Sjednocená východoindická společnost: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy
Řádek 1: Řádek 1:
[[Soubor:VOC.svg|thumb|Logo nizozemské Východoindické společnosti]]
[[Soubor:VOC.svg|náhled|Logo nizozemské Východoindické společnosti]]
'''Nizozemská Východoindická společnost''' ([[nizozemština|nizozemsky]] ''Vereenigte Oost-Indische Compagnie'') byla založena v roce [[1602]]. Koncem 16. století ovládali Portugalci v oblasti [[Indický oceán|Indického oceánu]] obchod s [[koření]]m, na kterém chtěli získat účast nizozemští mořeplavci. Za účelem rozdělení rizika a zisku spojeného s obchodováním s východní [[Indie|Indií]] založili bohatí obchodníci z [[Amsterdam]]u tzv. ''Sjednocenou východoindickou společnost''.
'''Nizozemská Východoindická společnost''' ([[nizozemština|nizozemsky]] ''Vereenigte Oost-Indische Compagnie'') byla založena v roce [[1602]]. Koncem 16. století ovládali Portugalci v oblasti [[Indický oceán|Indického oceánu]] obchod s [[koření]]m, na kterém chtěli získat účast nizozemští mořeplavci. Za účelem rozdělení rizika a zisku spojeného s obchodováním s východní [[Indie|Indií]] založili bohatí obchodníci z [[Amsterdam]]u tzv. ''Sjednocenou východoindickou společnost''.


Řádek 6: Řádek 6:


== Historie ==
== Historie ==
Jelikož se mezi léty 1595 - 1601 vypravilo na 16 obchodních expedic a většina z nich se vrátila s cenným nákladem, nastal úpadek cen koření v Nizozemsku a přitom nárůst výkupních cen v Asii, což mělo za následek nerentabilitu podnikání v tomto oboru. Z rozhodnutí [[generální stavy|generálních stavů]] Nizozemské republiky byla tedy založena jednotná společnost - Vereenigte Oost-Indische Compagnie. Této společnosti byl od vlády zaručen obchodní monopol mezi [[Mys Dobré naděje|mysem Dobré naděje]] a [[Magalhãesův průliv|Magellanovým průlivem]] s právem uzavírat smlouvy se sousedními [[Stát|státy]], v nových oblastech jmenovat správní úředníky a udržovat [[ozbrojené síly]]. První ztráta území pro Portugalce přišla v roce [[1603]], kdy Nizozemci zabrali [[ostrov Ambon]]. V letech [[1605]] a [[1606]] získali [[Molucké ostrovy]] a v roce [[1641]] [[Malakka (město)|Malaku]] v [[Malajsie|Malajsii]]. Poražení Portugalců v roce [[1756]] přineslo Nizozemcům vládu nad [[Cejlon]]em, s jeho drahými kameny, [[Perla|perlami]] a [[Skořice|skořicí]], v letech [[1661]]-[[1663]] je vyhnali i z [[Kóčin]]u a [[Kalikat]]u v Indii. Do roku [[1755]] získali Nizozemci kontrolu nad většinou ostrova [[Jáva|Jávy]]. Východoindická společnost také založila vlastní osadu na mysu Dobré naděje - [[Kapské Město|Kaapstad]].
Jelikož se mezi léty 1595 - 1601 vypravilo na 16 obchodních expedic a většina z nich se vrátila s cenným nákladem, nastal úpadek cen koření v Nizozemsku a přitom nárůst výkupních cen v Asii, což mělo za následek nerentabilitu podnikání v tomto oboru. Z rozhodnutí [[generální stavy|generálních stavů]] Nizozemské republiky byla tedy založena jednotná společnost - Vereenigte Oost-Indische Compagnie. Této společnosti byl od vlády zaručen obchodní monopol mezi [[Mys Dobré naděje|mysem Dobré naděje]] a [[Magalhãesův průliv|Magellanovým průlivem]] s právem uzavírat smlouvy se sousedními [[stát]]y, v nových oblastech jmenovat správní úředníky a udržovat [[ozbrojené síly]]. První ztráta území pro Portugalce přišla v roce [[1603]], kdy Nizozemci zabrali [[ostrov Ambon]]. V letech [[1605]] a [[1606]] získali [[Molucké ostrovy]] a v roce [[1641]] [[Malakka (město)|Malaku]] v [[Malajsie|Malajsii]]. Poražení Portugalců v roce [[1756]] přineslo Nizozemcům vládu nad [[Cejlon]]em, s jeho drahými kameny, [[perla]]mi a [[Skořice|skořicí]], v letech [[1661]]-[[1663]] je vyhnali i z [[Kóčin]]u a [[Kalikat]]u v Indii. Do roku [[1755]] získali Nizozemci kontrolu nad většinou ostrova [[Jáva|Jávy]]. Východoindická společnost také založila vlastní osadu na mysu Dobré naděje - [[Kapské Město|Kaapstad]].


V 18. století se z loďařské obchodní společnosti stala oblastní správa zabývající se zemědělskou výrobou. Ta začala dodávat do [[Evropa|Evropy]] produkty z [[Indonésie|indonéských ostrovů]]. I přesto společnost pomalu upadala. Její monopol začali nejdříve narušovat pašeráci a po pařížské smlouvě v roce [[1784]] se přidali [[Britové]] z [[Britská Východoindická společnost|Britské východoindické společnosti]], kteří také získali právo obchodovat s Východní [[Indie|Indií]]. V roce [[1799]], kdy bylo [[Nizozemsko|Nizozemí]] podřízeno napoleonské [[Francie|Francii]], byla společnost definitivně zrušena nizozemskou vládou, která také převzala všechny její dluhy a majetek.
V 18. století se z loďařské obchodní společnosti stala oblastní správa zabývající se zemědělskou výrobou. Ta začala dodávat do [[Evropa|Evropy]] produkty z [[Indonésie|indonéských ostrovů]]. I přesto společnost pomalu upadala. Její monopol začali nejdříve narušovat pašeráci a po pařížské smlouvě v roce [[1784]] se přidali [[Britové]] z [[Britská Východoindická společnost|Britské východoindické společnosti]], kteří také získali právo obchodovat s Východní [[Indie|Indií]]. V roce [[1799]], kdy bylo [[Nizozemsko|Nizozemí]] podřízeno napoleonské [[Francie|Francii]], byla společnost definitivně zrušena nizozemskou vládou, která také převzala všechny její dluhy a majetek.
Řádek 25: Řádek 25:


{{Portály|Kolonialismus}}
{{Portály|Kolonialismus}}
{{Autoritní data}}


[[Kategorie:Dějiny Indie]]
[[Kategorie:Dějiny Indie]]

Verze z 5. 10. 2017, 08:49

Logo nizozemské Východoindické společnosti

Nizozemská Východoindická společnost (nizozemsky Vereenigte Oost-Indische Compagnie) byla založena v roce 1602. Koncem 16. století ovládali Portugalci v oblasti Indického oceánu obchod s kořením, na kterém chtěli získat účast nizozemští mořeplavci. Za účelem rozdělení rizika a zisku spojeného s obchodováním s východní Indií založili bohatí obchodníci z Amsterdamu tzv. Sjednocenou východoindickou společnost.

Předchůdci

První výprava nizozemských lodí do Asie začala v roce 1594, kdy se devět nizozemských kupců spojilo a založilo jednorázovou Společnost vzdálených zemí. Expedice sestávala ze čtyř lodí - Hollandia, Amsterdam, Mauritius a Duyfken pod velením Cornelise de Houtmann a Gerrita van Beuningen. Výprava vyplula 2. dubna 1595 z kotviště u ostrova Texel a zamířila do Indonésie. Po cestě většina posádky zahynula na kurdějě, přesto se expedice dostala do Bantamu na Jávě za 15 měsíců. Zde se dostala do střetu s místními domorodci a musela urychleně odplout. Pro nedostatek posádky byla dokonce opuštěna loď Amsterdam. Zpět do Nizozemska dorazila v roce 1597, cestu přežilo 87 námořníků z celkových 240. Finančně byla neúspěchem, ukázala však, že je možné využít cestu Portugalců kolem mysu Dobré naděje a dostat se tak do Indie a dále do Indonésie. Expedici v dalších šesti letech následovalo 15 výprav o celkovém počtu 65 lodí, sponzorovaných celkem 8 různými společnostmi.

Historie

Jelikož se mezi léty 1595 - 1601 vypravilo na 16 obchodních expedic a většina z nich se vrátila s cenným nákladem, nastal úpadek cen koření v Nizozemsku a přitom nárůst výkupních cen v Asii, což mělo za následek nerentabilitu podnikání v tomto oboru. Z rozhodnutí generálních stavů Nizozemské republiky byla tedy založena jednotná společnost - Vereenigte Oost-Indische Compagnie. Této společnosti byl od vlády zaručen obchodní monopol mezi mysem Dobré naděje a Magellanovým průlivem s právem uzavírat smlouvy se sousedními státy, v nových oblastech jmenovat správní úředníky a udržovat ozbrojené síly. První ztráta území pro Portugalce přišla v roce 1603, kdy Nizozemci zabrali ostrov Ambon. V letech 1605 a 1606 získali Molucké ostrovy a v roce 1641 Malaku v Malajsii. Poražení Portugalců v roce 1756 přineslo Nizozemcům vládu nad Cejlonem, s jeho drahými kameny, perlami a skořicí, v letech 1661-1663 je vyhnali i z Kóčinu a Kalikatu v Indii. Do roku 1755 získali Nizozemci kontrolu nad většinou ostrova Jávy. Východoindická společnost také založila vlastní osadu na mysu Dobré naděje - Kaapstad.

V 18. století se z loďařské obchodní společnosti stala oblastní správa zabývající se zemědělskou výrobou. Ta začala dodávat do Evropy produkty z indonéských ostrovů. I přesto společnost pomalu upadala. Její monopol začali nejdříve narušovat pašeráci a po pařížské smlouvě v roce 1784 se přidali Britové z Britské východoindické společnosti, kteří také získali právo obchodovat s Východní Indií. V roce 1799, kdy bylo Nizozemí podřízeno napoleonské Francii, byla společnost definitivně zrušena nizozemskou vládou, která také převzala všechny její dluhy a majetek.

Související články

Literatura

  • BATEMAN, G.; EGANOVÁ, V. Encyklopedie Zeměpis světa. [s.l.]: Barnes and Noble Inc., 1993. ISBN 80-901727-6-8. 
  • STANĚK, Karel. Soupeření Portugalců a Nizozemců o monopol v obchodu s kořením, 1601 - 1669. Historický obzor: časopis pro výuku dějepisu a popularizaci historie, 2011, 22 (7-8), s. 146-155. ISSN 1210-6097.
  • WANNER, Michal. Sedmiletá válka v Orientu. Praha: Libri, 2001. 255 s. ISBN 80-7277-034-9. 
  • WANNER, Michal. Říše koření, kalika a čaje: dvě století Nizozemské východoindické společnosti. Historický obzor, 2002, 13 (11/12), s. 242-253. ISSN 1210-6097.
  • PÍŠA, Rudolf. Byla první. Věstník MCP, 3/2012, s. 2-11 http://www.das-mcp.cz/muzeum/cz/vestnik/detail/id/33
  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Sjednocená východoindická společnost na Wikimedia Commons