Dějiny národu českého v Čechách a v Moravě: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m ext. odkaz pod článek
+vydávání čj vs. de (Kutnar), +nadpisy, -sporná věta nechtěl přes 1526
Řádek 1: Řádek 1:
'''Dějiny národu českého v Čechách a v Moravě''' je historické dílo [[František Palacký|Františka Palackého]]. První svazek napsal roku 1836, a to [[Němčina|německy]], česky vyšel [[18. březen|18. března]] [[1848]], přičemž na překladu spolupracoval [[Karel Jaromír Erben]].{{#tag:ref|„První svazky ''Dějin'' psal Palacký původně německy. [[Karel Jaromír Erben|K. J. Erben]] je zčásti překládal do češtiny a Palacký sám poté takto vyhotovené překlady '''přepracovával'''. (...) Nejedná se tedy o překlady v pravém smyslu slova a role K. J. Erbena jako překladatele by měla být v tomto smyslu také posuzována. Erbenův vliv na vyznění českého textu není zásadní (...) Nejnovější bádáni [[Jiří Kořalka|Jiřího Kořalky]] (zatím nepublikované) doložilo Erbenovu roli překladatele s jistotou pouze pro svazek 1/2. O tom, zda Erben překládal také část 1/1, se pouze uvažuje, ačkoli v obecném přesvědčení je tato představa zakořeněna a řada autorů ji stereotypně přebírá."<ref>JACQUES-PAJEROVÁ, Kateřina. ''Srovnávání Palackého výkladů vybraných témat v českém a německém vydání jeho „Českých dějin".'' Rigorózní diplomová práce. Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze. Ústav politologie. Praha 2002. 131 s. + přílohy. [Citovaný text je na str. 22.] [https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/3339/RPTX_2005_1_11210_ASZK00844_131865_0_26490.pdf?sequence=1 Dostupné online]</ref>|group="pozn."}} (První a druhý díl Palacký psal německy a později byl pořízen [[Čeština|český]] překlad, od třetího dílu psal česky a teprve následně překládal do němčiny).<ref>kol.: ''Československé dějiny v datech'', Praha, Svoboda 1987. Str. 269.</ref> Celkem mělo dílo pět svazků. Mapovalo české dějiny od dob mýtických do roku 1526, tedy do nástupu [[Habsburkové|Habsburků]] na český trůn. Dále Palacký pokračovat nechtěl s odůvodněním, že by mu habsburská [[cenzura]] stejně nedovolila napsat pravdu.
'''''Dějiny národu českého v Čechách a v Moravě''''' je životní historické dílo [[František Palacký|Františka Palackého]] česky publikované v letech 1848–1872. Celkem pět svazků mapuje české dějiny od dob mýtických do roku [[1526]], tedy do nástupu [[Habsburkové|Habsburků]] na český trůn.
== Vydání a obsah ==
Původně začal Palacký své dílo vydávat roku 1836 německy pod názvem '''''Geschichte von Böhmen''''' (Dějiny Čech). Česky vyšel první díl [[18. březen|18. března]] [[1848]], přičemž na překladu spolupracoval [[Karel Jaromír Erben]].{{#tag:ref|„První svazky ''Dějin'' psal Palacký původně německy. [[Karel Jaromír Erben|K. J. Erben]] je zčásti překládal do češtiny a Palacký sám poté takto vyhotovené překlady '''přepracovával'''. (...) Nejedná se tedy o překlady v pravém smyslu slova a role K. J. Erbena jako překladatele by měla být v tomto smyslu také posuzována. Erbenův vliv na vyznění českého textu není zásadní (...) Nejnovější bádáni [[Jiří Kořalka|Jiřího Kořalky]] (zatím nepublikované) doložilo Erbenovu roli překladatele s jistotou pouze pro svazek 1/2. O tom, zda Erben překládal také část 1/1, se pouze uvažuje, ačkoli v obecném přesvědčení je tato představa zakořeněna a řada autorů ji stereotypně přebírá."<ref>JACQUES-PAJEROVÁ, Kateřina. ''Srovnávání Palackého výkladů vybraných témat v českém a německém vydání jeho „Českých dějin".'' Rigorózní diplomová práce. Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze. Ústav politologie. Praha 2002. 131 s. + přílohy. [Citovaný text je na str. 22.] [https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/3339/RPTX_2005_1_11210_ASZK00844_131865_0_26490.pdf?sequence=1 Dostupné online]</ref>|group="pozn."}} První a druhý díl Palacký psal německy a později byl pořízen [[Čeština|český]] překlad, od třetího dílu psal česky a teprve následně překládal do němčiny.<ref>kol.: ''Československé dějiny v datech'', Praha, Svoboda 1987. Str. 269.</ref> První české i méně obsáhlé německé vydání bylo dokončeno roku 1867. Období husitsví, které Palacký sepisoval za [[Bachův absolutismus|Bachova absolutismu]], zásadně přepracoval a ve třech svazcích znovu vydal v letech 1870–1872. Konečnou redakci Dějin připravil po Palackého smrti v letech 1876–1878 [[Josef Kalousek]].<ref>Kutnar (1997), s. 217</ref>


1. díl se věnuje událostem do roku 1125, 2. díl letům 1125–1403, 3. díl období 1403–1439, 4. díl rokům 1439–1471 a 5. díl popisuje historii z let 1471–1526.
1. díl se věnuje událostem do roku 1125, 2. díl letům 1125–1403, 3. díl období 1403–1439, 4. díl rokům 1439–1471 a 5. díl popisuje historii z let 1471–1526.


== Význam a hodnocení ==
Kniha měla mimořádný dopad na český veřejný prostor a na proces formování moderního českého národa. Palacký v ní představil koncepci národních dějin, a tím svého druhu koncepci národa. Někdy se hovoří i o "Palackého koncepci dějin" (navazoval na ni především [[Tomáš Garrigue Masaryk|Tomáš G. Masaryk]]). Revoluční bylo již to, jak Palacký vymezil téma práce - [[český národ]] viděl jako jednotku nezávislou na němectví a [[Svatá říše římská|německé říši]] a vždy se s němectvím potýkající a snažící se vůči němu vyhranit - to byl pro německé historiky té doby šok. Druhá ideologická linie spočívala v tom, že [[Slované|slovanství]] mu bylo symbolem demokratičnosti, kdežto [[Germáni|germánství]] principem autoritářským. Třetí, nejčastěji diskutovaný pilíř Palackého koncepce dějin bylo vyzdvižení "[[Protestantismus|protestantské]] linie" v českých dějinách ([[Jan Hus|Hus]], [[husitství]], [[Petr Chelčický|Chelčický]], [[Jan Amos Komenský|Komenský]]). Husitství (jemuž se věnoval ve třetím díle) Palacký považoval za vrchol a jádro národních dějin.<ref>http://www.ceskatelevize.cz/ct24/archiv/1460147-zacaly-vychazet-palackeho-dejiny-naroda-ceskeho</ref>
Kniha měla mimořádný dopad na český veřejný prostor a na proces formování moderního českého národa. Palacký v ní představil koncepci národních dějin, a tím svého druhu koncepci národa. Někdy se hovoří i o "Palackého koncepci dějin" (navazoval na ni především [[Tomáš Garrigue Masaryk|Tomáš G. Masaryk]]). Revoluční bylo již to, jak Palacký vymezil téma práce - [[český národ]] viděl jako jednotku nezávislou na němectví a [[Svatá říše římská|německé říši]] a vždy se s němectvím potýkající a snažící se vůči němu vyhranit - to byl pro německé historiky té doby šok. Druhá ideologická linie spočívala v tom, že [[Slované|slovanství]] mu bylo symbolem demokratičnosti, kdežto [[Germáni|germánství]] principem autoritářským. Třetí, nejčastěji diskutovaný pilíř Palackého koncepce dějin bylo vyzdvižení "[[Protestantismus|protestantské]] linie" v českých dějinách ([[Jan Hus|Hus]], [[husitství]], [[Petr Chelčický|Chelčický]], [[Jan Amos Komenský|Komenský]]). Husitství (jemuž se věnoval ve třetím díle) Palacký považoval za vrchol a jádro národních dějin.<ref>http://www.ceskatelevize.cz/ct24/archiv/1460147-zacaly-vychazet-palackeho-dejiny-naroda-ceskeho</ref>
{{Citát v rámečku|Opět i rokem 1848 navazovali jsme snahami humanitními na naši minulost reformační (...) Právě roku 1848 vyšel českým jazykem prvý svazek českých dějin — významná to předzvěst Palackého programu politického. Palackého čin národní byl, že nám v plném dosahu uvědomil smysl našich dějin — stavě nám za ideál snažení našich [[Jednota bratrská|Českých bratří]] (...) Palacký nám ukázal vlastní minulost českou, ukázal nám, co v historii jsme vykonali velikého i malého, Palacký svazoval přítomnost k minulosti, a tak dotvrdil dílo [[Josef Dobrovský|Dobrovského]] a ostatních křisitelů. Palacký se tím stal zakladatelem národního programu českého, stal se vůdcem a Otcem národa.|[[Tomáš Garrigue Masaryk]]|[[Česká otázka]]<ref>MASARYK, Tomáš Garrigue. ''Česká otázka: snahy a tužby národního obrození''. 7. vyd., v Melantrichu 1. vyd. Praha: Melantrich, 1969. 271 s. [Citovaný text je na str. 100–101.]</ref>|}}
{{Citát v rámečku|Opět i rokem 1848 navazovali jsme snahami humanitními na naši minulost reformační (...) Právě roku 1848 vyšel českým jazykem prvý svazek českých dějin — významná to předzvěst Palackého programu politického. Palackého čin národní byl, že nám v plném dosahu uvědomil smysl našich dějin — stavě nám za ideál snažení našich [[Jednota bratrská|Českých bratří]] (...) Palacký nám ukázal vlastní minulost českou, ukázal nám, co v historii jsme vykonali velikého i malého, Palacký svazoval přítomnost k minulosti, a tak dotvrdil dílo [[Josef Dobrovský|Dobrovského]] a ostatních křisitelů. Palacký se tím stal zakladatelem národního programu českého, stal se vůdcem a Otcem národa.|[[Tomáš Garrigue Masaryk]]|[[Česká otázka]]<ref>MASARYK, Tomáš Garrigue. ''Česká otázka: snahy a tužby národního obrození''. 7. vyd., v Melantrichu 1. vyd. Praha: Melantrich, 1969. 271 s. [Citovaný text je na str. 100–101.]</ref>|}}

== Odkazy ==
== Odkazy ==
=== Poznámky ===
=== Poznámky ===
Řádek 10: Řádek 15:
=== Reference ===
=== Reference ===
<references />
<references />

=== Literatura ===
=== Literatura ===
* [[Jiří Kořalka|KOŘALKA, Jiří]]. ''František Palacký: (1798-1876): životopis.'' Vyd. 1. Praha: Argo, 1998. 661 s. ISBN 80-7203-125-2.
* [[Jiří Kořalka|KOŘALKA, Jiří]]. ''František Palacký: (1798-1876): životopis.'' Vyd. 1. Praha: Argo, 1998. 661 s. ISBN 80-7203-125-2.
* {{Citace monografie|příjmení=Kutnar|jméno=František|odkaz na autora=František Kutnar|příjmení2=Marek|jméno2=Jaroslav|odkaz na autora2=Jaroslav Marek|titul=Přehledné dějiny českého a slovenského dějepisectví: Od počátku národní kultury až do sklonku třicátých let 20. století|vydání=2|místo=Praha|vydavatel=Nakladatelství Lidové noviny|rok=1997|isbn=80-7106-252-9|poznámka=|strany=217, 223–230|jazyk=}}

* [[Josef Válka|VÁLKA, Josef]]. ''František Palacký – historik''. In: MYŠKA, Milan, ed. ''Památník Palackého: 1798-1968''. Vyd. 1. Ostrava: Profil, 1968. 80 s. cnb000448315. [Studie J. Války je na str. 31–59.]
* [[Josef Válka|VÁLKA, Josef]]. ''František Palacký – historik''. In: MYŠKA, Milan, ed. ''Památník Palackého: 1798-1968''. Vyd. 1. Ostrava: Profil, 1968. 80 s. cnb000448315. [Studie J. Války je na str. 31–59.]



Verze z 27. 6. 2019, 16:47

Dějiny národu českého v Čechách a v Moravě je životní historické dílo Františka Palackého česky publikované v letech 1848–1872. Celkem pět svazků mapuje české dějiny od dob mýtických do roku 1526, tedy do nástupu Habsburků na český trůn.

Vydání a obsah

Původně začal Palacký své dílo vydávat roku 1836 německy pod názvem Geschichte von Böhmen (Dějiny Čech). Česky vyšel první díl 18. března 1848, přičemž na překladu spolupracoval Karel Jaromír Erben.[pozn. 1] První a druhý díl Palacký psal německy a později byl pořízen český překlad, od třetího dílu psal česky a teprve následně překládal do němčiny.[2] První české i méně obsáhlé německé vydání bylo dokončeno roku 1867. Období husitsví, které Palacký sepisoval za Bachova absolutismu, zásadně přepracoval a ve třech svazcích znovu vydal v letech 1870–1872. Konečnou redakci Dějin připravil už po Palackého smrti v letech 1876–1878 Josef Kalousek.[3]

1. díl se věnuje událostem do roku 1125, 2. díl letům 1125–1403, 3. díl období 1403–1439, 4. díl rokům 1439–1471 a 5. díl popisuje historii z let 1471–1526.

Význam a hodnocení

Kniha měla mimořádný dopad na český veřejný prostor a na proces formování moderního českého národa. Palacký v ní představil koncepci národních dějin, a tím svého druhu koncepci národa. Někdy se hovoří i o "Palackého koncepci dějin" (navazoval na ni především Tomáš G. Masaryk). Revoluční bylo již to, jak Palacký vymezil téma práce - český národ viděl jako jednotku nezávislou na němectví a německé říši a vždy se s němectvím potýkající a snažící se vůči němu vyhranit - to byl pro německé historiky té doby šok. Druhá ideologická linie spočívala v tom, že slovanství mu bylo symbolem demokratičnosti, kdežto germánství principem autoritářským. Třetí, nejčastěji diskutovaný pilíř Palackého koncepce dějin bylo vyzdvižení "protestantské linie" v českých dějinách (Hus, husitství, Chelčický, Komenský). Husitství (jemuž se věnoval ve třetím díle) Palacký považoval za vrchol a jádro národních dějin.[4]

Opět i rokem 1848 navazovali jsme snahami humanitními na naši minulost reformační (...) Právě roku 1848 vyšel českým jazykem prvý svazek českých dějin — významná to předzvěst Palackého programu politického. Palackého čin národní byl, že nám v plném dosahu uvědomil smysl našich dějin — stavě nám za ideál snažení našich Českých bratří (...) Palacký nám ukázal vlastní minulost českou, ukázal nám, co v historii jsme vykonali velikého i malého, Palacký svazoval přítomnost k minulosti, a tak dotvrdil dílo Dobrovského a ostatních křisitelů. Palacký se tím stal zakladatelem národního programu českého, stal se vůdcem a Otcem národa.

Tomáš Garrigue Masaryk, Česká otázka[5]

Odkazy

Poznámky

  1. „První svazky Dějin psal Palacký původně německy. K. J. Erben je zčásti překládal do češtiny a Palacký sám poté takto vyhotovené překlady přepracovával. (...) Nejedná se tedy o překlady v pravém smyslu slova a role K. J. Erbena jako překladatele by měla být v tomto smyslu také posuzována. Erbenův vliv na vyznění českého textu není zásadní (...) Nejnovější bádáni Jiřího Kořalky (zatím nepublikované) doložilo Erbenovu roli překladatele s jistotou pouze pro svazek 1/2. O tom, zda Erben překládal také část 1/1, se pouze uvažuje, ačkoli v obecném přesvědčení je tato představa zakořeněna a řada autorů ji stereotypně přebírá."[1]

Reference

  1. JACQUES-PAJEROVÁ, Kateřina. Srovnávání Palackého výkladů vybraných témat v českém a německém vydání jeho „Českých dějin". Rigorózní diplomová práce. Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze. Ústav politologie. Praha 2002. 131 s. + přílohy. [Citovaný text je na str. 22.] Dostupné online
  2. kol.: Československé dějiny v datech, Praha, Svoboda 1987. Str. 269.
  3. Kutnar (1997), s. 217
  4. http://www.ceskatelevize.cz/ct24/archiv/1460147-zacaly-vychazet-palackeho-dejiny-naroda-ceskeho
  5. MASARYK, Tomáš Garrigue. Česká otázka: snahy a tužby národního obrození. 7. vyd., v Melantrichu 1. vyd. Praha: Melantrich, 1969. 271 s. [Citovaný text je na str. 100–101.]

Literatura

  • VÁLKA, Josef. František Palacký – historik. In: MYŠKA, Milan, ed. Památník Palackého: 1798-1968. Vyd. 1. Ostrava: Profil, 1968. 80 s. cnb000448315. [Studie J. Války je na str. 31–59.]

Externí odkazy