Lehký topný olej: Porovnání verzí
značka: vrácení zpět |
+reference, úprav textu, meziuložení značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 8: | Řádek 8: | ||
[[Soubor:Struktura oleje.jpg|náhled|Chemické vazby a struktury uhlíku a vodíky]] |
[[Soubor:Struktura oleje.jpg|náhled|Chemické vazby a struktury uhlíku a vodíky]] |
||
== Výroba == |
== Výroba == |
||
Lehký topný olej se získává frakční destilací ropy při teplotě 240 až 300°C. Lehký topný olej kondenzuje při nižší teplotě než [[parafín]], ale při vyšší teplotě než [[petrolej]]. Do lehkého topného oleje jsou přidávány přísady (aditiva) pro zlepšení vlastností. Jsou to stabilizátory, lubrikační aditiva, zlepšovače tekutosti a spalování. Lehký topný olej je kvůli požadovaným nízkoteplotním vlastnostem zpravidla upraven již v rafinerii. Těžký topný olej (mazut) kondenzuje při teplotě 340 až 400°C. V České republice jsou dvě společnosti provozující ropné rafinérie. Jsou to [[Česká rafinérská]] a.s. a [[Paramo]] a.s. V roce 2008 byl podíl topných olejů 10% z celkového objemu výroby motorových paliv. |
Lehký topný olej se získává frakční destilací ropy při teplotě 240 až 300°C. Lehký topný olej kondenzuje při nižší teplotě než [[parafín]], ale při vyšší teplotě než [[petrolej]]. Do lehkého topného oleje jsou přidávány přísady (aditiva) pro zlepšení vlastností. Jsou to stabilizátory, lubrikační aditiva, zlepšovače tekutosti a spalování. Lehký topný olej je kvůli požadovaným nízkoteplotním vlastnostem zpravidla upraven již v rafinerii. Těžký topný olej (mazut) kondenzuje při teplotě 340 až 400°C. V České republice jsou dvě společnosti provozující ropné rafinérie. Jsou to [[Česká rafinérská]] a.s. a [[Paramo]] a.s. V roce 2008 byl podíl topných olejů 10% z celkového objemu výroby motorových paliv.<ref name=":0">{{Citace kvalifikační práce |
||
| příjmení = Kolář |
|||
| jméno = Jakub |
|||
| instituce = Fakulta strojního inženýrství |
|||
| odkaz na instituci = Fakulta strojního inženýrství Vysokého učení technického v Brně |
|||
| titul = Kotle pro vytápění rodinného domu |
|||
| url = https://is.muni.cz/do/ped/kat/fyzika/autem/pages/zpracovani-ropy.html |
|||
| typ práce = Bakalářská práce |
|||
| vedoucí = Marek Baláš |
|||
| místo = Brno |
|||
| rok vydání = 2016 |
|||
| počet stran = 42 |
|||
| strany = 18-24 |
|||
| datum přístupu = 2020-04-23 |
|||
}}</ref> |
|||
== Vzhled == |
== Vzhled == |
||
| Řádek 14: | Řádek 28: | ||
== Využití == |
== Využití == |
||
Lehký topný olej je využíván pro vytápění domů a bytů |
Lehký topný olej je využíván pro vytápění domů a bytů.<ref>{{Citace elektronického periodika |
||
| titul = Vytápění rodinných domů topným olejem I. |
|||
| periodikum = TZB-info |
|||
| url = https://vytapeni.tzb-info.cz/kotle-kamna-krby/6831-vytapeni-rodinnych-domu-topnym-olejem-i |
|||
| datum přístupu = 2020-03-21 |
|||
}}</ref> Těžký topný olej byl v minulosti využíván v teplárnách a výtopnách. Dnes je nahrazován ekologičtějším druhem paliva.<ref>{{Citace elektronické monografie |
|||
| příjmení = Eliáš |
| příjmení = Eliáš |
||
| jméno = Petr |
| jméno = Petr |
||
| Řádek 60: | Řádek 79: | ||
== Barvení == |
== Barvení == |
||
Extra lehké topné oleje a lehké topné oleje jsou v České republice od roku 1993 značkovány a barveny červenou barvou. Má se tak předejít možnosti používání těchto topných olejů jako paliva do spalovacích motorů a tím zamezit daňovým únikům. Sazba daně u topných olejů je výrazně nižší než u motorové nafty. Podle legislativy musí topný olej obsahovat nejméně 6 mg/kg značkovací látky a tolik červeného barviva, které topný olej prokazatelně probarví. |
Extra lehké topné oleje a lehké topné oleje jsou v České republice od roku 1993 značkovány a barveny červenou barvou. Má se tak předejít možnosti používání těchto topných olejů jako paliva do spalovacích motorů a tím zamezit daňovým únikům. Sazba daně u topných olejů je výrazně nižší než u motorové nafty. Podle legislativy musí topný olej obsahovat nejméně 6 mg/kg značkovací látky a tolik červeného barviva, které topný olej prokazatelně probarví.<ref name=":0" /> |
||
== Normovaná kvalita == |
== Normovaná kvalita == |
||
| Řádek 171: | Řádek 190: | ||
|E DIN 51371 |
|E DIN 51371 |
||
|} |
|} |
||
== Rozdělení extra lehkých topných olejů == |
|||
=== Topný olej Extra Lehký Standard === |
|||
=== Hustota === |
|||
'''Hustota je podíl hmoty k objemu a udává se v g/ml, kg/l nebo kg/m<sup>3</sup>. Je závislá na teplotě a v normě je vztažená k teplotě 15 °C. DIN: max. 860,0 kg/m<sup>3</sup>.''' |
|||
Hustota je důležitá jednak pro přepočet objemu na hmotu pro celní a daňové účely, jednak odráží příslušný poměr uhlíku a vodíku v palivu. Je vodítkem pro určení struktury v něm obsažených uhlovodíků. Technicky bezvadně fungující hořák umožňuje bezkouřové spalování topných olejů, jen když jejich hustota leží na horní hranici DIN. |
|||
Spalné teplo H<sub>S</sub> |
|||
'''Spalné teplo je množství tepla, které se uvolní při úplném spálení látky, přičemž je zohledněno kondenzační teplo vodní páry vzniklé při spalování. Udává se v MJ/kg. DIN: min. 45,4 MJ/kg, což odpovídá přibl. 10,74 kWh/l.''' |
|||
Se stoupající hustotou klesá spalné teplo na kilogram, stoupá ale počítáno na objem (objemové spalné teplo). Zároveň znamená vyšší hustota oleje „více tepla v nádrži“. Spalné teplo vzniká ochlazením spalin na teplotu, kterou původně měly látky, podílející se na spalování. |
|||
spalné teplo = výhřevnost + kondenzační teplo |
|||
U topného oleje EL je spalné teplo cca o 6,5% vyšší, než výhřevnost H<sub>I</sub>. |
|||
Výhřevnost H<sub>I</sub><sup>*</sup> |
|||
'''Výhřevnost již není součástí DIN 51603-1. Výhřevnost je množství tepla, které je využitelné při úplném shoření, kondenzační teplo vodní páry vzniklé při hoření se přitom nezohledňují.''' |
|||
<nowiki>*</nowiki> H<sub>I</sub> (I znamená inferior) a H<sub>S</sub> (S znamená superior) jsou oficiální evropské zkratky platné pro výhřevnost resp. spalné teplo. |
|||
{| class="wikitable" |
|||
|Výpočet spalného tepla můžeme provést podle následujícího vzorce: |
|||
'''H<sub>s</sub> (MJ/kg) = 59 - (15.78 * d<sub>15</sub> [kg/m<sup>3</sup>] / 1000) – (0,337 *w(S))''' |
|||
Kde znamená: |
|||
d<sub>15</sub> hustota topného oleje při 15 °C v kg/m<sup>3</sup>, w(S) obsah síry v hmotnostních procentech. |
|||
Vliv hustoty na spalné teplo je zřejmý na následujícím příkladu. Jako obsah síry je dosazena hodnota 0,10%. |
|||
d<sub>15</sub> = 840 kg/m<sup>3</sup>: H<sub>s</sub> = 45,71 MJ/kg = 38,40 MJ/l |
|||
d<sub>15</sub> = 860 kg/m<sup>3</sup>: H<sub>s</sub> = 45,40 MJ/kg = 39,04 MJ/l |
|||
| |
|||
|} |
|||
=== Bod vzplanutí === |
|||
'''Bod vzplanutí je nejnižší teplota, při které se v uzavřeném kelímku z jedné z testovaných tekutin při stanovených podmínkách vyvine takové množství par, že se vytvoří vznětlivá směs par a vzduchu zažehnutelná cizím zdrojem. DIN: přes 55 °C''' |
|||
Dle bodu vzplanutí se kapalná paliva klasifikují do jednotlivých technických a bezpečnostních kategorií. Tato veličina se používá především při skladování, dopravě a použití kapalných paliv. Topný olej EL s bodem vzplanutí přes 55 °C není klasifikován jako nebezpečný ve smyslu předpisů o nebezpečných látkách a provozních bezpečnostních předpisů. |
|||
=== Viskozita === |
|||
'''Jako viskozitu označujeme sílu vnitřního odporu, kterým tekutina působí proti posunutí svých molekul. U topného oleje EL je to stejně jako hustota veličina závislá na teplotě; udává se v mm<sup>2</sup>/s při 20 °C. Při použití dříve obvyklé jednotky cSt vycházejí stejné hodnoty. DIN: max. 6,00 mm<sup>2</sup>/s.''' |
|||
Viskozita je jeden z ukazatelů tokových vlastností topného oleje v potrubí a určuje také rozprašitelnost oleje v tryskách olejového hořáku. Možné nevýhody vysoké viskozity s ohledem na rozprašování mohou být kompenzovány předehřátím oleje. Tím se silně omezují produktově specifické rozdíly ve viskozitě, které se mohou vyskytovat při běžné teplotě. K tomu příklad: |
|||
'''Viskozita při 20 °C Viskozita při 50 °C''' |
|||
4,0 mm<sup>2</sup>/s 2,1 mm<sup>2</sup>/s |
|||
6,0 mm<sup>2</sup>/s 3,0 mm<sup>2</sup>/s |
|||
Při 20 °C existující rozdíl viskozit 2,0 mm<sup>2</sup>/s je při 50 °C již jen 0,9 mm<sup>2</sup>/s. |
|||
=== Popel === |
|||
'''Anorganické zbytky hoření se označují jako popel. Vznikají z kovových sloučenin rozpuštěných v palivu. Topný olej EL díky svému výrobnímu postupu neobsahuje substance tvořící popel. DIN: max. 0,01 hmotnostních procent <sup>*)</sup>.''' |
|||
<sup>*)</sup> Zadání nižších hraničních hodnot není u předepsaného zkušebního postupu přípustné. Skutečný obsah popela leží o 10 až 100 jednotek pod touto hodnotou. |
|||
=== Koksový zbytek === |
|||
'''Jako koksový zbytek označujeme tendenci oleje tvořit olejový koks, která se může projevit při extrémních podmínkách s nedostatkem vzduchu. Určování se neprovádí pro olej samotný, ale pro jeho 10% destilační zbytek Koksový zbytek se udává v hmotnostních procentech (% m/m). DIN: max. 0,3 hmotnostních procent.''' |
|||
Tento ukazatel se týká především použití v olejových pecích (zplyňovacích hořácích) a není nijak relevantním kritériem pro použití v hořácích s tlakovým rozprašováním oleje. |
|||
=== Obsah vody === |
|||
'''Obsah vody vyjadřuje podíl vody v topném oleji EL. DIN: max. 200 mg/kg''' |
|||
Topný olej EL z rafinerie je v maximální možné míře odvodněný. Schopnost topného oleje EL přijímat vodu je závislá na teplotě a velmi omezená. Topný olej EL typicky obsahuje méně než 0,01% (100 mg/kg) vody. Pokud je přítomno více vody, usazuje se nerozpustná voda na dně nádrže. Pokud se vyskytne voda v nádržích spotřebitelů, pochází zpravidla z kondenzace vzdušné vlhkosti, přirozeného a neovlivnitelného procesu. |
|||
=== Sedimenty a celkové znečištění === |
|||
'''Celkové znečištění je definováno jako suma všech přítomných neolejových pevných látek (např. rez, písek a prach). Tento ukazatel se týká i všech nerozpustných součástí vzniklých ze samotného oleje a zahrnuje všechny pevné částice větší než 0,7 µm. DIN: max. 24 mg/kg''' |
|||
Topný olej EL podléhá přirozenému stárnutí, které může být urychleno působením tepla, kyslíku, světla, vody, mikroorganizmů jakož i kovů (zvláště barevných kovů) a jejich oxidů. Tím může dojít k tvorbě v oleji nerozpustných produktů stárnutí, které klesají ke dnu nádrže. Tyto produkty mohou, jsou-li nasáty olejovým čerpadlem, vést k ucpání filtru nebo trysky hořáku. Těmto poruchám je možno zabránit a často k nim vede umístění nasávání oleje příliš nízko u dna nádrže a zanedbání údržby nádrže. Kromě toho dochází k poruchám, je-li sedlina rozvířena při plnění nádrže a ke spuštění hořáku dojde potom dříve, než se znovu stačí usadit u dna. |
|||
=== Postup destilace === |
|||
'''Jako postup destilace se označují různé pevně stanovené teploty v destilačním rozsahu určité látky, při kterých se odpařují určitá množství. Objasňuje množstevní složení různě velkých uhlovodíkových molekul v produktu a umožňuje zhodnotit, z jakých komponentů se produkt skládá. V tabulce normovaných požadavků na topný olej (DIN 51603-1) jsou hraniční hodnoty stanoveny pro dvě teplotní oblasti.''' |
|||
Pro daňově právní klasifikaci (ohraničení od středních destilátů po benzín na jedné straně a zbytkových olejů na straně druhé) se destilační množství vztahují k teplotám 250 °C (smí se odpařit max. 65 objemových procent) a 350 °C (musí se odpařit minimálně 85 objemových procent). Z pohledu technického použití je důležitý začátek varu, konec varu a teploty varu destilátu ve fázích vždy po 10%. Z tohoto se dá rozpoznat rovnoměrnost rozložení uhlovodíků, která je významná pro optimální spalování topného oleje. |
|||
=== Vlastnosti topného oleje při nízkých teplotách === |
|||
Nízkoteplotní vlastnosti topného oleje je možno charakterizovat pomocí předepsaných testovacích postupů prováděných v laboratoři. Při nich jsou vzorky vždy za definovaných podmínek ochlazeny, aby bylo dosaženo následujících třech charakteristických teplotních hodnot, které nastávají po sobě: Cloud Point (CP), Cold Filter Plugging Point (CFPP) a Pour Point. |
|||
Pro použití topného oleje EL, zvláště při přepravě a skladování, je důležité chování za nízkých teplot. Prostřednictvím zlepšovačů tekutosti (přesněji filtrovatelnosti) přidávaným většinou už v rafineriích nebo skladech, se dosahuje toho, že topný olej EL je použitelný i při teplotách výrazně pod bodem CP. Sám bod CP se těmito aditivy nemění. Kombinace hraničních hodnot CP a CFPP podle DIN umožňují v praxi získat kvalitní produkt s vyhovujícím chováním při nízkých teplotách (platí pro zařízení umístěná v nezámrzných prostorech). |
|||
== Druhy topných olejů == |
|||
Na základě technického pokroku ve vývoji tepelné techniky a stále náročnějších požadavků spotřebitelů je lehký topný olej EL průběžně dále zdokonalován. To vedlo v důsledku k diferenciaci produktů, takže (podobně jako u automobilových paliv) jsou k dispozici produkty specifických spalovací vlastností, vhodné pro ten který případ použití nebo přání zákazníka. |
|||
=== Topný olej EL Standard === |
|||
V současnosti jsou všechna olejová zařízení, až na velmi malé výjimky, určena pro použití topného oleje EL Standard podle DIN 51603-1. Zpravidla je tento standardní topný olej v rafinerii upravován s ohledem na zlepšení nízkoteplotních vlastností, obsah síry leží od 50 mg/kg do maximálně 100 mg/kg (0,1% m/m). Toto kvalitní normované palivo splňuje všechny vyjmenované požadavky dle DIN 51603-1 a je na základě své značné hospodárnosti a díky příznivým provozním nákladům na spalování dlouhodobě jedním z nejdůležitějších a nejpoužívanějších paliv při vytápění budov. |
V současnosti jsou všechna olejová zařízení, až na velmi malé výjimky, určena pro použití topného oleje EL Standard podle DIN 51603-1. Zpravidla je tento standardní topný olej v rafinerii upravován s ohledem na zlepšení nízkoteplotních vlastností, obsah síry leží od 50 mg/kg do maximálně 100 mg/kg (0,1% m/m). Toto kvalitní normované palivo splňuje všechny vyjmenované požadavky dle DIN 51603-1 a je na základě své značné hospodárnosti a díky příznivým provozním nákladům na spalování dlouhodobě jedním z nejdůležitějších a nejpoužívanějších paliv při vytápění budov. |
||
| Řádek 348: | Řádek 265: | ||
Z technického pohledu je třeba se zaměřit především na to, aby „nová tekutá paliva“ byla kompatibilní se stávajícími olejovými zařízeními na trhu. V předběžné normě pro alternativní a biologické topné oleje, DIN V 51603-6, jsou definovány první specifické požadavky na produkt - cílem je, aby tato nová paliva byla kompatibilní se stávajícími zařízeními. Norma upravuje minimální požadavky, zkušební postupy, hraniční hodnoty i pojmenování alternativních topných olejů. Správné označení pro příměs např. 20 objemových procent FAME (metylesteru mastné kyseliny) zní: topný olej DIN V 51603-6 EL A Bio 20. Receptury pro specifické poměry míchání však v normě předepsány nejsou. |
Z technického pohledu je třeba se zaměřit především na to, aby „nová tekutá paliva“ byla kompatibilní se stávajícími olejovými zařízeními na trhu. V předběžné normě pro alternativní a biologické topné oleje, DIN V 51603-6, jsou definovány první specifické požadavky na produkt - cílem je, aby tato nová paliva byla kompatibilní se stávajícími zařízeními. Norma upravuje minimální požadavky, zkušební postupy, hraniční hodnoty i pojmenování alternativních topných olejů. Správné označení pro příměs např. 20 objemových procent FAME (metylesteru mastné kyseliny) zní: topný olej DIN V 51603-6 EL A Bio 20. Receptury pro specifické poměry míchání však v normě předepsány nejsou. |
||
Předběžná norma vzniká tehdy, když praktické zkušenosti všech zainteresovaných stran s produktem ještě nejsou plně a dostatečně zhodnoceny. Předběžná norma si neklade za cíl úplnost, nýbrž stanovuje jen takové vlastnosti, které se během dosavadní diskuse ukazují jako nezbytné pro dosažení dostatečné kvality. Předběžná norma pro bio-topný olej dává výrobcům olejových zařízení a jejich součástek zatím rámcové podmínky dosažení způsobilosti pro použití bio-topných olejů v jejich výrobcích. |
Předběžná norma vzniká tehdy, když praktické zkušenosti všech zainteresovaných stran s produktem ještě nejsou plně a dostatečně zhodnoceny. Předběžná norma si neklade za cíl úplnost, nýbrž stanovuje jen takové vlastnosti, které se během dosavadní diskuse ukazují jako nezbytné pro dosažení dostatečné kvality. Předběžná norma pro bio-topný olej dává výrobcům olejových zařízení a jejich součástek zatím rámcové podmínky dosažení způsobilosti pro použití bio-topných olejů v jejich výrobcích.<ref>{{Citace elektronické monografie |
||
| příjmení = |
|||
| jméno = |
|||
| titul = Topné oleje |
|||
| url = http://petroleum.cz/vyrobky/topne-oleje.aspx |
|||
| vydavatel = |
|||
<ref>{{Citace elektronického periodika |
|||
| místo = |
|||
| titul = Vytápění rodinných domů topným olejem I. |
|||
| datum vydání = |
|||
| periodikum = TZB-info |
|||
| datum přístupu = 202-04-23 |
|||
| url = https://vytapeni.tzb-info.cz/kotle-kamna-krby/6831-vytapeni-rodinnych-domu-topnym-olejem-i |
|||
| datum přístupu = 2020-03-21 |
|||
}}</ref> |
}}</ref> |
||
<ref>{{Citace elektronického periodika |
|||
| titul = petroleum.cz, Výkladový slovník |
|||
| periodikum = petroleum.cz |
|||
| url = http://petroleum.cz/slovnik.aspx |
|||
| datum přístupu = 2020-03-21 |
|||
}}</ref> |
|||
== Reference == |
== Reference == |
||
<references /> |
<references /> |
||
Verze z 23. 4. 2020, 23:17
Lehký topný olej je hořlavá kapalina tvořená směsí kapalných uhlovodíků se čtrnácti až dvaceti atomů uhlíku (C14-C20) . Získává se destilací (rektifikací) a rafinací z ropy.
.jpg)
Výroba
Lehký topný olej se získává frakční destilací ropy při teplotě 240 až 300°C. Lehký topný olej kondenzuje při nižší teplotě než parafín, ale při vyšší teplotě než petrolej. Do lehkého topného oleje jsou přidávány přísady (aditiva) pro zlepšení vlastností. Jsou to stabilizátory, lubrikační aditiva, zlepšovače tekutosti a spalování. Lehký topný olej je kvůli požadovaným nízkoteplotním vlastnostem zpravidla upraven již v rafinerii. Těžký topný olej (mazut) kondenzuje při teplotě 340 až 400°C. V České republice jsou dvě společnosti provozující ropné rafinérie. Jsou to Česká rafinérská a.s. a Paramo a.s. V roce 2008 byl podíl topných olejů 10% z celkového objemu výroby motorových paliv.[1]
Vzhled
Lehký topný olej je fyzikálně a chemicky podobný motorové naftě.
Využití
Lehký topný olej je využíván pro vytápění domů a bytů.[2] Těžký topný olej byl v minulosti využíván v teplárnách a výtopnách. Dnes je nahrazován ekologičtějším druhem paliva.[3]
Druhy
Topné oleje se vyrábí v různých druzích. Rozdělit topné oleje můžeme podle těchto kritérií.[4]
Hustoty
- extra lehké (TOEL)
- lehké (LTO)
- těžké (TTO)
Pro rozlišení druhů topných olejů používají výrobci své obchodní označení. Pouze u extra lehkého topného oleje shodně používají zkratku TOEL.
Obsahu síry
- málosirné do 50 mg/kg
- středněsirné
- vysokosyrné
Přirozený podíl síry chemicky vázané v extra lehkém topném oleji se označuje jako obsah síry. Organické sloučeniny síry jsou přirozenou složkou topných olejů, ze které při spalování vzniká oxid siřičitý (SO2). SO2 patří k látkám znečišťujícím ovzduší, jeho emise jsou tak snižováním obsahu síry v palivech kontrolovány. Přípustné množství síry obnáší pro topný olej extra lehký standard od roku 2008 max. 0,1%. Lehký topný olej může být označován za nízkosirný, když jeho obsah síry nepřekročí 50 mg/kg (0,005% m/m).
V závislosti na obsahu síry jsou v normě DIN 51603-1 stanoveny dvě kvality pro extra lehké topné oleje:
- Extra lehký topný olej Standard jehož obsah síry leží mezi 50 mg/kg a 1000 mg/kg (0,1% m/m)
- Extra lehký topný olej Nízkosirný jehož obsah síry nepřekračuje 50 mg/kg. Extra lehký topný olej může být podle této normy označen za nízkosirný, když obsah síry nepřekročí 50 mg/kg.
Barvení
Extra lehké topné oleje a lehké topné oleje jsou v České republice od roku 1993 značkovány a barveny červenou barvou. Má se tak předejít možnosti používání těchto topných olejů jako paliva do spalovacích motorů a tím zamezit daňovým únikům. Sazba daně u topných olejů je výrazně nižší než u motorové nafty. Podle legislativy musí topný olej obsahovat nejméně 6 mg/kg značkovací látky a tolik červeného barviva, které topný olej prokazatelně probarví.[1]
Normovaná kvalita
Minimální požadavky na kvalitu topného oleje EL jsou stanoveny v normě DIN 51603-1. Tato norma popisuje důležité kvalitativní vlastnosti, které jsou významné z hlediska používání produktu.
| Vybrané požadavky normy DIN 51603-1 na topný olej EL
(stav srpen 2008) | |||
| Vlastnost | Požadavek | Zkouška dle | |
| min | max | ||
| Hustota při 15 °C [kg/m3] | 860 | DIN 51757 | |
| Spalné teplo [MJ/kg] | 45,4 | DIN 51900-1, -2 nebo -3 nebo výpočet | |
| Bod vznícení [°C] | 55 | DIN EN 22719 | |
| Kinematická viskozita při
20 °C [mm2/s] |
6,00 | DIN 51562-1 | |
| Cloud Point (bod zákalu) [°C] | 3 | DIN EN 23015 | |
| Cold Filter Plugging Point
(hraniční hodnota teploty pro filtrovatelnost) |
DIN EN 116 | ||
| — při bodu zákalu = 3°C [°C] | -12 | ||
| — při bodu zákalu = 2°C [°C] | -11 | ||
| — při bodu zákalu = 1°C [°C] | -10 | ||
| Koksový zbytek v 10% dest. zbytku [% m/m] | 0,3 | DIN 51551,DIN EN ISO 10370 | |
| Obsah síry pro topný olej
EL-1-Standard [mg/kg] |
ñ 50 | 1000 | DIN EN 24260, DIN EN ISO 8754, DIN EN ISO 14596 |
| Obsah síry pro topný olej
EL-1-nízkosirný [mg/kg] |
50 | DIN 51400-11, DIN EN 24260, DIN EN ISO 14596 | |
| Zajištění mazivosti u topného oleje
EL-1- nízkosirný [mm] |
460 | DIN EN ISO 12156-1 | |
| Obsah vody [mg/kg] | 200 | DIN 5177-1 nebo
ISO/DIN 12937 | |
| Celkové znečištění [mg/kg] | 24 | DIN EN 12662 | |
| Popílek [% m/m] | 0,01 | DIN EN ISO 6245 | |
| Termická stabilita (sediment) [mg/kg] | je stanovena | E DIN 51371 | |
Rozdělení extra lehkých topných olejů
Topný olej Extra Lehký Standard
V současnosti jsou všechna olejová zařízení, až na velmi malé výjimky, určena pro použití topného oleje EL Standard podle DIN 51603-1. Zpravidla je tento standardní topný olej v rafinerii upravován s ohledem na zlepšení nízkoteplotních vlastností, obsah síry leží od 50 mg/kg do maximálně 100 mg/kg (0,1% m/m). Toto kvalitní normované palivo splňuje všechny vyjmenované požadavky dle DIN 51603-1 a je na základě své značné hospodárnosti a díky příznivým provozním nákladům na spalování dlouhodobě jedním z nejdůležitějších a nejpoužívanějších paliv při vytápění budov.
Topný olej EL Standard se speciálními aditivy
Na trhu je navíc nabízen další druh topného oleje. I tato „prémiová kvalita“ (označovaná různě dle výrobce) odpovídá samozřejmě DIN 51603-1. Oproti „standardní kvalitě“ jsou zde vlastnosti relevantní pro použití upravovány speciálními sadami aditiv, jak již bylo popsáno. Tato aditiva jsou přimísena do topného oleje při tankování do nádrží přímo u spotřebitele. To umožňuje přesné dávkování, jakémukoliv předávkování, které by mohlo vést k poruchám zařízení, je tímto zabráněno. Zákazník si na místě může vybrat mezi topným olejem EL Standard a speciálně aditivovaným topným olejem EL Standard.
Součástí sad aditiv jsou zpravidla stabilizátory (pro zlepšení termické a skladovací stability), deaktivátory kovů a tzv. překrývače pachu. Mezi aditivy přidávanými do topného oleje EL standard patří i zlepšovače hoření.
Topný olej EL nízkosirný
Jeden z důvodů pro zavedení tohoto nového produktu jsou mimo jiné požadavky moderních olejových kotlů. Již dnes jsou nabízeny olejové kotle, které byly vyvinuty speciálně pro tento druh paliva. V přepracované normě DIN 51603-1 z roku 2003 byly poprvé stanoveny požadavky na nízkosirný topný olej EL.
Podle této normy se topný olej EL označuje jako odsířený, když obsah síry nepřekročí 50 mg/kg. To znamená redukci obsahu síry v porovnání s maximálně přípustným obsahem síry u topného oleje Standard o koeficient 20. Spalováním tohoto topného oleje se produkuje velmi nízká úroveň emisí SO2, která je srovnatelná pouze se zemním plynem.
Kvalitativní vlastnosti různých druhů topného oleje EL – srovnání
| Standardní topný olej EL | Topný olej EL se speciálními aditivy | Topný olej EL nízkosirný | |
| Kvalitní palivo s danými parametry | X | X | X |
| Splnění požadavků DIN 51603-1 pro topný olej EL | X | X | X |
| Splnění požadavků DIN 51603-1 pro topný olej EL odsířený | - | - | X |
| Aditiva ke zlepšení/nastavení vlastností za chladu, přídavek v rafinérii | X | X | X |
| Speciální sady aditiv ke zlepšení stability a zakrytí pachu | - | X
(dávkování většinou na cisterně) |
X |
| Odvod kondenzátu z vyhřívacích zařízení: požadavek na neutralizaci | často (podle lokálních vyhlášek o odpadní vodě) | často (podle lokálních vyhlášek o odpadní vodě) | v budoucnosti se očekává úprava |
| celoplošná použitelnost | X | X
(speciální kvality se nabízejí pod různými značkami) |
X |
| Poznámky | - | Doporučeno mnohými výrobci zařízení především kvůli prokazatelně lepší stabilitě, zvláště vhodné pro moderní systémy s malým výkonem a malým průměrem trysek, jakož i při dlouhém skladování topného oleje. | Dodatečně k přednostem „speciální kvality“ ještě omezená tvorba korozivních produktů a usazenin. První spalovací kotle určené speciálně pro tento druh paliva jsou již v nabídce. |
Perspektivy bio-topného oleje
Kapalná paliva z obnovitelných zdrojů mohou v budoucnu snížit potřebu fosilních paliv. V současnosti probíhají ve spolupráci mezi výrobci minerálních olejů a topných zařízení testovací programy, ve kterých se zkoumá nasazení tekutých biokomponentů (rostlinné oleje, metylester mastné kyseliny – FAME) jako příměsí do topného oleje EL nízkosirného při použití ve stávajících olejových kotlích. Cílem je nasazení do biopaliv, jako obnovitelného zdroj energie zcela ve smyslu cílů energetické politiky: zvýšit diferenciaci energetických zdrojů a navýšit podíl energie z obnovitelných zdrojů.
Z technického pohledu je třeba se zaměřit především na to, aby „nová tekutá paliva“ byla kompatibilní se stávajícími olejovými zařízeními na trhu. V předběžné normě pro alternativní a biologické topné oleje, DIN V 51603-6, jsou definovány první specifické požadavky na produkt - cílem je, aby tato nová paliva byla kompatibilní se stávajícími zařízeními. Norma upravuje minimální požadavky, zkušební postupy, hraniční hodnoty i pojmenování alternativních topných olejů. Správné označení pro příměs např. 20 objemových procent FAME (metylesteru mastné kyseliny) zní: topný olej DIN V 51603-6 EL A Bio 20. Receptury pro specifické poměry míchání však v normě předepsány nejsou.
Předběžná norma vzniká tehdy, když praktické zkušenosti všech zainteresovaných stran s produktem ještě nejsou plně a dostatečně zhodnoceny. Předběžná norma si neklade za cíl úplnost, nýbrž stanovuje jen takové vlastnosti, které se během dosavadní diskuse ukazují jako nezbytné pro dosažení dostatečné kvality. Předběžná norma pro bio-topný olej dává výrobcům olejových zařízení a jejich součástek zatím rámcové podmínky dosažení způsobilosti pro použití bio-topných olejů v jejich výrobcích.[5]
Reference
- ↑ a b KOLÁŘ, Jakub. Kotle pro vytápění rodinného domu. Brno, 2016 [cit. 2020-04-23]. 42 s. Bakalářská práce. Fakulta strojního inženýrství. Vedoucí práce Marek Baláš. s. 18-24. Dostupné online.
- ↑ Vytápění rodinných domů topným olejem I.. TZB-info [online]. [cit. 2020-03-21]. Dostupné online.
- ↑ ELIÁŠ, Petr. Teplárna zatočila se starými kotly na topný olej [online]. jcted.cz, 2018-08-17 [cit. 2020-04-23]. Dostupné online.
- ↑ BLAŽEK, Josef; RÁBL, Vratislav. Základy zpracování a využití ropy. 2., přeprac. vyd. Praha: Vydavatelství VŠCHT 254 s. Dostupné online. ISBN 80-7080-619-2, ISBN 978-80-7080-619-7. OCLC 124089884 S. 197.
- ↑ Topné oleje [online]. [cit. 0202-04-23]. Dostupné online.