Vladimír Werner: Porovnání verzí
nový článek, budu pracovat |
doplnění |
||
Řádek 3: | Řádek 3: | ||
== Život == |
== Život == |
||
Nejprve vystudoval strojírenství na střední průmyslové škole. V roce 1955 začal studovat na [[Konzervatoř Brno|brněnské konzervatoři]] hru na varhany ve třídě [[Vladimír Hawlík|Vladimíra Hawlíka]] a o rok později kompozici u [[Zdeněk Blažek|Zdeňka Blažka]] |
Nejprve vystudoval strojírenství na střední průmyslové škole (1952–1956). V roce 1955 začal studovat na [[Konzervatoř Brno|brněnské konzervatoři]] hru na varhany ve třídě [[Vladimír Hawlík|Vladimíra Hawlíka]] (absolvoval 1961) a o rok později kompozici u [[Zdeněk Blažek|Zdeňka Blažka]] ([[absolutorium]] 1962). Na konzervatoři byl jeho spolužákem skladby [[Evžen Zámečník]]. Roku 1971 začal vyučovat [[Hudební teorie|hudební teorii]] na konzervatoři v Brně, pedagogicky tam působil až do roku 1981. Poté pracoval ve [[Svobodné povolání|svobodném povolání]] jako skladatel. Na brněnskou konzervatoř se jako pedagog vrátil po roce 1989 a vydržel tam až do roku 2007.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Frydrych | jméno = Karol | titul = Evžen Zámečník - Profil skladatele | vydavatel = Masarykova univerzita | místo = Brno | rok = 2011 | počet_stran = 333 | strany = 22 | jazyk = česky | poznámka = rigorózní práce}}</ref> Mezi lety 1959–1967 působil jako [[regenschori]] a varhaník v brněnském [[Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie (Brno-Trnitá)|kostele Neposkvrněného Početí Panny Marie]] v Křenové ulici. Působil také jako divadelní dirigent a [[korepetitor]] v brněnském [[Divadlo bratří Mrštíků|Divadle bratří Mrštíků]], pro nějž psal i scénickou hudbu. |
||
== Dílo == |
== Dílo == |
||
Psal symfonická díla inspirovaná Honeggerem a Martinů, dále také nemalé množství varhanních a vokálních skladeb. Skládal též |
Psal symfonická díla inspirovaná [[Arthur Honegger|Honeggerem]] a [[Bohuslav Martinů|Martinů]] v [[Neoklasicismus|neoklasicistním]] stylu, dále také nemalé množství varhanních a vokálních skladeb. Skládal též scénická díla, mimojiné i pro [[Československý rozhlas]], za něž získal v roce 1972 ocenění na přehlídce Skupova Plzeň a roku 1978 cenu Prix Bohemia. |
||
=== Koncertantní a symfonická hudba === |
=== Koncertantní a symfonická hudba === |
||
* ''1. symfonie'' (1966), čerpá z odkazu [[Neoklasicismus|neoklasicismu]] |
|||
* 2 symfonie |
|||
* třívětý ''Koncert'' pro dva lesní |
* ''2. symfonie'' (1980–1983) |
||
* třívětý ''Koncert'' pro dva [[lesní roh]]y, [[varhany]] a orchestr (1965) |
|||
* ''Koncert pro klavír a orchestr'' (1967) |
|||
* ''Concertino'' pro varhany, žestě a bicí (1971) - třívětá koncertantní skladba |
* ''Concertino'' pro varhany, žestě a bicí (1971) - třívětá koncertantní skladba |
||
* třívětá ''Koncertantní symfonieta'' pro [[dechové kvinteto]] a orchestr s výraznou složkou bicích nástrojů ([[tympány]], blocchi di legno, [[xylofon]]), [[Cembalo|cembalem]], [[klavír]]em a [[Harfa|harfou]] (1971)<ref>{{Citace monografie | příjmení = Martincová | jméno = Petra | titul = Symfonická tvorba brněnských autorů v 70. letech 20. století | vydavatel = Masarykova univerzita | místo = Brno | rok = 2006 | počet_stran = 68 | kapitola = Vladimír Werner | strany = 27-31 | jazyk = česky | poznámka = diplomová práce}}</ref> |
|||
* ''Koncertantní symfonieta'' pro dechové kvinteto a orchestr (1971) |
|||
* ''Expectatio'' pro symfonický orchestr (1974). Premiérováno na brněnském stadionu Symfonickým orchestrem konzervatoře Brno pod taktovkou Aleše Podařila |
* ''Expectatio'' pro symfonický orchestr (1974). Premiérováno na brněnském stadionu Symfonickým orchestrem konzervatoře Brno pod taktovkou Aleše Podařila, snaha o postižení nové zvukovosti.<ref>{{Citace sborníku | příjmení = Bártová | jméno = Jindra | titul = Werner Vladimír | příjmení_sestavitele = Martínková | jméno_sestavitele = Alena | sborník = Čeští skladatelé současnosti | vydavatel = Panton | místo = Praha | rok_vydání = 1985 | strany = 314-315 | jazyk = česky}}</ref> |
||
* ''Concerto da camera'' pro fagot a smyčcový orchestr (1979) |
* ''Concerto da camera'' pro fagot a smyčcový orchestr (1979) |
||
* ''Koncert pro hoboj a orchestr'' (1980), oceněný roku 1981 Cenou Leoše Janáčka |
* ''Koncert pro hoboj a orchestr'' (1980), oceněný roku 1981 Cenou Leoše Janáčka |
||
Řádek 22: | Řádek 24: | ||
* ''Arabesky'', duo pro klarinet a klavír (1984) |
* ''Arabesky'', duo pro klarinet a klavír (1984) |
||
=== Hudba pro sólové nástroje === |
=== Hudba pro sólové nástroje === |
||
* ''Suita'' pro klavír (1960) |
|||
* ''Toccata'' pro [[varhany]], částečně vycházející z [[dodekafonie]], střídající akordickou a triovou [[Hudební sazba|sazbu]] (1964) |
* ''Toccata'' pro [[varhany]], částečně vycházející z [[dodekafonie]], střídající akordickou a triovou [[Hudební sazba|sazbu]] (1964) |
||
* ''Sequentiae per organo'', pětidílný cyklus čerpající z gregoriánských sekvencí (části Lauda Sion, Stabat Mater, Dies irae, Veni sancte Spiritus, Victimae paschali laudes), jejichž témata augumentuje, diminuuje, inverzuje (1970) |
* ''Sequentiae per organo'', pětidílný cyklus čerpající z [[Gregoriánský chorál|gregoriánských]] [[Sekvence (liturgie)|sekvencí]] (části Lauda Sion, [[Stabat Mater]], [[Dies irae]], [[Veni sancte Spiritus]], [[Victimae paschali laudes]]), jejichž témata autor augumentuje, diminuuje, inverzuje (1970) |
||
* ''Invence'' pro klavír (1980) |
* ''Invence'' pro klavír (1980) |
||
* ''Invokace'' pro varhany, složená ze dvou dílů: toccaty a passacaglie (1983) |
* ''Invokace'' pro varhany, složená ze dvou dílů: toccaty a [[Passacaglia|passacaglie]] (1983) |
||
=== Scénická a vokální hudba === |
=== Scénická a vokální hudba === |
||
* ''Kolotoč'', cyklus dětských sborů na slova Ilony Borské a Ivo Štuky (1965) |
* ''Kolotoč'', cyklus dětských sborů na slova [[Ilona Borská|Ilony Borské]] a [[Ivo Štuka|Ivo Štuky]] (1965) |
||
* ''Milostné madrigaly'', smíšený sbor na slova Matteo Maria Boiardo (1968) |
* ''Milostné madrigaly'', smíšený sbor na slova [[Matteo Maria Boiardo|Mattea Boiarda]] (1968) |
||
* ''Můj deštník je jako balón'', loutková opera na libreto [[Pavel Vašíček|Pavla Vašíčka]] (1974) |
|||
* ''Motýl mi sedl na ruku'', cyklus písní pro baryton a 4 lesní rohy na slova Stanislava Kostky Neumanna (1975) |
* ''Motýl mi sedl na ruku'', cyklus písní pro baryton a 4 lesní rohy na slova [[Stanislav Kostka Neumann|Stanislava Kostky Neumanna]] (1975) |
||
* ''Malá půlnoční hudba'', rondel pro smíšený sbor a cappella na slova Josefa Kainara (1978) |
* ''Malá půlnoční hudba'', rondel pro smíšený sbor [[a cappella]] na slova [[Josef Kainar|Josefa Kainara]] (1978) |
||
== Odkazy == |
|||
=== Reference === |
|||
<references /> |
|||
=== Externí odkazy === |
|||
* [http://www.ceskyhudebnislovnik.cz/slovnik/index.php?option=com_mdictionary&action=record_detail&id=3345 Heslo Werner, Vladimír] na stránkách [[Český hudební slovník osob a institucí]] |
Verze z 7. 3. 2017, 15:28
Vladimír Werner (24. července 1937 Brno – 1. října 2010 Brno) byl český hudební skladatel, hudební pedagog, varhaník a klavírista.
Život
Nejprve vystudoval strojírenství na střední průmyslové škole (1952–1956). V roce 1955 začal studovat na brněnské konzervatoři hru na varhany ve třídě Vladimíra Hawlíka (absolvoval 1961) a o rok později kompozici u Zdeňka Blažka (absolutorium 1962). Na konzervatoři byl jeho spolužákem skladby Evžen Zámečník. Roku 1971 začal vyučovat hudební teorii na konzervatoři v Brně, pedagogicky tam působil až do roku 1981. Poté pracoval ve svobodném povolání jako skladatel. Na brněnskou konzervatoř se jako pedagog vrátil po roce 1989 a vydržel tam až do roku 2007.[1] Mezi lety 1959–1967 působil jako regenschori a varhaník v brněnském kostele Neposkvrněného Početí Panny Marie v Křenové ulici. Působil také jako divadelní dirigent a korepetitor v brněnském Divadle bratří Mrštíků, pro nějž psal i scénickou hudbu.
Dílo
Psal symfonická díla inspirovaná Honeggerem a Martinů v neoklasicistním stylu, dále také nemalé množství varhanních a vokálních skladeb. Skládal též scénická díla, mimojiné i pro Československý rozhlas, za něž získal v roce 1972 ocenění na přehlídce Skupova Plzeň a roku 1978 cenu Prix Bohemia.
Koncertantní a symfonická hudba
- 1. symfonie (1966), čerpá z odkazu neoklasicismu
- 2. symfonie (1980–1983)
- třívětý Koncert pro dva lesní rohy, varhany a orchestr (1965)
- Koncert pro klavír a orchestr (1967)
- Concertino pro varhany, žestě a bicí (1971) - třívětá koncertantní skladba
- třívětá Koncertantní symfonieta pro dechové kvinteto a orchestr s výraznou složkou bicích nástrojů (tympány, blocchi di legno, xylofon), cembalem, klavírem a harfou (1971)[2]
- Expectatio pro symfonický orchestr (1974). Premiérováno na brněnském stadionu Symfonickým orchestrem konzervatoře Brno pod taktovkou Aleše Podařila, snaha o postižení nové zvukovosti.[3]
- Concerto da camera pro fagot a smyčcový orchestr (1979)
- Koncert pro hoboj a orchestr (1980), oceněný roku 1981 Cenou Leoše Janáčka
Komorní hudba
- Preludia pro čtyři lesní rohy (1963)
- Toccata pro pikolu, dechové nástroje, klavír a bicí (1964)
- Divertimento pro devět dechových nástrojů (1965)
- Sonáta pro hoboj a harfu (1966)
- Arabesky, duo pro klarinet a klavír (1984)
Hudba pro sólové nástroje
- Suita pro klavír (1960)
- Toccata pro varhany, částečně vycházející z dodekafonie, střídající akordickou a triovou sazbu (1964)
- Sequentiae per organo, pětidílný cyklus čerpající z gregoriánských sekvencí (části Lauda Sion, Stabat Mater, Dies irae, Veni sancte Spiritus, Victimae paschali laudes), jejichž témata autor augumentuje, diminuuje, inverzuje (1970)
- Invence pro klavír (1980)
- Invokace pro varhany, složená ze dvou dílů: toccaty a passacaglie (1983)
Scénická a vokální hudba
- Kolotoč, cyklus dětských sborů na slova Ilony Borské a Ivo Štuky (1965)
- Milostné madrigaly, smíšený sbor na slova Mattea Boiarda (1968)
- Můj deštník je jako balón, loutková opera na libreto Pavla Vašíčka (1974)
- Motýl mi sedl na ruku, cyklus písní pro baryton a 4 lesní rohy na slova Stanislava Kostky Neumanna (1975)
- Malá půlnoční hudba, rondel pro smíšený sbor a cappella na slova Josefa Kainara (1978)
Odkazy
Reference
- ↑ FRYDRYCH, Karol. Evžen Zámečník - Profil skladatele. Brno: Masarykova univerzita, 2011. 333 s. S. 22. Rigorózní práce.
- ↑ MARTINCOVÁ, Petra. Symfonická tvorba brněnských autorů v 70. letech 20. století. Brno: Masarykova univerzita, 2006. 68 s. Kapitola Vladimír Werner, s. 27-31. Diplomová práce.
- ↑ BÁRTOVÁ, Jindra. Werner Vladimír. In: MARTÍNKOVÁ, Alena. Čeští skladatelé současnosti. Praha: Panton, 1985. S. 314-315.