Diskuse:Fyzika: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 27. 10. 2018, 12:08

Kopernik

Nevim, jestli se da Kopernik oznacit za fyzika. Davam to jenom k posouzeni. --Luděk 07:06, 6. 8. 2004 (UTC)

IMHO jistě dá, ale asi by to chtělo vyrobit separátní stránku Seznam fyziků, na kterou ten seznam přesunout a odtud ji jenom odkazovat. Stejně tak bych Koperníka přesunul z kategorie fyzika do nějaké kategorie fyzikové, nebo tak něco.

Snad hlavně astronom, ne? V hesle taky stojí "astronom, matematik, právník, stratég a lékař"... obvykle se to do fyziky v užším smyslu nepočítá. --Malýčtenář 11:26, 6. 8. 2004 (UTC)

Také bych se přimlouval za astronoma, v této oblasti jeho dílo a objevy žijí dodnes.Karel

Jistěže je to astronom, ale imho Astronomové ⊂ Fyzikové, takže na otázku, zda se Kopernik dá označit za fyzika, jasně odpovídám ano. Takže pokud bude nějaký seznam astronomů, pak do něj Kopernik určitě patří. Pokud nebude, pak jistě patří alespoň do seznamu fyziků. --Mormegil 07:29, 9. 8. 2004 (UTC)

Mám identický názor. -- Vít Zvánovec 08:26, 9. 8. 2004 (UTC)

Ne zcela, i když to k tomu svádí. Astronom se zajímá hlavně o polohy nebeských těles a úkazů. Jejich vysvětlení pak bývá doménou astrofyziky a mechaniky. Ale ta hranice je velmi nejasná, to je pravda. V případě Koperníka je to snad ještě rozlišitelné. Miraceti 02:26, 2. 1. 2005 (UTC)

Taktéž souhlas. Zkusím připravit stránku pro astronomy podobnou jako pro fyziky. --Postrach 09:39, 30. 9. 2004 (UTC)

Chemie vs. fyzika

Z čeho vychází chemie kromě fyziky, když z fyziky vychází jen částečně? Miraceti 02:37, 2. 1. 2005 (UTC)

Z experimetu. ;-) --Wikimol 15:15, 2. 1. 2005 (UTC)

Ty experimenty jsou ale v principu fyzikální. Mozna by se sluselo napsat, ze Chemie vychazi prevazne z fyziky. On to neni jen tak nejaky kec, i kdyz verim, ze spousta chemiku bude tvrdit opak. U biologie uz je to trosku slozitejsi, nebot fyzikalni soubory jsou zde uz velmi komplikovane a je nutno zapojit predevsim empirii. U chemie tohle ale s postupem doby a rozvojem vypocetni techniky prestava byt pravda. Miraceti 17:48, 2. 1. 2005 (UTC)

Historie

V druhé polovině 20. století byla představena sjednocená kvantová teorie pole, přičemž zásadní úlohu při jejím hledání měl Richard Feynman. Tato teorie sjednotila elektromagnetismus se slabou a silnou interakcí. Rozvinuty byly také teorie o vzniku Vesmíru, které vycházejí z hypotézy Velkého třesku. Zde za všechny vědce jmenujme George Gamowa. Od 80. let se vrcholná fyzika snaží propracovat teorii strun, která má potenciál sjednotit dva pilíře moderní fyziky: kvantovou teorii pole a obecnou teorii relativity, které jsou vzájemně neslučitelné. Nicméně teorie strun ještě není zcela bezvýhradně uznávanou teorií.

Toto se sice zdá hezké a přirozené, ale není to pravda. Kvantová teorie pole se rozvíjela souběžně s "běžnou" kvantovou mechanikou, pole je fyzikální systém "jako každý jiný" a tak se přirozeně pánové jako Dirac dali do jeho kvantování. Feynman se podílel na kvantové elektodynamice, ale přestože je mediálně velmi známý a oblíbený, nebyla jeho úloha taková jako třeba Einsteinova u OTR a je nutné jmenovat i další. (např. Schwingera) Část o strunách je čirá strunařská propaganda, Wikipedie se musí držet NPOV. Bezvýhradně uznávanou teorií - mám dojem, že podle části kritiků to vlastně ani není fyzikální teorie (nedostatek testovatelných předpovědí). --Wikimol 15:49, 2. 1. 2005 (UTC)

KTP byla velkym skokem kupredu, protoze vyzaduje o rad dalsi zobecneni nez jen kvantova mechanika. Navic musime pocitat se sjednocenim interakci, ktere z ni pozdeji vyplynulo. Feynman za KTP dostal Nobelovu cenu. Uvadet vsechny vedce nema v tomto clanku smysl, Feynman byl beze sporu nejvetsim poeinsteinovskym fyzikem.

Pokud bych nekoho z tohoto prehledu vyradil, tak nejvic by si to asi zaslouzil Schrödinger, ktery je znam predevsim kvuli sve zparchantele rovnici, o ktere i on sam vedel, ze je spatne.

Strunova teorie je nejsilnejsim trendem ve fyzice za poslednich dvacet let. Je to teorie, kterou dneska teoreticka fyzika zije. I fyzici, kteri vyvijeji alternativni teorie se s ni srovnavaji a neupiraji ji zasluhy. Myslim, ze uz jen zpetna predpoved gravitace a naznaky podobnosti mezi singularitou a castici ji radi mezi teorie, ktere je nutno zminit. Ano, Feynman ji v osmdesatych letech jako teroii zpochybnoval. Jenze od te doby uplynulo spousta vody a dve strunove revoluce. NPOV to jiste neni. Jiste, muzeme ji vynechat, ale proc potom neskoncit uz u Galilea? Miraceti 17:41, 2. 1. 2005 (UTC)

Jednodušší případy

Skutečnost je ale taková, že přímé výpočty ze základních rovnic jsou dnes proveditelné jen pro jednodušší případy.

Měli bychom nějak specifikovat, samozřejmě s citací, jak jednodušší případy se dají z kvantovky spočítat. Mně třeba výpočty chování proteinů, nebo interakce léků zas tak jednoduche nepřijdou. --Miraceti ✉ 08:25, 15. 5. 2007 (UTC)

"Přímými výpočty" autor zřejmě myslí tzv. výpočty "ab initio", které skutečně vycházejí z QM rovnic. Nedokážu to odhadnout, kam jsme se dostali dneska, ale řekl bych možná na nějakých 10-20 atomů. Složitější případy se už řeší různými aproximacemi, jako např. Hartre-Fock, ale to ještě zdaleka nejsme o proteinů, kde těch atomů máme řádově tisíckrát tolik. Proteiny se dnes většinou modelují klasickým přiblížením, tj. jednoduše řečeno, elektrony (tj. to na chemických vazbách nejzajímavější) zanedbáme a atomy pak jsou pro nás hmotné kuličky, navěšené na pružinkách. Kompromisním přiblížením je obě přiblížení, tj. klasické a kvantové, kombinovat, protein jako celek modelovat klasicky a vybrat si pár zajímavých místk, kde nás zajímají interakce, a těch pár vybraných atomů pak modelovat kvantově. Ale myslet si, že bychom mohli kvantově modelovat celý protein – tak toho se asi už nedožijeme... --Kychot 19:33, 17. 5. 2007 (UTC)

Verze 2483046 uživatele Jenda H.

@Wikipedista:JAn Dudík, revert: Proč si myslíš, že tohle není dobré řešení?

<div id="geocoord">
[[Image:Crystal_Clear_app_wp.png|19px]] [[Portál:Fyzika|Portál]] – [[Fyzika|Hlavní článek]] – [[:Kategorie:Fyzika|Kategorie]]
</div>

(Verze 2483046 uživatele Jenda H. (diskuse) zrušena - tohle není dobré řešení.)

--Kychot 07:03, 25. 4. 2008 (UTC)

Externí odkazy či reference byly změněny (srpen 2018)

Nejnovější komentář: před 5 lety1 komentář1 člověk v diskusi

Dobrý den,

právě jsem se pokusil opravit 2 externí odkazy či reference na stránce Fyzika. Prosím, zkontrolujte moje editace. Pokud máte nějaké otázky, potřebujete, abych tyto odkazy nebo dokonce celou tuto stránku ignoroval, prosím vizte seznam často kladených otázek pro další informaci. Provedl jsem následující změny:

. Udělal-li jsem chybu, vizte seznam často kladených otázek.

Děkuji.—InternetArchiveBot (Nahlásit chybu) 26. 8. 2018, 23:17 (CEST)Odpovědět

Titulní obrázek

Nejnovější komentář: před 5 lety5 komentářů4 lidé v diskusi

Nedomnívám se, že obrázek Soubor:ShuttlePlumeAtSunset.jpg (byť včetně vysvětlení pod ním) je k tomuto článku vhodný, jako hlavní. (Vznikla kolem toho drobná editační válka, viz výchozí diskuse u mě). Má někdo podobný, opačný, nebo ještě jiný názor? —Mykhal (diskuse) 26. 10. 2018, 11:25 (CEST)Odpovědět

Obrázek taktéž považuji za mimořádně nevhodný k článku, zabývajícímu se primárně rozdělením fyziky a její historií. Hlavním motivem je kosmonautika, a to ještě nepříliš zjevná. (Když to trochu přeženu, nabízím analogii: I v lidském exkrementu se dá nalézt mnoho aspektů k různým chemickým látkám a dějům a také ho nemáme jako téma článku o chemii.) Proto jsem uvítal jeho nedávnou náhradu (bohužel velmi rychle revertovanou). Mohu mít jisté výhrady ke koláži, ale pořád ji považuji za mnohem lepší. Podporuji návrat koláže (netrvám na té nedávno vyzkoušené). Petr Karel (diskuse) 26. 10. 2018, 12:41 (CEST)Odpovědět

Souhlasím s názorem od uživatele Petr Karel --Hugo (diskuse) 26. 10. 2018, 12:47 (CEST)Odpovědět

Možná by bylo fajn šetřit subjektivními soudy typu „matoucí“ – někoho ten obrázek třeba zmátl, jiného (jako například mě) nikoli. Ale když už tedy opravdu musíme svolávat konsilium kvůli ilustračnímu obrázku, byl bych spíše pro tu koláž. (Asi by bylo fajn vyrobit k jednotlivým jevům vysvětlující popisky, a také by obrázek myslím lépe vypadal, kdyby se zvětšil; i když vím, jakou posvátnou krávou je pro wikipedisty „jednotný vzhled“...)--Hnetubud (diskuse) 27. 10. 2018, 10:58 (CEST)Odpovědět

Pozn.: Se šetřením subj. resp. citově zabarv. příspěvky bych možná začal u sebe – jde o běžnou diskusi k článku, neotevřel např. Žádost o názor. Každému, komu je na první hned jasné, že u toho „stínového kužele“ nejde o nějaký zajímavý fyzikální jev, který by s protnutým světelným bodem souvisel, touto cestou gratuluji a obdivuji ho (a pokusím na do případných dalších názorů nemíchat ale tady jsem si nemohl pomoci). —Mykhal (diskuse) 27. 10. 2018, 11:55 (CEST) Odpovědět

@@ Řádek 61: / Řádek 61: @@
 Děkuji.—[[:en:User:InternetArchiveBot|'''<span style="color:darkgrey;font-family:monospace">InternetArchiveBot</span>''']] <span style="color:green;font-family:Rockwell">([[:en:User talk:InternetArchiveBot|Nahlásit chybu]])</span> 26. 8. 2018, 23:17 (CEST)
-== Matoucí titulní obrázek ==
+== Titulní obrázek ==
 Nedomnívám se, že obrázek [[:Soubor:ShuttlePlumeAtSunset.jpg]] (byť včetně vysvětlení pod ním) je k tomuto článku vhodný, jako hlavní. (Vznikla kolem toho drobná editační válka, viz výchozí diskuse [[Diskuse_s_wikipedistou:Mykhal#Ilustrační_obrázek|u mě]]). Má někdo podobný, opačný, nebo ještě jiný názor? —[[Wikipedista:Mykhal|Mykhal]] ([[Diskuse s wikipedistou:Mykhal|diskuse]]) 26. 10. 2018, 11:25 (CEST)