Rastafariánství: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
MerlIwBot (diskuse | příspěvky)
m Robot: Přidávám af:Rastafarianisme
→‎Vznik a šíření: Oprava odkazu Jah na Jahve (podle informací, které jsem četl, nejde v rastafariánství o egyptského boha ale o zkráceninu jména Jahve, křesťansko-židovského Boha)
Řádek 7: Řádek 7:
Rastafariánská filozofie vychází zejména z předpokladu, že [[černoch|černošští]] obyvatelé [[Amerika|Ameriky]] a přilehlých [[Karibik|karibských ostrovů]], kteří sem byli zavlečeni jako [[otroci]], jsou přímí potomci [[Šalamoun|krále Šalamouna]] a [[královna ze Sáby|královny ze Sáby]]. Považují se za jeden ze ztracených [[Izraelský národ|izraelských kmenů]], proto mají ve znaku [[Lev z kmene Juda (znak)|Judského lva]] ([[dredy]] mají připomínat jeho hřívu – viz analogie s [[pejzy]]).
Rastafariánská filozofie vychází zejména z předpokladu, že [[černoch|černošští]] obyvatelé [[Amerika|Ameriky]] a přilehlých [[Karibik|karibských ostrovů]], kteří sem byli zavlečeni jako [[otroci]], jsou přímí potomci [[Šalamoun|krále Šalamouna]] a [[královna ze Sáby|královny ze Sáby]]. Považují se za jeden ze ztracených [[Izraelský národ|izraelských kmenů]], proto mají ve znaku [[Lev z kmene Juda (znak)|Judského lva]] ([[dredy]] mají připomínat jeho hřívu – viz analogie s [[pejzy]]).


Etiopský císař [[Haile Selassie|Haile Selassie I.]] zastává v rastafariánské víře důležité postavení, je považován za inkarnaci [[bůh|boha]] [[Jah (bůh)|Jah]]a, a černého mesiáše, který v [[soudný den]] vyvede všechen africký lid ze zkaženého světa hříchu [[Babylón]]u, do vysněné zaslíbené země, označované v rastafaránské terminologii jako „Zion“ (viz [[sionismus]]). Tou zaslíbenou zemí je [[Etiopie]].<ref name='BBC'>[http://www.bbc.co.uk/religion/religions/rastafari/history/slavery.shtml BBC - Religions - Rastafari: Rastafari and slavery]</ref>
Etiopský císař [[Haile Selassie|Haile Selassie I.]] zastává v rastafariánské víře důležité postavení, je považován za inkarnaci [[bůh|boha]] [[Jahve|Jah]]a, a černého mesiáše, který v [[soudný den]] vyvede všechen africký lid ze zkaženého světa hříchu [[Babylón]]u, do vysněné zaslíbené země, označované v rastafaránské terminologii jako „Zion“ (viz [[sionismus]]). Tou zaslíbenou zemí je [[Etiopie]].<ref name='BBC'>[http://www.bbc.co.uk/religion/religions/rastafari/history/slavery.shtml BBC - Religions - Rastafari: Rastafari and slavery]</ref>


Důležitou součástí hnutí a formou jeho šíření je hudební styl [[reggae]],<ref name='BBC'></ref> spojený zejména se jménem [[Bob Marley|Boba Marleyho]] a kouření [[Marihuana|Kay]] (marihuany), s jejíž pomocí rastafariáni mohou komunikovat s Jahem. Celkově rastafariánská filozofie nabádá k všeobecnému [[mír]]u, [[harmonie|harmonii]], [[láska|lásce]] a [[sjednocení]].<ref name='BBC'></ref>
Důležitou součástí hnutí a formou jeho šíření je hudební styl [[reggae]],<ref name='BBC'></ref> spojený zejména se jménem [[Bob Marley|Boba Marleyho]] a kouření [[Marihuana|Kay]] (marihuany), s jejíž pomocí rastafariáni mohou komunikovat s Jahem. Celkově rastafariánská filozofie nabádá k všeobecnému [[mír]]u, [[harmonie|harmonii]], [[láska|lásce]] a [[sjednocení]].<ref name='BBC'></ref>

Verze z 23. 10. 2012, 22:34

Rastafarián s typickou úpravou vlasů

Rastafariánství či rastafari je náboženské hnutí pocházející z Jamajky, kde vzniklo ve 30. letech 20. století. Toto náboženství kombinuje především prvky židovství a křesťanství, částečně islámu a dalších (např. animistických) věr. Jeho vyznavač (rasta, rastaman nebo rastafarián) například nesmí požívat alkohol či maso; při uctívání se používají především symboly převzaté z judaismu (židovská hvězda, lev z kmene Juda atp.). I některé hojně používané výrazy jsou převzaty z Bible: Zion, Babylón aj.

Vznik a šíření

Pro počátky hnutí byl důležitý jamajský černošský aktivista Marcus Mosiah Garvey, jenž v roce 1920 prorokoval nástup černého krále – mesiáše. Když byl pak roku 1930 v Habeši (současná Etiopie) korunován černošský císař Haile Selassie, znamenalo to pro mnohé jasné naplnění Garveyho proroctví. Podle císařova předkorunovačního titulu a jména – rás Tafari Makonnen – také rastafariáni odvodili své jméno: rastafari.

Rastafariánská filozofie vychází zejména z předpokladu, že černošští obyvatelé Ameriky a přilehlých karibských ostrovů, kteří sem byli zavlečeni jako otroci, jsou přímí potomci krále Šalamouna a královny ze Sáby. Považují se za jeden ze ztracených izraelských kmenů, proto mají ve znaku Judského lva (dredy mají připomínat jeho hřívu – viz analogie s pejzy).

Etiopský císař Haile Selassie I. zastává v rastafariánské víře důležité postavení, je považován za inkarnaci boha Jaha, a černého mesiáše, který v soudný den vyvede všechen africký lid ze zkaženého světa hříchu Babylónu, do vysněné zaslíbené země, označované v rastafaránské terminologii jako „Zion“ (viz sionismus). Tou zaslíbenou zemí je Etiopie.[1]

Důležitou součástí hnutí a formou jeho šíření je hudební styl reggae,[1] spojený zejména se jménem Boba Marleyho a kouření Kay (marihuany), s jejíž pomocí rastafariáni mohou komunikovat s Jahem. Celkově rastafariánská filozofie nabádá k všeobecnému míru, harmonii, lásce a sjednocení.[1]

V poslední době se rastafariánství rozšiřuje do světa a získává více a více příznivců. Většina z nich se zaměřuje na praktickou stránku věci a rastafariánství berou spíš jako životní styl než jako duchovní cestu.

Významné postavy

  • rás Tafari Makonnen (císař Haile Selassie I.) – spasitel, ztělesnění boha Jaha/Jahveho, druhé ztělesnění Krista
  • Marcus Mosiah Garvey – zakladatel, prorok, který dal svými předpověďmi základ k víře v císaře Selassieho; má důležité místo v rastafariánské hierarchii
  • Bob Marley – známý zpěvák reggae a prorok; zasloužil se o rozšíření rastafariánství po celém světě
Stará vlajka Etiopie, jeden ze symbolů rastafariánství

Symboly

Literatura

  • HALAMA, Ota. Rastafari. Pozadí vzniku hnutí, vznik a vývoj hnutí, styl života. Praha: Volvox Globator, 2008. ISBN 80-7207-669-8. 
  • FOEHR, Stephen. Probuzení na Jamajce. Brno: Vaněk Jiří, 2008. S. 285. 
  • KAPUSCINSKI, Ryszard. Na dvoře krále králů. Praha: Panorama, 1980. S. 160. 

Reference

Externí odkazy

Šablona:Link FA