Plíseň: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace značky: možný spam editace z Vizuálního editoru |
m Editace uživatele 78.80.23.102 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Jan Myšák značka: rychlé vrácení zpět |
||
| Řádek 8: | Řádek 8: | ||
== Využití plísní == |
== Využití plísní == |
||
Různé druhy hub, které se nazývají plísněmi, mají využití ve farmaceutickém, chemickém i potravinářském průmyslu. Nejznámější je využití druhu ''[[Penicillium chrysogenum|Penicillium notatum]]'', který produkuje známá [[Antibiotikum|antibiotika]] (látky, které zabíjejí živé [[mikroorganismus|mikroorganismy]], zejména [[bakterie]]). Léky, které se z tohoto druhu vyrábějí, jsou známy pod názvem penicilin. Za objev [[penicilin]]u dostal roku 1945 [[Nobelova cena|Nobelovu cenu]] [[Alexander Fleming]] a spolu s ním i jeho spolupracovníci Chain a Florey. V potravinářství se používají např. sýrové plísně ''[[Penicillium roqueforti]]'' či ''[[Penicillium camemberti]]''. |
Různé druhy hub, které se nazývají plísněmi, mají využití ve farmaceutickém, chemickém i potravinářském průmyslu. Nejznámější je využití druhu ''[[Penicillium chrysogenum|Penicillium notatum]]'', který produkuje známá [[Antibiotikum|antibiotika]] (látky, které zabíjejí živé [[mikroorganismus|mikroorganismy]], zejména [[bakterie]]). Léky, které se z tohoto druhu vyrábějí, jsou známy pod názvem penicilin. Za objev [[penicilin]]u dostal roku 1945 [[Nobelova cena|Nobelovu cenu]] [[Alexander Fleming]] a spolu s ním i jeho spolupracovníci Chain a Florey. V potravinářství se používají např. sýrové plísně ''[[Penicillium roqueforti]]'' či ''[[Penicillium camemberti]]''. |
||
== Složení plísně == |
|||
Plísňe jsou jedno buněčné organizmy. tělo se skládá z podhoubí a výtrusnice. Plíseň je vlastně jiný druh hub. |
|||
== Rozmnožování == |
|||
Ve výtrusnicích se tvoří ,,výtrusy<nowiki>''</nowiki> , které se následně šíří vzduchem. |
|||
== Zástupci == |
|||
Plíseň hlavičková (bílé povlaky na potravinách) |
|||
Štětičkovec (zelenošedé povlaky na citrusových plodech + vyrábí se z něho penicilin) |
|||
== Externí odkazy == |
== Externí odkazy == |
||
| Řádek 26: | Řádek 15: | ||
* {{Commons|Mold}} |
* {{Commons|Mold}} |
||
{{Pahýl}} |
{{Pahýl}} |
||
https://slideplayer.cz/slide/11607727/<nowiki/>{{Portály|Houby}} |
|||
{{Portály|Houby}} |
|||
{{Autoritní data}} |
{{Autoritní data}} |
||
Verze z 26. 3. 2020, 17:20
Termín plíseň představuje nesystematické označení pro skupinu hub, které pokrývají povrch substrátu jemným bílým nebo barevným myceliem.
Mezi plísně jsou zahrnuty fykomycety (pravé plísně) s rody Absidia, Mucor (plíseň hlavičková) a Rhizopus, vřeckaté houby (mj. s rody Bysochlamys a Neurospora) a Fungi imperfecti (houby nedokonalé) s rody Alternaria, Aspergillus, Botrytis, Cladosporium, Fusarium, Penicillium, Scopulariopsis, Sporotrichum, Stachobotrys a Trichothecium. Plísně jsou většinou saprofytické, mohou být užitečné (produkují-li antibiotika, organické kyseliny, příp. enzymy v průmyslovém měřítku) nebo škodlivé (působící mykózy lidí, zvířat i rostlin, tvořící mykotoxiny, rozkládající potraviny a krmivo, kazící dřevo, kůži, papír, textilie aj.).
Využití plísní
Různé druhy hub, které se nazývají plísněmi, mají využití ve farmaceutickém, chemickém i potravinářském průmyslu. Nejznámější je využití druhu Penicillium notatum, který produkuje známá antibiotika (látky, které zabíjejí živé mikroorganismy, zejména bakterie). Léky, které se z tohoto druhu vyrábějí, jsou známy pod názvem penicilin. Za objev penicilinu dostal roku 1945 Nobelovu cenu Alexander Fleming a spolu s ním i jeho spolupracovníci Chain a Florey. V potravinářství se používají např. sýrové plísně Penicillium roqueforti či Penicillium camemberti.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Plíseň na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo plíseň ve Wikislovníku
Encyklopedické heslo Plísně v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Galerie Plíseň na Wikimedia Commons
