Luková (Manětín): Porovnání verzí
→Historie: +Tabulka počtu obyvatel |
Výměna fotografie v IB, commonscat z WD, portály |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - sídlo |
{{Infobox - sídlo |
||
| název = Luková |
| název = Luková |
||
| obrázek = Luková |
| obrázek = Luková 2018-10-07 Celkový pohled 2.jpg |
||
| popisek = |
| popisek = Vesnice od jihovýchodu |
||
| charakter = malá vesnice |
| charakter = malá vesnice |
||
| počet obyvatel = 4 |
| počet obyvatel = 4 |
||
| Řádek 51: | Řádek 51: | ||
== Externí odkazy == |
== Externí odkazy == |
||
* {{Commonscat |
* {{Commonscat}} |
||
{{Pahýl}} |
{{Pahýl}} |
||
{{Části české obce}} |
{{Části české obce}} |
||
{{Portály|Česko|Geografie}} |
|||
[[Kategorie:Vesnice v okrese Plzeň-sever]] |
[[Kategorie:Vesnice v okrese Plzeň-sever]] |
||
Verze z 8. 10. 2018, 21:54
Šablona:Infobox - sídlo Luková (německy Lukowa, Luk) je vesnice v severozápadní části okresu Plzeň-sever, část obce Manětín. Katastrální území Luková u Manětína zaujímá 318,49 ha[1] a PSČ všech adres je 331 62. V roce 2011 zde trvale žili čtyři obyvatelé.[2]
Luková leží na jihozápadním svahu kopce, převážně nad levým břehem Lukovského potoka, 6 km severozápadně od Manětína, v nadmořské výšce 500 m. Na severu sousedí s Domašínem, na jihu s Mezím a na jihozápadě s Zhořcem. Severozápadně od vsi je výrazný kuželovitý Zbraslavský vrch sopečného původu.
Historie
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 122 | 113 | 127 | 131 | 108 | 107 | 135 | 41 | 68 | 41 | 26 | 6 | 7 | 4 | 7 |
| Počet domů | 19 | 20 | 22 | 21 | 22 | 20 | 20 | 10 | 10 | 10 | 9 | 4 | 8 | 10 | 9 |
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1115.[5]
Pamětihodnosti
Kostel svatého Jiří – nachází se v havarijním stavu, stal se však atrakcí pro turisty z celého světa poté, co v něm byla instalována expozice 32 sádrových soch. Sochy jsou dílem bakalářské práce studenta Fakulty designu a umění (ZČÚ v Plzni) Jakuba Hadravy. Postavy věřících, které postávají mezi lavicemi nebo v nich dokonce sedí, si návštěvníci překřtili na duchy. Sádrové postavy mají představovat sudetské Němce, kteří se do kostela chodili každou neděli modlit. Výtěžek z dobrovolného vstupného je určen na záchranu kostela.[6][7]
Reference
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Katastrální území Luková u Manětína [online]. 2013-01-01 [cit. 2015-05-10]. Dostupné online.
- ↑ Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 250.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2015-12-21]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 316.
- ↑ http://m.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/274315-memento-minulosti-neme-postavy-nemcu-vynesly-kostelu-tisice/
- ↑ VAINDL, Ladislav. Kostel v zapadlé vsi se stal senzací, v lavicích tu sedí „duchové“. iDNES.cz [online]. 2014-10-31. Dostupné online.
Literatura
- PODLAHA, Antonín. Posvátná místa Království českého : Dějiny a popsání chrámů, kaplí, posvát. soch, klášterů i jiných pomníků katol. víry a nábožnosti v království Českém. Řada první : Arcidieceze pražská. Svazek 3. Vikariáty Kralovický, Vlašimský a Zbraslavský. Praha: Dědictví Svatojanské, 1909. (Posvátná místa Království českého). Dostupné online. Kapitola Luková (Lukov), fara, s. 39-41.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Luková na Wikimedia Commons
