Bubny: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 16. 5. 2016, 11:56

Bubny (německy Bubna) jsou bývalá vesnice severně od centra Prahy. Její katastrální území zahrnovalo především Letnou a okolí dnešní Bubenské ulice a nádraží Praha-Bubny, tedy dnešní západní část Holešovic. Od poloviny 18. století se rychle rozvíjely. V roce 1850 byly sloučeny s Holešovicemi do obce Holešovice-Bubny. V roce 1884 byly Holešovice-Bubny připojeny k Praze jako historicky první obec, která v době připojení nebyla městem, a staly se tak VII. pražskou částí. Od správní reformy v roce 1960 byla celá čtvrť přejmenována na Holešovice.

Historie

Bubny bývala ves rybářů nedaleko Prahy na levém břehu Vltavy, proti rozlehlému ostrovu Štvanice (kdysi soustava říčních ostrovů), poblíž brodu směřujícího z Poříčí přes ostrovy na levý břeh a dále na západ k Pražskému hradu. Ves Bubny je prvně připomínána v tzv. vyšehradském falzu z roku 1088. Brod u Bubnů je zmiňován k roku 1105, kdy jej použil kníže Svatopluk při svém tažení proti svému bratranci Bořivojovi II., usazenému na Hradě. Další historická zpráva zmiňuje ves Bubny k roku 1172 jako ves jistého Gumpolda.

Zasvěcení bubenského kostela sv. Klimenta je písemně zmíněno k roku 1298, avšak podle analogie s jinými kostely zasvěcenými stejnému patronovi vyplývá, že jde o stavbu o několik století starší. Další zmínka o bubenském kostelíku sv. Klimenta je k roku 1334. Bubny jsou zmiňovány také k r. 1261, kdy král Přemysl Otakar II. vystrojil dvoudenní hody „na poli řečeném Letné, které leží mezi vsemi řečeným Ovenec, Holišovice a Bubny“.

K letům 1620–30 spadajícím do období třicetileté války je uvedeno, že statek Bubny je v držení Albrechta z Valdštejna. Při švédském vpádu do Prahy v závěru války 1648 byl tento statek zpustošen a na bubenském hřbitově (vedle kostelíka sv. Klimenta) je dodnes udržován hrob jednoho z tehdejších obránců Prahy. Po skončení třicetileté války byl statek barokně přestavěn a ve vsi také obnovili pivovar. V letech 1659–77 se dočkal (dík hraběti Maxmiliánovi Martinicovi) své barokní přestavby i kostelík sv. Klimenta.

Po roce 1750 se začaly Bubny – zejména na území vymezeném dnešní ulicí Skaleckou, Strossmayerovým náměstím (dříve Bubenským náměstím), Bubenskou ulicí (nad stanicí metra Vltavská) a Vltavou rychle rozvíjet. V roce 1850 byly katastrální obce Bubny (zahrnující území dnešní Letné) a Holešovice sloučeny do jediné katastrální obce Holešovice-Bubny, a v roce 1884 se takto sloučená obec stala sedmou městskou čtvrtí – Prahou VII.

Při dalším rozvoji Prahy a jejích správních reformách vytratilo se jméno Bubny z názvu katastrálního území Holešovice-Bubny a od reformy v roce 1960 se pro stejné katastrální území užívá už jen název Holešovice. Většinu někdejšího katastrálního území Bubny znají dnešní Pražané spíše jako Letnou. Jméno Buben dnes připomíná Bubenská ulice a Bubenské nábřeží.

Související články

Nádraží Praha-Bubny

@@ Řádek 6: / Řádek 6: @@
 Bubny bývala ves rybářů nedaleko [[Praha|Prahy]] na levém břehu [[Vltava|Vltavy]], proti rozlehlému ostrovu [[Ostrov Štvanice|Štvanice]] (kdysi soustava říčních ostrovů), poblíž brodu směřujícího z [[Poříčí (Praha)|Poříčí]] přes ostrovy na levý břeh a dále na západ k [[Pražský hrad|Pražskému hradu]]. Ves Bubny je prvně připomínána v tzv. vyšehradském falzu z roku [[1088]]. Brod u Bubnů je zmiňován k roku [[1105]], kdy jej použil kníže [[Svatopluk Olomoucký|Svatopluk]] při svém tažení proti svému bratranci [[Bořivoj II.|Bořivojovi II.]], usazenému na Hradě. Další historická zpráva zmiňuje ves Bubny k roku [[1172]] jako ves jistého Gumpolda.
-Zasvěcení bubenského [[Kostel svatého Klementa (Holešovice)|kostela sv. Klimenta]] je písemně zmíněno k roku [[1298]], avšak podle analogie s jinými kostely zasvěcenými [[Klement I.|stejnému patronovi]] vyplývá, že jde o stavbu o několik století starší. Další zmínka o bubenském kostelíku sv. Klimenta je k roku [[1334]]<!-- ? Někdo znalý upřesněte -->. Bubny jsou zmiňovány také k r. [[1261]], kdy král [[Přemysl Otakar II.]] vystrojil dvoudenní hody „na poli řečeném Letné, které leží mezi vsemi řečeným [[Ovenec]], Holišovice a Bubny“.
+Zasvěcení bubenského [[Kostel svatého Klimenta (Holešovice)|kostela sv. Klimenta]] je písemně zmíněno k roku [[1298]], avšak podle analogie s jinými kostely zasvěcenými [[Klement I.|stejnému patronovi]] vyplývá, že jde o stavbu o několik století starší. Další zmínka o bubenském kostelíku sv. Klimenta je k roku [[1334]]<!-- ? Někdo znalý upřesněte -->. Bubny jsou zmiňovány také k r. [[1261]], kdy král [[Přemysl Otakar II.]] vystrojil dvoudenní hody „na poli řečeném Letné, které leží mezi vsemi řečeným [[Ovenec]], Holišovice a Bubny“.
 K letům 1620–30 spadajícím do období [[Třicetiletá válka|třicetileté války]] je uvedeno, že statek Bubny je v držení [[Albrecht z Valdštejna|Albrechta z Valdštejna]]. Při švédském vpádu do Prahy v závěru války [[1648]] byl tento statek zpustošen a na bubenském hřbitově (vedle kostelíka sv. Klimenta) je dodnes udržován hrob jednoho z tehdejších obránců Prahy. Po skončení třicetileté války byl statek [[Barokní architektura|barokně]] přestavěn a ve vsi také obnovili pivovar. V letech [[1659]]–[[1677|77]] se dočkal (dík hraběti [[Maxmilián Martinic|Maxmiliánovi Martinicovi]]) své barokní přestavby i kostelík sv. Klimenta.