Lhota (Vyškov): Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
dopl.
→‎Osobnosti: refy na osobnosti
Řádek 115: Řádek 115:
S obcí jsou spjaty tyto osobnosti:
S obcí jsou spjaty tyto osobnosti:
* Oldřich Skácel (1908–2002) místní rodák, který byl válečný hrdina, plukovník a čestný občan Vyškova a Jablonce nad Nisou. Byl též držitelem vyznamenání Řádu Bílého lva III. třídy za obranu vlasti. <ref>{{Citace elektronické monografie
* Oldřich Skácel (1908–2002) místní rodák, který byl válečný hrdina, plukovník a čestný občan Vyškova a Jablonce nad Nisou. Byl též držitelem vyznamenání Řádu Bílého lva III. třídy za obranu vlasti. <ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Kozelka Václav
| titul = Oldřich Skácel
| url = http://lhota.vaclavkozelka.cz/people/view/id/30
| url = http://lhota.vaclavkozelka.cz/people/view/id/30
| datum přístupu = 2019-01-27
| datum přístupu = 2019-01-27
| vydavatel = Lhoty / Lehoty
| vydavatel = Kozelka Václav - Lhoty / Lehoty
}}</ref>
}}</ref>
* František Uhlíř (1900-1980) byl kněz, učitel a politik. Zemřel v kanadské emigraci. <ref>{{Citace elektronické monografie
* František Uhlíř (1900-1980) byl kněz, učitel a politik. Zemřel v kanadské emigraci. <ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Kolařík Jan
| titul = František Uhlíř
| url = http://www.lhotauvyskova.cz/historie/
| url = http://lhota.vaclavkozelka.cz/people/view/id/29
| datum přístupu = 2019-01-27
| datum přístupu = 2019-01-27
| vydavatel = osada Lhota
| vydavatel = Kozelka Václav - Lhoty / Lehoty
}}</ref>
}}</ref>


Verze z 27. 1. 2019, 13:06

Další významy jsou uvedeny na stránce Lhota (rozcestník).

Šablona:Infobox - sídlo Bývalá obec Lhota, dnes část města Vyškov, leží 6 km na severozápad od Vyškova. Obec byla sloučena s Pařezovicemi a roku 1964 s Rychtářovem. Poté se všechny tři osady staly součástí Vyškova.

Název

Osady zvané Lhota byly zakládány v průběhu 13. a v první polovině 14. století. Obyvatelelé těchto vesnic byli na určitou dobu tj. lhůtu (staročesky lhota, lhóta ve významu polehčení, osvobození) osvobozeni od všech platů za to, že vykáceli les a přeměnili ho v pole.[1]

Historie

V roce 1517 žilo v obci Lhota 19 lidí. V letech 1656–1675 se ve Lhotě nacházelo 30 domů, ale jen 16 obydlených. V roce 1718 bylo ve Lhotě evidováno 14 stavení v součtu s usedlostmi i domky bez polí. V dalších letech začal narůstat, v roce 1834 zde bydlelo 311 obyvatel. Samostatnou politickou obcí se Lhota stala v roce 1850, kdy se starostou stal Jan Kylián a radními Ondřej Formánek a Pavel Kala. V roce 1888 zde byla založena škola a v roce 1919 organizace TJ Sokol Lhota. Za druhé světové války byla Lhota jako jedna z dalších 33 obcí určena k vystěhování. Sloužila jako cvičiště a střelnice pro německé vojáky. Všech 150 rodin se do obce mohlo vrátit až v květnu 1945. V roce 1957 zde bylo založeno JZD. V roce 1964 byla vesnice sloučena s Rychtářovem. Později se stala součástí města Vyškova.[2]

Související informace naleznete také v článku Přehled stěhování 33 obcí Drahanské vrchoviny (1940–1945).
  • 1. Kaple na návsi
    1. Kaple na návsi
  • 2. Litinový kříž (1891)
    2. Litinový kříž (1891)
  • 3. Kamenný kříž
    3. Kamenný kříž

Obyvatelstvo

Místní část Lhota 1850 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel celá obec 549 390 416 455 466 520 493 539 307 362 344 328 348 356 352
Počet domů celá obec - 54 59 64 74 84 87 110 106 125 92 99 124 128 132

Náboženský život

Lhota patří k sídlu římskokatolické farnosti Vyškov-Dědice. Ta je součástí Vyškovského děkanátu Olomoucké arcidiecéze v  Moravské provincii. Území zdejší farnosti zahrnuje nejen oblast Dědic a Lhoty, ale i dědické osady Hamiltony, Pazderny, Opatovic, Radslavic a Radslaviček.[3] Hlavním duchovním stánkem farnosti je Kostel Nejsvětější Trojice v  centru Dědic. Místním farářem a administrátorem excurendo je od července 2010 ThLic. ICLic. František Cinciala.[4]

Společnost

Sport

Cyklotrasy vedoucí skrze Dědice
Cyklistická trasa 5029 5029 Úsobrno – Snovídky

Osadou Lhota prochází dálková cyklotrasa č.5029 Snovídky-Úsborno, která je dlouhá 82,5 km a spojuje Chřiby a Litenčickou pahorkatinu.[5] Turistické pěší trasy samotnou Lhotou neprocházejí. Nejblíže je severní červená trasa č.0508 (18km) červená turistická značka vedoucí Hamiltonským údolím přes Rychtářov, Hrádek na Roviny (rozc.). Další trasa modrá turistická značka modrá č.2060 vede jižně z Dědic přes Opatovice, okolo přehrady do Ruprechtova. [6]

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Vyškově.
  • Pomník památce padlých za první světové války před kaplí
  • Boží muka u školy z počátku 19. století.
  • Kaple na návsi
  • Litinový kříž z roku 1891
  • Kamenný kříž

Osobnosti

S obcí jsou spjaty tyto osobnosti:

  • Oldřich Skácel (1908–2002) místní rodák, který byl válečný hrdina, plukovník a čestný občan Vyškova a Jablonce nad Nisou. Byl též držitelem vyznamenání Řádu Bílého lva III. třídy za obranu vlasti. [7]
  • František Uhlíř (1900-1980) byl kněz, učitel a politik. Zemřel v kanadské emigraci. [8]

Odkazy

Reference

  1. ↑ OLIVOVÁ-NEZBEDOVÁ, Libuše. Pomístní jména v Čechách : o čem vypovídají jména polí, luk, lesů, hor, vod a cest. 1. vyd. Praha: Academia : Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, 1995. 
  2. ↑ Historie obce Lhota [online]. Lhota: Jan Kolařík [cit. 2016-12-25]. Dostupné online. 
  3. ↑ Actapublica Dědice [online]. Brno: Moravský zemský archiv v Brně [cit. 2015-01-28]. Dostupné online. 
  4. ↑ Arcidiecéze olomoucká – Farnost Dědice [online]. Olomouc: Arcidiecéze olomoucká [cit. 2015-01-28]. Dostupné online. 
  5. ↑ 5029 (Snovídky – Úsobrno) [online]. Vyškov: Cyklo-jižní-morava [cit. 2016-12-28]. Dostupné online. 
  6. ↑ Plánovač tras KČT (Vyškov) [online]. Vyškov: KČT [cit. 2016-12-28]. Dostupné online. 
  7. ↑ Oldřich Skácel [online]. Kozelka Václav - Lhoty / Lehoty [cit. 2019-01-27]. Dostupné online. 
  8. ↑ František Uhlíř [online]. Kozelka Václav - Lhoty / Lehoty [cit. 2019-01-27]. Dostupné online. 

Literatura

  • NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Vyškovsko. Brno: Muzejní spolek Brno, 1965. 
  • KOTULÁN, Vladimír. Vyškovská zastavení. Vyškov: Město Vyškov, 2003. ISBN 80-239-3257-8. S. 94. 
  • Vyškov Dějiny města. Vyškov: Město Vyškov, 2016. ISBN 978-80-906656-0-6. S. 944. 

Externí odkazy

Růžice kompasu Pařezovice, Rychtářov Vojenský újezd Březina, Hamiltony, Radslavice, Zelená Hora Růžice kompasu
Ježkovice Sever Hamiltony
Západ   Lhota   Východ
Jih
Račice-Pístovice Opatovice Dědice
Město Vyškov

k. ú. Vyškov (Vyškov-Město • Vyškov-Předměstí • Křečkovice • Brňany • Nouzka • Nosálovice • Dědice-část) • k. ú. Dědice u Vyškova (Dědice-část • Pazderna • Hamiltony) • k. ú. Lhota (Lhota • Pařezovice) • Opatovice • Rychtářov

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Lhota_(Vyškov)&oldid=16892818“