zbořila a J. Navaříka mimořádnou stabilitu potvrdilo [https://www.upol.cz/univerzita/uredni-deska/dokumenty/nat-comm-2016/]. Tento závěr je však diskutabilní, protože analýza poskytla jiné složení, než bylo původně publikováno.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Prověření věrohodnosti a reprodukovatelnosti výsledků publikovaných v článku J. Tuček et al.: Nature Communication 7, 12879 (2016)
| url = https://www.upol.cz/univerzita/uredni-deska/dokumenty/nat-comm-2016/
| vydavatel = Univerzita Palackého
| místo = Olomouc
}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Kadziolka
| jméno = Mariola
| titul = Prověření věrohodnosti a reprodukovatelnosti výsledků publikovaných v článku J. Tuček et al.: Nature Communication 7, 12879 (2016), Příloha č. 4
| url = https://www.upol.cz/fileadmin/userdata/UP/uredni-deska/nat-comm/Priloha_c.4_Kadziolka-posudek.pdf
| vydavatel = Univerzita Palackého
| místo = Olomouc
}}</ref>


Po mnoha měsících vyšetřování a prověřování výsledků i jejich zpracování byla tato kauza Fakultní etickou komisí včetně přihlédnutí k argumentům prof. Opatrného[https://files.upol.cz/sites%2Fpub%2FPubDAO%2FEtK-PrF-UP_usneseni_K01_komunike.pdf] uzavřena se závěrem, že manipulaci s daty nelze prokázat a žádný z oslovených nezávislých odborníků na spektrech neshledal nic závadného .
Po mnoha měsících vyšetřování a prověřování výsledků i jejich zpracování byla tato kauza Fakultní etickou komisí bez přihlédnutí k argumentům prof. Opatrného[https://files.upol.cz/sites%2Fpub%2FPubDAO%2FEtK-PrF-UP_usneseni_K01_komunike.pdf] uzavřena se závěrem, že manipulaci s daty nelze prokázat a žádný z oslovených nezávislých odborníků na spektrech neshledal nic závadného .


Práce byla z rozhodnutí autorů retrahována dne 25. 11. 2020 s odůvodněním, že některá původní data nebyla dohledána<ref>{{Citace periodika
Práce byla z rozhodnutí autorů retrahována dne 25. 11. 2020 s odůvodněním, že některá původní data nebyla dohledána<ref>{{Citace periodika

Verze z 21. 12. 2020, 09:54

ikona
Tento článek potřebuje úpravy.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.
Konkrétní problémy: heslovitost, ověřit objektivitu
Prof. RNDr. Radek Zbořil, Ph.D.
Narození21. května 1973 (51 let)
Alma materUniverzita Palackého v Olomouci
PracovištěRegionální centrum pokročilých technologií a materiálů
Obornanomateriály
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Radek Zbořil (* 1973) je kontroverzní český chemik specializující se na výzkum nanomateriálů. Je profesorem na Univerzitě Palackého v Olomouci a dřívějším generálním ředitelem Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů v Olomouci.[1] V současnosti je aktérem několika kauz, které odstartovaly zjištěním, že v jednom ze stovek vědeckých článků, jejichž je spoluautorem, byl prokázán úmyslně upravený graf a článek byl autory následně stažen. Podle závěrů Etické komise Univerzity Palackého měl tuto úpravu Zbořil inciovat. Zbořil tento závěr odmítá a spor řeší právní cestou [2]. 25. 11. 2020 Zbořil spolu s dalšími autory stáhl další článek (viz kauza Nature Communications) a avizováno bylo stažení třetího článku (Catalysis Today). V současnosti je vyšetřováno dalších sedm Zbořilových prací [3]. Kromě vědeckých podvodů je diskutována i výše Zbořilova platu, který v letech 2017 až 2019 dosahoval částek 6,4 mil., 5,9 mil. a 3,4 mil. Kč / rok z veřejných rozpočtů.[4] 18. 11. 2020 projednávala vědecká rada PřF UP možnost odejmutí práva prof. Zbořilovi školit nové studenty a toto prozatím neschválila s poukazem na nutnost nalezení obecného řešení.[5]

Výzkumné zaměření

  • Magnetické nanočástice pro biomedicínské aplikace (MRI kontrastní látky, cílené aplikace léčiv, proteomika), vzácné polymorfní formy s mimořádnými vlastnostmi (ε-Fe2O3), biosenzory a elektrochemické aplikace
  • Nanokrystalické oxidy pro katalýzu a fotokatalytické štěpení vody, a lithiové baterie
  • Grafen a jeho deriváty, kovalentní a nekovalentní funkcionalizace
  • Uhlíkové kvantové tečky a jejich hybridy, biomedicínské aplikace pro duální zobrazování
  • Pokročilé materiály pro úpravu vod a katalýzu
  • Stříbrné nanočástice pro antimikrobiální, dezinfekční a lékařské aplikace, toxicita nanočástic stříbra, nanokompozity stříbra

Profesní život

Radek Zbořil absolvoval v roce 1996 obor Matematika-chemie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Po ukončení doktorského studia (2000) se účastnil několika zahraničních stáží například na University of Delaware a University of Tokyo. Od roku 2010 působí jako profesor na Univerzitě Palackého a jako generální ředitel Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů.

Kauza JACS

Vědecká rada PřF UP v Olomouci konstatovala v březnu 2019 , že s nejvyšší doložitelnou pravděpodobností došlo k úmyslnému umazání píků v difraktogramu v článku prof. Zbořila z roku 2007 Catalyticefficiencyofiron(III) oxides in decomposition ofhydrogen peroxide: Competition between the surface area and crystallinityof nanoparticles. J. Am. Chem. Soc. 129, 10929 (2007). Spoluatora článku, t.č. doktoranda Čeňka Gregora, který na falšování dat upozornil ve svém ústním podání děkanovi fakulty Juraji Ševčíkovi (který na základě podnětu nekonal) a později též dvakrát veřejně při řádné i opravné obhajobě své disertační práce potrestala komise pro státní doktorskou zkoušku pod předsednictvím Pavla Hobzy odmítnutím[6] obhajoby disertační práce a tím ukončila studium Čeňka Gregora (obhajoba a její vyšetřování je podrobně popsána u zmíněného Pavla Hobzy). Samotný školitel a korespondenční autor zfalšovaného článku Radek Zbořil jednání komise opustil po upozornění Čeňka Gregora na falšování grafu. Disertační práci doporučili pouze dva členové komise (prof. Trávníček, prof. Miglierini), nicméně dva hlasy byly proti a dva hlasy dokonce neplatné. [1][7] Přestože byla rozdílnost dat v disertaci a článku členům komise známa, nikdo ze zkušební komise etické komisi fakulty nedal podnět ke zkoumání. Teprve v roce 2018 nový děkan přírodovědecké fakulty nechal celou věc prošetřit, pozval do vyšetřovací komise nezávislé odborníky z jiných univerzit a opatřil si znalecký posudek. Komise došla k jednoznačnému závěru, že skutečně došlo k promyšlenému a závažnému falšování dat.[2] Vedení univerzity v srpnu oznámilo, že univerzita obhajobu přezkoumávat nebude, na fakultě zatím šetření probíhá.[3] Rektor univerzity vyzval v září 2019 Zbořila k rezignaci, ten však rezignaci na funkci ředitele centra odmítl s odůvodněním, že funkci již nevykonává. [8] V reakci na článek prof. Hořejšího v září 2019 oznámil Zbořil, že jeho opravu článku žurnál JACS odmítl a předmětný článek bude stažen.[9] [10] Předmětný článek pak byl ze strany žurnálu JACS stažen 17. prosince 2019.

Kauza Nature Communications

Vědcům z Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů (RCPTM), kde byl v té době Radek Zbořil generální ředitel, se pomocí uhlíkové matrice na bázi grafenu podařilo připravit nanočástice kovů, jež na vzduchu okamžitě neshoří jako ty neupravené. Kvalitu materiálu doložili mimo jiné prostřednictvím takzvané Mössbauerovy spektroskopie a vydali článek Air-stable superparamagnetic metal nanoparticles entrapped in graphene oxide matrix, Nature Communications 7, 12879 (2016)[11].

Podezření v článku (Radek Zbořil je korespondenčním autorem) vzbudil anonymní dopis, který uvádí, že tři grafy dokládající stabilitu vzorku po dobu 30 dní za různých podmínek jsou téměř identické a že stabilitní experimenty by mohly být zfalšované. První autor práce, velmi nadějný fyzik Jiří Tuček to vysvětlil jako technické nedopatření – tvrdí, že omylem do doplňku k článku třikrát zkopíroval stejný obrázek. Tuček tedy komunikoval s redakcí, časopisu poskytli nová data a ten otiskl opravu. Zdánlivě uzavřený případ tím ale pro fakultu neskončil. Děkan Kubala má podezření, že jak první, tak opravená data k článku byla zmanipulovaná. „Ani nově dodané obrázky nejsou důvěryhodné. Máme silné indicie o tom, že ani tato verze není pravdivá a že to, co autoři publikovali, nepochází z reálných měření,“ popsal Kubala. Efekt zveřejněný na obrázcích byl podle něj trojnásobně větší než data, která vědci uvedli v opravě. Podle Kubaly se autoři předmětného článku dopustili prohřešku proti etice vědecké práce už jen tím, že nemají k dispozici surová data z původního měření - vědci tvrdí, že se ztratila (měření byla prováděna před šesti lety). Podezření, že zveřejněné grafy jsou upravené, u děkana posílil znalecký posudek a pak také expertiza bývalého kolegy vědců z RCPTM Jiřího Pechouška. [12] Na vyjádření děkana k této kauze[13] odborně zareagovali dr. Navařík a dr. Malina ve svém textu „Stane se stokrát vyřčená lež pravdou?“, který zveřejnili a rozeslali na adresy vedení univerzity, fakult a RCPTM [14]. Prof. Tomáš Opatrný se zaměřil na jedno z diskutovaných témat (podobnost dvou grafů), které prověřil a v daném případě je dle jeho názoru pravděpodobnější manipulace s datovými hodnotami, než možné vysvětlení, které uvádějí dr. Navařík a dr. Malina [15].

Dle informací vedení univerzity [16] byly následně zadány odborné posudky světově uznávaných expertů na Mössbauerovu spektroskopii, přičemž se shodně přiklonily k názoru dr. Navaříka a dr. Maliny a k názoru, že softwarové úpravy spekter popsané v práci jsou samy o sobě legitimní. Otázka, jestli lze z experimentálních dat softwarovými úpravami dospět k publikovaným spektrům nicméně experty řešena nebyla, právě díky údajné ztrátě těchto dat. Dle matematicko-fyzikálního rozboru Prof. Opatrného však byla použita spektra vzniklá počítačovou simulací a přidaným šumem [17], tj. experimentální data vedoucí k publikovaným obrázkům nikdy neexistovala. Dle tvrzení autorů byl nalezen původní vzorek, s nímž J. Navařík provedl kontrolní experimenty, jejichž výsledky prezentoval před akademickým senátem PřF UP a které měly prokázat stabilitu připraveného materiálu i po letech od přípravy.[18] Analýza výsledků experimentu, který na senátu prezentoval dr. Navařík, ukázala, že data neodpovídají prezentované křivce a byl prezentován názor, že akademický senát byl J. Navaříkem uveden v omyl.[19] Vedení univerzity zadalo ještě další nezávislé ověření nalezeného vzorku v zahraniční laboratoři, které podle R. Zbořila a J. Navaříka mimořádnou stabilitu potvrdilo [4]. Tento závěr je však diskutabilní, protože analýza poskytla jiné složení, než bylo původně publikováno.[20][21]

Po mnoha měsících vyšetřování a prověřování výsledků i jejich zpracování byla tato kauza Fakultní etickou komisí bez přihlédnutí k argumentům prof. Opatrného[5] uzavřena se závěrem, že manipulaci s daty nelze prokázat a žádný z oslovených nezávislých odborníků na spektrech neshledal nic závadného .

Práce byla z rozhodnutí autorů retrahována dne 25. 11. 2020 s odůvodněním, že některá původní data nebyla dohledána[22]. Stejný problém (neexistující primární data a velmi nízký šum v publikovaných Mossbauerových spektrech) byl identifikován i u dalších sedmi prací s korespondenčním autorem Zbořilem (seznam lze najít v [23]).

Kauza Catalysis Today

Další vědecký článek s profesorem Zbořilem jako jedním z korespondenčních autorů obsahuje na první pohled podezřelé výsledky týkající se fotoelektrochemie tří nových nanomateriálů ("Significant enhancement of photoactivity in one-dimensional TiO2 nanorods modified by S-, N-, O-doped carbon nanosheets") [24]. Ukázalo se, že křivky pro 3 materiály na obrázku 5d chybně obsahují totožná data, ovšem upravená násobením s ohledem na požadovanou velikost efektu u jednotlivých materiálů. Tento případ je opět vyšetřován orgány fakulty a redakcí časopisu Catalysis Today. Podle tvrzení redaktora časopisu "For Better Science" Leonida Schneidera bude článek redakcí retrahován [23].

Účast na grantových projektech

Podíl na řešení více jak 50 grantových projektů. Jako řešitel/spoluřešitel/autor návrhu: 34 grantových projektů s dotací pro UP přes 1 880 mil. Kč. [1]

Nejvýznamnější mezinárodní projekt: 7FP-NMP: Taking Nanotechnological Remediation Processes from Lab Scale to End User Applications for the Restoration of a Clean Environment [25] (2013-2017; řešitel za UP)

Publikační činnost

Profesor Zbořil je autorem nebo spoluautorem více jak 469 vědeckých publikací s úhrnným impaktním faktorem vyšším než 2 770. Je korespondujícím autorem mnoha časopisů Americké chemické společnosti např. Chemical Reviews, ACS Nano, Journal of the American Chemical Society, Chemistry of Materials.

Dále je prvním autorem nebo spoluautorem dalších prestižních časopisů v oblasti materiálové vědy a nanotechnologií včetně Chemical Society Reviews, Advanced Materials, Nano Today, Advanced Functional Materials, Angewandte Chemie, Biotechnology Advances, Biomaterials, Small, Green Chemistry.

Prof. Zbořil je také autorem více než 20 příspěvků a kapitol v knihách publikovaných např. Americkou chemickou společností, Wiley nebo Americkým institutem fyziky.

Jeho publikace získaly více než 19 000 citací (v roce 2016 více než 3 000 citací) H-index=61. 33 publikací s více než 100 citacemi.

Aktuální k datu: Září, 2018[26]

Ocenění, členství ve vědeckých společnostech

  • 2020 – Laureát CZLA[27]
  • 2018 – Cena Wernera von Siemense za nejlepší disertační práci – vedoucí práce.
  • 2016 – Vítězství v kategorii Chemie, zemědělství, zdravotnictví a biotechnologie za vynález Systém a způsoby pro ověřování pravosti výrobku, Mezinárodní výstava technických novinek, patentů a vynálezů INVENT ARENA
  • 2015 – Cena města Olomouce za rok 2014 za oblast vědy a výzkumu
  • 2015 – Členství v Učené společnosti v České republiky
  • 2011 – Cena Ministra školství mládeže a tělovýchovy za mimořádné výsledky ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích
  • 1998 – Cena Ministra školství mládeže a tělovýchovy za práci v oboru termální dekompozice síranu železnatého
  • Člen České chemické společnosti
  • Člen Americké chemické společnosti
  • Člen Krystalografické společnosti
  • Člen Spektroskopické společnosti Jana Marca Marci
  • Člen správní rady programu ALFA Technologické agentury České republiky
  • Předseda konference Nanocon[28]
  • Bývalý člen Učené společnosti v České republiky, do r. 2020[29]
  • Bývalý člen vědecké rady nadačního fondu Neuron[30]

Reference

  1. ↑ a b Prof. Radek Zbořil, Ph.D. [online]. Regionální centrum pokročilých technologií a materiálů [cit. 2018-09-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ Elitní chemik z kauzy upraveného grafu končí v čele prestižního centra vědy. iDNES.cz [online]. 2019-06-24 [cit. 2019-07-19]. Dostupné online. 
  3. ↑ SCHNEIDER, Leonid. For Better Science [online]. 2020-07-13 [cit. 2020-11-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ Když ředitel pracoval zadarmo… – DISKUZNÍ ŽURNÁL [online]. [cit. 2020-12-07]. Dostupné online. 
  5. ↑ https://files.upol.cz/sites%2Fpub%2FPubDAO%2FZapis_VR_18_11_2020.pdf
  6. ↑ https://www.upol.cz/fileadmin/userdata/UP/AKTUALITY_2019/PrubehObhajobyGregor2013.pdf http://jinachemie.blogspot.com/2019/07/zfalsovane-grafy-profesora-zborila-hobzy.html
  7. ↑ stag.upol.cz [online]. [cit. 2019-07-19]. Dostupné online. 
  8. ↑ Rezignujte, vyzval rektor bojující šéfy olomoucké fakulty a centra vědy. iDNES.cz [online]. 2019-09-05 [cit. 2019-09-16]. Dostupné online. 
  9. ↑ HOŘEJŠÍ, Václav. Václav Hořejší: Reakce na reakci Radka Zbořila. vedavyzkum.cz [online]. [cit. 2019-09-16]. Dostupné online. 
  10. ↑ VĚDAVÝZKUM.CZ. Radek Zbořil: Reakce na článek Václava Hořejšího. vedavyzkum.cz [online]. [cit. 2019-09-16]. Dostupné online. 
  11. ↑ https://www.nature.com/articles/ncomms12879
  12. ↑ Zdroj: https://www.idnes.cz/olomouc/zpravy/olomouc-spory-vedcu-univerzita-palackeho-eticka-komise-dekan-martin-kubala-pravost-dat.A191128_517111_olomouc-zpravy_stk
  13. ↑ https://www.prf.upol.cz/nc/zprava/clanek/vyjadreni-dekana-prf-up-k-pripadu-nature-communications/
  14. ↑ https://www.idnes.cz/olomouc/zpravy/olomouc-spory-vedcu-univerzita-palackeho-eticka-komise-dekan-martin-kubala-pravost-dat.A191128_517111_olomouc-zpravy_stk
  15. ↑ http://www.dzurnal.cz/index.php/2019/11/26/obrazky-ze-stejneho-datasetu/
  16. ↑ Prověření věrohodnosti a reprodukovatelnosti výsledků.... Univerzita Palackého v Olomouci [online]. [cit. 2020-11-29]. Dostupné online. 
  17. ↑ https://forbetterscience.files.wordpress.com/2020/07/inconsistencies-in-nature-comm.pdf
  18. ↑ https://www.prf.upol.cz/fileadmin/userdata/PrF/Akademicky_senat/Navarik-NatComm.pdf
  19. ↑ https://files.upol.cz/sites%2Fpub%2FPubDAO%2FZ%C3%A1pis_AS_6_231019_final.pdf
  20. ↑ Prověření věrohodnosti a reprodukovatelnosti výsledků publikovaných v článku J. Tuček et al.: Nature Communication 7, 12879 (2016) [online]. Olomouc: Univerzita Palackého. Dostupné online. 
  21. ↑ KADZIOLKA, Mariola. Prověření věrohodnosti a reprodukovatelnosti výsledků publikovaných v článku J. Tuček et al.: Nature Communication 7, 12879 (2016), Příloha č. 4 [online]. Olomouc: Univerzita Palackého. Dostupné online. 
  22. ↑ TUČEK, Jiří; SOFER, Zdeněk; BOUŠA, Daniel. Retraction Note: Air-stable superparamagnetic metal nanoparticles entrapped in graphene oxide matrix. Nature Communications. 2020-11-25, roč. 11, čís. 1, s. 6116. Dostupné online [cit. 2020-11-29]. ISSN 2041-1723. DOI 10.1038/s41467-020-19968-3. (anglicky) 
  23. ↑ a b https://forbetterscience.com/2020/07/13/extraordinary-results-of-the-olomouc-nano-con/
  24. ↑ https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0920586118310848
  25. ↑ European Commission : CORDIS : Projects & Results Service : Taking Nanotechnological Remediation Processes from Lab Scale to End User Applications for the Restoration of a Clean Environment [online]. European Commission [cit. 2016-10-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  26. ↑ Zboril, Radek [online]. ResearcherID [cit. 2018-09-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  27. ↑ https://files.fm/u/t44xpppm
  28. ↑ NANOCON 2016 [online]. Tanger s. r. o. [cit. 2016-10-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-09-09. (anglicky) 
  29. ↑ Zbořil Radek [online]. The Learned Society of the Czech Republic [cit. 2016-10-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  30. ↑ Archivovaná kopie [online]. Nadační fond Neuron na podporu vědy [cit. 2016-10-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-04-13. 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Radek_Zbořil&oldid=19281648“