Helfenburk u Úštěka: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
značka: odstraněna reference
Řádek 3: Řádek 3:


== Historie ==
== Historie ==
Hrad pravděpodobně vystavěli [[Berkové z Dubé]], pocházející z [[Ronovci|Ronovců]], po roce [[1350]]. V roce [[1375]] jej odkoupil pražský arcibiskup [[Jan Očko z Vlašimi]] od Hanuše z Helfenbeku, patrně jednoho z potomků rodu [[Klinštejnové|Klinštejnů]]. [[Arcibiskup]] si tak vytvořil venkovské zázemí v lesích k pobytu mimo nedalekou [[Roudnice nad Labem|Roudnici nad Labem]], v níž vykonával svůj úřad.<ref name="Toulavá">{{Citace monografie
Hrad pravděpodobně vystavěli [[Berkové z Dubé]], pocházející z [[Ronovci|Ronovců]], po roce [[1350]]. V roce [[1375]] jej odkoupil pražský arcibiskup [[Jan Očko z Vlašimi]] od Hanuše z Helfenbeku, patrně jednoho z potomků rodu [[Klinštejnové|Klinštejnů]]. [[Arcibiskup]] si tak vytvořil venkovské zázemí v lesích k pobytu mimo nedalekou [[Roudnice nad Labem|Roudnici nad Labem]], v níž vykonával svůj úřad.
}}</ref> Pobýval zde krátce i jeho nástupce, třetí pražský arcibiskup [[Jan z Jenštejna]]. V době jejich pobytu byl maličký hrádek podstatně upraven. Původní dřevěnou stavbu celou radikálně změnili, hlavně zvětšili kamennými přestavbami. U hradu vzniklo [[podhradí]] z několika budov, na hradu byla postavena [[kaple]], vybudována 57 metrů hluboká nová [[studna]] a hrad byl obklopen příkopy a [[Hradby|hradbami]] a byly zde načas přivezeny z pražského [[Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha|chrámu sv. Víta]] klenoty, [[relikvie]] a knihy. Z roku [[1395]] pochází záznam [[Roudnice nad Labem|roudnického]] [[převor]]a Petra Klarifikátora, osobního kronikáře arcibiskupina Jana z Jenštejna o Janově nehodě na můstku vedoucím z nové věže, při níž se málem zřítil. Jan zde pobýval asi až do roku [[1400]], tedy i v době, kdy už byl zbaven svého úřadu. <ref name="Toulavá">Toulavá kamera, str.192 </ref> V roce [[1422]] jej získal [[purkrabí]] [[Aleš z Malíkovic]], pak zde strávil roky ukryt před nepřízní krále biskup [[Konrád z Vechty]] (zde zemřel roku [[1431]]) a i poté se majitelé hradu často měnili. Jako poslední je uváděn na hradu pan [[Vilém z Illburka]], jemuž v té době patřil i nedaleký [[Ronov]]. Ten Helfenburk nově vybavil a pak místo obtížně přístupného Ronova užíval.<ref name="Toulavá">Toulavá kamera, str.193 </ref> Po vymření tohoto rodu roku [[1538]] hrad postupně zpustl.
| příjmení = Toušlová
| příjmení2 = Podhorský
| příjmení3 = Maršál
| jméno = Iveta
| jméno2 = Marek
| jméno3 = Josef
| titul = Toulavá kamera 4
| vydavatel = freytag&berndt
| místo = Praha
| rok = 2007
| kapitola = Hrádek (Helfenburk)
| strany = 192
| isbn = 978-80-7316-287-0
}}</ref> Pobýval zde krátce i jeho nástupce, třetí pražský arcibiskup [[Jan z Jenštejna]]. V době jejich pobytu byl maličký hrádek podstatně upraven. Původní dřevěnou stavbu celou radikálně změnili, hlavně zvětšili kamennými přestavbami. U hradu vzniklo [[podhradí]] z několika budov, na hradu byla postavena [[kaple]], vybudována 57 metrů hluboká nová [[studna]] a hrad byl obklopen příkopy a [[Hradby|hradbami]] a byly zde načas přivezeny z pražského [[Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha|chrámu sv. Víta]] klenoty, [[relikvie]] a knihy. Z roku [[1395]] pochází záznam [[Roudnice nad Labem|roudnického]] [[převor]]a Petra Klarifikátora, osobního kronikáře arcibiskupina Jana z Jenštejna o Janově nehodě na můstku vedoucím z nové věže, při níž se málem zřítil. Jan zde pobýval asi až do roku [[1400]], tedy i v době, kdy už byl zbaven svého úřadu. <ref name="Toulavá">Toulavá kamera, str.192 </ref> V roce [[1422]] jej získal [[purkrabí]] [[Aleš z Malíkovic]], pak zde strávil roky ukryt před nepřízní krále biskup [[Konrád z Vechty]] (zde zemřel roku [[1431]]) a i poté se majitelé hradu často měnili. Jako poslední je uváděn na hradu pan [[Vilém z Illburka]], jemuž v té době patřil i nedaleký [[Ronov]]. Ten Helfenburk nově vybavil a pak místo obtížně přístupného Ronova užíval.<ref name="Toulavá">Toulavá kamera, str.193 </ref> Po vymření tohoto rodu roku [[1538]] hrad postupně zpustl.<ref name="Peša">{{Citace monografie
| příjmení = Peša
| jméno = Vladimír
| titul = České hrady
| vydavatel = Argo
| místo = Praha
| rok = 2002
| isbn = 80-7203-434-0
| kapitola = Helfenburk
| strany = 113
}}</ref> Roku [[1622]] pak vyhořel zásluhou císařské armády maršála Buquoye. Bylo to období [[drancování]] procházejících armád v [[Třicetiletá válka|třicetileté válce]].<ref name="Zříceniny hradů">{{Citace monografie
| příjmení = Autorský kolektiv
| titul = Zříceniny hradů výšinných, skalních, vodních
| vydavatel = Olympia a.s.
| místo = Praha
| rok = 1998
| kapitola = Hrádek - Helfenburk
| strany = 78
| isbn = 27-005-98
}}</ref>. Po [[Bitva na Bílé hoře|bitvě na Bílé hoře]] území získali jezuité z Liběšic a připojili jej k úšteckému panství.
}}</ref>. Po [[Bitva na Bílé hoře|bitvě na Bílé hoře]] území získali jezuité z Liběšic a připojili jej k úšteckému panství.
Až v roce [[1887]] zříceninu hradu koupil a upravil průmyslník, [[hrabě]] [[Josef von Schroll]] a začala být atraktivní pro [[Turistika|turisty]]. Ten zde v letech [[1887]]–[[1890]] nechal postavit romantickou třípatrovou [[věž]] vysokou 30 [[metr]]ů, kam vede 143 [[schod]]ů.<ref name="Tipy na výlet">{{Citace monografie
Až v roce [[1887]] zříceninu hradu koupil a upravil průmyslník, [[hrabě]] [[Josef von Schroll]] a začala být atraktivní pro [[Turistika|turisty]]. Ten zde v letech [[1887]]–[[1890]] nechal postavit romantickou třípatrovou [[věž]] vysokou 30 [[metr]]ů, kam vede 143 [[schod]]ů.
| příjmení = Pohorecký
| jméno = Vladimír
| titul = Tipy na výlet po rozhlednách a starých hradech
| vydavatel = Radioservis
| místo = Praha
| rok = 2000
| isbn = 80-86212-10-6
| kapitola = Hrad Hrádek zvaný též Helfenburk
| strany = 40
}}</ref>


V druhé půli [[20. století]] jej převzaly organizace [[Český svaz ochránců přírody|Českého svazu ochránců přírody]] a začaly jej za dohledu litoměřického okresního konzervátora Františka Fišeta opět opravovat a udržovat. Později zde vzniklo občanské sdružení Hrádek, které objekt najmulo, udržuje a stará se o průvodcovskou službu.<ref name="Toulavá">Toulavá kamera, str.194 </ref>
V druhé půli [[20. století]] jej převzaly organizace [[Český svaz ochránců přírody|Českého svazu ochránců přírody]] a začaly jej za dohledu litoměřického okresního konzervátora Františka Fišeta opět opravovat a udržovat. Později zde vzniklo občanské sdružení Hrádek, které objekt najmulo, udržuje a stará se o průvodcovskou službu.<ref name="Toulavá">Toulavá kamera, str.194 </ref>
Řádek 58: Řádek 17:




Nejbližší [[železniční zastávka]] se nachází v 4 km vzdáleném Úštěku na [[Železniční trať Lovosice - Česká Lípa|trati 087]] z [[Lovosice|Lovosic]] do [[Česká Lípa|České Lípy]]. Oblast je např. na mapách [[Klub českých turistů|KČT]] 15 – Máchův kraj a 11 - České středohoří východ.<ref name="Toulavá">Toulavá kamera, str.195 </ref><ref name="Peša2">Peša – České hrady, str. 117 </ref>
Nejbližší [[železniční zastávka]] se nachází v 4 km vzdáleném Úštěku na [[Železniční trať Lovosice - Česká Lípa|trati 087]] z [[Lovosice|Lovosic]] do [[Česká Lípa|České Lípy]]. Nejbližší autobusové zastávky jsou v [[Rašovice (Úštěk)|Rašovicích]], [[Ostré u Úštěka|Ostrém]], nebo [[Úštěk|Úštěku]]. Oblast je např. na mapách [[Klub českých turistů|KČT]] 15 – Máchův kraj a 11 - České středohoří východ.

== Odkazy ==
== Odkazy ==
=== Reference ===
=== Reference ===

Verze z 24. 6. 2012, 16:19

Helfenburk u Úštěka

Helfenburk u Úštěka(od 15. stol. zvaný též Hrádek)je hrad na skalnatém pískovcovém hřebeni nad Rašovickým potokem a nad druhým menším údolím směrem k Rašovicím. Z východu k němu vedou dvě cesty, jedna z údolí potoka od Úštěka, druhá od Rašovic.

Historie

Hrad pravděpodobně vystavěli Berkové z Dubé, pocházející z Ronovců, po roce 1350. V roce 1375 jej odkoupil pražský arcibiskup Jan Očko z Vlašimi od Hanuše z Helfenbeku, patrně jednoho z potomků rodu Klinštejnů. Arcibiskup si tak vytvořil venkovské zázemí v lesích k pobytu mimo nedalekou Roudnici nad Labem, v níž vykonával svůj úřad. }}</ref> Pobýval zde krátce i jeho nástupce, třetí pražský arcibiskup Jan z Jenštejna. V době jejich pobytu byl maličký hrádek podstatně upraven. Původní dřevěnou stavbu celou radikálně změnili, hlavně zvětšili kamennými přestavbami. U hradu vzniklo podhradí z několika budov, na hradu byla postavena kaple, vybudována 57 metrů hluboká nová studna a hrad byl obklopen příkopy a hradbami a byly zde načas přivezeny z pražského chrámu sv. Víta klenoty, relikvie a knihy. Z roku 1395 pochází záznam roudnického převora Petra Klarifikátora, osobního kronikáře arcibiskupina Jana z Jenštejna o Janově nehodě na můstku vedoucím z nové věže, při níž se málem zřítil. Jan zde pobýval asi až do roku 1400, tedy i v době, kdy už byl zbaven svého úřadu. [1] V roce 1422 jej získal purkrabí Aleš z Malíkovic, pak zde strávil roky ukryt před nepřízní krále biskup Konrád z Vechty (zde zemřel roku 1431) a i poté se majitelé hradu často měnili. Jako poslední je uváděn na hradu pan Vilém z Illburka, jemuž v té době patřil i nedaleký Ronov. Ten Helfenburk nově vybavil a pak místo obtížně přístupného Ronova užíval.[1] Po vymření tohoto rodu roku 1538 hrad postupně zpustl. }}</ref>. Po bitvě na Bílé hoře území získali jezuité z Liběšic a připojili jej k úšteckému panství.

Až v roce 1887 zříceninu hradu koupil a upravil průmyslník, hrabě Josef von Schroll a začala být atraktivní pro turisty. Ten zde v letech 18871890 nechal postavit romantickou třípatrovou věž vysokou 30 metrů, kam vede 143 schodů.

V druhé půli 20. století jej převzaly organizace Českého svazu ochránců přírody a začaly jej za dohledu litoměřického okresního konzervátora Františka Fišeta opět opravovat a udržovat. Později zde vzniklo občanské sdružení Hrádek, které objekt najmulo, udržuje a stará se o průvodcovskou službu.[1]

Celkový pohled

Přístup k zřícenině

Z Úštěku vede k zřícenině několik turisticky značených cest, nejkratší je žlutá. Objekt je zpřístupněn veřejnosti celoročně. Byl vystavěn na vrcholu skalnatého hřebenu s převýšením 70 metrů od jeho paty, uprostřed zalesněného údolí v Hrádeckém dole. Z vrcholu třípatrové zachovalé hradní věže je pěkný výhled. Několik kilometrů odtud východním směrem u obce Blíževedly se nachází malý skalní hrádek Hřídelík.

Vnitřní hrad


Nejbližší železniční zastávka se nachází v 4 km vzdáleném Úštěku na trati 087 z Lovosic do České Lípy. Nejbližší autobusové zastávky jsou v Rašovicích, Ostrém, nebo Úštěku. Oblast je např. na mapách KČT 15 – Máchův kraj a 11 - České středohoří východ.

Odkazy

Reference

  1. a b c Toulavá kamera, str.192 Chybná citace: Neplatná značka <ref>; název „Toulavá“ použit vícekrát s různým obsahem

Literatura

  • Gabriel František, Panáček Jaroslav, Podroužek Kamil: Helfenburk, hrad pražských arcibiskupů. Borek – Hrádek, 2011, 1. vydání, 519 stran, ISBN 978-80-904730-0-3.

Externí odkazy

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Helfenburk u Úštěka na Wikimedia Commons

Šablona:Geo cz