Učení: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
EmausBot (diskuse | příspěvky)
m r2.7.2+) (Robot: Měním bg:Ученеbg:Изучаване
Addbot (diskuse | příspěvky)
m Bot: Odstranění 54 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q133500)
Řádek 50: Řádek 50:
[[Kategorie:Vzdělávání]]
[[Kategorie:Vzdělávání]]
[[Kategorie:Gnozeologie]]
[[Kategorie:Gnozeologie]]

[[ar:تعلم]]
[[az:Öyrənmə]]
[[bg:Изучаване]]
[[bs:Učenje]]
[[ca:Aprenentatge]]
[[da:Læring]]
[[de:Lernen]]
[[el:Μάθηση]]
[[en:Learning]]
[[eo:Lerno]]
[[es:Aprendizaje]]
[[et:Õppimine]]
[[eu:Ikaskuntza]]
[[fa:یادگیری]]
[[fi:Oppiminen]]
[[fr:Apprentissage]]
[[gl:Aprendizaxe]]
[[he:למידה]]
[[hr:Učenje]]
[[ht:Aprantisaj]]
[[id:Belajar]]
[[io:Aprentiseso]]
[[is:Nám]]
[[it:Apprendimento]]
[[ja:学習]]
[[jv:Sinau]]
[[ko:학습]]
[[lt:Mokymasis]]
[[mk:Учење]]
[[nl:Leren]]
[[no:Læring]]
[[pl:Uczenie się]]
[[pt:Aprendizagem]]
[[qu:Yachaqay]]
[[ro:Procesul de învăţare în şcoală]]
[[ru:Обучение]]
[[sh:Učenje]]
[[si:ඉගෙනීම]]
[[simple:Learning]]
[[sk:Učenie (pedagogika)]]
[[sq:Mësimi]]
[[sr:Учење]]
[[sv:Studieteknik]]
[[th:การเรียนรู้]]
[[tr:Öğrenme]]
[[tt:Белем алу]]
[[uk:Навчання]]
[[ur:تعلم]]
[[vls:Lêerproces]]
[[war:Pagbaro]]
[[yi:לערנען]]
[[zh:学习]]
[[zh-min-nan:Ha̍k-si̍p]]
[[zh-yue:學習]]

Verze z 8. 3. 2013, 22:34

Možná hledáte: učení jakožto nauku nebo učení jakožto vysokou školu.

Učení je proces získávání a předávání zkušeností, návyků, dovedností, znalostí, hodnot a podobně. Učením se u lidí i u živočichů rozvíjejí a proměňují vrozené schopnosti a vzorce chování, takže může vzniknout i předávaná (tradovaná) kultura, odlišná v různých společnostech. Učení je tak na jedné straně součástí individuálního dospívání, výchovy a vzdělávání, na druhé straně reprodukce kultury. Učením se zabývá celá řada věd: etologie, psychologie, pedagogika, antropologie, filosofie a sociologie výchovy, neurovědy a další.

Třída v Bangalore (Indie)

Typy učení

Učení jako činnost lze rozlišit na:

Samovolné učení (se) jako nabývání zkušeností se vyskytuje i u mnoha živočichů, u některých i učení jako předávání zvyklostí a zkušeností. Teprve v diferencovanějších a složitějších společnostech nestačí předávání v rodině a vzniká potřeba učitele. Už ve starověku vznikaly školy, ale teprve ve městech pozdního středověku vznikla potřeba, aby soustavným vzděláváním prošli pokud možno všichni. Povinné a soustavné školní vzdělávání zavedly absolutistické vlády v průběhu novověku.

Proces učení jako cílevědomého předávání neobyčejně usnadnil a urychlil šíření kulturních a společenských zkušeností včetně novinek. Jednotlivci šetří čas a energii, které by jinak musel vložit do vlastních pokusů, a šetří mu tak i množství nebezpečných omylů. Na druhé straně zajišťuje alespoň minimální shodu uvnitř společnosti (jazyk, pravidla chování, základní představy o sobě a o světě) a umožňuje tak komunikaci i spolupráci. Díky učení jako soustavnému předávání se velmi urychlil také kulturní a společenský vývoj moderních společností, včetně věd a technologií.[1]

Zvláštní významy

Irácké děti se učí na počítačích OLPC
  • Celoživotní učení či vzdělávání vyjadřuje požadavek současných společností, aby se člověk dále učil i po ukončení formálního vzdělávání. Je vynuceno jednak rychlými změnami nejen ve vědách, ale i v celé společnosti, jednak potřebou flexibility - schopnosti zapracovat se i v jiných oblastech.
  • Praktické učení (angl. learning by doing) znamená získávání vlastních zkušeností v dané činnosti, obvykle pod vedením zkušeného člověka.
  • Samouk (autodidakt) je člověk, který nabyl pozoruhodné úrovně znalostí či dovedností, ačkoli neprošel formálním vzděláním v dané oblasti.
  • Učení nazpaměť (zpaměti) čili memorování znamená doslovné učení se textu tak, jako se například herec učí svoji roli. Memorování je nezbytnou součástí učení, ale i herec musí své roli také porozumět a sám ji na jevišti vytvořit.
  • Učenec je starší výraz pro vědce, který své vědění načerpal hlavně z knih.

Druhy učení

V rámci učení bývá rozlišováno několik způsobů učení se.

  • habituace - navykání si na okolní jevy
  • podmiňování - nejjednodušší forma učení běžná u zvířat, dětí a v určité míře i u dospělých
  • pojmové učení- učení poznatkům - osvojování znalostí
  • senzomotorické učení (smyslově pohybové) - rozvíjí se senzomotorické schopnosti a procesy názorného poznávání (dítě se učí chodit, manipulovat s hračkami, apod.)
  • učení intelektových činností - rozvíjí se myšlenkové procesy, intelektové dovednosti a schopnosti k řešení složitých problémů
  • sociální učení - učení sociální komunikaci, interakci a percepci, osvojují se sociální dovednosti, formují motivy a charakter. Ve stručnosti lze definovat jako: "učení žít mezi lidmi"

Odkazy

Šablona:Sisterlinks

Literatura

  • M.-T. Auger - Ch. Boucharlat, Učitel a problémový žák: strategie pro řešení problémů s kázní a učením. Praha: Portál, 2005 - 121 s. ISBN 80-7178-907-0
  • E. V. Fernandes, Učení a jeho problémy: mozek, emoce, mysl a činnost. Litomyšl: HRG, [2004?] - 280 s. ISBN 80-239-2797-3
  • H. Kasíková, Kooperativní učení a vyučování. Praha: Karolinum, 2001 - 179 s. ISBN 80-246-0192-3978-80-246-0192-2
  • Ottův slovník naučný, heslo Učení. Sv. 26, str. 5
  • R. Palouš, Ars docendi. Praha: Karolinum, 2004 - 127 s. ISBN 80-246-0855-3
  • Richerson - Boyd, Not by genes alone. Chicago UP 2005

Reference

  1. Richerson - Boyd, Not by genes alone.

Související články