František Hájek (soudní lékař): Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m přidána Kategorie:Soudní lékaři za použití HotCat
Bez shrnutí editace
značky: editace z mobilu editace z mobilního webu
Řádek 3: Řádek 3:


{{Infobox - osoba
{{Infobox - osoba
| titul před = prof., MUDr.
| titul před = prof. MUDr.
| místo narození = [[Čertyně]]<br />{{Vlajka a název|Rakousko-Uhersko}}
| místo narození = [[Čertyně]]<br />{{Vlajka a název|Rakousko-Uhersko}}
| místo úmrtí = [[Praha]]<br />{{Vlajka a název|Československo}}
| místo úmrtí = [[Praha]]<br />{{Vlajka a název|Československo}}

Verze z 27. 10. 2020, 22:31

prof. MUDr. František Hájek
Narození30. listopadu 1886
Čertyně
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí15. března 1962 (ve věku 75 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materUniverzita Karlova
Povolánílékař
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Tento článek je o soudním lékaři. O psychiatrovi pojednává článek František Hájek (psychiatr).

František Hájek (30. listopadu 1886, Čertyně[1]15. března 1962, Praha) byl soudní lékař, zajímal se zejména o forenzní toxikologii.

Promoval[2] v roce 1912 a stejného roku se stal asistentem v Ústavu pro soudní lékařství v Praze, od roku 1934 tento ústav vedl. V roce 1937 byl jmenován řádným profesorem.

Katyň

podpisy členů komise, 30. duben 1943
Hájek sedmý zleva v brýlích, s knírem, na pozadí černého oválu (květen 1943)

Profesor Hájek byl v roce 1943 nacisty vyslán jako člen mezinárodní komise do Katyně, aby se podílel na vyšetřování Katyňského masakru. Komise konající pod dozorem německých okupačních orgánů stanovila příčinu smrti obětí a především dobu úmrtí, která ukazovala na vinu sovětských orgánů. Po válce ovšem Dr. Markov (další člen komise) odvolal svůj podpis jako vynucený.

Profesor Hájek (osmý zleva) s dalšími členy komise (Berlín, květen 1943)

Hájek byl na přelomu května a června 1945 krátce zadržen sovětskou tajnou službou. Dr. Hájek po válce publikoval brožuru, ve které uvedl, že se své účasti chtěl vyhnout a svůj podpis odůvodnil obavami o život a vysvětluje důvody, pro které závěr komise nelze považovat za správný: stav rozkladu těl i šatstva, stejně jako zasažení larvami hmyzu neodpovídal době uvedené ve zprávě Buhtzovy komise. Podle jeho názoru těla ležela v hrobě nejvýše 1,5 roku, tedy nejvýše jedno léto (1942) s dobou úmrtí na podzim 1941. To dovozuje vinu nacistů.

Poválečná kariéra

Spolupracoval se Státní bezpečnosti a pravděpodobně i s nacistickou okupační správou. Pitval například těla Jana Masaryka a Josefa Toufara, u nichž pravděpodobně zfalšoval pitevní nález.[3] Účastnil se i posmrtného ohledání plukovníka Karla Lukase v květnu 1949.

Odkazy

Reference

Literatura

Související články

Externí odkazy