Mykotoxin
Mykotoxin je toxický metabolický produkt vláknitých mikromycetů (mikroskopické vláknité houby a plísně), který jim pomáhá v boji o potravu a přežití. Je toxický pro vyšší organismy včetně lidí, u kterých vyvolává akutní nebo chronické intoxikace. Název mykotoxin vznikl (v roce 1955) spojením řeckého výrazu „mykes“ pro houbu a latinského „toxicum“ pro jed.
Popis[editovat | editovat zdroj]
Mykotoxin je přírodní toxin, strukturně odlišná komplexní organická sloučenina nebílkovinné povahy s nízkou molekulovou hmotností. Je to sekundární toxický produkt, který není nezbytný pro růst a vývoj vláknitých mikroskopických hub, nemá význam pro ekonomii organismu a je různý podle formy života. Je odlišný od primárních produktů metabolismu jako jsou aminokyseliny, mastné kyseliny, nukleové kyseliny, proteiny či DNA a jsou v podstatě stejné pro téměř všechny živé organismy.
V současné době je známo přes 290 mykotoxinů, které mohou kontaminovat široké spektrum potravin a krmiv. Toxikologický výzkum mykotoxinů nadále probíhá a jejich počet se zvyšuje, jsou objevovány, popisovány a chemicky charakterizovány další nové a nové. Mykotoxiny jsou produkovány myceliem mikromycet a vylučovány do substrátu, mohou však také být obsažené ve sporách a takto kontaminovat životní prostředí.
Škodlivost[editovat | editovat zdroj]
Z celkového počtu současných asi 114 druhů mykotoxinů vyskytujících se v potravinách je jich asi 65 dáváno do souvislosti s toxickými syndromy projevující se u lidí a zvířat, které se souhrnně nazývají mykotoxikózy. Celkový účinek na organismus je závislý na typu toxinu, jeho dávce, délce působení a věku člověka, jeho výživě a aktuálního zdravotního stavu. Cílovými orgány mykotoxinů jsou u lidí především buňky jater, ledvin, plic a nervů, endokrinních žláz a buňky imunitního systému, některé mohou mít také mutagenní, teratogenní, karcinogenní a estrogenní účinky.
Výskyt v potravinách[editovat | editovat zdroj]
V potravinách se vyskytují především mykotoxiny aflatoxin, ochratoxin, zearalenon, fumonisin, trichothecen, deoxynivalenol a ergotamin, které se vyskytují v potravinách často i současně. Mykotoxiny se mohou vyskytovat nejen v potravinách rostlinného původu, ale i v potravinách živočišného původu (např. v mléce, mléčných výrobcích, masných výrobcích, vejcích), kam se dostávají cestou z kontaminovaných krmiv přes organismus hospodářských zvířat. Většina mykotoxinů je tepelně velmi stabilní a jejich obsah podstatně neklesá ani po technologickém zpracování surovin.
Ochrana[editovat | editovat zdroj]
Množství mykotoxinů v potravinách z vypěstovaných surovin závisí mj. do značné míry na průběhu počasí v konkrétní vegetační sezoně a dále je ovlivněno předplodinou, způsobem zpracování půdy, stupněm náchylnosti odrůdy, provedením fungicidní ochrana i úrovní výživy. Pro ochranu lidí a zvířat jsou stanovené jejich povolené hodnoty v potravinách a krmivech.
Pro jejich zjištění se nejčastěji používá kapalinová nebo plynová chromatografie s různými druhy detektorů a imunochemická metoda ELISA. V České republice je množství mykotoxinů v potravinách limitováno vyhláškou 298/97 Sb.[1][2][3][4][5][6]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Akademický slovník cizích slov. Praha: Academia, 1998. 834 s. ISBN 80-200-0607-9.
- ↑ Všeobecná encyklopedie. Praha: Diderot, 2002. 8 svazků (3859 s.). ISBN 80-86613-00-3.
- ↑ OSTRÝ, Vladimír. Mikroskopické vláknité houby: účinky mykotoxinů na lidské zdraví. Vesmír [online]. 5. 4. 2000 [cit. 2022-02-11]. Roč. 79, čís. 4, s. 187. Dostupné online. ISSN 1214-4029.
- ↑ LISTÍK, Petr. Využití moderních analytických technik pro analýzu mykotoxinů v obilovinách. Pardubice, 2019 [cit. 2022-02-11]. Bakalářská práce. Univerzita Pardubice. Vedoucí práce doc. Ing. Lenka Česlová, Ph.D. Dostupné online.
- ↑ Mykotoxiny tvorba a původci [online]. Vysoká škola chemicko-technologická v Praze [cit. 2022-02-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-02-11.
- ↑ POLIŠENSKÁ, Ivana. Mykotoxiny v obilovinách a jejich dopad na kvalitu potravin a krmiv. Agromanual.cz [online]. 2018-09-10 [cit. 2022-02-11]. Dostupné online. ISSN 1801-4895.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- VONDRÁŠKOVÁ, Šárka. Mykotoxiny. In: Informační Centrum Bezpečnosti Potravin. 12. 8. 2011 [cit. 15. 7. 2022]. Dostupné z: https://www.bezpecnostpotravin.cz/mykotoxiny.aspx
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu mykotoxikóza na Wikimedia Commons
