Otravy albánských dětí: Porovnání verzí
m narovnání přesměrování |
m oprava překlepů: zda-li → zdali; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[ |
[[Soubor:Poisoning in Kosovo )the route).png|right|thumb|Šíření symptomů otrav dětí na území [[SAP Kosovo]].]] |
||
'''Otravy albánských dětí''' ([[srbochorvatština|srbochorvatsky]] '''Trovanje albanske dece'''/'''Тровање албанске деце''', [[albánština|albánsky]] '''Helmimi i nxënësve''') se odehrály v [[Kosovo|Kosovu]] v [[březen 1990|březnu 1990]]. Aféra, ve které [[kosovští Albánci]] obviňovali srbské obyvatelstvo a jugoslávský státní aparát z otrav tisíce dětí plynem a ve kterém jugoslávští představitelé označili celou záležitost za masové simulantství ze strany albánského obyvatelstva, byl jednou z ukázek vyhrocených srbsko-albánských vztahů v [[SAP Kosovo|autonomní oblasti Kosovo]] těsně před rozpadem [[Socialistická federativní republika Jugoslávie|Jugoslávie]] v roce [[1991]]. |
'''Otravy albánských dětí''' ([[srbochorvatština|srbochorvatsky]] '''Trovanje albanske dece'''/'''Тровање албанске деце''', [[albánština|albánsky]] '''Helmimi i nxënësve''') se odehrály v [[Kosovo|Kosovu]] v [[březen 1990|březnu 1990]]. Aféra, ve které [[kosovští Albánci]] obviňovali srbské obyvatelstvo a jugoslávský státní aparát z otrav tisíce dětí plynem a ve kterém jugoslávští představitelé označili celou záležitost za masové simulantství ze strany albánského obyvatelstva, byl jednou z ukázek vyhrocených srbsko-albánských vztahů v [[SAP Kosovo|autonomní oblasti Kosovo]] těsně před rozpadem [[Socialistická federativní republika Jugoslávie|Jugoslávie]] v roce [[1991]]. |
||
Během [[březen 1990|března]] a [[duben 1990|dubna]] roku [[1990]] vyhledalo lékařskou pomoc několik tisíc dětí kosovských Albánců z [[Podujevo|Podujeva]], [[Vučitrn]]u, [[Uroševac |
Během [[březen 1990|března]] a [[duben 1990|dubna]] roku [[1990]] vyhledalo lékařskou pomoc několik tisíc dětí kosovských Albánců z [[Podujevo|Podujeva]], [[Vučitrn]]u, [[Uroševac]]e, [[Lipljan]]u a dalších míst. K prvním případům došlo ve střední škole ''Đuro Đaković'' v [[Podujevo|Podujevu]] dne [[20. březen|20. března]]. |
||
Děti si stěžovali na symptomy, velmi podobné otravě. Lékaři [[Srbové|srbské]] národnosti v kosovských zdravotnických zařízeních odmítli{{chybí zdroj}} tyto děti ošetřit. Celkem o lékařskou pomoc zažádalo sedm tisíc dětí; z toho tři tisíce jen v prvních několika dnech. |
Děti si stěžovali na symptomy, velmi podobné otravě. Lékaři [[Srbové|srbské]] národnosti v kosovských zdravotnických zařízeních odmítli{{chybí zdroj}} tyto děti ošetřit. Celkem o lékařskou pomoc zažádalo sedm tisíc dětí; z toho tři tisíce jen v prvních několika dnech. |
||
Řádek 8: | Řádek 8: | ||
Mezinárodní lékařský panel i jugoslávští představitelé s prohlášením, že se o žádné otrávení nejedná, ale že jde o provokaci albánských [[separatismus|separatistů]]. Kosovští Albánci, a s nimi i část jugoslávské veřejnosti (především v [[SR Slovinsko|Slovinsku]] a [[SR Chorvatsko|Chorvatsku]], se domnívala, že se jednalo o operaci jugoslávských tajných služeb s cílem vyvolat ozbrojené povstání a následnou intervenci [[JNA|armády]]. Bělehradský deník [[Politika (deník)|Politika]] několik dní po propuknutí epidemie vydal zprávu, že se ''Albánci nechávají otrávit pro peníze.'' |
Mezinárodní lékařský panel i jugoslávští představitelé s prohlášením, že se o žádné otrávení nejedná, ale že jde o provokaci albánských [[separatismus|separatistů]]. Kosovští Albánci, a s nimi i část jugoslávské veřejnosti (především v [[SR Slovinsko|Slovinsku]] a [[SR Chorvatsko|Chorvatsku]], se domnívala, že se jednalo o operaci jugoslávských tajných služeb s cílem vyvolat ozbrojené povstání a následnou intervenci [[JNA|armády]]. Bělehradský deník [[Politika (deník)|Politika]] několik dní po propuknutí epidemie vydal zprávu, že se ''Albánci nechávají otrávit pro peníze.'' |
||
Kosovo bylo na jaře roku [[1990]] ve velmi složité situaci; v autonomní oblasti docházelo k častým protestům, kdy musela zasahovat policie i armáda. K otevřené střelbě na demonstrující došlo jen několik měsíců před tímto případem; zemřelo tehdy několik desítek lidí. Albánští lékaři zažádali o pomoc mezinárodních lékařských organizací s cílem vyšetřit, |
Kosovo bylo na jaře roku [[1990]] ve velmi složité situaci; v autonomní oblasti docházelo k častým protestům, kdy musela zasahovat policie i armáda. K otevřené střelbě na demonstrující došlo jen několik měsíců před tímto případem; zemřelo tehdy několik desítek lidí. Albánští lékaři zažádali o pomoc mezinárodních lékařských organizací s cílem vyšetřit, zdali se jedná skutečně o případy otrav, či nikoliv. To se jim sice nepodařilo, v [[Záhřeb]]u se nicméně uskutečnilo sympozium, které se snažilo tímto problémem zabývat. [[SIV|Jugoslávská vláda]] sestavila pro vyšetření problému speciální komisi. Podle informací z vojensko-lékdařského institutu v [[Bělehrad]]ě se nicméně o žádnou masovou otravu nejednalo. |
||
{{Portály|Kosovo}} |
{{Portály|Kosovo}} |
||
[[Kategorie:Dějiny Kosova]] |
[[Kategorie:Dějiny Kosova]] |
Verze z 7. 7. 2016, 14:04
Otravy albánských dětí (srbochorvatsky Trovanje albanske dece/Тровање албанске деце, albánsky Helmimi i nxënësve) se odehrály v Kosovu v březnu 1990. Aféra, ve které kosovští Albánci obviňovali srbské obyvatelstvo a jugoslávský státní aparát z otrav tisíce dětí plynem a ve kterém jugoslávští představitelé označili celou záležitost za masové simulantství ze strany albánského obyvatelstva, byl jednou z ukázek vyhrocených srbsko-albánských vztahů v autonomní oblasti Kosovo těsně před rozpadem Jugoslávie v roce 1991.
Během března a dubna roku 1990 vyhledalo lékařskou pomoc několik tisíc dětí kosovských Albánců z Podujeva, Vučitrnu, Uroševace, Lipljanu a dalších míst. K prvním případům došlo ve střední škole Đuro Đaković v Podujevu dne 20. března.
Děti si stěžovali na symptomy, velmi podobné otravě. Lékaři srbské národnosti v kosovských zdravotnických zařízeních odmítli[zdroj?] tyto děti ošetřit. Celkem o lékařskou pomoc zažádalo sedm tisíc dětí; z toho tři tisíce jen v prvních několika dnech.
Mezinárodní lékařský panel i jugoslávští představitelé s prohlášením, že se o žádné otrávení nejedná, ale že jde o provokaci albánských separatistů. Kosovští Albánci, a s nimi i část jugoslávské veřejnosti (především v Slovinsku a Chorvatsku, se domnívala, že se jednalo o operaci jugoslávských tajných služeb s cílem vyvolat ozbrojené povstání a následnou intervenci armády. Bělehradský deník Politika několik dní po propuknutí epidemie vydal zprávu, že se Albánci nechávají otrávit pro peníze.
Kosovo bylo na jaře roku 1990 ve velmi složité situaci; v autonomní oblasti docházelo k častým protestům, kdy musela zasahovat policie i armáda. K otevřené střelbě na demonstrující došlo jen několik měsíců před tímto případem; zemřelo tehdy několik desítek lidí. Albánští lékaři zažádali o pomoc mezinárodních lékařských organizací s cílem vyšetřit, zdali se jedná skutečně o případy otrav, či nikoliv. To se jim sice nepodařilo, v Záhřebu se nicméně uskutečnilo sympozium, které se snažilo tímto problémem zabývat. Jugoslávská vláda sestavila pro vyšetření problému speciální komisi. Podle informací z vojensko-lékdařského institutu v Bělehradě se nicméně o žádnou masovou otravu nejednalo.