|
|
V Nikaji se narodil kolem roku [[194 př. n. l.]] řecký astronom [[Hipparchos]] a kolem roku [[240]] řecký matematik a astronom [[Sporos]].
Roku [[325]] svolal do tohoto města císař [[Konstantin I. Veliký|Constantinus I.]] veliké zasedání [[biskup]]ů [[církev|církve]], které vešlo později ve známost jako [[1.První nikajský koncil]], který měl vyřešit vyvstalou otázku [[ariánství]]. Tento [[koncil]] formuloval své [[Nicejské vyznání víry|vyznání víry]], které se stalo základem, který přijímá naprostá většina [[křesťan]]ů. Císař [[Justinián I.]] postavil v půli [[6. století]] ve městě chrám Svaté Moudrosti (Hagia Sofia) po vzoru slavného chrámu [[Hagia Sofia]] v Konstantinopoli. Ve městě se sešel roku [[787]] další církevní koncil, [[2.Druhý nikajský koncil|2.Druhý nikajský]], který řešil otázku [[obrazoborectví]].
Město roku [[1080]] dobyli [[Seldžukové]], ale roku [[1097]] jej křižáci při [[První křížová výprava|první křížové výpravě]] získali zpět a předali je [[Byzantská říše|byzantské říši]]. Po vyplnění [[Konstantinopol]]e roku [[1204]] [[Čtvrtá křížová výprava|4.čtvrtou křížovou výpravou]] odešel císař [[Theodor I. Laskaris]] do Nikaje coby exilu a založil zde [[Nikájské císařství|Nikajskou říši]], která uchovala byzantskou kontinuitu. Až roku [[1259]] císař [[Michael VIII. Palaiologos]] vyzískal nazpět trůn, když se mu podařilo dobýt Konstantinopol obsazenou „Latiny“ roku [[1261]]. Roku [[1331]] dobyla město [[Osmanská říše]] a bylo přejmenováno na İznik. Město ztratilo význam po pádu Konstantinopole roku [[1453]].
V novějších dobách město proslulo jako středisko fajánské keramiky, avšak po přesunu její výroby do [[Istanbul]]u význam města zcela upadl.
== Související články ==
{{Commonscat|İznik}}
* [[1. nikajský koncil]] ▼
* [[2.První nikajský koncil]]
▲* [[ 1.Druhý nikajský koncil]]
* [[Obléhání Nikaie]]
* [[Ariánství]]
|