Obléhání Nikaie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Obléhání Nikaie
konflikt: První křížová výprava
Obléhání Nikaie
Obléhání Nikaie
trvání: 6. května - 19. června 1097
místo: Nikaia, Turecko
výsledek: Vítězství křižáků a byzantinců
strany
Christian cross.svg Evropští křižáci
Flag of the Greek Orthodox Church.svg Byzantská říše
Rúmský sultanát
velitelé
Blason Languedoc.svg Raimond z Toulouse
Blason Lorraine.svg Godefroy z Bouillonu
Blason Courtenay.svg Balduin z Boulogne
Blason Courtenay.svg Eustach z Boulogne
Armoiries Bohémond d'Antioche.svg Bohemund z Tarentu
Coat of Arms of the House of Hauteville (according to Agostino Inveges).svg Tankred
Blason duche fr Normandie.svg Robert z Normandie
Blason Nord-Pas-De-Calais.svg Robert Flanderský
Armoiries Vermandois.svg Hugo z Vermandois
Blason Blois Ancien.svg Štěpán z Blois
Christian cross.svg Adhémar z Le Puy
Flag of the Greek Orthodox Church.svg Tatikios
Flag of the Greek Orthodox Church.svg Butumites
Kilič Arslan

síla
~ 4 200–4 500 rytířů
~ 30 000 pěších vojáků
2 000 byzantinců
~ 10 000
+ městská posádka
ztráty
neznámé neznámé

Obléhání Nikaie probíhalo od 6. května do 19. června 1097, kdy se město vzdalo byzantským jednotkám. Obléhání bylo prvním úspěchem křížové výpravy, která probíhala v letech 10961099.

Poté co byla většina křižáckého vojska převezena přes Bospor, pokračovala dále k Nikai, ke které dorazili pod vedením Godefroye z Bouillonu 6. května 1097. Postupně dorazili i ostatní vůdci výpravy. Křižáky doprovázel i dvoutisícový byzantský oddíl vedený Butumitem a Tatikiem.[1] Situace byla pro křižáky výhodná, protože samotné město bylo obsazeno nepříliš silnou posádkou. Jeho vládce sultán Kilič Arslan totiž potřeboval své vojsko na východě a navíc nepovažoval křižáky za nebezpečného nepřítele.[2] Teprve po obležení města se rychle vrátil a pokusil se Nikaiu osvobodit. Jeho útok směřoval na oddíl Raimonda z Toulouse u jižních hradeb města. Provensálcům se podařilo útoku odolat a poté, co jim přišli na pomoc Robert Flanderský a Godefroy z Bouillonu, zahnali Turky na útěk. V boji padlo mnoho křižáků, mezi nimi i hrabě Balduin z Gentu. Mnoho dalších křižáků pak bylo zraněno. Obležení tak mohlo pokračovat a jeho dobytí se stalo už jen otázkou času, protože obránci už nemohli počítat s další pomocí.[3]

Nepřátelé stříleli na nás a my na ně a všichni se snažili obstát co nejlépe. Při útocích jsme nasadili stroje, ale silné hradby odolávaly a náš úder neuspěl. Šípy a kameny zabíjely jednoho Turka po druhém a hynuli i Frankové. ... Když zabili některého z našich mužů pod hradbami, spustili železné háky na provazech a vytáhli mrtvé tělo nahoru. ... Když mrtvolu obrali o šatstvo, hodili zpět dolů.
— Fulcher ze Chartres[4]

Situace obléhaných se dále zhoršila, když byzantský císař Alexios poslal na Askánské jezero lodě, které dokonale zablokovaly město a zabránily jeho zásobování. Posádka města pochopila, že kapitulace je nevyhnutelná a rozhodla se, že město vydá byzantincům. Po tajných jednáních a po přislíbení bezpečného odchodu turecké posádky, bylo město vydáno 19. června Butumitovi. Křižáci, kteří však o jednáních nic nevěděli se připravovali na závěrečný útok na město.[5]

Butumites chtěl, aby si Keltové mysleli, že on dobyl město bojem, císařův plán na vydání města měl před nimi zůstat utajen. I císař si přál, aby Butumitovo jednání zůstalo před Kelty utajeno. Následujícího dne zazněl po obou stranách města válečný křik. Z jedné strany na souši zaháljili Keltové prudký útok, z druhé strany vystoupil Butumites na cimbuří, vztyčil na nich císařská žezla a vlajky a zvuky rohů a polnic vzdal poctu císaři. A tak vtáhlo celé římské vojsko do Nikaie.
— Anna Komnéna[6]

Po získání města ustanovil císař Butumita velitelem Nikaie. Když křižáci chtěli vstoupit do města, mohli tak učinit jen v malých skupinách.[7] Toto jednání přispělo k rozčarování křižáků, kterým tak bylo odepřeno dobytí města a tím i podíl na získané kořisti.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. NICOLLE, David. První křížová výprava 1096-99 : dobytí Svaté země. Praha: Grada, 2007. 96 s. ISBN 978-80-247-1896-5. S. 32. Dále jen První křížová výprava. 
  2. HROCHOVÁ, Věra; HROCH, Miroslav. Křižáci ve Svaté zemi. 2. vyd. Praha: Mladá fronta, 1996. 289 s. ISBN 80-204-0621-2. S. 32. Dále jen Křižáci ve Svaté zemi. 
  3. RUNCIMAN, Steven. A history of the Crusades. vol. 1, The first Crusades and the foundation of the Kingdom of Jerusalem. Cambridge: Cambridge University Press, 1999. 376 s. ISBN 0-521-06161-X. S. 179. (anglicky) Dále jen The first Crusades and the foundation of the Kingdom of Jerusalem. 
  4. První křížová výprava, s. 33
  5. KOMNÉNA, Anna. Paměti byzantské princezny. Praha: Odeon, 1996. 565 s. ISBN 80-207-0527-9. S. 318-319. Dále jen Paměti byzantské princezny. 
  6. Paměti byzantské princezny, s. 319-320
  7. Paměti byzantské princezny, s. 321-322

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Obléhání Nikaie ve Wikimedia Commons
  • BALDWIN, Marshall W., a kol. A History of the Crusades. Vol. 1, The first hundred years. Madison: University of Wisconsin Press, 1969. 707 s. Dostupné online. (anglicky) 
  • BRIDGE, Antony. Křížové výpravy. Praha: Academia, 1995. 228 s. ISBN 80-200-0512-9. 
  • DUGGAN, Alfred. Křižácké výpravy. Praha: Orbis, 1973. 214 s. 
  • HROCHOVÁ, Věra; HROCH, Miroslav. Křižáci ve Svaté zemi. 2. vyd. Praha: Mladá fronta, 1996. 289 s. ISBN 80-204-0621-2. 
  • HROCHOVÁ, Věra. Křížové výpravy ve světle soudobých kronik. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1982. 255 s. 
  • KOMNÉNA, Anna. Paměti byzantské princezny. Praha: Odeon, 1996. 565 s. ISBN 80-207-0527-9. 
  • KOVAŘÍK, Jiří. Meč a kříž : (1066-1214) : rytířské bitvy a osudy I. Praha: Mladá fronta, 2005. 278 s. ISBN 80-204-1289-1. 
  • NICOLLE, David. První křížová výprava 1096-99 : dobytí Svaté země. Praha: Grada, 2007. 96 s. ISBN 978-80-247-1896-5. 
  • RILEY-SMITH, Jonathan. The First Crusade and the Idea of crusading. London: Continuum, 2003. 227 s. ISBN 0-82-648431-X. (anglicky) 
  • RILEY-SMITH, Jonathan. The Oxford illustrated history of the Crusades. Oxford: Oxford University Press, 1995. 436 s. ISBN 0-19-820435-3. (anglicky) 
  • RUNCIMAN, Steven. A history of the Crusades. vol. 1, The first Crusades and the foundation of the Kingdom of Jerusalem. Cambridge: Cambridge University Press, 1999. 376 s. ISBN 0-521-06161-X. (anglicky) 
  • SMAIL, Raymond Charles. Crusading Warfare (1097-1193). New York: Barnes & Noble Books, 1956. 272 s. ISBN 1-56619-769-4. (anglicky) 
  • TYERMAN, Christopher. Svaté války : dějiny křížových výprav. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2012. 926 s. ISBN 978-80-7422-091-3.