Kartotéka: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
uu, není encykl. článek |
|||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Urgentně upravit/dne|20120616080438}} |
|||
[[Image:LA2-katalogkort.jpg|thumb|Kartotéka]] |
[[Image:LA2-katalogkort.jpg|thumb|Kartotéka]] |
||
Slovem '''kartotéka''', česky také '''lístkovnice''' |
Slovem '''kartotéka''', česky také '''lístkovnice''', označujeme několik navzájem souvisejících [[entita|entit]]. |
||
==Nejznámější význam slova== |
==Nejznámější význam slova== |
||
Řádek 8: | Řádek 7: | ||
** podle číselného označení |
** podle číselného označení |
||
** u osob podle bydliště |
** u osob podle bydliště |
||
** … apod. |
|||
Jedná se o jednoduchou evidenční a informační pomůcku. |
Jedná se o jednoduchou evidenční a informační pomůcku. |
||
Řádek 15: | Řádek 15: | ||
* lístkovnice osobní (např. [[zdravotnictví|zdravotní]], [[kriminalistika|kriminalistické]] atd.) |
* lístkovnice osobní (např. [[zdravotnictví|zdravotní]], [[kriminalistika|kriminalistické]] atd.) |
||
* věcné (např. lístkovnice [[inventura|inventární]], [[sklad]]ové, [[Knihovna (instituce)|knihovnické]], [[archiv]]ní apod.) |
* věcné (např. lístkovnice [[inventura|inventární]], [[sklad]]ové, [[Knihovna (instituce)|knihovnické]], [[archiv]]ní apod.) |
||
* jiné dělení … |
|||
==Další významy== |
==Další významy== |
||
Řádek 33: | Řádek 34: | ||
*Tak jako v mnoha jiných oborech lidské činnosti jsou písemné kartotéky dnes již morálně zastaralé a bývají plně nahraženy počítačovou evidencí ve vhodně uspořádané [[databáze|databázi]] či databázích. |
*Tak jako v mnoha jiných oborech lidské činnosti jsou písemné kartotéky dnes již morálně zastaralé a bývají plně nahraženy počítačovou evidencí ve vhodně uspořádané [[databáze|databázi]] či databázích. |
||
*Z obou definic pak vyplývá, že '''kartotéka''' se může nacházet v '''kartotéce''', což je věta zjevně dost nesmyslná a obecně nesrozumitelná, vždy tedy záleží na celkovém [[kontext]]u příslušného sdělení |
*Z obou definic pak vyplývá, že '''kartotéka''' se může nacházet v '''kartotéce''', což je věta zjevně dost nesmyslná a obecně nesrozumitelná, vždy tedy záleží na celkovém [[kontext]]u příslušného sdělení |
||
== Reference == |
|||
*{{Citace monografie |
|||
| příjmení = Petráčková |
|||
| jméno = Věra |
|||
| příjmení2 = Kraus |
|||
| jméno2 = Jiří |
|||
| odkaz na autora2 = Jiří Kraus |
|||
| spoluautoři = a kol. |
|||
| rok = 2000 |
|||
| titul = Akademický slovník cizích slov A-Ž |
|||
| vydavatel = Academia |
|||
| místo = Praha |
|||
| isbn = 80-200-0607-9 |
|||
| počet stran = 834 |
|||
}} |
|||
[[de:Karteikarte]] |
[[de:Karteikarte]] |
Verze z 16. 6. 2012, 10:07
Slovem kartotéka, česky také lístkovnice, označujeme několik navzájem souvisejících entit.
Nejznámější význam slova
- vyjadřuje fakticky uspořádaný (setříděný, seřazený) soubor obvykle papírových lístků s na nich zapsanými určitými údaji řazený podle daných zásad, např.:
- podle abecedy
- podle číselného označení
- u osob podle bydliště
- … apod.
Jedná se o jednoduchou evidenční a informační pomůcku.
Možné rozdělení
Kartotéční záznamy lze dělit na :
- lístkovnice osobní (např. zdravotní, kriminalistické atd.)
- věcné (např. lístkovnice inventární, skladové, knihovnické, archivní apod.)
- jiné dělení …
Další významy
- Jedná se o prostor o uložení kartotéčních lístků např.:
Slova s podobným významem
- fonotéka - vhodně uspořádaný soubor zvukových záznamů
- filmotéka - vhodně uspořádaný soubor obrazových záznamů
- bibliotéka - vhodně uspořádaný soubor knih - nejčastěji jako synonymum pro knihovnu
- artotéka - soubor uměleckých děl, která je ale možno zapůjčovat
Poznámka
- Tak jako v mnoha jiných oborech lidské činnosti jsou písemné kartotéky dnes již morálně zastaralé a bývají plně nahraženy počítačovou evidencí ve vhodně uspořádané databázi či databázích.
- Z obou definic pak vyplývá, že kartotéka se může nacházet v kartotéce, což je věta zjevně dost nesmyslná a obecně nesrozumitelná, vždy tedy záleží na celkovém kontextu příslušného sdělení
Reference
- PETRÁČKOVÁ, Věra; KRAUS, Jiří, a kol. Akademický slovník cizích slov A-Ž. Praha: Academia, 2000. 834 s. ISBN 80-200-0607-9.