Slovanský ostrov: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Cat-a-lot: odstranění kategorie Říční ostrovy Česka
ShadowRobot (diskuse | příspěvky)
m WPCleaner v1.43b - Fixed using WP:WCW (Odkaz shodný se svým popisem)
Řádek 1: Řádek 1:
{{Různé významy|redirect=Žofín|stránka=Žofín (rozcestník)}}
{{Různé významy|redirect=Žofín|stránka=Žofín (rozcestník)}}
[[Soubor:Slovansky ostrov 1.jpg|right|thumb|Hlavní [[Palác Žofín|Palác Žofín]] na Slovanském ostrově (pohled od jihu)]]
[[Soubor:Slovansky ostrov 1.jpg|right|thumb|Hlavní [[Palác Žofín]] na Slovanském ostrově (pohled od jihu)]]
[[Soubor:Slovanský ostrov a Masarykovo nábřeží.jpg|right|thumb|Pohled z Jiráskova mostu přes Šítkovský jez.]]
[[Soubor:Slovanský ostrov a Masarykovo nábřeží.jpg|right|thumb|Pohled z Jiráskova mostu přes Šítkovský jez.]]
[[Soubor:Zofin.jpg|right|thumb|Žofínský palác]]
[[Soubor:Zofin.jpg|right|thumb|Žofínský palác]]

Verze z 5. 10. 2017, 14:33

Na tento článek je přesměrováno heslo Žofín. Další významy jsou uvedeny na stránce Žofín (rozcestník).
Hlavní Palác Žofín na Slovanském ostrově (pohled od jihu)
Pohled z Jiráskova mostu přes Šítkovský jez.
Žofínský palác
Pomník Boženy Němcové

Slovanský ostrov (Žofín) je vltavský ostrov v Praze. Nachází se při pravém novoměstském břehu vedle Masarykova nábřeží, mezi Národním divadlem a Jiráskovým náměstím. Stojí na něm palác Žofín, Šítkovská vodárenská věž, částečně budova Spolku výtvarných umělců Mánes nad jezem, park a dětské hřiště. Na ostrov navazuje Šítkovský jez s plavební komorou s malým majákem.

Historie

Ostrov na Sadelerové prospektu Prahy z roku 1606 ještě není, vznikl postupnými nánosy půdy během 17. století. Na Hollarově panoramatu Prahy už je vidět písčina zarostlá křovím. Růst ostrova zřejmě urychlilo zřízení novoměstských mlýnů pod Zderazem. Usadili se zde barvíři, po kterých byl ostrov nazýván Barvířským; od roku 1760 dokonce ostrov vlastnil jeden z nich, barvíř kůží Josef Ignác Saenger. Po stoleté povodni z roku 1784 byl ostrov zpevněn zdí a byly zde vysázeny stromy, aby již další povodeň ostrov neodnesla. Měřil tehdy 150 x 100 metrů. Po té zde Jan František Engel (+1801) zřídil kartounku. Po něm se určitý čas vžilo označení Engelův, česky Andělův ostrov. Od roku 1813 zde byly zřízeny lázně[1].

Palác a české národní obrození

Podrobnější informace naleznete v článku Palác Žofín.

V letech 18361837 dal nový majitel Václav Antonín Novotný přestavět starý hostinec na zahradní restauraci. Od roku 1838 ostrov nese jméno podle rakouské arcivévodkyně Žofie, matky císaře Františka Josefa I.. V roce 1841 zde jezdila první lokomotiva s jedním vagónem pro dva pasažéry[2] Od 2. června roku 1848 se zde konal Slovanský sjezd, na který upomíná pamětní deska. V roce 1884 ostrov vykoupila pražská obec a přestavěla (hlavní budovu) podle návrhu Jindřicha Fialky. Až do postavení Obecního domu fungoval ostrov jako nejvýznamnější centrum českého společenského a politického života.

Od roku 1918

V roce 1918 se zde nacházelo sídlo Vojenského velitelství Národního výboru. V roce 1930 byla na jižním konci ostrova v těsném sousedství Šítkovské vodárenské věže vybudována spolková budova SVU Mánes se známou výstavní síní a uměleckou kavárnou. Poslední parkové úpravy jsou dílem architekta Josefa Šrámka. V roce 1948 byl ostrov v blízkosti pražského Národního divadla spojen s pobřežím novým mostem. Na ostrově stojí pomník Boženy Němcové.

Současnost

Ostrov včetně budov byl zasažen povodněmi v roce 2002, objekty byly znovu zprovozněny v září 2003 a následně upraveno zábradlí mostu. Další povodeň zaplavila most roku 2013. Budovu Žofínského paláce vlastní soukromý majitel, nadále se v ní konají různé společenské akce (plesy, koncerty, sjezdy politických stran, ale i svatby).

Další názvy

  • Barvířský ostrov
  • Šítkovský ostrov
  • Engelův ostrov
  • Žofínský ostrov, Žofín

Odkazy

Reference

  1. Emanuel Poche, Prahou krok za krokem., 4.vydání, Panorama Praha 1978, s. 155-156
  2. Marek Lašťovka a kol.: Pražský uličník II., Praha 1998, s. 191.

Literatura

  • Marek Lašťovka, Václav Ledvinka a kol.: Pražský uličník : Encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství, díl II. O-Ž. Libri : Praha 1998, s. 190-191.
  • Jaroslav Láník: Historie a současnost podnikání v Praze, díl pátý. Městské knihy, Žehušice 2006.

Související články

Externí odkazy