Manon Lescaut (divadelní hra): Porovnání verzí

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Citát
Introus (diskuse | příspěvky)
1 118 editací
Řádek 31: Řádek 31:


===Příklady dalších divadelních, televizních a rozhlasových inscenací===
===Příklady dalších divadelních, televizních a rozhlasových inscenací===
* V roce [[1970]] vznikla televizní hra s mimořádným citem pro básnickou hodnotu. V titulní roli hraje [[Jana Preissová]], rytíře Des Grieux hraje [[Petr Štěpánek (herec)|Petr Štěpánek]].
* V roce [[1970]] vznikla v režii [[Josef Henke|Josefa Henkeho]] televizní inscenace s mimořádným citem pro básnickou hodnotu Nezvalovy hry. Titulní roli ztvárnila [[Jana Preissová]], rytíře des Grieux [[Petr Štěpánek (herec)|Petr Štěpánek]].
* Rozhlasová hra ''Manon Lescaut''. Rozhlasová úprava a režie [[Josef Henke]]. Hudba [[Petr Mandel]]. Dramaturgie Jana Weberová. Osoby a obsazení: Manon Lescaut ([[Iveta Dušková]]), Pierre, její opatrovník ([[Jaroslav Kepka]]), Marcela, její služka ([[Martina Delišová]]), rytíř des Grieux ([[Ivan Jiřík]]), Tiberge (Jan Šťastný), Duval ([[Vladimír Brabec]]), Duvalův sluha ([[Miroslav Středa]]), Duvalův syn ([[Ivan Trojan]]), Modesta ([[Hana Ševčíková]]), hostinský z Amiensu ([[Soběslav Sejk]]), velitel výpravy (Jiří Klem) a další. Natočeno v roce [[1999]] (95 min).<ref>[http://www.rozhlas.cz/vltava/literatura/_zprava/1514782 Vítězslav Nezval: Manon Lescaut] na stránkách [[Český rozhlas|Českého rozhlasu]]</ref>
* Rozhlasová hra ''Manon Lescaut''. Rozhlasová úprava a režie [[Josef Henke]]. Hudba [[Petr Mandel]]. Dramaturgie Jana Weberová. Osoby a obsazení: Manon Lescaut ([[Iveta Dušková]]), Pierre, její opatrovník ([[Jaroslav Kepka]]), Marcela, její služka ([[Martina Delišová]]), rytíř des Grieux ([[Ivan Jiřík]]), Tiberge (Jan Šťastný), Duval ([[Vladimír Brabec]]), Duvalův sluha ([[Miroslav Středa]]), Duvalův syn ([[Ivan Trojan]]), Modesta ([[Hana Ševčíková]]), hostinský z Amiensu ([[Soběslav Sejk]]), velitel výpravy (Jiří Klem) a další. Natočeno v roce [[1999]] (95 min).<ref>[http://www.rozhlas.cz/vltava/literatura/_zprava/1514782 Vítězslav Nezval: Manon Lescaut] na stránkách [[Český rozhlas|Českého rozhlasu]]</ref>
* Historicky první uvedení na scéně pražského [[Národní divadlo|Národního divadla]] – I. premiéra [[11. únor|11. února]] [[2016]], II. premiéra [[12. únor|12. února]] [[2016]], režie [[Daniel Špinar]], dramaturgie Ilona Smejkalová, scéna Lucie Škandíková, kostýmy Marek Cpin, hudba Jiří Hájek. Osoby a obsazení: Manon Lescaut – [[Jana Pidrmanová]] / [[Pavlína Štorková]], Des Grieux – [[Patrik Děrgel]] / [[Vladimír Polívka (herec)|Vladimír Polívka]] j.&nbsp;h., Tiberge: [[Radúz Mácha]], Duval: [[Vladislav Beneš]]<ref> Informační zpravodaj Národního divadla, číslo 6, únor 2016, 133. sezona 2015–2016, str.&nbsp;6–8, 11, vyd. [[Národní divadlo]], Praha, [[2016]]</ref>
* Historicky první uvedení na scéně pražského [[Národní divadlo|Národního divadla]] – I. premiéra [[11. únor|11. února]] [[2016]], II. premiéra [[12. únor|12. února]] [[2016]], režie [[Daniel Špinar]], dramaturgie Ilona Smejkalová, scéna Lucie Škandíková, kostýmy Marek Cpin, hudba Jiří Hájek. Osoby a obsazení: Manon Lescaut – [[Jana Pidrmanová]] / [[Pavlína Štorková]], Des Grieux – [[Patrik Děrgel]] / [[Vladimír Polívka (herec)|Vladimír Polívka]] j.&nbsp;h., Tiberge: [[Radúz Mácha]], Duval: [[Vladislav Beneš]]<ref> Informační zpravodaj Národního divadla, číslo 6, únor 2016, 133. sezona 2015–2016, str.&nbsp;6–8, 11, vyd. [[Národní divadlo]], Praha, [[2016]]</ref>

Verze z 15. 4. 2017, 16:13

Manon Lescaut (1940) je veršované drama o sedmi obrazech podle románu Abbé Prévosta. Autorem je Vítězslav Nezval.

Hlavní postavy

  • Manon Lescaut
  • Marcela, její služka
  • rytíř des Grieux, milenec Manon
  • Tiberge, přítel rytíře des Grieux
  • Duval, prokurátor soudního dvora, uchází se o Manon
  • Duval mladší, Duvalův syn

Děj

Šablona:Spoiler Hra začíná na nádvoří zájezdní hospody v Amiensu. Studenti odjíždí na prázdniny a jen Tiberge a rytíř des Grieux zůstávají. Jsou rozhodnuti vstoupit do semináře. Des Grieux však potkává krásnou Manon z Arrasu, kterou rodiče poslali do kláštera, a stává se jejím milencem. Rozhodují se utéct spolu do Paříže. Když se des Grieux na chvíli vzdálí, seznamuje se Manon s panem Duvalem, který ji propůjčí nádherný náhrdelník. Des Grieux se vrací a odjíždí s Manon do Paříže.

V Paříží se Manon stále stýká s panem Duvalem. Po rozhovoru des Griuexe s přítelem Tibergem rytíř opouští Manon a vstupuje do semináře.

Manon na svého milence čeká před kostelem a opět ho svede. Chtějí se pomstít panu Duvalovi a společně ho navštíví. Des Griuex se vydává za Manonina bratra. Při večeři donutí Duvala posadit se na židli pod parožím. Přichází však Tiberge a Duval se dozvídá, že mladý muž u večeře není bratr, ale milenec krásné Manon. Mladý pár Duvalův byt opouští a upadá tak v nemilost soudního prokurátora.

Milenci žijí v bytě na pařížském venkově. Manon odmítá svého dalšího nápadníka, italského šlechtice, a získává tak opět důvěru svého milého. Tiberge přesvědčuje des Grieuxe, aby pozval Duvalova syna na večeři a zbavil se tak nenávisti pana Duvala. Duvalův syn se ukáže, avšak nepovečeří. Manon bere s sebou do opery, plán vzápětí mění a odveze ji k sobě do bytu. Manon pošle za des Griuexem milenku Duvalova syna. Po svém milenci požaduje pouze věrnost srdce. Tiberge mezitím vyznává lásku des Griuexovi. Celou dobu se bál, že Manon mu des Grieuxe odloudí. Proto se snažil milence odloučit. Aby Tiberge napravil svou chybu, vyláká Duvala mladšího z bytu a des Grieux se tam vydá za Manon. Podplacení sluhové zbijí a zadrží Duvala mladšího, o čemž se dozví Duval starší a zajme Manon a jejího milence. Na přímluvu Tiberge propouští rytíře des Grieux a Manon je poslána do Ameriky.

Poslední obraz se odehrává v krčmě u přístavu. Manon je velmi nemocná a umírá des Griex v náručí při posledním vyznání. Šablona:Endspoiler

Zpracování

Manon Lescaut, D40 duben 1940 (Marie Burešová a Vladimír Šmeral)

Premiéra

Premiéra Manon Lescaut se konala v dubnu 1940 v divadle D 40.[1] Titulní roli hrála Marie Burešová, rytíře des Grieux Vladimír Šmeral. V tom samém roce vyšla divadelní hra v nakladatelství Melantrich knižně.[2]

Citát

„ Bezprostředně po premiéře v divadle D byla Manon Lescaut vydána tiskem a rázem se stala na knižním trhu bestsellerem. V anketě Lidových novin Nejčtenější kniha roku 1940 zvítězila zcela suverénně a cenu ji udělil jako nejlepší hře roku rovněž Sbor pro postavení druhého Národního divadla. Objevily se desítky nových vydání a již za okupace by byla strhala všechny nakladatelské rekordy, kdyby byla mohla být volně vydávána. Po válce zájem o ni neuhasl a jen od roku 1940 do roku 1950 vyšla v celkovém nákladu 100 000 výtisků, což je u veršované hry neobyčejný úkaz i ve světovém měřítku. “
— Bořivoj Srba[3]

Příklady dalších divadelních, televizních a rozhlasových inscenací

Odkazy

Reference

  1. ↑ Lidové noviny, 7.3.1940, s.7, Premiéra Kátinky v D-40
  2. ↑ Databáze NK ČR, první vydání divadelní hry Manon Lescaut
  3. ↑ Bořivoj Srba: O nové divadlo, Panorama, Praha, 1988, str. 58
  4. ↑ Vítězslav Nezval: Manon Lescaut na stránkách Českého rozhlasu
  5. ↑ Informační zpravodaj Národního divadla, číslo 6, únor 2016, 133. sezona 2015–2016, str. 6–8, 11, vyd. Národní divadlo, Praha, 2016

Literatura

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Manon_Lescaut_(divadelní_hra)&oldid=14906430“