Kwame Nkrumah: Porovnání verzí
m Přidání šablony Commonscat dle ŽOPP z 28. 7. 2016 |
ibox - pol z wd |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - |
{{Infobox - politik |
||
| jméno = Kwame Nkrumah |
| jméno = Kwame Nkrumah |
||
| obrázek = Kwame Nkrumah (JFKWHP-AR6409-A).jpg |
| obrázek = Kwame Nkrumah (JFKWHP-AR6409-A).jpg |
Verze z 28. 1. 2017, 11:02
Kwame Nkrumah | |
---|---|
Kwame Nkrumah | |
Stranická příslušnost | |
Členství | Convention People’s Party United Gold Coast Convention |
Narození | 21. září 1909 Nkroful, Zlaté pobřeží (současná Ghana) |
Úmrtí | 27. dubna 1972 (ve věku 62 let) Bukurešť, Rumunsko |
Příčina úmrtí | rakovina kůže a rakovina prostaty |
Místo pohřbení | Nkrumahovo mauzoleum Akkra Nkroful |
Děti | Gamal Nkrumah Samia Nkrumah Sekou Nkrumah |
Alma mater | Lincolnova univerzita Achimota School University of Pennsylvania Graduate School of Education Londýnská škola ekonomie |
Profese | politik, spisovatel, diplomat a lektor |
Náboženství | křesťanství |
Ocenění | Řád Bílého lva s kolanou (1961) rytíř velkokříže s řetězem Záslužného řádu Italské republiky (1963) velkokříž Řádu znovuzrozeného Polska (1965) Řád společníků O. R. Tamba (2004) Leninova mírová cena |
Commons | Kwame Nkrumah |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kwame Nkrumah (21. září 1909 – 27. dubna 1972) byl africký protikoloniální vůdce, zakladatel a první prezident moderního ghanského státu a jeden z nejvlivnějších panafrikanistů 20. století. Byl také jednou z vůdčích osob tehdy se rodícího Hnutí nezúčastněných zemí. 31. 7. - 3. 8. 1961 navštívil Kwame Nkrumah ČSSR.
Život
Jeho otec byl zlatník a matka obchodnice. Byl pokřtěn jako římský katolík a strávil devět let v římskokatolické základní škole blízko Half Assini. V roce 1930 po úspěšném ukončení Achimota College začal kariéru pedagoga. Ve studiu se rozhodl pokračovat v USA. Navštěvoval Lincoln University v Pensylvánii od roku 1935 a v roce 1939 získal magisterský titul. Studoval literaturu socialismu (hlavně Karla Marxe a V. I. Lenina) a literaturu nacionalismu (Marcus Garvey). Nkrumah popsal sebe sama jako "nesektářského křesťana a marxistického socialistu". Do politiky vstoupil ještě jako student v USA, kde se stal prezidentem studentské organizace sdružující africké studenty. Z USA odešel v květnu 1945 do Anglie, kde organizoval 5. Panafrický kongres v Manchesteru.
Politická kariéra
Mezitím ve Zlatém pobřeží J. B. Danquah zformoval stranu "United Gold Coast Convention" (UGCC), která podporovala autonomii na ústavní úrovni. Nkrumah byl pozván do funkce generálního tajemníka a tak se v roce 1947 vrátil domů. Jako generální tajemník organizoval mítinky po celé zemi a začal vytvářet obrovskou základnu pro nové hnutí. V únoru 1948 se objevily rozsáhlé nepokoje a Nkrumah byl spolu s dalšími lídry UGCC zatčen.
Vznikl rozdíl mezi středními lídry UGCC a radikálními stoupenci Nkrumaha. Proto v červnu 1949 založil Nkrumah "Convention Peoples' Party" (CPP), stranu, jejímž programem byla okamžitá autonomie Zlatého pobřeží. V lednu 1950 spustil Nkrumah nenásilnou kampaň, jejímž cílem byly protesty, stávky a odmítání spolupráce s autoritami Britského impéria.
V následné krizi byla země poznamenána a Nkrumah byl znovu zatčen a odsouzen k ročnímu vězení. Ale v prvních volbách ve Zlatém pobřeží (8. únor 1951) vyhrála CPP. Zvolením do parlamentu byl Nkrumah propuštěn z vězení a v roce 1952 se stal premiérem Zlatého pobřeží.
V roce 1958 jeho vláda zlegalizovala uvěznění bez soudu pro ty, kteří představují bezpečnostní riziko. Brzy se jeho vláda stala autoritativní. Nkrumah ale neztrácel v zemi podporu. Zasloužil se o výstavbu silnic, škol a nemocnic a jeho politika "afrikanizace" vytvořila lepší příležitosti pro obyvatele Ghany.
Plebiscitem se v roce 1960 Ghana stala republikou a Nkrumah jejím prezidentem se širokou legislativní a výkonnou mocí, kterou mu zajistila nová ústava. V úřadu prezidenta se soustředil na politickou jednotu černé Afriky. Jeho administrativa realizovala velkolepé, ale často neúspěšné rozvojové projekty a tak se onehdy prosperující země stala zmrzačenou se zahraničním dluhem. To vedlo k nepokojům a generální stávce v září 1961. Od té doby začal Nkrumah používat tvrdší nástroje politické moci a častěji hledal podporu v komunistických zemích.
V srpnu 1962 byl na něj spáchán neúspěšný atentát. Stáhl se do soukromí, vytvořil kolem sebe kult osobnosti a posílil vnitrostátní bezpečnost. Začátkem 1964 se Ghana stala oficiálně zemí s jedinou politickou stranou a Nkrumahem jako doživotním prezidentem strany a národa. Zatímco administrativa země stala zkorumpovanou a sloužící pouze svému prospěchu, Nkrumah vytvářel ideologické vzdělání příští generace černých afrických aktivistů. Mezitím ekonomická krize v zemi snížila zásoby potravin a ostatního zboží.
24. února 1966 během Nkrumahovy návštěvy Pekingu převzala moc v Ghaně armáda a policie. Nkrumah našel azyl v Guineji, kde prožil zbytek svého života. V roce 1972 zemřel na rakovinu v Bukurešti. Jeho cílem a snem byly "Spojené státy africké".[1]
Reference
- ↑ Biography of Kwame Nkrumah (25. 12. 2007)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kwame Nkrumah na Wikimedia Commons
Ghanští prezidenti | ||
---|---|---|
Předchůdce: — |
1960 – 1966 Kwame Nkrumah |
Nástupce: Joseph Ankrah |