Wikipedie:Encyklopedický styl: Porovnání verzí
m Podívejte se na Související články |
|||
| Řádek 24: | Řádek 24: | ||
Jako v případě pochyb o správném obsahu, kdy můžete Váš příspěvek srovnat s jinými, mimo jiné i na jiných Wikipediích, můžete se v otázce správného stylu orientovat tak, že se podíváte na jiné články v české Wikipedii, nejlépe pak na články ze stejného oboru. |
Jako v případě pochyb o správném obsahu, kdy můžete Váš příspěvek srovnat s jinými, mimo jiné i na jiných Wikipediích, můžete se v otázce správného stylu orientovat tak, že se podíváte na jiné články v české Wikipedii, nejlépe pak na články ze stejného oboru. |
||
== |
== Související články == |
||
Ostatní články ve Wikipedii, které mají něco společného s tímto heslem. |
Ostatní články ve Wikipedii, které mají něco společného s tímto heslem. |
||
Verze z 26. 4. 2007, 11:58
Text této stránky je doporučení české Wikipedie. Vysvětluje standardy, s nimiž většina wikipedistů v principu souhlasí a které je vhodné dodržovat. Přesto není závazným pravidlem. Nebojte se stránku editovat, je-li potřeba, ale větší změny raději předem navrhněte v diskusi a oznamte je též Pod lípou.
Z mnoha důvodů je nutno psát encyklopedistickým stylem: vyžaduje to seriozita, souvisí to s neutrálním stanoviskem, u encyklopedie se jedná o vědeckou publikaci atd. Encyklopedistický styl je přitom něco zcela jiného než slohové cvičení nebo vyprávění u krbu, ale liší se značně i od žurnalistických fejetónů a esejí.
V první řadě jde o styl Vašich formulací. Zde je možno najít nejčastější „chyby“ nových wikipedistů.
Týká se to však i „odborných“ formulací, kde se nejedná pouze o argumentaci, která je pochopitelná pouze odborníky v tom kterém oboru, ale také i o používání odborných výrazů. Je nutno si uvědomit, že i úzce odborný text zde v této encyklopedii musí být srozumitelný i laikovi (odborník z toho kterého oboru zde takové heslo pravděpodobně hledat vůbec nebude - zná ho). Přirozeně musí takový článek odborné výrazy používat a obsahovat, tyto by však měly být vysvětleny, a to pokud možno nejen odkazy na příslušná hesla, ale v rámci lehčího a rychlého pochopení pak pokud možno ihned (např. použitím srozumitelného, českého výrazu v závorce ap.).
Příklady
Zatímco oprava interpunkce, překlepů a také i pravopisu je vcelku jednoduchá, je úprava špatného stylu záležitost, vyžadující mnoho času a námahy, mnohdy je jednodušší článek napsat znovu. Zde několik častých chyb, jichž je nutno se vyvarovat:
- v žádném případě nelze psát hovorovou řečí (akorát, holt…), nevhodné jsou i nepoužívané archaismy (pročež, anžto…); encyklopedie by měla být psána svěžím, moderním a srozumitelným jazykem
- o osobách mluvíme zásadně ve třetí osobě a uvádíme celé jméno (tedy ne „Waldemar zpíval kovbojské písničky...“ ale „Waldemar Matuška...“ atd., i když se mu snad jinak i v televizi tyká)
- pokud chceme přimět čtenáře, aby se zabýval naším názorem (pokud to vůbec jde), je nutno psát neutrálně, místo „Uznáváme / Musíme uznat jeho zásluhy / Mnozí uznávají jeho zásluhy …“ napišme raději, kdo jeho zásluhy uznává, nebo uveďme pouze fakta, např.: „Jeho zásluhy vyzdvihoval i XXXX, který o něm ve své knize YYYY napsal…“
- chcete-li tvrzení či poznatek zdůraznit (pokud je to vůbec nutné), nedělejte tak pomocí vykřičníku (encyklopedie není próza)
- i v jiných případech je nevhodné ztotožňovat se s čtenářem či naopak
- nepoužívat spojení „u nás“ „k nám“ či „naše“ etc., ať už tím myslíme v Česku, české, nebo i něco jiného; spojení „u nás“ je neencyklopedické (emočně zabarvené) a také nepřesné (co je to „u nás“ závisí na pisateli – Viz také Wikipedie:Českocentrismus)
- formulace mají být jednoznačné informativní, a to i v případě, že názor odborníků se v tom či kterém bodě rozchází; toto lze objektivně popsat
- formulace mají být i přímočaré a jednoznačné, ne vyhýbavé (jako „V této oblasti, ač se to nezdá, je...“, „Nikdo se nemá divit, když...“)
- je nevhodné čtenáře přímo oslovovat, jak je to zvykem v populární literatuře a v žurnalistickém jazyce (nikoliv „nejspíš si to uvědomíte, pokud...“ nýbrž „nejspíš je možné si to uvědomit, pokud...“
- je nevhodné používat v heslech o minulosti přítomný čas (i když je to často v literatuře zvykem), tedy nikoliv „Beethoven dokončuje svoji 5. symfonii v roce 1808, v témže roce je uvedena...“, nýbrž „Beethoven dokončil svou 5. symfonii v roce 1808, v témže roce byla uvedena“
- při psaní o aktuálních událostech je vhodné volit takové formulace, aby zůstaly aktuálním po co nejdelší dobu (nikoliv „nejzažší lhůta pro podání kandidátních listin letos vyprší 12. března“ nýbrž „nejzažší lhůta pro podání kandidátních listin byla pro rok 2006 stanovena na 12. března“. Pokud není možné podobnou formulaci zvolit, je dobré aspoň přesně určit dobu, k níž se informace vztahuje „v současnosti (2006) existuje 44 nezávislých ...“
Jako v případě pochyb o správném obsahu, kdy můžete Váš příspěvek srovnat s jinými, mimo jiné i na jiných Wikipediích, můžete se v otázce správného stylu orientovat tak, že se podíváte na jiné články v české Wikipedii, nejlépe pak na články ze stejného oboru.
Související články
Ostatní články ve Wikipedii, které mají něco společného s tímto heslem.