Bahenní sopka: Porovnání verzí
→Související články: + odkaz značka: editace z Vizuálního editoru |
+ ref. značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 27: | Řádek 27: | ||
== Výskyt == |
== Výskyt == |
||
Největší jsou v [[Ázerbájdžán]]u, především v regionu [[Qobustan (rajón)|Qobustan]], kde dosahují výšky i stovek metrů a chrlí [[sopečné plyny]], oheň a [[bahno]]. |
Největší jsou v [[Ázerbájdžán]]u, především v regionu [[Qobustan (rajón)|Qobustan]], kde dosahují výšky i stovek metrů a chrlí [[sopečné plyny]], oheň a [[bahno]].<ref>{{Citace elektronického periodika |
||
| titul = Bahenní sopky chrlí sopečné plyny, oheň a bahno. Ty největší najdeme v Ázerbájdžánu |
|||
| periodikum = Lidé a Země |
|||
| vydavatel = Reflex.cz |
|||
| url = https://www.reflex.cz/clanek/lide-a-zeme/84955/bahenni-sopky-chrli-sopecne-plyny-ohen-a-bahno-ty-nejvetsi-najdeme-v-azerbajdzanu.html |
|||
| datum vydání = 2018-02-11 |
|||
| datum přístupu = 2021-04-07 |
|||
}}</ref> Sopka Taragaj Dagh, vysoká 410 metrů se základnou v průměru jeden a půl kilometru, je největší bahenní sopkou na světě. |
|||
V Česku se vyskytují v národní přírodní rezervaci [[Soos]] u [[Cheb]]u, která je největším místem jejich výskytu ve [[Střední Evropa|střední Evropě]]. |
V Česku se vyskytují v národní přírodní rezervaci [[Soos]] u [[Cheb]]u, která je největším místem jejich výskytu ve [[Střední Evropa|střední Evropě]]. |
||
Verze z 7. 4. 2021, 06:58
Bahenní sopka je místo na zemském povrchu, kde plyny nebo vodní páry v jílovité bahnité půdě vytváří místy plochý kužel připomínající sopku. Podobá se skutečným sopkám, ale je mnohem menší. Měří většinou pouhé desítky centimetrů, někdy až metrů. V České republice se nachází přibližně 200 bahenných sopek.[1]
Princip
Princip bahenních sopek je jiný než u magmatických vulkánů. Plyn koncentrovaný nad svým zdrojem stoupá a vzhůru s sebou bere podzemní vodu, která při tom rozpouští sedimenty jílu. Vzniká husté, velmi jemné bahno vyvrhované na povrch. Bahenní krátery tvarem připomínají drobné sopečné kužely, bahno z nich volně vytéká nebo vystřikuje jako gejzír spolu s unikajícím plynem a drobným štěrkem.[2]
Bahenní sopky jsou vázány na tektonicky aktivní oblasti, na ložiska ropy a i zemního plynu.
Výskyt
Největší jsou v Ázerbájdžánu, především v regionu Qobustan, kde dosahují výšky i stovek metrů a chrlí sopečné plyny, oheň a bahno.[3] Sopka Taragaj Dagh, vysoká 410 metrů se základnou v průměru jeden a půl kilometru, je největší bahenní sopkou na světě.
V Česku se vyskytují v národní přírodní rezervaci Soos u Chebu, která je největším místem jejich výskytu ve střední Evropě.
Odkazy
Reference
- ↑ VODIČKA, Milan. Největší peklo v Česku: unikátní výlet za bahenními sopkami. iDNES.cz [online]. 2011-09-07 [cit. 2020-06-09]. Dostupné online.
- ↑ SLADKÝ, Jiří. Svět bahenních sopek. 100+1. 2008, čís. 4, s. 54–55. ISSN 03229629.
- ↑ Bahenní sopky chrlí sopečné plyny, oheň a bahno. Ty největší najdeme v Ázerbájdžánu. Lidé a Země [online]. Reflex.cz, 2018-02-11 [cit. 2021-04-07]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu bahenní sopka na Wikimedia Commons
