Helena Znojemská: Porovnání verzí
Nová stránka: {{Příbuzenstvo|příbuzenstvo= {{Příbuzný|otec|Konrád II. Znojemský}} {{Příbuzný|matka|Marie Srbská}} {{Příbuzný|manžel|Kazimír II. Spravedlivý}} {{Př... |
reference |
||
| Řádek 15: | Řádek 15: | ||
5. května [[1194]] zemřel Helenim manžel Kazimír Spravedlivý, přičemž jejich dva synové, kteří se dožili dospělosti, byli nezletilí. Regentstké vlády v Malopolsku a Mazovsku se ujala Helena spolu s krakovským biskupem Fulkem a krakovským vévodou Mikulášem. Začaly však krvavé boje mezi Kazimírovými syny a jeho starším bratrem, [[Měšek III. Starý|Měškem III. Starým]], které trvaly až do roku 1198, kdy se regentka Helena dovolala pomoci velkopolského knížete. Měšek měl získat Krakov, synové Kazimíra Kujawu. |
5. května [[1194]] zemřel Helenim manžel Kazimír Spravedlivý, přičemž jejich dva synové, kteří se dožili dospělosti, byli nezletilí. Regentstké vlády v Malopolsku a Mazovsku se ujala Helena spolu s krakovským biskupem Fulkem a krakovským vévodou Mikulášem. Začaly však krvavé boje mezi Kazimírovými syny a jeho starším bratrem, [[Měšek III. Starý|Měškem III. Starým]], které trvaly až do roku 1198, kdy se regentka Helena dovolala pomoci velkopolského knížete. Měšek měl získat Krakov, synové Kazimíra Kujawu. |
||
Silný politický takt a inteligenci kněžny Heleny oceňuje ve své kronice i Wincent Kadłubka, ktetý ji jistě znal osobně. Helena Znojemská zemřela mezi leti 1202 a 1206. Jan Długosz tvrdí, že žila ještě v roce [[1212]], to ovšem jistě pravda není. |
|||
==Potomci== |
==Potomci== |
||
| Řádek 26: | Řádek 26: | ||
* [[Lešek I. Bílý]], krakovský kníže |
* [[Lešek I. Bílý]], krakovský kníže |
||
* [[Konrád I. Mazovský]] |
* [[Konrád I. Mazovský]] |
||
==Reference== |
|||
{{Překlad|pl|Helena Znojemska}} |
|||
[[Kategorie:Přemyslovci]] |
[[Kategorie:Přemyslovci]] |
||
Verze z 22. 11. 2007, 14:55
| otec | Konrád II. Znojemský |
|---|---|
| matka | Marie Srbská |
| manžel | Kazimír II. Spravedlivý |
| syn | Lešek I. Bílý |
| syn | Konrád I. Mazovský |
| bratr | Konrád II. Ota |
| děd | Litold Znojemský |
Helena Znojemská (asi 1141 - 1202/1206) byla manželka knížete celého Polska Kazimíra II. Spravedlivého, krakovská a sandoměřská kněžna zřejmě v letech 1161 - 1194, mazovská kněžna letech 1186-1194, regentka v Krakově, Sandoměři a Mazovsku za své nezletilé syny Leška Bílého a Konráda Mazovského v letech 1194-1199/1200.
Helena byla dcerou údělného knížete Konráda II. Znojemského z rodu Přemyslovců a Marie, dcery srbského župana Uroše Bílého. Polský diplomat a historik Jan Długosz přišel z hypotézou, že Helena byla dcerou haličského knížete, z kroniky Wincenta Kadłubka ovšem jednoznačně vyplývá, že bratrem polské kněžny byl český kníže Konrád II. Ota.
Není známé přesné datum sňatku Heleny s nejmladším synem Boleslava Křivoústého, Kazimírem II. Uvažuje se o rozmezí let 1160 až 1165 (nejpozději 1166). V manželství se narodilo sedm dětí, z toho čtyři synové.
5. května 1194 zemřel Helenim manžel Kazimír Spravedlivý, přičemž jejich dva synové, kteří se dožili dospělosti, byli nezletilí. Regentstké vlády v Malopolsku a Mazovsku se ujala Helena spolu s krakovským biskupem Fulkem a krakovským vévodou Mikulášem. Začaly však krvavé boje mezi Kazimírovými syny a jeho starším bratrem, Měškem III. Starým, které trvaly až do roku 1198, kdy se regentka Helena dovolala pomoci velkopolského knížete. Měšek měl získat Krakov, synové Kazimíra Kujawu.
Silný politický takt a inteligenci kněžny Heleny oceňuje ve své kronice i Wincent Kadłubka, ktetý ji jistě znal osobně. Helena Znojemská zemřela mezi leti 1202 a 1206. Jan Długosz tvrdí, že žila ještě v roce 1212, to ovšem jistě pravda není.
Potomci
Ze svazku Kazimíra II. a Heleny se narodilo sedm dětí:
- neznámá dcera, Vsevoloda Kyjevského
- Kazimír (narozen ok. 1165, zm. 1168)
- Boleslav (narozen po 1168, zm. 1182/1183)
- Odon, zemřel v dětstí
- Adléta († 1211)
- Lešek I. Bílý, krakovský kníže
- Konrád I. Mazovský
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Helena Znojemska na polské Wikipedii (číslo revize nebylo určeno).