Bahenní sopka
Bahenní sopka je místo na zemském povrchu, kde plyny nebo vodní páry v jílovité bahnité půdě vytváří místy plochý kužel připomínající sopku. Podobá se skutečným sopkám, ale je mnohem menší. Měří většinou pouhé desítky centimetrů, někdy až metrů. V České republice se nachází přibližně 200 bahenných sopek.[1]
Princip[editovat | editovat zdroj]
Princip bahenních sopek je jiný než u magmatických vulkánů. Plyn koncentrovaný nad svým zdrojem stoupá a vzhůru s sebou bere podzemní vodu, která při tom rozpouští sedimenty jílu. Vzniká husté, velmi jemné bahno vyvrhované na povrch. Bahenní krátery tvarem připomínají drobné sopečné kužely, bahno z nich volně vytéká nebo vystřikuje jako gejzír spolu s unikajícím plynem a drobným štěrkem.[2]
Bahenní sopky jsou vázány na tektonicky aktivní oblasti, na ložiska ropy a i zemního plynu.
Výskyt[editovat | editovat zdroj]
Největší jsou v Ázerbájdžánu, především v regionu Qobustan, kde dosahují výšky i stovek metrů a chrlí sopečné plyny, oheň a bahno.[3] Sopka Taragaj Dagh, vysoká 410 metrů se základnou v průměru jeden a půl kilometru, je největší bahenní sopkou na světě.
V Česku se vyskytují v národní přírodní rezervaci Soos u Chebu, která je největším místem jejich výskytu ve střední Evropě.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ VODIČKA, Milan. Největší peklo v Česku: unikátní výlet za bahenními sopkami. iDNES.cz [online]. 2011-09-07 [cit. 2020-06-09]. Dostupné online.
- ↑ SLADKÝ, Jiří. Svět bahenních sopek. 100+1. 2008, čís. 4, s. 54–55. ISSN 03229629.
- ↑ Bahenní sopky chrlí sopečné plyny, oheň a bahno. Ty největší najdeme v Ázerbájdžánu. Lidé a Země [online]. Reflex.cz, 2018-02-11 [cit. 2021-04-07]. Dostupné online.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu bahenní sopka na Wikimedia Commons
