Bubny

Nádraží Praha-Bubny

Bubny (německy Bubna) jsou bývalá vesnice severně od centra Prahy. Její katastrální území zahrnovalo především Letnou a okolí dnešní Bubenské ulice a nádraží Praha-Bubny, tedy dnešní západní část Holešovic. Od poloviny 18. století se rychle rozvíjely. V roce 1850 byly sloučeny s Holešovicemi do obce Holešovice-Bubny. V roce 1884 byly Holešovice-Bubny připojeny k Praze jako historicky první obec, která v době připojení nebyla městem, a staly se tak VII. pražskou částí. Od správní reformy v roce 1960 byla celá čtvrť přejmenována na Holešovice.

Historie

Bubny bývala ves rybářů nedaleko Prahy na levém břehu Vltavy, proti rozlehlému ostrovu Štvanice (kdysi soustava říčních ostrovů), poblíž brodu směřujícího z Poříčí přes ostrovy na levý břeh a dále na západ k Pražskému hradu. Ves Bubny je prvně připomínána v tzv. vyšehradském falzu z roku 1088. Brod u Bubnů je zmiňován k roku 1105, kdy jej použil kníže Svatopluk při svém tažení proti svému bratranci Bořivojovi II., usazenému na Hradě. Další historická zpráva zmiňuje ves Bubny k roku 1172 jako ves jistého Gumpolda.

Zasvěcení bubenského kostela sv. Klimenta je písemně zmíněno k roku 1298, avšak podle analogie s jinými kostely zasvěcenými stejnému patronovi vyplývá, že jde o stavbu o několik století starší. Další zmínka o bubenském kostelíku sv. Klimenta je k roku 1334. Bubny jsou zmiňovány také k r. 1261, kdy král Přemysl Otakar II. vystrojil dvoudenní hody „na poli řečeném Letné, které leží mezi vsemi řečeným Ovenec, Holišovice a Bubny“.

K letům 1620–30 spadajícím do období třicetileté války je uvedeno, že statek Bubny je v držení Albrechta z Valdštejna. Při švédském vpádu do Prahy v závěru války 1648 byl tento statek zpustošen a na bubenském hřbitově (vedle kostelíka sv. Klimenta) je dodnes udržován hrob jednoho z tehdejších obránců Prahy. Po skončení třicetileté války byl statek barokně přestavěn a ve vsi také obnovili pivovar. V letech 1659–77 se dočkal (dík hraběti Maxmiliánovi Martinicovi) své barokní přestavby i kostelík sv. Klimenta.

Po roce 1750 se začaly Bubny – zejména na území vymezeném dnešní ulicí Skaleckou, Strossmayerovým náměstím (dříve Bubenským náměstím), Bubenskou ulicí (nad stanicí metra Vltavská) a Vltavou rychle rozvíjet. V roce 1850 byly katastrální obce Bubny (zahrnující území dnešní Letné) a Holešovice sloučeny do jediné katastrální obce Holešovice-Bubny, a v roce 1884 se takto sloučená obec stala sedmou městskou čtvrtí – Prahou VII.

Při dalším rozvoji Prahy a jejích správních reformách vytratilo se jméno Bubny z názvu katastrálního území Holešovice-Bubny a od reformy v roce 1960 se pro stejné katastrální území užívá už jen název Holešovice. Většinu někdejšího katastrálního území Bubny znají dnešní Pražané spíše jako Letnou. Jméno Buben dnes připomíná Bubenská ulice a Bubenské nábřeží.

Literatura

• RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. Praha: Pavel Körber, 1903-1904. 1246 s. Dostupné online. Kapitola Bubny, s. 94-95. 

Související články

• Nádraží Praha-Bubny