Helfenburk u Úštěka: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace značka: odstraněna reference |
||
| Řádek 3: | Řádek 3: | ||
== Historie == |
== Historie == |
||
Hrad pravděpodobně vystavěli [[Berkové z Dubé]], pocházející z [[Ronovci|Ronovců]], po roce [[1350]]. V roce [[1375]] jej odkoupil pražský arcibiskup [[Jan Očko z Vlašimi]] od Hanuše z Helfenbeku, patrně jednoho z potomků rodu [[Klinštejnové|Klinštejnů]]. [[Arcibiskup]] si tak vytvořil venkovské zázemí v lesích k pobytu mimo nedalekou [[Roudnice nad Labem|Roudnici nad Labem]], v níž vykonával svůj úřad. |
Hrad pravděpodobně vystavěli [[Berkové z Dubé]], pocházející z [[Ronovci|Ronovců]], po roce [[1350]]. V roce [[1375]] jej odkoupil pražský arcibiskup [[Jan Očko z Vlašimi]] od Hanuše z Helfenbeku, patrně jednoho z potomků rodu [[Klinštejnové|Klinštejnů]]. [[Arcibiskup]] si tak vytvořil venkovské zázemí v lesích k pobytu mimo nedalekou [[Roudnice nad Labem|Roudnici nad Labem]], v níž vykonával svůj úřad. |
||
| ⚫ | }}</ref> Pobýval zde krátce i jeho nástupce, třetí pražský arcibiskup [[Jan z Jenštejna]]. V době jejich pobytu byl maličký hrádek podstatně upraven. Původní dřevěnou stavbu celou radikálně změnili, hlavně zvětšili kamennými přestavbami. U hradu vzniklo [[podhradí]] z několika budov, na hradu byla postavena [[kaple]], vybudována 57 metrů hluboká nová [[studna]] a hrad byl obklopen příkopy a [[Hradby|hradbami]] a byly zde načas přivezeny z pražského [[Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha|chrámu sv. Víta]] klenoty, [[relikvie]] a knihy. Z roku [[1395]] pochází záznam [[Roudnice nad Labem|roudnického]] [[převor]]a Petra Klarifikátora, osobního kronikáře arcibiskupina Jana z Jenštejna o Janově nehodě na můstku vedoucím z nové věže, při níž se málem zřítil. Jan zde pobýval asi až do roku [[1400]], tedy i v době, kdy už byl zbaven svého úřadu. <ref name="Toulavá">Toulavá kamera, str.192 </ref> V roce [[1422]] jej získal [[purkrabí]] [[Aleš z Malíkovic]], pak zde strávil roky ukryt před nepřízní krále biskup [[Konrád z Vechty]] (zde zemřel roku [[1431]]) a i poté se majitelé hradu často měnili. Jako poslední je uváděn na hradu pan [[Vilém z Illburka]], jemuž v té době patřil i nedaleký [[Ronov]]. Ten Helfenburk nově vybavil a pak místo obtížně přístupného Ronova užíval.<ref name="Toulavá">Toulavá kamera, str.193 </ref> Po vymření tohoto rodu roku [[1538]] hrad postupně zpustl. |
||
| příjmení = Toušlová |
|||
| příjmení2 = Podhorský |
|||
| příjmení3 = Maršál |
|||
| jméno = Iveta |
|||
| jméno2 = Marek |
|||
| jméno3 = Josef |
|||
| titul = Toulavá kamera 4 |
|||
| vydavatel = freytag&berndt |
|||
| místo = Praha |
|||
| rok = 2007 |
|||
| kapitola = Hrádek (Helfenburk) |
|||
| strany = 192 |
|||
| isbn = 978-80-7316-287-0 |
|||
| ⚫ | }}</ref> Pobýval zde krátce i jeho nástupce, třetí pražský arcibiskup [[Jan z Jenštejna]]. V době jejich pobytu byl maličký hrádek podstatně upraven. Původní dřevěnou stavbu celou radikálně změnili, hlavně zvětšili kamennými přestavbami. U hradu vzniklo [[podhradí]] z několika budov, na hradu byla postavena [[kaple]], vybudována 57 metrů hluboká nová [[studna]] a hrad byl obklopen příkopy a [[Hradby|hradbami]] a byly zde načas přivezeny z pražského [[Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha|chrámu sv. Víta]] klenoty, [[relikvie]] a knihy. Z roku [[1395]] pochází záznam [[Roudnice nad Labem|roudnického]] [[převor]]a Petra Klarifikátora, osobního kronikáře arcibiskupina Jana z Jenštejna o Janově nehodě na můstku vedoucím z nové věže, při níž se málem zřítil. Jan zde pobýval asi až do roku [[1400]], tedy i v době, kdy už byl zbaven svého úřadu. <ref name="Toulavá">Toulavá kamera, str.192 </ref> V roce [[1422]] jej získal [[purkrabí]] [[Aleš z Malíkovic]], pak zde strávil roky ukryt před nepřízní krále biskup [[Konrád z Vechty]] (zde zemřel roku [[1431]]) a i poté se majitelé hradu často měnili. Jako poslední je uváděn na hradu pan [[Vilém z Illburka]], jemuž v té době patřil i nedaleký [[Ronov]]. Ten Helfenburk nově vybavil a pak místo obtížně přístupného Ronova užíval.<ref name="Toulavá">Toulavá kamera, str.193 </ref> Po vymření tohoto rodu roku [[1538]] hrad postupně zpustl. |
||
| příjmení = Peša |
|||
| jméno = Vladimír |
|||
| titul = České hrady |
|||
| vydavatel = Argo |
|||
| místo = Praha |
|||
| rok = 2002 |
|||
| isbn = 80-7203-434-0 |
|||
| kapitola = Helfenburk |
|||
| strany = 113 |
|||
}}</ref> Roku [[1622]] pak vyhořel zásluhou císařské armády maršála Buquoye. Bylo to období [[drancování]] procházejících armád v [[Třicetiletá válka|třicetileté válce]].<ref name="Zříceniny hradů">{{Citace monografie |
|||
| příjmení = Autorský kolektiv |
|||
| titul = Zříceniny hradů výšinných, skalních, vodních |
|||
| vydavatel = Olympia a.s. |
|||
| místo = Praha |
|||
| rok = 1998 |
|||
| kapitola = Hrádek - Helfenburk |
|||
| strany = 78 |
|||
| isbn = 27-005-98 |
|||
}}</ref>. Po [[Bitva na Bílé hoře|bitvě na Bílé hoře]] území získali jezuité z Liběšic a připojili jej k úšteckému panství. |
}}</ref>. Po [[Bitva na Bílé hoře|bitvě na Bílé hoře]] území získali jezuité z Liběšic a připojili jej k úšteckému panství. |
||
Až v roce [[1887]] zříceninu hradu koupil a upravil průmyslník, [[hrabě]] [[Josef von Schroll]] a začala být atraktivní pro [[Turistika|turisty]]. Ten zde v letech [[1887]]–[[1890]] nechal postavit romantickou třípatrovou [[věž]] vysokou 30 [[metr]]ů, kam vede 143 [[schod]]ů. |
Až v roce [[1887]] zříceninu hradu koupil a upravil průmyslník, [[hrabě]] [[Josef von Schroll]] a začala být atraktivní pro [[Turistika|turisty]]. Ten zde v letech [[1887]]–[[1890]] nechal postavit romantickou třípatrovou [[věž]] vysokou 30 [[metr]]ů, kam vede 143 [[schod]]ů. |
||
| příjmení = Pohorecký |
|||
| jméno = Vladimír |
|||
| titul = Tipy na výlet po rozhlednách a starých hradech |
|||
| vydavatel = Radioservis |
|||
| místo = Praha |
|||
| rok = 2000 |
|||
| isbn = 80-86212-10-6 |
|||
| kapitola = Hrad Hrádek zvaný též Helfenburk |
|||
| strany = 40 |
|||
}}</ref> |
|||
V druhé půli [[20. století]] jej převzaly organizace [[Český svaz ochránců přírody|Českého svazu ochránců přírody]] a začaly jej za dohledu litoměřického okresního konzervátora Františka Fišeta opět opravovat a udržovat. Později zde vzniklo občanské sdružení Hrádek, které objekt najmulo, udržuje a stará se o průvodcovskou službu.<ref name="Toulavá">Toulavá kamera, str.194 </ref> |
V druhé půli [[20. století]] jej převzaly organizace [[Český svaz ochránců přírody|Českého svazu ochránců přírody]] a začaly jej za dohledu litoměřického okresního konzervátora Františka Fišeta opět opravovat a udržovat. Později zde vzniklo občanské sdružení Hrádek, které objekt najmulo, udržuje a stará se o průvodcovskou službu.<ref name="Toulavá">Toulavá kamera, str.194 </ref> |
||
| Řádek 58: | Řádek 17: | ||
Nejbližší [[železniční zastávka]] se nachází v 4 km vzdáleném Úštěku na [[Železniční trať Lovosice - Česká Lípa|trati 087]] z [[Lovosice|Lovosic]] do [[Česká Lípa|České Lípy]]. Oblast je např. na mapách [[Klub českých turistů|KČT]] 15 – Máchův kraj a 11 - České středohoří východ. |
Nejbližší [[železniční zastávka]] se nachází v 4 km vzdáleném Úštěku na [[Železniční trať Lovosice - Česká Lípa|trati 087]] z [[Lovosice|Lovosic]] do [[Česká Lípa|České Lípy]]. Nejbližší autobusové zastávky jsou v [[Rašovice (Úštěk)|Rašovicích]], [[Ostré u Úštěka|Ostrém]], nebo [[Úštěk|Úštěku]]. Oblast je např. na mapách [[Klub českých turistů|KČT]] 15 – Máchův kraj a 11 - České středohoří východ. |
||
== Odkazy == |
== Odkazy == |
||
=== Reference === |
=== Reference === |
||
Verze z 24. 6. 2012, 16:19
Helfenburk u Úštěka(od 15. stol. zvaný též Hrádek)je hrad na skalnatém pískovcovém hřebeni nad Rašovickým potokem a nad druhým menším údolím směrem k Rašovicím. Z východu k němu vedou dvě cesty, jedna z údolí potoka od Úštěka, druhá od Rašovic.
Historie
Hrad pravděpodobně vystavěli Berkové z Dubé, pocházející z Ronovců, po roce 1350. V roce 1375 jej odkoupil pražský arcibiskup Jan Očko z Vlašimi od Hanuše z Helfenbeku, patrně jednoho z potomků rodu Klinštejnů. Arcibiskup si tak vytvořil venkovské zázemí v lesích k pobytu mimo nedalekou Roudnici nad Labem, v níž vykonával svůj úřad. }}</ref> Pobýval zde krátce i jeho nástupce, třetí pražský arcibiskup Jan z Jenštejna. V době jejich pobytu byl maličký hrádek podstatně upraven. Původní dřevěnou stavbu celou radikálně změnili, hlavně zvětšili kamennými přestavbami. U hradu vzniklo podhradí z několika budov, na hradu byla postavena kaple, vybudována 57 metrů hluboká nová studna a hrad byl obklopen příkopy a hradbami a byly zde načas přivezeny z pražského chrámu sv. Víta klenoty, relikvie a knihy. Z roku 1395 pochází záznam roudnického převora Petra Klarifikátora, osobního kronikáře arcibiskupina Jana z Jenštejna o Janově nehodě na můstku vedoucím z nové věže, při níž se málem zřítil. Jan zde pobýval asi až do roku 1400, tedy i v době, kdy už byl zbaven svého úřadu. [1] V roce 1422 jej získal purkrabí Aleš z Malíkovic, pak zde strávil roky ukryt před nepřízní krále biskup Konrád z Vechty (zde zemřel roku 1431) a i poté se majitelé hradu často měnili. Jako poslední je uváděn na hradu pan Vilém z Illburka, jemuž v té době patřil i nedaleký Ronov. Ten Helfenburk nově vybavil a pak místo obtížně přístupného Ronova užíval.[1] Po vymření tohoto rodu roku 1538 hrad postupně zpustl. }}</ref>. Po bitvě na Bílé hoře území získali jezuité z Liběšic a připojili jej k úšteckému panství.
Až v roce 1887 zříceninu hradu koupil a upravil průmyslník, hrabě Josef von Schroll a začala být atraktivní pro turisty. Ten zde v letech 1887–1890 nechal postavit romantickou třípatrovou věž vysokou 30 metrů, kam vede 143 schodů.
V druhé půli 20. století jej převzaly organizace Českého svazu ochránců přírody a začaly jej za dohledu litoměřického okresního konzervátora Františka Fišeta opět opravovat a udržovat. Později zde vzniklo občanské sdružení Hrádek, které objekt najmulo, udržuje a stará se o průvodcovskou službu.[1]
Přístup k zřícenině
Z Úštěku vede k zřícenině několik turisticky značených cest, nejkratší je žlutá. Objekt je zpřístupněn veřejnosti celoročně. Byl vystavěn na vrcholu skalnatého hřebenu s převýšením 70 metrů od jeho paty, uprostřed zalesněného údolí v Hrádeckém dole. Z vrcholu třípatrové zachovalé hradní věže je pěkný výhled. Několik kilometrů odtud východním směrem u obce Blíževedly se nachází malý skalní hrádek Hřídelík.
Nejbližší železniční zastávka se nachází v 4 km vzdáleném Úštěku na trati 087 z Lovosic do České Lípy. Nejbližší autobusové zastávky jsou v Rašovicích, Ostrém, nebo Úštěku. Oblast je např. na mapách KČT 15 – Máchův kraj a 11 - České středohoří východ.
Odkazy
Reference
Literatura
- Gabriel František, Panáček Jaroslav, Podroužek Kamil: Helfenburk, hrad pražských arcibiskupů. Borek – Hrádek, 2011, 1. vydání, 519 stran, ISBN 978-80-904730-0-3.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Helfenburk u Úštěka na Wikimedia Commons