Adolf Wiesner: Porovnání verzí

V tomto článku je použita zastaralá šablona „Příbuzenstvo“.
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
úvod dle v+s, port
MatSuBot (diskuse | příspěvky)
Roboti
146 836 editací
m odstranění nadbytečného parametru; kosmetické úpravy
Řádek 9: Řádek 9:
| místo úmrtí = [[Koncentrační tábor Terezín]] <br /> {{Vlajka a název|Protektorát Čechy a Morava}}
| místo úmrtí = [[Koncentrační tábor Terezín]] <br /> {{Vlajka a název|Protektorát Čechy a Morava}}
| podpis = Adolf Wiesner - signatura.jpg
| podpis = Adolf Wiesner - signatura.jpg
| 150px
| citát =
| citát =
}}
}}
Řádek 20: Řádek 19:


== Život ==
== Život ==
Adolf Wiesner se narodil na [[Nové Město (Praha)|Novém Městě pražském]] v židovské rodině. Jeho otec Theodor Wiesner byl obchodník dobytkem. Studoval na [[Praha|pražské]] [[Akademie výtvarných umění v Praze|malířské akademii]] u profesora [[Maxmilián Pirner|Maxmiliána Pirnera]]. Poté odjel studovat do [[Drážďany|Drážďan]], kde se školil u prof. [[Leon Pohle|Laona Pohla]]. Po Drážďanech odjel na [[Akademie výtvarných umění v Mnichově|malířskou akademii]] do [[Mnichov]]a, kde navštěvoval přednášky u prof. [[Otto Seitz|Otto Saitze]]. V roce [[1893]] se vrátil do Prahy a nastoupil u prof. [[Vojtěch Hynais|Vojtěcha Hynajse]], který tehdy zahajoval svoji výuku na pražské Akademii. V roce [[1896]] studium ukončil.
Adolf Wiesner se narodil na [[Nové Město (Praha)|Novém Městě pražském]] v židovské rodině. Jeho otec Theodor Wiesner byl obchodník dobytkem. Studoval na [[Praha|pražské]] [[Akademie výtvarných umění v Praze|malířské akademii]] u profesora [[Maxmilián Pirner|Maxmiliána Pirnera]]. Poté odjel studovat do [[Drážďany|Drážďan]], kde se školil u prof. [[Leon Pohle|Laona Pohla]]. Po Drážďanech odjel na [[Akademie výtvarných umění v Mnichově|malířskou akademii]] do [[Mnichov]]a, kde navštěvoval přednášky u prof. [[Otto Seitz|Otto Saitze]]. V roce [[1893]] se vrátil do Prahy a nastoupil u prof. [[Vojtěch Hynais|Vojtěcha Hynajse]], který tehdy zahajoval svoji výuku na pražské Akademii. V roce [[1896]] studium ukončil.


Patřil ke skupině umělců, kteří založili ''[[Spolek výtvarných umělců Mánes]]'' a časopis české moderny "[[Volné směry]]".<ref name="muzeum">[http://www.jewishmuseum.cz/e-shop/vystavni-katalogy/47-alexandr-brandeis-adolf-wiesner-mecenas-a-jeho-zet/ Židovské muzeum v Praze: ''Adolf Brandeis - Adolf Wiesner, mecenáš a jeho zeť]</ref> Pro obálku prvního čísla ''Volných směrů'' nakreslil alegorickou postavu mladého muže.<ref>{{Citace periodika|url=http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=6415194 |periodikum= Volné směry|datum= 1947|strany=5|titul= }}</ref> V roce [[1898]] vystavoval na prvních památných výstavách spolku Mánes v [[Topičův salon|Topičově salonu]]. Byl malířem figurálních kompozic a portrétů, nejoblíbenější však byly jeho melancholické náladové krajiny a žánry. Adolf Wiesner byl rovněž člen [[Sokol (spolek)|Sokola]], v němž po celé mládí aktivně působil jako cvičitel.<ref>{{Citace periodika|url=http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=6059234|periodikum= Sokol|datum= 3/1895|strany=49|titul=Z jednot zahraničních}}</ref>
Patřil ke skupině umělců, kteří založili ''[[Spolek výtvarných umělců Mánes]]'' a časopis české moderny "[[Volné směry]]".<ref name="muzeum">[http://www.jewishmuseum.cz/e-shop/vystavni-katalogy/47-alexandr-brandeis-adolf-wiesner-mecenas-a-jeho-zet/ Židovské muzeum v Praze: ''Adolf Brandeis - Adolf Wiesner, mecenáš a jeho zeť]</ref> Pro obálku prvního čísla ''Volných směrů'' nakreslil alegorickou postavu mladého muže.<ref>{{Citace periodika|url=http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=6415194 |periodikum= Volné směry|datum= 1947|strany=5|titul= }}</ref> V roce [[1898]] vystavoval na prvních památných výstavách spolku Mánes v [[Topičův salon|Topičově salonu]]. Byl malířem figurálních kompozic a portrétů, nejoblíbenější však byly jeho melancholické náladové krajiny a žánry. Adolf Wiesner byl rovněž člen [[Sokol (spolek)|Sokola]], v němž po celé mládí aktivně působil jako cvičitel.<ref>{{Citace periodika|url=http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=6059234|periodikum= Sokol|datum= 3/1895|strany=49|titul=Z jednot zahraničních}}</ref>


V letech 1900 - 1910 pobýval převážně v [[Paříž]]i,<ref>{{Citace periodika|url=http://www.digitalniknihovna.cz/cbvk/view/uuid:8dec38d0-70f1-11dc-b2cd-000d606f5dc6?page=uuid:c8b9fb30-70b7-11dc-a7dc-000d606f5dc6|periodikum= Národní listy|datum= 3. 5. 1903|strany=9|titul=Pařížské dojmy a skizzy}}</ref> kde se stýkal s [[Alfons Mucha|A. Muchou]] a dalšími českými umělci. Pravidelně vystavoval své obrazy v [[Salon des artistes français|Salonu francouzských umělců]]. V Paříži se rovněž seznámil svou budoucí ženou Helenou Brandejsovou (1877–1975), dcerou [[Mecenáš|mecenáše]] umění [[Alexandr Brandejs|Alexandra Brandejse]]. Kolem roku [[1903]] se oženil a v roce [[1904]] se jim narodil syn [[René Wiesner|René]], (budoucí architekt).
V letech 1900 - 1910 pobýval převážně v [[Paříž]]i,<ref>{{Citace periodika|url=http://www.digitalniknihovna.cz/cbvk/view/uuid:8dec38d0-70f1-11dc-b2cd-000d606f5dc6?page=uuid:c8b9fb30-70b7-11dc-a7dc-000d606f5dc6|periodikum= Národní listy|datum= 3. 5. 1903|strany=9|titul=Pařížské dojmy a skizzy}}</ref> kde se stýkal s [[Alfons Mucha|A. Muchou]] a dalšími českými umělci. Pravidelně vystavoval své obrazy v [[Salon des artistes français|Salonu francouzských umělců]]. V Paříži se rovněž seznámil svou budoucí ženou Helenou Brandejsovou (1877–1975), dcerou [[mecenáš]]e umění [[Alexandr Brandejs|Alexandra Brandejse]]. Kolem roku [[1903]] se oženil a v roce [[1904]] se jim narodil syn [[René Wiesner|René]], (budoucí architekt).


Po návratu do Prahy se Wiesner stal jedním z předních pražských portrétistů. Portrétoval známé osobnosti jako např. sochaře [[Stanislav Sucharda|Stanislava Suchardu]], malíře [[Alfons Mucha|Alfonse Muchu]], spisovatelku [[Růžena Jesenská|Růženu Jesenskou]], ing. [[Emil Kolben|Emila Kolbena]], nebo rentgenologa dr. [[Václav Šváb|Václava Švába]]. V roce [[1916]] uspořádal společně se svojí ženou Helenou výstavu v [[Galerie Václava Špály|Rubešově galerii]] v Praze. Nejčastěji portrétoval vlastní ženu a další členy Brandejsovy rodiny. Jeho klientelou byla převážně pražská židovská společnost a to je také důvod, proč se jeho portrétů zachovalo tak málo. Po [[Německá okupace Čech, Moravy a Slezska|okupaci]] v roce [[1939]] zůstali Adolf a Helena Wiesnerovi v Praze. V roce [[1942]] byli oba deportováni do [[Terezínské ghetto|terezínského ghetta]]. Tři měsíce po příjezdu Adolf Wiesner [[10. říjen|10. října]] [[1942]] zemřel na celkové vyčerpání ve věku 72 let. Byl pohřben na místním hřbitově.
Po návratu do Prahy se Wiesner stal jedním z předních pražských portrétistů. Portrétoval známé osobnosti jako např. sochaře [[Stanislav Sucharda|Stanislava Suchardu]], malíře [[Alfons Mucha|Alfonse Muchu]], spisovatelku [[Růžena Jesenská|Růženu Jesenskou]], ing. [[Emil Kolben|Emila Kolbena]], nebo rentgenologa dr. [[Václav Šváb|Václava Švába]]. V roce [[1916]] uspořádal společně se svojí ženou Helenou výstavu v [[Galerie Václava Špály|Rubešově galerii]] v Praze. Nejčastěji portrétoval vlastní ženu a další členy Brandejsovy rodiny. Jeho klientelou byla převážně pražská židovská společnost a to je také důvod, proč se jeho portrétů zachovalo tak málo. Po [[Německá okupace Čech, Moravy a Slezska|okupaci]] v roce [[1939]] zůstali Adolf a Helena Wiesnerovi v Praze. V roce [[1942]] byli oba deportováni do [[Terezínské ghetto|terezínského ghetta]]. Tři měsíce po příjezdu Adolf Wiesner [[10. říjen|10. října]] [[1942]] zemřel na celkové vyčerpání ve věku 72 let. Byl pohřben na místním hřbitově.


== Galerie ==
== Galerie ==

Verze z 17. 2. 2017, 17:22

Adolf Wiesner
Adolf Wiesner - autoportrét
Adolf Wiesner - autoportrét
Narození31. března 1871
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí10. října 1942 (ve věku 71 let)
Koncentrační tábor Terezín
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Povolánímalíř a ilustrátor
Manžel(ka)Helena Wiesnerová
DětiRené Wiesner
PříbuzníAlexandr Brandejs (tchán)
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Příbuzenstvo
syn René Wiesner
tchán Alexandr Brandejs

Adolf Wiesner (31. března 1871 Praha[1] – 10. října 1942 Koncentrační tábor Terezín[2]) byl český akademický malíř a ilustrátor.

Život

Adolf Wiesner se narodil na Novém Městě pražském v židovské rodině. Jeho otec Theodor Wiesner byl obchodník dobytkem. Studoval na pražské malířské akademii u profesora Maxmiliána Pirnera. Poté odjel studovat do Drážďan, kde se školil u prof. Laona Pohla. Po Drážďanech odjel na malířskou akademii do Mnichova, kde navštěvoval přednášky u prof. Otto Saitze. V roce 1893 se vrátil do Prahy a nastoupil u prof. Vojtěcha Hynajse, který tehdy zahajoval svoji výuku na pražské Akademii. V roce 1896 studium ukončil.

Patřil ke skupině umělců, kteří založili Spolek výtvarných umělců Mánes a časopis české moderny "Volné směry".[3] Pro obálku prvního čísla Volných směrů nakreslil alegorickou postavu mladého muže.[4] V roce 1898 vystavoval na prvních památných výstavách spolku Mánes v Topičově salonu. Byl malířem figurálních kompozic a portrétů, nejoblíbenější však byly jeho melancholické náladové krajiny a žánry. Adolf Wiesner byl rovněž člen Sokola, v němž po celé mládí aktivně působil jako cvičitel.[5]

V letech 1900 - 1910 pobýval převážně v Paříži,[6] kde se stýkal s A. Muchou a dalšími českými umělci. Pravidelně vystavoval své obrazy v Salonu francouzských umělců. V Paříži se rovněž seznámil svou budoucí ženou Helenou Brandejsovou (1877–1975), dcerou mecenáše umění Alexandra Brandejse. Kolem roku 1903 se oženil a v roce 1904 se jim narodil syn René, (budoucí architekt).

Po návratu do Prahy se Wiesner stal jedním z předních pražských portrétistů. Portrétoval známé osobnosti jako např. sochaře Stanislava Suchardu, malíře Alfonse Muchu, spisovatelku Růženu Jesenskou, ing. Emila Kolbena, nebo rentgenologa dr. Václava Švába. V roce 1916 uspořádal společně se svojí ženou Helenou výstavu v Rubešově galerii v Praze. Nejčastěji portrétoval vlastní ženu a další členy Brandejsovy rodiny. Jeho klientelou byla převážně pražská židovská společnost a to je také důvod, proč se jeho portrétů zachovalo tak málo. Po okupaci v roce 1939 zůstali Adolf a Helena Wiesnerovi v Praze. V roce 1942 byli oba deportováni do terezínského ghetta. Tři měsíce po příjezdu Adolf Wiesner 10. října 1942 zemřel na celkové vyčerpání ve věku 72 let. Byl pohřben na místním hřbitově.

Galerie

  • Adolf Wiesner – Chudoba (1942)
    Adolf Wiesner – Chudoba (1942)
  • Adolf Wiesner – Portrét Bernharda Federera z Janovic, předsedy pohřebního bratrstva
    Adolf Wiesner – Portrét Bernharda Federera z Janovic, předsedy pohřebního bratrstva
  • Adolf Wiesner – Portrét Alexandra Brandejse
    Adolf Wiesner – Portrét Alexandra Brandejse
  • Adolf Wiesner – Portrét ing.Emila Kolbena
    Adolf Wiesner – Portrét ing.Emila Kolbena
  • Adolf Wiesner – Portrét starší ženy v červeném křesle
    Adolf Wiesner – Portrét starší ženy v červeném křesle
  • Adolf Wiesner – Portrét staršího muže v červeném křesle
    Adolf Wiesner – Portrét staršího muže v červeném křesle
  • Adolf Wiesner – Ranní lázeň (1909)
    Adolf Wiesner – Ranní lázeň (1909)

Odkazy

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a obřízce pražské židovské náboženské obce
  2. ↑ Wiesner Adolf: Oznámení o úmrtí, ghetto Terezín
  3. ↑ Židovské muzeum v Praze: Adolf Brandeis - Adolf Wiesner, mecenáš a jeho zeť
  4. ↑ Volné směry. 1947, s. 5. Dostupné online. 
  5. ↑ Z jednot zahraničních. Sokol. 3/1895, s. 49. Dostupné online. 
  6. ↑ Pařížské dojmy a skizzy. Národní listy. 3. 5. 1903, s. 9. Dostupné online. 

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Adolf_Wiesner&oldid=14706441“