Patologie: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 8. 12. 2011, 06:42

Patologie je věda zabývající se studiem a diagnostikou Onemocnění a poruch živých systémů. Protože v jednotlivých oblastech zájmu nehrozí riziko záměny, používá se pojem patologie v některých oborech i jako synonymum pro specializovanější pole působnosti. Například lékařský obor Patologická anatomie se obvykle mezi zdravotníky nazývá patologie.

Přídavné jméno patologický se poměrně často používá ve smyslu nezdravý, porušený nebo odchylný, někdy i mimo medicínský kontext (např. Weierstrassova funkce se někdy označuje jako příklad patologické funkce).

Rozdělení patologie

Podle studovaných systémů

Humánní patologie

Hlavní článek: Patologická anatomie

Humánní (lidská) patologie se zabývá studiem a diagnostikou somatických onemocnění člověka. V České Republice je představována lékařským oborem Patologická anatomie, výkon této profese je vyhražen lékařům. V USA se jako relativně samostatný obor vyděluje klinická patologie. Čistě vědecký směr, který se tradičně nazýval experimentálná patologie, se dnes nazývá patologická fyziologie.

Veterinární patologie

Hlavní článek: Veterinární patologie

Veterinární patologie je oborem veterinárního lékařství, jehož cílem je studium a diagnostika onemocnění zvířat, především pak zvířat domácích a zvířat hospodářsky významných. Její prostředky jsou podobné prostředkům humánní patologie, výkon profese je však vyhražen veterinárním lékařům.

Fytopatologie

Hlavní článek: Fytopatologie

Fytopatologie je oborem agronomie zabývajícím se studiem a diagnostikou onemocnění rostlin. Zvláštní důraz je opět kladen na hospodářsky významné druhy.

Psychopatologie

Hlavní článek: Psychopatologie

Psychopatologie je oborem psychologie, který se zabývá studiem duševních poruch. Velmi blízký vztah má k psychiatrii.

Sociální patologie

Hlavní článek: Sociální patologie

Sociální patologie je společenskovědní obor studující společensky nežádoucí jevy.

Paleopatologie

Hlavní článek: Paleopatologie

Paleopatologie je obor patologie, která se zabývá studiem chorobných změn v průběhu historie. Někdy je řazena mezi pomocné vědy historické, nicméně vedle historie má řadu průniků i s archeologií a paleontologií. Zejména pro potřeby historického výzkumu úzce spolupracuje s oborem dějiny lékařství.

Podle míry obecnosti

Obecná patologie

Hlavní článek: Obecná patologie

Obecná patologie je vědecký obor, jehož cílem je studovat obecné mechanizmy vzniku poškození živého systému a reakce na něj. Toto poškození je studováno od úrovně jednotlivých molekul až do úrovně celých organizmů. Obecná patologie se tak stýká s celou řadou dalších oborů. Například obecná humánní patologie se stýká na jedné straně s biofyzikou, molekulární biologií, Bioinformatikou, mikrobiologií a toxikologií a na druhé straně s klinickými lékařskými obory a antropologií.

Poznatky obecné patologie přestavují základní informace, které umožňují porozumět chorobným změnám a tak příslušné choroby cíleně diagnostikovat a léčit.

Speciální patologie

Speciální patologie je vědecký a aplikovaný obor zabývající se studiem a diagnostikou konkrétních chorobných změn. Vedle samotného rozpoznání choroby, tedy stanovení diagnózy, se speciální patologie zabývá i dalšími projevy poruchy. Etiologie znamená nalezení příčiny vyvolávající příslušnou poruchu organizmu (tzv. noxy). Noxa může být známá a dobře identifikovaná, např. Mycobacterium tuberculosis jako původce tuberkulózy, jindy mohou být známy pouze rizikové faktory a v jiných případech není původce nemoci známý - potom se hovoří o daném onemocnění jako o onemocněním idiopatickém nebo primárním. Patogeneze je studium rozvoje chorobných změn v organizmu. V ideálním případě jsou dokonale prozkoumány molekulární mechanizmy rozvoje onemocnění a hovoří se o kauzální patogenezi. Jindy jsou známy jen popisy nebo obecné principy změn a pak se hovoří o formální patogenezi. Etiopatogeneze je spojením etiologie a patogeneze v jediný logicky koherentní řetězec, který popisuje vývoj choroby od okamžiku prvního kontaktu s noxou až po vznik manifestní choroby a případně i další vývoj choroby.

Podle škály studovaných změn

Rozdělení patologie podle škály je poměrně neostré, jednotlivé úrovně se navzájem ovlivňují a prolínají.

Molekulární patologie

Molekulární patologie je obor studující chorobné změny na nejnižší biologicky relevantní úrovni. Zabývá se především studiem změn, které se odehrávají na úrovni jednotlivých molekul, například změny DNA, změny aktivity enzymů nebo působení cizorodých molekul a atomů. Molekulární patologie se tak stýká především s chemickými obory, dále s biofyzikou, bioinformatikou a molekulární biologií.

Buněčná patologie

Buněčná patologie je obor studující chorobné změny probíhající na úrovni jednotlivých organel a celých buněk. Ve své výzkumné části je podoborem buněčné biologie. Klinický obor, který se zabývá využitím buněčných změn k detekci a diagnostice onemocnění, se nazývá cytologie.

Histopatologie

Hlavní článek: Histopatologie

Histopatologie je obor studující chorobné změny probíhající ve tkáních, obvykle na mikroskopické úrovni. V případě humánní a veterinární patologie je histopatologické vyšetření bioptických a autoptických vzorků tkání základním postupem při hledání diagnózy a tedy hlavní náplní lékařů pracujících v těchto oborech.

Orgánová patologie

Orgánová patologie je obor studující chorobné změny na jednotlivých orgánech. Pro řadu onemocnění jsou orgánové změny jen nespecifické a proto samotné makroskopické vyšetření obvykle nepostačuje pro vlasní diagnózu a je třeba vyšetřovat histopatologicky.

Obory úzce související s patologií

Klinická patologie

Pojem klinická patologie je doslovným překladem anglického pojmu clinical pathology, v českém prostředí se však tento pojem nepoužívá, zhruba mu odpovídá pojem laboratorní medicína. Jde o pojem zastřešující zejména lékařskou biochemii a lékařskou mikrobiologii a laboratorní úseky hematologie, lékařské genetiky a klinické imunologie

Soudní lékařství

Hlavní článek: Soudní lékařství

Soudní lékařství je obor, který se vyvinul z patologické anatomie. Zabývá se především zjišťováním příčin náhlých a neočekávaných úmrtí.

Toxikologie

Hlavní článek: Toxikologie

Toxikologie je především chemický obor zabývající se jedy, tedy jednou z nox vyvolávajících řadu chorobných změn.

Mikrobiologie

Hlavní článek: Mikrobiologie

Mikrobiologie a biologické obory s ní související (virologie, parazitologie, mykologie) se zabývají studiem biologických nox. Vedle patologie má mikrobiologie další výrazné kontakty s infekčním lékařstvím a epidemiologií.

Imunologie

Hlavní článek: Imunologie

Imunologie se zabývá studiem funkce i poruch imunitního systému, tedy systému, jehož funkce hraje významnou roli v patogenezi celé řady chorob.

Genetika

Hlavní článek: Genetika

Genetika studuje dědičnost organizmů. Ukazuje se, že řada onemocnění má svůj původ přímo v chybné genetické informaci, pro jiné představují zděděné vlohy vyšší riziko.

Odběrové nádobky *Vacutainer* s krví pro laboratorní zpracování

Klinická biochemie

Hlavní článek: Klinická biochemie

Klinická biochemie je lékařský obor zabývající se studiem a diagnostickým využitím kolísání chemických látek v tělesných tekutinách.

Odkazy

Reference

Související články

Literatura

MAČÁK, Jirka. Obecná patologie. Olomouc: Univerzita Palackého, 2002. 189 s.

Externí odkazy

Společnost českých patologů

@@ Řádek 6: / Řádek 6: @@
 == Rozdělení patologie ==
 === Podle studovaných systémů ===
-====Humánní patologie====
+==== Humánní patologie ====
 {{Hlavní článek|Patologická anatomie}}
 '''Humánní (lidská) patologie''' se zabývá studiem a diagnostikou somatických onemocnění člověka. V České Republice je představována lékařským oborem [[Patologická anatomie]], výkon této profese je vyhražen lékařům. V USA se jako relativně samostatný obor vyděluje [[klinická patologie]]. Čistě vědecký směr, který se tradičně nazýval experimentálná patologie, se dnes nazývá [[patologická fyziologie]].
-====Veterinární patologie====
+==== Veterinární patologie ====
 {{Hlavní článek|Veterinární patologie}}
 '''Veterinární patologie''' je oborem [[veterinární lékařství|veterinárního lékařství]], jehož cílem je studium a diagnostika onemocnění zvířat, především pak zvířat domácích a zvířat hospodářsky významných. Její prostředky jsou podobné prostředkům humánní patologie, výkon profese je však vyhražen veterinárním lékařům.
-====Fytopatologie====
+==== Fytopatologie ====
 {{Hlavní článek|Fytopatologie}}
 '''Fytopatologie''' je oborem [[agronomie]] zabývajícím se studiem a diagnostikou onemocnění rostlin. Zvláštní důraz je opět kladen na hospodářsky významné druhy.
-====Psychopatologie====
+==== Psychopatologie ====
 {{Hlavní článek|Psychopatologie}}
 '''Psychopatologie''' je oborem [[psychologie]], který se zabývá studiem [[Duševní porucha|duševních poruch]]. Velmi blízký vztah má k [[Psychiatrie|psychiatrii]].
-====Sociální patologie====
+==== Sociální patologie ====
 {{Hlavní článek|Sociální patologie}}
 '''Sociální patologie''' je společenskovědní obor studující společensky nežádoucí jevy.
-====Paleopatologie====
+==== Paleopatologie ====
 {{Hlavní článek|Paleopatologie}}
 '''Paleopatologie''' je obor patologie, která se zabývá studiem chorobných změn v průběhu historie. Někdy je řazena mezi [[pomocné vědy historické]], nicméně vedle [[historie]] má řadu průniků i s [[Archeologie|archeologií]] a [[Paleontologie|paleontologií]]. Zejména pro potřeby historického výzkumu úzce spolupracuje s oborem [[dějiny lékařství]].
-===Podle míry obecnosti===
+=== Podle míry obecnosti ===
-====Obecná patologie====
+==== Obecná patologie ====
 {{Hlavní článek|Obecná patologie}}
 [[Soubor:Pathogenesis alcoholic liver injury.jpg|thumb|right|200px|[[Patogeneze]] poškození [[Játra|jater]] [[ethanol|alkoholem]]]]
@@ Řádek 39: / Řádek 39: @@
 Poznatky obecné patologie přestavují základní informace, které umožňují porozumět chorobným změnám a tak příslušné choroby cíleně diagnostikovat a léčit.
-====Speciální patologie====
+==== Speciální patologie ====
 Speciální patologie je vědecký a aplikovaný obor zabývající se studiem a diagnostikou konkrétních chorobných změn. Vedle samotného rozpoznání choroby, tedy stanovení diagnózy, se speciální patologie zabývá i dalšími projevy poruchy. '''Etiologie''' znamená nalezení příčiny vyvolávající příslušnou poruchu organizmu (tzv. noxy). Noxa může být známá a dobře identifikovaná, např. ''Mycobacterium tuberculosis'' jako původce [[Tuberkulóza|tuberkulózy]], jindy mohou být známy pouze [[Rizikový faktor|rizikové faktory]] a v jiných případech není původce nemoci známý - potom se hovoří o daném onemocnění jako o onemocněním idiopatickém nebo primárním. '''Patogeneze''' je studium rozvoje chorobných změn v organizmu. V ideálním případě jsou dokonale prozkoumány molekulární mechanizmy rozvoje onemocnění a hovoří se o kauzální patogenezi. Jindy jsou známy jen popisy nebo obecné principy změn a pak se hovoří o formální patogenezi. '''Etiopatogeneze''' je spojením etiologie a patogeneze v jediný logicky koherentní řetězec, který popisuje vývoj choroby od okamžiku prvního kontaktu s noxou až po vznik manifestní choroby a případně i další vývoj choroby.
-===Podle škály studovaných změn===
+=== Podle škály studovaných změn ===
 Rozdělení patologie podle škály je poměrně neostré, jednotlivé úrovně se navzájem ovlivňují a prolínají.
-[[Image:2W86 (Fibrillin).png|thumb|200px|Znázornění struktury [[protein]]u ''fibrilin-1'', jehož [[mutace]] je zodpovědná za vznik [[Marfanův syndrom|Marfanova syndromu]]]]
+[[Soubor:2W86 (Fibrillin).png|thumb|200px|Znázornění struktury [[protein]]u ''fibrilin-1'', jehož [[mutace]] je zodpovědná za vznik [[Marfanův syndrom|Marfanova syndromu]]]]
-====Molekulární patologie====
+==== Molekulární patologie ====
 '''Molekulární patologie''' je obor studující chorobné změny na nejnižší biologicky relevantní úrovni. Zabývá se především studiem změn, které se odehrávají na úrovni jednotlivých molekul, například změny [[DNA]], změny aktivity [[enzym]]ů nebo působení cizorodých molekul a atomů. Molekulární patologie se tak stýká především s chemickými obory, dále s biofyzikou, bioinformatikou a molekulární biologií.
-====Buněčná patologie====
+==== Buněčná patologie ====
 '''Buněčná patologie''' je obor studující chorobné změny probíhající na úrovni jednotlivých [[organel]] a celých buněk. Ve své výzkumné části je podoborem buněčné biologie. Klinický obor, který se zabývá využitím buněčných změn k detekci a diagnostice onemocnění, se nazývá [[cytologie]].
-[[Image:Adenocarcinoma moderate differentiated (rectum) H&E magn 400x.jpg|thumb|200px|Histopatologický vzorek [[Kolorektální karcinom|kolorektálního  karcinomu]] v barvení hematoxylinem a eosinem.]]
+[[Soubor:Adenocarcinoma moderate differentiated (rectum) H&E magn 400x.jpg|thumb|200px|Histopatologický vzorek [[Kolorektální karcinom|kolorektálního  karcinomu]] v barvení hematoxylinem a eosinem.]]
-====Histopatologie====
+==== Histopatologie ====
 {{Hlavní článek|Histopatologie}}
 '''Histopatologie''' je obor studující chorobné změny probíhající ve [[tkáň|tkáních]], obvykle na [[mikroskop]]ické úrovni. V případě humánní a veterinární patologie je histopatologické vyšetření [[Biopsie|bioptických]] a [[Pitva|autoptických]] vzorků tkání základním postupem při hledání diagnózy a tedy hlavní náplní lékařů pracujících v těchto oborech.
-====Orgánová patologie====
+==== Orgánová patologie ====
 '''Orgánová patologie''' je obor studující chorobné změny na jednotlivých orgánech. Pro řadu onemocnění jsou orgánové změny jen nespecifické a proto samotné makroskopické vyšetření obvykle nepostačuje pro vlasní diagnózu a je třeba vyšetřovat histopatologicky.
-==Obory úzce související s patologií==
+== Obory úzce související s patologií ==
-[[Image:Chronic Myeloid Leukemia smear 2009-04-09.JPG|thumb|200px|Mikroskopický preparát periferní [[krev|krve]] pacienta s [[Chronická myeloidní leukemie|chronickou myeloidní leukemií]] barvený podle May-Grünwalda a Giemsy. V USA hodnotí takovéto preparáty klinický patolog, v ČR obvykle hematolog.]]
+[[Soubor:Chronic Myeloid Leukemia smear 2009-04-09.JPG|thumb|200px|Mikroskopický preparát periferní [[krev|krve]] pacienta s [[Chronická myeloidní leukemie|chronickou myeloidní leukemií]] barvený podle May-Grünwalda a Giemsy. V USA hodnotí takovéto preparáty klinický patolog, v ČR obvykle hematolog.]]
-===Klinická patologie===
+=== Klinická patologie ===
 Pojem '''klinická patologie''' je doslovným překladem anglického pojmu ''[[:en:Clinical pathology|clinical pathology]]'', v českém prostředí se však tento pojem nepoužívá, zhruba mu odpovídá pojem '''laboratorní medicína'''. Jde o pojem zastřešující zejména [[lékařská biochemie|lékařskou biochemii]] a [[lékařská mikrobiologie|lékařskou mikrobiologii]] a laboratorní úseky [[hematologie]], [[lékařská genetika|lékařské genetiky]] a [[klinická imunologie|klinické imunologie]]
-===Soudní lékařství===
+=== Soudní lékařství ===
 {{Hlavní článek|Soudní lékařství}}
 '''Soudní lékařství''' je obor, který se vyvinul z patologické anatomie. Zabývá se především zjišťováním příčin náhlých a neočekávaných úmrtí.
-===Toxikologie===
+=== Toxikologie ===
 {{Hlavní článek|Toxikologie}}
 '''Toxikologie''' je především chemický obor zabývající se [[Jed|jedy]], tedy jednou z nox vyvolávajících řadu chorobných změn.
-[[Image:Escherichia coli (MCC).jpg|thumb|200px|[[Petriho miska]] s Macconkeyovým [[Agar|agarem]], na které se kultivuje ''[[Escherichia coli]]''. Kultivace na takovýchto miskách je jedním ze základních diagnostických nástrojů [[Lékařská mikrobiologie|lékařské mikrobiologie]]]]
+[[Soubor:Escherichia coli (MCC).jpg|thumb|200px|[[Petriho miska]] s Macconkeyovým [[Agar|agarem]], na které se kultivuje ''[[Escherichia coli]]''. Kultivace na takovýchto miskách je jedním ze základních diagnostických nástrojů [[Lékařská mikrobiologie|lékařské mikrobiologie]]]]
-===Mikrobiologie===
+=== Mikrobiologie ===
 {{Hlavní článek|Mikrobiologie}}
 '''Mikrobiologie''' a biologické obory s ní související ([[virologie]], [[parazitologie]], [[mykologie]]) se zabývají studiem biologických nox. Vedle patologie má mikrobiologie další výrazné kontakty s [[Infekční lékařství|infekčním lékařstvím]] a [[Epidemiologie|epidemiologií]].
-===Imunologie===
+=== Imunologie ===
 {{Hlavní článek|Imunologie}}
 '''Imunologie''' se zabývá studiem funkce i poruch [[Imunitní systém|imunitního systému]], tedy systému, jehož funkce hraje významnou roli v patogenezi celé řady chorob.
-===Genetika===
+=== Genetika ===
 {{Hlavní článek|Genetika}}
 '''Genetika''' studuje dědičnost organizmů. Ukazuje se, že řada onemocnění má svůj původ přímo v chybné genetické informaci, pro jiné představují zděděné vlohy vyšší riziko.
-[[Image:Vacutainerrainbow small.jpg|thumb|200px|Odběrové nádobky ''Vacutainer'' s krví pro laboratorní zpracování]]
+[[Soubor:Vacutainerrainbow small.jpg|thumb|200px|Odběrové nádobky ''Vacutainer'' s krví pro laboratorní zpracování]]
-===Klinická biochemie===
+=== Klinická biochemie ===
 {{Hlavní článek|Klinická biochemie}}
 '''Klinická biochemie''' je lékařský obor zabývající se studiem a diagnostickým využitím kolísání chemických látek v tělesných tekutinách.
-==Odkazy==
+== Odkazy ==
-===Reference===
+=== Reference ===
 <references />
-===Související články===
+=== Související články ===
 * [[Patologická anatomie]]
 * [[Patologická fyziologie]]
@@ Řádek 103: / Řádek 103: @@
 * [[Paleopatologie]]
-===Literatura===
+=== Literatura ===
 * {{Citace monografie
  | příjmení = Mačák
@@ Řádek 114: / Řádek 114: @@
 }}
-===Externí odkazy===
+=== Externí odkazy ===
 * [http://www.patologie.info/ Společnost českých patologů]
@@ Řádek 171: / Řádek 171: @@
 [[scn:Patuluggìa]]
 [[sh:Patologija]]
+[[si:ව්‍යාධිවේදය]]
-[[si:ව්යාධි වේදය]]
 [[simple:Pathology]]
 [[sk:Patológia]]