Mars (mytologie): Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →‎Externí odkazy: commonscat
→‎Externí odkazy: Kategorie:Bohové války
značky: editace z mobilu editace z mobilního webu
Řádek 39: Řádek 39:
{{Portály|Antika|Náboženství}}
{{Portály|Antika|Náboženství}}


[[Kategorie:Bohové války]]
[[Kategorie:Římští bohové]]
[[Kategorie:Římští bohové]]
[[Kategorie:Sluneční božstva]]
[[Kategorie:Sluneční božstva]]

Verze z 3. 12. 2016, 15:39

Mars
Mars, autor Bertel Thorvaldsen
Mars, autor Bertel Thorvaldsen
Původřímský
Symbolykopí a štít
SídloOlymp
PartnerBellona
RodičeJupiter a Juno
DětiRomulus a Remus
Oblast uctíváníŘímská říše
Řecký ekvivalentArés
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mars (2. pád Marta) byl starořímský bůh Slunce a letního (vegetativního) období, a tudíž i úrody a plodnosti. Jakožto ochránce před zimou, hladem a dalšími pohromami byl často zobrazován jako válečník s kopím, přilbou a štítem – proto byl později ztotožňován s řeckým bohem války Áreem, i když se vlastnostmi podobal spíše řeckému Apollónovi.

Podle pozdějšího podání byl Mars synem nejvyššího boha Jova a jeho manželky, bohyně Juno. Martovou manželkou byla bohyně Bellona.

Mars byl nejvýznamnější římský bůh. Podle římských mýtů byl pravým otcem Romula a Rema, zakladatelů Říma. Římané se proto považovali za jeho potomky a věřili, že právě jeho přízeň zajišťuje jejich městu vítězství a prosperitu. Hlavní svátek boha Marta byl na jaře, kdy se probouzí příroda ze zimního spánku. Podle něj se jmenoval první měsíc v roce, v římském kalendáři to byl březen, Martius. Odtud také pochází označení pro březen ve většině evropských jazyků.

Na Martův svátek se tradičně konaly equirie (koňské dostihy) a obětování dobytka na Martově poli před římskými hradbami. Zde se také konala vojenská cvičení, lidová shromáždění a sčítání římského lidu. Na Martově poli stával jeden z nejstarších chrámů zasvěcených Martovi, další významný chrám stával na římském Foru, kde o přízeň boha prosil každý římský vojevůdce odcházející do války a po úspěšném tažení zde bohu daroval nejcennější kusy z kořisti.

Již ve starověku byla podle římského boha války pojmenována čtvrtá „krvavě rudá“ planeta sluneční soustavy Mars.

Odkazy

Literatura

  • Vojtěch Zamarovský, Bohové a hrdinové antických bájí. Praha 1996. (ISBN 80-85946-29-7)
  • Kolektiv autorů: Encyklopedie antiky. Praha 1973.

Související články

Externí odkazy