Heřman Hannibal Blümegen: Porovnání verzí
m přidána Kategorie:Úmrtí v Brně za použití HotCat |
opravy (typo + port. + kat.) značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 120: | Řádek 120: | ||
== Rodina == |
== Rodina == |
||
Jeho otec se jmenoval Heřman Jošt svobodný pán Blümegen, matka Isabela Marie Alžběta Jenovéfa z Deuringu. Heřman měl sedm sourozenců: |
Jeho otec se jmenoval Heřman Jošt svobodný pán Blümegen, matka Isabela Marie Alžběta Jenovéfa z Deuringu. Heřman měl sedm sourozenců: |
||
* Antonie Františka |
* Antonie Františka † 1719, |
||
* Marie Josefa * 12.4.1709, |
* Marie Josefa * 12.4.1709, † 1760, |
||
* Marie Anna Antonie *12.7.1712, |
* Marie Anna Antonie * 12. 7. 1712, † 20. 12. 1767, abatyše klarisek ve Vídni, |
||
* [[Jindřich Kajetán Blümegen|Jindřich Kajetán Pavel]] *29.6.1715, |
* [[Jindřich Kajetán Blümegen|Jindřich Kajetán Pavel]] * 29. 6. 1715, † 30. 7. 1788, jeho manželkou byla Marie Antonie Anna Chorinská z Ledské (* 2. 2. 1737), sestra pomocného královéhradeckého biskupa [[Matyáš František Chorinský z Ledské|Matyáše Chorinského]]), |
||
* Marie Anna * 4.10.1718, |
* Marie Anna * 4. 10. 1718, † 1774, |
||
* Marie Jenovéfa * 8.4.1720, |
* Marie Jenovéfa * 8. 4. 1720, † 1789, dominikánka |
||
* [[Jan Kryštof Blümegen|Jan Kryštof Jindřich Cyril Felix]] * 9.7.1722, |
* [[Jan Kryštof Blümegen|Jan Kryštof Jindřich Cyril Felix]] * 9. 7. 1722, † 1803. |
||
== Kariéra == |
== Kariéra == |
||
[[Soubor:BLÜMENGEN HERMAN HANIBAL.jpg|náhled|vlevo|180px|Heřmann Hannibal von Blümegen, pečeť z roku 1754]] |
[[Soubor:BLÜMENGEN HERMAN HANIBAL.jpg|náhled|vlevo|180px|Heřmann Hannibal von Blümegen, pečeť z roku 1754]] |
||
Prelát, kanovník [[Metropolitní kapitula u svatého Václava v Olomouci|olomoucké Metropolitní kapituly u svatého Václava]]. Probošt [[Královská stoliční kapitula sv. Petra a Pavla v Brně|brněnské Královské stoliční kapituly sv. Petra a Pavla]], který se roku [[1763]] stal [[Seznam královéhradeckých biskupů|biskupem královéhradeckým]]. 5. listopadu 1763 ho za biskupa jmenovala královna Marie Terezie. Potvrzen 9. dubna 1764 byl 249. papežem Klementem XIII. Vysvěcen na biskupa 27. května a intronizován (nastolen) 15. srpna 1764. Využil práva, které měli biskupové v monarchii, že si mohli zvolit jeden den na oslavu významného světce. Proto 18. prosince 1772 vyhlásil druhého patrona diecéze sv. Jana Nepomuckého s oslavou svátku 16. května (1. patron sv. Klement v r. 1714, 3. patron sv. Vojtěch v r. 2000). V roce 1765 založil v královéhradecké diecézi 20 nových farností. Při obsazování těchto farností se dostal do sporu s [[Katedrální kapitula při chrámu Svatého Ducha v Hradci Králové|kapitulou u Svatého Ducha]]. Spory vyvrcholily v roce 1767, kdy byl raněn mrtvicí. Přestěhoval se do Brna. Těžce nemocný si v roce 1765 zvolil za svého zástupce [[Matyáš František Chorinský z Ledské| |
Prelát, kanovník [[Metropolitní kapitula u svatého Václava v Olomouci|olomoucké Metropolitní kapituly u svatého Václava]]. Probošt [[Královská stoliční kapitula sv. Petra a Pavla v Brně|brněnské Královské stoliční kapituly sv. Petra a Pavla]], který se roku [[1763]] stal [[Seznam královéhradeckých biskupů|biskupem královéhradeckým]]. 5. listopadu 1763 ho za biskupa jmenovala královna Marie Terezie. Potvrzen 9. dubna 1764 byl 249. papežem Klementem XIII. Vysvěcen na biskupa 27. května a intronizován (nastolen) 15. srpna 1764. Využil práva, které měli biskupové v monarchii, že si mohli zvolit jeden den na oslavu významného světce. Proto 18. prosince 1772 vyhlásil druhého patrona diecéze sv. Jana Nepomuckého s oslavou svátku 16. května (1. patron sv. Klement v r. 1714, 3. patron sv. Vojtěch v r. 2000). V roce 1765 založil v královéhradecké diecézi 20 nových farností. Při obsazování těchto farností se dostal do sporu s [[Katedrální kapitula při chrámu Svatého Ducha v Hradci Králové|kapitulou u Svatého Ducha]]. Spory vyvrcholily v roce 1767, kdy byl raněn mrtvicí. Přestěhoval se do Brna. Těžce nemocný si v roce 1765 zvolil za svého zástupce [[Matyáš František Chorinský z Ledské|Matouše hraběte Chorinského barona z Ledské]]. Ten se za několik let stal světícím biskupem královéhradeckým a 1. biskupem brněnským. Biskup Heřman Hanibal dal v letech 1750–1766 postavit [[Vizovice (zámek)|zámek ve Vizovicích]]. Zemřel v Brně, kde byl pohřben v kryptě [[Katedrála svatého Petra a Pavla|kapituly sv. Petra a Pavla]]. |
||
Biskup Heřman Hanibal dal v letech 1750 – 1766 postavit [[Vizovice (zámek)|zámek ve Vizovicích]]. Zemřel v Brně, kde byl pohřben v kryptě [[Katedrála svatého Petra a Pavla|kapituly sv. Petra a Pavla]]. |
|||
== Reference == |
== Reference == |
||
<references /> |
<references /> |
||
Řádek 145: | Řádek 144: | ||
{{ID autority|nkp=hka0112539}} |
{{ID autority|nkp=hka0112539}} |
||
{{Autoritní data}} |
{{Autoritní data}}{{Portály|Lidé|Historie}} |
||
{{DEFAULTSORT:Blümegen, Heřman Hannibal}} |
{{DEFAULTSORT:Blümegen, Heřman Hannibal}} |
||
⚫ | |||
[[Kategorie: |
[[Kategorie:Rakouští šlechtici]] |
||
[[Kategorie: |
[[Kategorie:Čeští šlechtici]] |
||
[[Kategorie:Moravští šlechtici]] |
|||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | |||
[[Kategorie:Kanovníci olomoucké kapituly]] |
[[Kategorie:Kanovníci olomoucké kapituly]] |
||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | |||
[[Kategorie:Narození 1. června]] |
[[Kategorie:Narození 1. června]] |
||
[[Kategorie:Narození 1716]] |
|||
[[Kategorie:Narození ve Vídni]] |
|||
[[Kategorie:Úmrtí 20. října]] |
[[Kategorie:Úmrtí 20. října]] |
||
[[Kategorie: |
[[Kategorie:Úmrtí 1774]] |
||
[[Kategorie:Úmrtí v Brně]] |
[[Kategorie:Úmrtí v Brně]] |
||
[[Kategorie:Muži]] |
Verze z 8. 9. 2019, 18:13
Jeho biskupská Milost Heřman Hannibal Blümegen | |
---|---|
XI. královéhradecký biskup | |
Mons. Heřman Hannibal Blümegen | |
Církev | římskokatolická |
Předchůdce | Antonín Petr Příchovský z Příchovic |
Nástupce | Jan Ondřej Kayser z Kaysernu |
Svěcení | |
Biskupské svěcení | 27. května 1764 |
Vykonávané úřady a funkce | |
Zastávané úřady |
|
Zúčastnil se |
|
Osobní údaje | |
Datum narození | 1. července 1716 |
Místo narození | Vídeň Habsburská monarchie |
Datum úmrtí | 20. října 1774 (ve věku 58 let) |
Místo úmrtí | Brno Moravské markrabství |
Vyznání | římskokatolické |
Příbuzní | Jan Kryštof Blümegen a Jindřich Kajetán Blümegen (sourozenci) |
Povolání | Římskokatolický duchovní |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Heřman Hannibal svobodný pán Blümegen (1. června 1716, Vídeň – 20. října 1774, Brno[1]), byl římskokatolický duchovní, kanovník a prelát olomoucké a brněnské kapituly, který se roku 1763 stal biskupem královéhradeckým.
Rodina
Jeho otec se jmenoval Heřman Jošt svobodný pán Blümegen, matka Isabela Marie Alžběta Jenovéfa z Deuringu. Heřman měl sedm sourozenců:
- Antonie Františka † 1719,
- Marie Josefa * 12.4.1709, † 1760,
- Marie Anna Antonie * 12. 7. 1712, † 20. 12. 1767, abatyše klarisek ve Vídni,
- Jindřich Kajetán Pavel * 29. 6. 1715, † 30. 7. 1788, jeho manželkou byla Marie Antonie Anna Chorinská z Ledské (* 2. 2. 1737), sestra pomocného královéhradeckého biskupa Matyáše Chorinského),
- Marie Anna * 4. 10. 1718, † 1774,
- Marie Jenovéfa * 8. 4. 1720, † 1789, dominikánka
- Jan Kryštof Jindřich Cyril Felix * 9. 7. 1722, † 1803.
Kariéra
Prelát, kanovník olomoucké Metropolitní kapituly u svatého Václava. Probošt brněnské Královské stoliční kapituly sv. Petra a Pavla, který se roku 1763 stal biskupem královéhradeckým. 5. listopadu 1763 ho za biskupa jmenovala královna Marie Terezie. Potvrzen 9. dubna 1764 byl 249. papežem Klementem XIII. Vysvěcen na biskupa 27. května a intronizován (nastolen) 15. srpna 1764. Využil práva, které měli biskupové v monarchii, že si mohli zvolit jeden den na oslavu významného světce. Proto 18. prosince 1772 vyhlásil druhého patrona diecéze sv. Jana Nepomuckého s oslavou svátku 16. května (1. patron sv. Klement v r. 1714, 3. patron sv. Vojtěch v r. 2000). V roce 1765 založil v královéhradecké diecézi 20 nových farností. Při obsazování těchto farností se dostal do sporu s kapitulou u Svatého Ducha. Spory vyvrcholily v roce 1767, kdy byl raněn mrtvicí. Přestěhoval se do Brna. Těžce nemocný si v roce 1765 zvolil za svého zástupce Matouše hraběte Chorinského barona z Ledské. Ten se za několik let stal světícím biskupem královéhradeckým a 1. biskupem brněnským. Biskup Heřman Hanibal dal v letech 1750–1766 postavit zámek ve Vizovicích. Zemřel v Brně, kde byl pohřben v kryptě kapituly sv. Petra a Pavla.
Reference
- ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnosti Brno (kostel sv.Petra a Pavla)
Literatura
- Aleš Zelenka: Hermann von Blümegen. In: Erwin Gatz: Die Bischöfe des Heiligen Römischen Reiches 1648–1803. Verlag Duncker & Humblot, Berlin 1990, S. 34–35, ISBN 3-428-06763-0.
- VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 5. sešit : Bi-Bog. Praha: Libri, 2006. 478-585 s. ISBN 80-7277-309-7. S. 570-571.
11. biskup královéhradecký | ||
---|---|---|
Předchůdce: Antonín Petr Příchovský z Příchovic |
1763-1774 Heřman Hannibal Blümegen |
Nástupce: Jan Ondřej Kayser z Kaysernu |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Heřman Hannibal Blümegen